39 ICm 1010/2014
Číslo jednací: 39 ICm 1010/2014-30 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 39 INS 30543/2013

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEMREPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastimilou Potoczkovou ve věci žalobce: Mgr. Pavlína Jašková, se sídlem Lužickosrbská 7, 787 01 Šumperk, insolvenční správce dlužnice Martiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Lipové-lázně 670, zastoupená Mgr. Lenkou Sršňovou, advokátkou, se sídlem Dr. E. Beneše 12, 787 01 Šumperk, proti žalovanému: CP Inkaso s.r.o., IČO 29027241, se sídlem Hvězdova 1716/2, 140 78 Praha 4, zastoupenému Mgr. Vladimírem Šteklem, advokátem, se sídlem Antonína Slavíka 1313/7, 602 00 Brno, o určení výše popřené vykonatelné pohledávky,

takto:

I. Zamítá se žaloba, aby bylo určeno, že žalovaný nemá za dlužníkem Martinou anonymizovano , anonymizovano , bytem Lipová-Lázně 670, PSČ 79061, v řízení vedeném u KS Ostrava, pobočka v Olomouci, pod sp. zn. KSOS 39 INS 30543/2013, pohledávku přihlášenou jako část pohledávky č. 1.1, přihláškou č. 6 ve výši 32.621,30 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou došlou soudu dne 25.3.2014 se žalobce domáhá určení, že žalovaný nemá za dlužníkem Martinou anonymizovano , anonymizovano , bytem Lipová-Lázně 670, PSČ: 790 61, v řízení vedeném u KS Ostrava, pobočka v Olomouci, pod sp. zn. KSOS 39 INS 30543/2013, pohledávku přihlášenou jako část pohledávky č. 1.1, přihláškou č. 6 ve výši 32.621,30 Kč.

Svou žalobu zdůvodnil tím, že:

-Usnesením Krajského soudu v Ostravě, č.j. KSOS 39 INS 30543/2013-A5, s účinky ke dni 28.11.2013 byl zjištěn úpadek a současně povoleno oddlužení dlužníka Martiny anonymizovano , anonymizovano , bytem v Lipové-lázních 670, PSČ 790 61 (dále jen dlužník ). Tímtéž usnesením byl insolvenčním správcem ustanoven žalobce. -Žalovaný jako věřitel č. 6 přihlásil přihláškou pohledávky č. P6 dne 23.12.2013 do insolvenčního řízení dlužníka své vykonatelné pohledávky za dlužníkem, které ve svém souhrnu tvořily částku 130.270,85 Kč sestávající z pohledávky č. 1-jistiny (neuhrazený úvěr ze smlouvy o kreditní kartě) ve výši 40.777,72 Kč a pohledávkou č. 1.1-příslušenstvím ve výši 89.493,13 Kč sestávající z:

1. nároku na náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 19.828,50 Kč, 2. splatného úroku z vyčerpaných peněžních prostředků za období od 25.3.2010 do 16.8.2010 ve výši 3.791,88 Kč, 3. splatného úroku ve výši 21,90% z částky 39.857,72 Kč za období od 17.8.2010 do 28.11.2013 ve výši 28.829,42 Kč, 4. úroku z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných splátek úvěru do 16.8.2010 ve výši 242,46 Kč a 5. úroku z prodlení ve výši 25% z 44.569,60 Kč od 17.8.2010 do 28.11.2013 ve výši 36.800,87 Kč.

-Žalovaný v přihlášce své pohledávky náležitě neuvedl a ani z doložených příloh přihlášky pohledávky nevyplývá, jakým způsobem, tj. dle jakého vzorce a za použití jaké úrokové sazby, byla stanovena výše nároku na řádný úrok z vyčerpaných peněžních prostředků za období od 25.3.2010 do 16.8.2010 ve výši 3.791,88 Kč. Rovněž nebyl náležitě podložen nárok na úrok ve výši 21,90% z částky 39.857,72 Kč za období od 17.8.2010 do 28.11.2013 ve výši 28.829,42 Kč. -Vykonatelnost byla dovozována z pravomocného Rozhodčího nálezu sp. zn. K/2010/10270 vydaného rozhodcem JUDr. Petrem Medunou dne 23.2.2011 (dále též rozhodčí nález ). -Žalobce na přezkumném jednání konaném dne 27.2.2014 popřel tuto přihlášenou pohledávku žalovaného v rozsahu 77.904,05 Kč. -Důvodem popření vykonatelné pohledávky, a to pohledávky č. 1.1, v rozsahu 77.904,05 Kč je jednak skutečnost, že dle výpočtu žalobce zákonný úrok z prodlení z částky 44.569,60 Kč za dobu od 17.8.2010 do 28.11.2013 ve výši 7,5% p.a. po právu tvoří 11.346,62 Kč, ve zbylém rozsahu 25.454,25 Kč byl tak žalovaným přihlášený úrok z prodlení za uvedené období a z uvedené jistiny popřen. Dále je dle mínění žalobce neplatná rozhodčí doložka tak, jak byla sjednána ve Smlouvě o osobní kreditní

