39 ICm 1526/2011
Jednací číslo: 39 ICm 1526/2011-42 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 39 INS 4232/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobce PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem Jindřišská 24/941, Praha 1, IČ: 61860069, zastoupenému JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, proti žalovanému Bc. Tomáši Poláčkovi, se sídlem Na Hradbách 18, Ostrava-Moravská Ostrava, insolvenčnímu správci dlužnice Pavly anonymizovano , anonymizovano , bytem Spojenců 876, Orlová-Poruba, o určení popřené pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že část pohledávky žalobce ve výši 59.969,-Kč z titulu nedoplatku na směnečné sumě ze zajišťovací směnky ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100289563, směnečného úroku a nákladů rozhodčího řízení, která byla přihlášena přihláškou P3 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 39 INS 4232/2011 s dlužnicí Pavlou anonymizovano , nar. 15.06.1967, bytem Orlová-Poruba, Spojenců 876, je po právu jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 17.6.2011 ve znění jejího doplnění doručeného soudu dne 7.3.2012 domáhal se žalobce, aby bylo určeno, že část jeho pohledávky č. 1 přihlášené do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod. sp.zn. KSOS 39 INS 4232/2011 s dlužnicí Pavlou anonymizovano přihláškou P3 je po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná. Hlavní argument žalobce ve vztahu k části pohledávky z titulu nedoplatku na směnečné sumě ze zajišťovací směnky podle smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100289563, dále z titulu směnečného úroku a nákladů rozhodčího řízení spočíval v tom, že pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná a její vykonatelnost byla doložena. Insolvenční správce tak nebyl oprávněn posuzovat pohledávku jako nevykonatelnou a důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci. Rozhodčí doložka byla dohodnuta platně, žádný právní předpis její používání ve spotřebitelských smlouvách nezakazuje a např. i nyní schválená novela zákona o rozhodčím řízení umožňuje ve spotřebitelských smlouvách rozhodčí doložky sjednávat. Dlužnice návrh na zrušení rozhodčího nálezu nepodala. Vrchní soud v Praze a Nejvyšší soud ČR řešil obdobnou rozhodčí doložku stejného věřitele a shledal ji v pořádku. Podle rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 539/10, pokud rozhodčí nález nebyl nikdy zrušen, je pravomocný a zakládá překážku věci rozsouzené. Vedle toho žalobce poukázal na nejnovější rozhodovací praxi Vrchního soudu v Olomouci ve vztahu k možnosti popírat vykonatelné pohledávky, a to rozsudek ze dne 2.2.2012, sp.zn. 12 VSOL 35/2011.

Z listin ze spisu KSOS 39 INS 4232/2011 soud zjistil, že:

1) usnesením ze dne 11.4.2011 byl zjištěn úpadek dlužnice Pavly anonymizovano , insolvenčním správcem byl ustanoven Bc. Tomáš Poláček a soud povolil řešení úpadku oddlužením, 2) usnesením ze dne 1.7.2011 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, 3) přihláškou pohledávky evidovanou pod č. P3 (doručenou insolvenčnímu soudu 22.4.2011) přihlásil žalobce do insolvenčního řízení vykonatelnou pohledávku č. 1 z titulu nedoplatku na směnečné sumě ze zajišťovací směnky podle smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100289563 ve výši 61.636,-Kč, z titulu směnečného úroku ve výši 2.817,-Kč a nákladů rozhodčího řízení ve výši 1.100,-Kč, 4) u přezkumného jednání dne 27.5.2011 popřel insolvenční správce pohledávku č. 1 co do pravosti ve výši 59.969,-Kč s argumentací, že pohledávka je nevykonatelná, neboť rozhodčí doložka je neplatná s odkazem na ust. § 56 odst. 1 občanského zákoníku, pokud jde o smluvní odměnu nebyla platně sjednána, a proto nebyla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, nýbrž smlouva o půjčce, jelikož věřitel poskytl dlužnici peněžní prostředky ve výši 23.000,-Kč a dlužnice dosud vrátila 17.436,- Kč, zbývá ji uhradit toliko částku 5.564,-Kč, dlužnice přihlášenou pohledávku uznal, 5) insolvenční správce vyrozuměl žalobce o popření části pohledávky č. 1 dle § 197 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) dopisem ze dne 22.5.2011, který byl žalobci doručen 1.6.2011, 6) insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

V prvé řadě soud konstatuje, že žaloba byla žalobcem podána včas v souladu s vyrozuměním insolvenčního správce ve lhůtě 30 dnů ode dne přezkumného jednání podle ust. § 198 odst. 1 IZ.