ICM R

kartě reg.č. 0811406306617 uzavřené dne 6.12.2006 mezi právním předchůdcem žalovaného a dlužníkem (dále jen "Smlouva"), resp. v Podmínkách k osobním kreditním kartám (dále jen "Podmínky"), pročež rozhočí nález je nicotný a z tohoto důvodu žalobce popřel v rámci pohledávky č. 1.1 rovněž náklady rozhodčího řízení ve výši 19.828,50 Kč. Jelikož žalovaný náležitě nedoložil nárok na řádný úrok, resp. nebylo doloženo Oznámení, na jehož základě byl úrok určen sazbou 21,9% p.a., ani způsob stanovení jeho výše, tj. vzorec výpočtu úroku, žalobce taktéž popřel v rámci pohledávky č. 1.1 nárok na řádný úrok z čerpaných prostředků za období od 25.3.2010 do 16.8.2010 ve výši 3.791,88 Kč a nárok na řádný úrok z jistiny ve výši 39.857,72 Kč za období od 17.8.2010 do 28.11.2013 v částce 28.829,42 Kč. -Z čl. 5 smlouvy, úroková sazba pro výpočet úroku z úvěru měla být stanovena právním předchůdcem žalovaného v příslušném "Oznámení", které nebylo žalovaným k přihlášce pohledávky doloženo. -Stejně tak nebyl žalovaným náležitě tvrzen způsob, tj. vzorec, výpočtu nároků na řádný úrok, proto žalobce nebyl schopen posoudit správnost výše, v níž byly tyto nároky přihlášeny. -V rámci pohledávky č. 1.1 přihlášený úrok z prodlení z částky 44.569,60 Kč za dobu od 17.8.2010 do 28.11.2013 je požadován ve výši 36.800,87 Kč. Z čl. 3 Přehledu poplatků uvedeného ve smlouvě přitom není zřejmá konkrétní výše sazby pro výpočet úroků z prodlení, stejně tak ani z dalších listin doložených k přihlášce pohledávky nevyplývá nárok žalovaného na úrok z prodlení v jiné než v zákonné výši. Zákonný úrok z prodlení z částky 44.569,60 Kč za dobu od 17.8.2010 do 28.11.2013 určený sazbou 7,5% p.a. po právu tvoří 11.346,62 Kč (7,75% p.a. z jistiny ve výši 44.569,60Kč za 1199 dnů prodlení-tj. za období od 17.8.2010 do 28.11.2014x 9,46 Kč za denní úrok ve výši 9,46 Kč). Jelikož tedy dle názoru žalobce nebylo žalovaným prokázáno sjednání úroků z prodlení v jiné výši než v zákonem stanovené, žalobce v rámci pohledávky č. 1.1 popřel rovněž přihlášený úrok z prodlení z částky 44.569,60 za dobu od 17.8.2010 do 28.11.2013, a to v rozsahu 25.454,25 Kč.

Následně cituje ust. §§ 2, 7 a 13 zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, v platném znění (dále též jen ZRŘ ) má za to, že rozhodčí doložka, kterou si právní předchůdce žalovaného a dlužník v ust. čl. XVIII podmínek, jež jsou součástí smlouvy, dohodli, že: Majetkové spory ze smlouvy budou s konečnou platností rozhodovány v rozhodčím řízení před jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeného Společností pro rozhodčí řízení a.s., IČ: 26421381, se sídlem Praha 2, Sokolská 60, PSČ 120 00 (dále jen "Společnost") podle Jednacího řádu pro rozhodčí řízení Společnosti. Dle uvedené předmětné doložky je možno spor rozhodnout bez ústního jednání jen na základě předložených písemností, žalovaná strana je povinna se k žalobě vyjádřit do sedmi dnů od doručení žaloby a doložit důkazy, jichž se dovolává, jinak jsou skutečnosti uvedené v žalobě považovány za nesporné (tzv. fikce uznání), přičemž při doručování straně, jež nebyla zastižena, se opětovné doručování nevyžaduje a desátým dnem od uložení zásilky se tato považuje za doručenou bez ohledu na to, zda se adresát o uložení dozvěděl (tzv. fikce doručení) , neobsahuje transparentní a jednoznačná pravidla pro určení osoby rozhodce a dohodnutá procesní pravidla negarantují spravedlivé řízení (viz Nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 2164/10 ze dne 1.11.2011).

ICM R

Rozhodčí doložka neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, ani konkrétní způsob jeho určení, kdy výběr příslušného rozhodce byl ponechán správci seznamu rozhodců vedeném Společností pro rozhodčí řízení, a.s.. Tato obchodní společnost však neměla a nemá charakter stálého rozhodčího soudu, který může být podle § 13 ZRŘ zřízen pouze na základě zákona, tudíž podle zákona nebyla oprávněna vydávat statuty a řády, které by mimo jiné vymezovaly způsob jmenování rozhodců, apod. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu České republiky, pokud subjekt, který není stálým rozhodčím soudem, zřízeným na základě zvláštního zákona, vykonává činnosti, které spadají podle ZRŘ výlučně do působnosti stálých rozhodčích soudů, jde o zcela zřejmý a logicky odvoditelný úmysl odporující zákonu, jde o zjevné nastavení podmínek vzbuzujících důvodné pochybnosti o perspektivě nezávislého a nestranného řešení sporů. Přitom nelze mít ani za to, že by se účastníci byli dohodli na tom, že by jejich případný spor řešil ad hoc rozhodce, neboť žádný takový rozhodce nebyl v rozhodčí smlouvě uveden, resp. nebyl jasným a zákonu odpovídajícím způsobem stanoven způsob, jak by příslušný rozhodce měl být určen, když zmiňovaný odkaz na Společnost pro rozhodčí řízení, a.s. nelze jako eventuální způsob určení ad hoc rozhodce ze shora uvedených důvodů akceptovat. (viz Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11.5.2011 sp. zn. 31 Cdo 1945/2010).

Jelikož byla dovozena neplatnost rozhodčí doložky, žalobce popřel v rámci pohledávky č. 1.1 i nárok žalovaného na náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 19.828,50 Kč.

Celkem tak byla žalobcem pohledávka č. 1.1 popřena v rozsahu 77.904,05 Kč a uznána ve výši 11.589,08 Kč.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a svou obranu zdůvodnil tak, že:

-K nárokům uvedenými pod bod I. a II., se nevyjadřuje, když současně s tímto vyjádřením učinil příslušnou dispozici se svou přihláškou, a tedy očekává, že po následném rozhodnutí soudu ohledně tohoto zpětvzetí a krocích insolvenčního správce v tomto rozsahu již nebude důvodnost či výše pohledávky žalovaného předmětem tohoto incidenčního řízení. -Nesouhlasí s incidenční žalobou a popěrnou argumentací insolvenčního správce co do popření přihlášené pohledávky v rozsahu nároku výše uvedeného pod bodem III., tj. splatného úroku z vyčerpaných peněžních prostředků za období od 25.3.2010 do 16.8.2010 ve výši 3.791,88 Kč a úroku ve výši 21,9% ročně z částky 39.857,72 Kč za období od 17.8.2010 do 28.11.2013 ve výši 28.829,42 Kč, když má za to, že tyto nároky jsou nároky existujícími, přihlášenými řádně a ve správné výši. Akcentoval, že ve své přihlášce řádně, jasně a konkrétně uvedl, z čeho dovozuje sjednanou výši sazby smluvního úroku z úvěru (21,9% ročně), a tedy, že tak činí na základě čl. 5 přiložené smlouvy o úvěru ke kreditní kartě odkazujícího na Oznámení Komerční banky a.s. Nebylo-li toto Oznámení (viz čl. 5.1 smlouvy o úvěru, resp. čl. IV. 1 Podmínek k osobním kreditním kartám a interpretační čl. XIX. Podmínek k osobním kreditním kartám) přiloženo k samotné přihlášce, stalo se tak pouhým omylem žalovaného, který tuto nedůslednost napravuje a spolu s tímto podáním soudu