ICM R

Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100289563 ze dne 10.3.2009 včetně smluvních ujednání společnosti žalobce č. V01012009 soud zjistil, že žalobce jako věřitel uzavřel s dlužnicí Pavlou anonymizovano dne 10.3.2009 smlouvu, na jejímž na jejímž základě se zavázal dlužnici poskytnout úvěr ve výši 68.184,-Kč za smluvní odměnu 38.184,-Kč a dlužnice se peněžní prostředky zavázala splácet 36 měsíčnímu splátkami po 1.894,-Kč. RPSN činilo 86,78 % a částka k vyplacení 30.000,-Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly dle dohody smluvních stran (věřitele a dlužnice) smluvní ujednání V01012009.

Ze splátkového kalendáře a parametrů revolvingového úvěru č. 9100289563 ze dne 16.3.2009 podepsaného žalobcem soud zjistil, že žalobce jako věřitel oznámil dlužnici upřesnění parametrů jím poskytovaného úvěru, s tím, že výše úvěru činila 53.308,-Kč, počet měsíčních splátek 36, výše měsíční splátky 1.453,-Kč, splatnost měsíčních splátek k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20.4.2009 a konče dnem 20.3.2012, smluvní odměna činila 29.308,-Kč a částka k vyplacení 23.000,-Kč. RPSN bylo stanoveno na 85,47%.

Ze smluvních ujednání vzal soud za prokázáno, že v bodě 1.6. dlužnice projevila souhlas s tím, že výše věřitelem poskytnutého úvěru může být po posouzení její bonity nižší (přičemž toto své rozhodnutí nemusí věřitel zdůvodnit) než maximální výše úvěru uvedená v základní smlouvě o revolvingovém úvěru. Dlužnice prohlásila, že má zájem o úvěr i za situace, kdy bude jeho výše postupem dle bodu 2.5. smluvních ujednání stanovena dodatkem ke smlouvě o revolvingovém úvěru. V bodě 2.5. byly dohodnuty (mimo jiné) možnosti a způsob přijetí dodatku dlužnicí a také postup jak dodatek odmítnout a smlouvu o revolvingovém úvěru zrušit. Pro případ porušení řádně a včas splácet splátky úvěru byly ve smluvních ujednáních dohodnuty smluvní pokuty, a to v bodě 13.1. ve výši 8 % z výše splátky při prodlení se zaplacením splátky 15 dnů po termínu splatnosti, 13 % z výše splátky při prodlení se zaplacením splátky 30 dnů po termínu splatnosti a v bodě 13.4. ve výši 50% ze schválené výše úvěru pro případ prodlení se zaplacením dvou splátek podle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas nebo v případě, že dlužnice je v prodlení s úhradou splátky déle než 35 dnů. Bod 13.3.b) smluvních ujednání obsahuje dohodu o tom, že v případě, že dlužnice neuhradí 2 splátky podle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas, nebo v případě, že je v prodlení s úhradou splátky nebo její části déle než 30 dnů, nebo v případě, že je v prodlení s placením jiného peněžitého závazku vůči věřiteli dle této smlouvy o revolvingovém úvěru, nebo poruší některé její ustanovení či její prohlášení uvedené ve smlouvě se stane nepravdivé, stávají se k výzvě věřitele okamžitě splatnými všechny dosud nesplatné závazky dlužnice vůči věřiteli ze smlouvy o revolvingovém úvěru. Bod 18. smluvních ujednání obsahuje rozhodčí doložku, ve které se smluvní strany dohodly, že pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z této smlouvy o revolvingovém úvěru nebo v návaznosti na ni, má podle zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení v jednoinstančním písemném rozhodčím řízení samostatně kterýkoliv z těchto rozhodců, kterému žalobce doručí žalobu. Rozhodčí řízení se bude konat v sídle rozhodců a rozhodci pro tento účel jsou: JUDr. Eva Vaňková, Mgr. Marek Landsmann, jediný rozhodce určený Rozhodčí společností Pardubice, s.r.o., IČ: 27531465 ze seznamu rozhodců této společnosti uveřejněného na internetové adrese www.rozhodcepce.cz, jediný rozhodce určený společností Rozhodčí společností, s.r.o., IČ: 27710891 ze seznamu rozhodců této společnosti uveřejněného na internetové adrese www.rozhodcispolecnost.cz, a pro případ, že žádný z výše uvedených rozhodců nebude ochoten nebo nebude moci funkci rozhodce přijmout či vykonávat, dohodly se smluvní strany na náhradním způsobu určení rozhodce tak, že jediný rozhodce bude určen věřitelem ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou (bod 18.1. smluvních ujednání). Rozhodce může nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostatečné pro rozhodnutí ve věci samé (bod 18.2. smluvních