ICM R

předkládá příslušné Oznámení Komerční banky, a.s., ze dne 10.11.2006, kterým se stanoví úrokové sazby vkladů a úvěrů v českých korunách s platností od 13.11.2006, tj. k datu uzavření úvěrové smlouvy. -Z oddílu IV., části 3. Oznámení jednoznačně vyplývá výše úrokové sazby k úvěrům ke kreditní kartě VISA Electron (viz čl. 2.1 smlouvy o úvěru), tj. sazba 21,9 % ročně. Žalovaný v přihlášce nicméně řádně tvrdil, na základě čeho a jakým způsobem určil výši přihlášených existujících a legálních nároků, když na jedné straně (u běžícího úroku) uvedl sazbu smluvního úroku (viz výše), úročený základ (ve výši aktuálního zůstatku úvěru-nesplacených čerpaných prostředků-ve výši dle přihlášky, resp. přiloženého historického výpisu, který je z povahy úvěrového vztahu a v souladu s přiloženou úvěrovou smlouvou základem pro úrok z úvěru) i dobu úročení (od dne následujícího po vyhotovení historického výpisu-kdy došlo ke kapitalizaci do tohoto dne narostlých úroků a obecně k vyčíslení dluhu úpadce právním předchůdcem žalovaného-viz níže, do dne prohlášení úpadku), na druhé straně (u kapitalizovaného úroku) již označením nároku jako splatný úrok bez jakéhokoli přívlastku, z částky vyčerpaných peněžních prostředků za dobu 25.3.2010 do 16.8.2010 s odkazem na přiložený historický výpis, jako přílohu přehlednou a jasnou, bylo i z kontextu samotné přihlášky, resp. z přiloženého historického výpisu zřejmé, že žalovaný uplatňuje nárok na kapitalizovaný úrok z úvěru v tvrzené smluvní sazbě 21,9% ročně (na jiný úrok, s výhradou úroku z prodlení, nakonec žalovaný dle smlouvy neměl nárok) z částky nesplaceného úvěru, tj. opět z částky 39.857,72 Kč za dobu od 25.3.2010 (dne následujícího po dni, ke kterému byly úroky v rámci řádných splátek uhrazeny-viz historický výpis Úrok placen do ) do 16.8.2010 (dne vyhotovení historického výpisu, ke kterému byl nesplacený úrok kapitalizován, viz rovněž označení Splatné úroky v rámci historického výpisu).

Dle žalobce tak v rámci skutkových tvrzení a s odkazem na skutečnosti vyplývající z jasných a přehledných příloh připojených k přihlášce (s výhradou Oznámení Komerční banky, a.s.) dostatečným způsobem specifikoval a prokázal důvodnost a výši uvedených nároků na úroky z úvěru, a tedy není důvodu, aby jeho přihláška byla v tomto rozsahu, tj. co do částky 32.621,30 Kč, popřena.

Usnesením procesního soudu ze dne 24. 7. 2015, č.j.-23, které nabylo právní moci dne 13. 8. 2015 bylo řízení v souladu s ust. § 96 odst. 1,2 a 4 o.s.ř. zastaveno v důsledku částečného zpětvzetí návrhu na zahájení řízení ze dne 3. 6. 2015 do výše částky 45.282,75 Kč sestávající z nákladů rozhodčího řízení ve výši 19.828,50 Kč a nároku na úrok z prodlení ve výši 25% p.a. z částky 44.569,60 Kč za dobu od 17.8.2010 do 28.11.2013 v popřené výši 25.454,25 Kč, a to poté, kdy žalobce coby věřitel vzal v uvedeném rozsahu svou přihlášku zpět.

-Předmětem dalšího řízení pak zůstala popřená pohledávka ve výši 32. 621,30 Kč sestávající a) z nároku na splatný úrok z čerpaných peněžních prostředků za období od 25. 3. 2010 do 16. 8. 2010 ve výši 3.791,88 Kč a b) na úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 39.857,72 Kč za období od 17. 8. 2010 do 28. 11. 2013 ve výši 28.829,42 Kč,

ICM R

když důvodem popření předmětné pohledávky byla skutečnost, že žalovaný v přihlášce řádně neuvedl, ani z doložených příloh přihlášky nevyplývá, jakým způsobem, to je dle jakého vzorce a za použití jaké úrokové sazby byla stanovena výše nároků, respektive na nebyl náležitě podloženy nárok na úrok ve výši 21,9 % p.a., když nebylo k přihlášce doloženo oznámení , kterého se dovolává přiložená úvěrová smlouva, či sám žalovaný v rámci své přihlášky.

Soud rozhodl o věci dle § 115a o.s.ř. ve spojením s ustavením § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 161 odst. 1 věta poslední insolvenčního zákona, tedy bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, což soud dovodil v souladu s ustanovením § 101 odst.4 o.s.ř. , když usnesení o výzvě k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci soudem prvního stupně bez nařízení jednání ze dne 6.11.2015 bylo žalobkyní doručené 9.11.2015, která dne 13.11.2015 souhlas vyslovila a žalované dne 9.11.2015 u které lhůta soudem stanovena k vyjádření marně uplynula.

Z tvrzení účastnků vyplývá, že nesporné jsou skutečnosti, že:

-Usnesením Krajského soudu v Ostravě, č.j. KSOS 39 INS 30543/2013-A5, s účinky ke dni 28.11.2013 byl zjištěn úpadek a současně povoleno oddlužení dlužníka Martiny anonymizovano , anonymizovano , bytem v Lipové-Lázních 670, PSČ 790 61 (dále jen dlužník ). Tímtéž usnesením byl insolvenčním správcem ustanoven žalobce. -Žalovaný jako věřitel č. 6 přihlásil přihláškou pohledávky č. P6 dne 23.12.2013 do insolvenčního řízení dlužníka své vykonatelné pohledávky za dlužníkem, které ve svém souhrnu tvořily částku 130.270,85 Kč sestávající z pohledávky č. 1-jistiny (neuhrazený úvěr ze smlouvy o kreditní kartě) ve výši 40.777,72 Kč a pohledávkou č. 1.1-příslušenství (úrokem, úrokem z prodlení a náklady rozhodčího řízení) ve výši 89.493,13 Kč sestávající 1. z nároku na náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 19.828,50 Kč, 2. splatného úroku z vyčerpaných peněžních prostředků za období od 25.3.2010 do 16.8.2010 ve výši 3.791,88 Kč; 3. splatného úroku ve výši 21,90% z částky 39.857,72 Kč za období od 17.8.2010 do 28.11.2013 ve výši 28.829,42 Kč, 4. úrok z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných splátek úvěru do 16.8.2010 ve výši 242,46 Kč a 5. úrok z prodlení ve výši 25% z 44.569,60 Kč od 17.8.2010 do 28.11.2013 ve výši 36.800,87 Kč; -Vykonatelnost byla dovozována z pravomocného Rozhodčího nálezu sp. zn. K/2010/10270 vydaného rozhodcem JUDr. Petrem Medunou dne 23.2.2011 (dále též jen rozhodčí nález ). -Žalobce na přezkumném jednání konaném dne 27.2.2014 popřel tuto přihlášenou pohledávku žalovaného v rozsahu 77.904,05 Kč. -Důvodem popření vykonatelné pohledávky, č. 1.1, v rozsahu 77.904,05 Kč je jednak skutečnost, že dle výpočtu žalobce zákonný úrok z prodlení z částky 44.569,60 Kč za dobu od 17.8.2010 do 28.11.2013 ve výši 7,5% p.a. po právu tvoří 11.346,62 Kč, ve zbylém rozsahu 25.454,25 Kč byl tak žalovaným přihlášený úrok z prodlení za uvedené období a z uvedené jistiny popřen. Dále je dle mínění žalobce