ICM R ujednání). Dle bodu 18.6. smluvních ujednání, otázky rozhodčí doložkou neupravené budou podpůrně řešeny dle řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky s vnitrostátní působnosti v platném znění. Podle bodu 18.7. smluvních ujednání se na rozhodčí řízení nevztahují jednací a poplatkové řády uveřejněné na internetových stránkách společnosti Rozhodčí společností Pardubice, s.r.o. www.rozhodcepce.cz a společnosti Rozhodčí společností, s.r.o. www.rozhodcispolecnost.cz. Rozhodčí řízení se bude vždy řídit pravidly sjednanými v této rozhodčí doložce a podpůrně řádem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky s vnitrostátní působnosti v platném znění. Podle bodu 6. smluvních ujednání, a to 6.1. až 6.4. dlužnice svým podpisem na smlouvě o revolvingovém úvěru potvrdila, že v den podpisu vystavila a odevzdala věřiteli 1 vlastní blankosměnku na řad věřitele, bez uvedení údaje splatnosti, směnečné sumy a místa platebního, s doložkou bez protestu . V případě, že dlužnice je v prodlení s placením jakéhokoliv závazku podle smlouvy o revolvingovém úvěru, je věřitel oprávněn (nikoliv však povinen) vyplnit na blankosměnce částku, nepřesahující celkovou dlužnou částku (včetně veškerých smluvních pokut a ke dni vyplnění směnky přirostlého příslušenství) splatnou věřiteli na základě, nebo v souvislosti se smlouvou o revolvingovém úvěru, datum a místo splatnosti a domáhat se uspokojení z blankosměnky. Dlužnice svým podpisem na smlouvě o revolvingovém úvěru potvrdila, že výše uvedenou blankosměnku vystavila a odevzdala věřiteli ze své svobodné vůle, dobrovolně a bez jakéhokoliv nátlaku či donucení. Výslovně prohlásila, že tuto blankosměnku vystavila jako prostředek k zajištění všech současných i budoucích pohledávek věřitele za dlužnicí, plynoucích ze smlouvy o revolvingovém úvěru, a tímto udělila věřiteli jako majiteli blankosměnky právo vyplnit na vystavené blankosměnce údaj o splatnosti, směnečnou sumu a místo platební.

Ze směnky vystavené dlužnicí dne 10. března 2009 na řad žalobce a z vyplňovacího směnečného prohlášení ze dne 6. července 2010 soud zjistil, a to z údaje uvedeného na směnce ke smlouvě č. 9100289563 , že se jedná o směnku zajišťovací k pohledávce žalobce ze smlouvy o revolvingovém úvěru stejného čísla. Na směnce je uvedena směnečná suma 61.636,-Kč, údaj o splatnosti 6. července 2010 a platební místo PROFI CREDIT Czech, a.s. Perštýnské náměstí 80, Pardubice-Staré Město.

Z karty klienta-Pavly anonymizovano ke smlouvě o revolvingovém úvěru č. 9100289563 soud zjistil, že žalobce dne 16.3.2009 dlužnici vyplatil 23.000,-Kč (a to včetně revolvingu), přičemž dosud bylo dlužnicí splaceno 17.436,-Kč, poslední splátka se uskutečnila 31.3.2010.

Z listiny označené jako rozhodčí nález ze dne 7.9.2010 č.j. 101 Rozh 2261/2010-8 soud zjistil, že rozhodce JUDr. Martin Týle zapsaný v seznamu vedeném Rozhodčí společností Pardubice, s.r.o. uložil Pavle anonymizovano povinnost zaplatit věřiteli PROFI CREDIT Czech, a.s. částku 61.636,-Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 6 % ode dne 7.7.2010 do zaplacení a na náhradě nákladů rozhodčího řízení částku 1.100,-Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Rozhodčí řízení bylo zahájeno návrhem ze dne 7.7.2010 doručeným 19.7.2010 Rozhodčí společnosti Pardubice, s.r.o., jehož jednatel do funkce rozhodce určil JUDr. Martina Týle, jenž funkci přijal. Rozhodce přitom dospěl k závěru, že uplatněný nárok je způsobilý k projednání v neveřejném písemném a jednoinstančním rozhodčím řízení, a to v souladu jak se zákonem o rozhodčím řízení, tak v souladu s rozhodčí doložkou smlouvy o revolvingovém úvěru (bod 18 smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi účastníky 10.3.2009). Rozhodce dále zjistil, že předložená směnka v prvopise je řádnou směnkou vlastní se všemi náležitostmi dle ust. § 75 a násl. zákona č. 191/1950 Sb. směnečného a šekového. Tato směnka obsahuje závazek

ICM R dlužnice zaplatit věřiteli dne 6.7.2010 částku 61.636,-Kč, přičemž v důsledku prodlení s jejím zaplacením vzniklo věřiteli postižné právo dle ust. § 48 odst. 1 téhož zákona, tedy právo na zaplacení 6 % úroku ode dne splatnosti. Směnečný peníz se přitom skládá ze zbývajících dlužných splátek podle smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100289563 ve výši 34.872,-Kč, neuhrazených penalizačních faktur ve výši 610,-Kč (bod 13.1. smluvních ujednání) a smluvní pokuty 50 % z výše úvěru 26.154,-Kč (bod 13.4. smluvních ujednání). Dle doložky vyznačené rozhodcem rozhodčí nález nabyl právní moci 13.9.2010 a vykonatelnosti 17.9.2010.

V prvé řadě soud konstatuje, že ve smyslu ust. § 174 odst. 4 IZ je věřitel v přihlášce povinen uvést, zda jde o vykonatelnou pohledávku a vykonatelnost takové pohledávky prokázat veřejnou listinou.

Podle ust. § 274 o.s.ř. lze vykonatelnost pohledávky doložit těmito tituly: a) vykonatelným rozhodnutím soudu a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek, b) vykonatelným rozhodnutím soudu ve správním soudnictví, c) vykonatelným rozhodnutím rozhodčích komisí a smírem jimi schváleným, d) vykonatelným rozhodnutím státních notářství a dohodou jimi schválenou, e) notářským a exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti sepsaným podle zvláštních zákonů, f) vykonatelným rozhodnutím orgánů veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatku ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelným smírem, g) vykonatelným rozhodnutím a výkazem nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení, h) rozhodnutím orgánů Evropských společenství, i) jiným vykonatelným rozhodnutím schváleným smírem a listinami, jejichž soudní výkon připouští zákon.

Právním důvodem podané žaloby je požadavek žalobce na úhradu směnečné sumy ve výši 61.636,-Kč ze zajišťovací směnky a směnečného úroku ve výši 2.817,-Kč, přičemž o pohledávce žalobce bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem. U pohledávek přisouzených v rozhodčím řízení je přitom zásadní, zda byl rozhodčí nález vydán rozhodcem (rozhodčím soudem), který byl oprávněn spor rozhodnout. Pokud byl rozhodčí nález vydán rozhodcem, který měl pravomoc spor rozhodnout, opírá se přihlášená pohledávka o vykonatelný titul. Pro účely určovacího sporu se pak jedná o vykonatelnou pohledávku a důvody jejího popření jsou limitovány úpravou § 199 odst. 2 IZ. Podle názoru soudu rozhodce JUDr. Martin Týle vydal předmětný rozhodčí nález v rámci své pravomoci a tento titul je pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu ve smyslu § 199 odst. 2 IZ.