ICM R

neplatná rozhodčí doložka tak, jak byla sjednána ve Smlouvě o osobní kreditní kartě reg.č. 0811406306617 uzavřené dne 6.12.2006 mezi právním předchůdcem žalovaného a dlužníkem (dále jen "smlouva"), resp. v Podmínkách k osobním kreditním kartám (dále jen "podmínky"), pročež rozhočí nález je nicotný a z tohoto důvodu žalobce popřel v rámci pohledávky č. 1.1 rovněž náklady rozhodčího řízení ve výši 19.828,50 Kč. Jelikož žalovaný náležitě nedoložil nárok na řádný úrok, resp. nebylo doloženo Oznámení, na jehož základě byl úrok určen sazbou 21,9% p.a., ani způsob stanovení jeho výše, tj. vzorec výpočtu úroku, žalobce taktéž popřel v rámci pohledávky č. 1.1 nárok na řádný úrok z čerpaných prostředků za období od 25.3.2010 do 16.8.2010 ve výši 3.791,88 Kč a nárok na řádný úrok z jistiny ve výši 39.857,72 Kč za období od 17.8.2010 do 28.11.2013 v částce 28.829,42 Kč. -Z přihlášky pohledávky č. P6 vyplývá, že žalovaný si v rámci příslušenství pohledávky č. 1, tj. v rámci pohledávky č. 1.1, přihlásil 1. nárok na náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 19.828,50 Kč, 2. splatný úrok z vyčerpaných peněžních prostředků za období od 25.3.2010 do 16.8.2010 ve výši 3.791,88 Kč, 3. splatný úrok ve výši 21,90% z částky 39.857,72 Kč za období od 17.8.2010 do 28.11.2013 ve výši 28.829,42 Kč, 4. úrok z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných splátek úvěru do 16.8.2010 ve výši 242,46 Kč a 5. úrok z prodlení ve výši 25% z 44.569,60 Kč od 17.8.2010 do 28.11.2013 ve výši 36.800,87 Kč

Ze seznamu přihlášených pohledávek bylo zjištěno, že žalobce na přezkumném jednání dne 27. 2. 2014 popřel přihlášenou vykonatelnou pohledávku žalovaného na základě rozhodčího nálezu sp.zn. K/2010/10270, které nabylo právní moci dne 24. 3. 2011 a bylo vykonatelné dne 28. 3. 2011 v celkové výši 130. 270,85 Kč sestávající z jistiny ve výši 40.777,72 Kč ( pohledávka č.1) příslušenství ve výši 89.493,13 Kč ( pohl. č. 1.1) vedenou pod číslem 6 v části týkající se příslušenství (pohledávka číslo 1.1) co do výše 77. 904,05 Kč. po mému úkonu insolvenční správce přistoupil proto, protože shledal neplatnou rozhodčí doložkou sjednanou ve smlouvě o osobní kreditní kartě, respektive podmínkách k oslabení PN na kreditní karta, pročež rozhodně nálezy rozhodčí nález je nicotný a z tohoto důvodu jsou v rámci pohledávky číslo 1.1 popírání náklady rozhodčího řízení ve výši 19.828,50 Kč. Jelikož věřitel k přihlášce pohledávky náležitě nedoložil Oznámení či jinou listinu (použité sazebníky a podobně), na jejímž základě byla stanovena procentní sazba úroku a způsob výpočtu jeho výše, insolvenční správce popřel v rámci pohledávky číslo 1.1 nárok na úrok z čerpaných prostředků za období od 25. 3. 2010 do 16. 8. 2010 ve výši 3.791,88 Kč a nárok na úrok z jistiny ve výši 39.857,72 Kč za období od 17. 8. 2010 do 28. 11. 2013 v částce 28.829,42 Kč, celkem úrok ve výši 32.621,30 Kč. Dlužník pohledávku uznal v plné výši, tedy v částce 130.270,85 Kč.

Soud se v prvé řadě zabýval otázkou včasnosti podané žaloby. Dospěl přitom k závěru, že podaná žaloba je žalobou včasnou ve smyslu ust. § 199 odst. 1 IZ, když ji insolvenční správkyně podala u Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání. V žalobě přitom uplatnila proti popřeným pohledávkám skutečnosti, pro které pohledávku popřela (§ 199 odst. 3 IZ).

ICM R

V tomto sporu je procesního hlediska významné, že pohledávky žalovaného byly na přezkumné jednání zařazeny jako vykonatelné a takto popřeny žalobkyní, která je procesně legitimována k zahájení tohoto incidenčního sporu. To, zda správkyně pohledávku zařadila na přezkum jako vykonatelnou či nevykonatelnou, však není významné pro posouzení povahy pohledávky (jako vykonatelné či nikoli) soudem v určovacím sporu (což nutno dovodit z ust. § 198 odst. 3 IZ). Závěr, zda pohledávky, jejichž určení je předmětem řízení, jsou vykonatelné (bez ohledu na to, zda byly jako vykonatelné zařazeny k přezkumu), je však zásadní pro posouzení přípustnosti vznesených důvodů popření.