Okruh relevantních skutečností, které jsou způsobilým důvodem pro popření pravosti vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím, je v ust. § 199 odst. 2 IZ obecně vymezen jak pozitivně, tak i negativním způsobem. V řízení o určení vykonatelné pohledávky tak lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání vykonatelného rozhodnutí a naopak, důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci.

Smyslem citovaného zákonného ustanovení je umožnit insolvenčnímu správci snášet proti vykonatelné pohledávce veškeré námitky, které dlužník neuplatnil v dřívějším řízení a jimiž se příslušný orgán ve svém rozhodnutí nezabýval, a to s výjimkou zapovězení jiného právního posouzení věci. Insolvenční správce tak v insolvenčním řízení do určité míry sice může úspěšně napadat pravomocné platební rozkazy, rozsudky, platební výměry, rozhodčí nálezy apod., nemůže však jinak právně posuzovat věc oproti posouzení, které učinil orgán,

ICM R jenž vykonatelné rozhodnutí vydal. Insolvenční správce tak může s úspěchem uplatňovat v předchozím řízení s dlužníkem opomenutá skutková tvrzení (např. o úhradě přiznané pohledávky ručitelem a z toho plynoucího zániku závazku splněním), či námitky (např. námitku promlčení uplatněného nároku, námitku, že rozhodčí nález nebyl dlužníkovi nikdy doručen apod.). Nemůže však napadat byť vadné právní hodnocení skutečností, zjištěných v předchozím nalézacím řízení. Rozhodčí nález tak nemůže být přezkoumán v insolvenčním řízení či incidenčním sporu z hlediska jeho věcné správnosti.

Sporná pohledávka žalobce je podle zjištění soudu pohledávkou vykonatelnou, její vykonatelnost byla doložena vykonatelným rozhodčím nálezem, tj. rozhodnutím předpokládaným v § 274 o.s.ř. Rozhodčí nález ze dne 7.9.2010 č.j. 101 Rozh 2261/2010-8 je tak titulem pro výkon rozhodnutí.

Dle přesvědčení soudu námitky insolvenčního správce (žalovaného) směřující proti platnosti rozhodčí doložky, platnosti sjednané smluvní odměny a pokuty, stejně tak směřující proti právnímu posouzení smlouvy č. 9100289563 jako smlouvy o úvěru, jsou skutečnostmi předpokládanými v ust. § 199 odst. 2 IZ, jež nemohou vést k úspěšnému popření vykonatelné pohledávky správcem. Jde typicky o případ jiného právního posouzení věci.

V této souvislosti pak soud odkazuje na nejnovější rozhodovací praxi Vrchního soudu v Olomouci, a to konkrétně rozhodnutí: 12 VSOL 8/2011-64, 16 ICm 745/2010 (KSOL 16 INS 3663/2010), 12 VSOL 59/2011-102, 30 ICm 1056/2011 (KSBR 30 INS 685/2011), 12 VSOL 35/2011-69, 36 ICm 2130/2010 (KSOS 36 INS 11470/2010), 12 VSOL 44/2011-89, 14 ICm 1279/2010 (KSOS 14 INS 5944/2010), ve kterých vrchní soud uvedl, že posouzení platnosti či neplatnosti rozhodčí smlouvy je právní kvalifikací, proto podle jeho názoru je popření vykonatelné pohledávky z důvodu neplatnosti rozhodčí smlouvy nepřijatelným důvodem popření. Rovněž námitka neplatnosti smluvní pokuty či smluvní odměny pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku je právním hodnocením a tato námitka insolvenčnímu správci podle § 199 odst. 2 IZ nepřísluší.

S ohledem na uvedené, vycházeje rovněž z argumentace prezentované ve shora uvedených rozhodnutích Vrchního soudu v Olomouci, dospěl soud k závěru, že podaná žaloba na určení, že část pohledávky ve výši 59.969,-Kč je po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná, je důvodná, a proto rozhodl jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

Pokud jde o náklady řízení ve vztahu mezi účastníky, nutno konstatovat, že žalobce by měl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na účelně vynaložené náklady řízení, tyto mu však přiznány nebyly, a to pro nákladovou imunitu žalovaného, tj. insolvenčního správce (§ 202 odst. 1 IZ), když podmínky pro aplikaci ust. § 202 odst. 2 IZ shledány nebyly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

V Ostravě dne 3.4.2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v.r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R