Soud proto konstatuje, že z dispozitivního úkonu žalovaného coby věřitele, který reflektoval důvody popření části přihlášené pohledávky ve vztahu k nároku na náklady rozhodčího řízení ve výši 19.828,52 Kč a nároku na úrok z prodlení ve výši 25% p.a. z částky 44.569,60 Kč za období od 17.8.2010 do 28.11.2013 ve výši 36.800,87 Kč co do částky 25.454,25 Kč (který vzal insolvenční soud na vědomí usnesením ze dne 16.4.2015, č.j. KSOS 39 INS 30543-P6-3), dovodil, že žalovaný akceptoval názor žalobce, že rozhodčí nález sp. zn. K/2010/10270, z něhož dovozoval vykonatelnost přihlášené pohledávky je aktem nicotným, vydaným rozhodcem, který k tomu neměl pravomoc z důvodu neplatné rozhodčí doložky smluvními stranami sjednané ve světle stávající judikatury, jak je podrobně žalobcem v žalobních tvrzeních popsáno, na což soud pro stručnost odkazuje, že s tímto názorem žalobbce souhlasí. Má tedy za to, že tato skutečnost je mezi účastníky nesporná a proto se detailně důvody neplatnosti rozhodčí doložky nezabýval.

Za této situace přihlášená pohledávka není pohledávkou vykonatelnou pro účely předmětného určovacího sporu a důvody jejího popření tedy nejsou limitovány úpravou § 199 odst. 2 IZ. Žalobce tedy po právu přezkoumával relevantnost přihlášené pohledávky.

Jak z uvedeného vyplývá předmětem daného řízení zůstala část pohledávky 1.1 týkající se úroku z čerpaných prostředků za období od 25. 3. 2010 do 16. 8. 2010 ve výši 3.791,88 Kč a nárok na úrok z jistiny ve výši 39.857,72 Kč za období od 17. 8. 2010 do 28. 11. 2013 v částce 28.829,42 Kč, celkem úrok ve výši 32.621,30 Kč.

K této pohledávce soud ze spisu KSOS 39 INS 30543/2013 zjistil:

-Z přihlášky ze dne 23.12.2013, že žalovaný uvedl, v části 09 Příslušenství: Smluvní úrok sjednán v čl. 4 Smlouvy o služební kreditní kartě ve výši 21,9% p.a. z vyčerpaných peněžních prostředků a to dle Oznámení Komerční banky a.s.. . V části 11 Další okolnosti, je uvedeno: 1) Splatný úrok ve výši 3.791,88 Kč z vyčerpaných peněžních prostředků od 25. 3. 2010 do 16. 8. 2010 ve výši 3.791,88 Kč (viz Historický výpis- úrok placen do ); 3) Splatný úrok ve výši 21,9% p.a. z částky 39.857,72 Kč od 17. 8. 2010 do 28. 11. 2013( ke dni úpadku) , vyčíslený částkou 28.829,42 Kč;v bodu 10 Vlastnosti pohledávky se podává, že je splatná od 16.8.2010 v částce 44.812,06 Kč a od 28.11.2013 v částce 130.270,85 Kč. -Z Historického výpisu o úvěru, typ Kreditní karta, ze dne 16.8.2010 (datum poslední transakce), že zůstatek úvěru činí částku 39.857,72 Kč, splatné úroky jsou vyčíslené

ICM R

částkou 3.791,88 Kč, úrok po splatnosti vyčíslen částkou 3.137,22 Kč, základ nárůstu je 360 dnů , při pevné úrokové sazbě. Úrok byl placen do 25.3.2010. -Ze Smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 6.12.2006 uzavřené dlužnicí a Komerční bankou a.s., IČ: 45317054 (předchůdce žalovaného) , že dlužnicí byla vydána kreditní karta VISA Elektron s agregovaným limitem 40.000Kč. Nedílnou součástí dle ustanovení § 273 obch. zák. jsou Všeobecné obchodní podmínky banky a podmínky k osobním kreditním kartám a dlužník deklaroval, že se s nimi seznámil. V čl.4. Splácení úvěru a úhrada úroků se zavázala dlužnice splácet 1/20 vyčerpané jistiny spolu se splatnými úroky podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě ( bod 4.3) vždy nejpozději 25. dne příslušného kalendářního měsíce V čl. 5 bylo dohodnuto, že výše úrokové sazby pro výpočet úroků z úvěru stanoví banka v příslušném Oznámení. -Z Podmínek banky k osobním kreditním kartám pak vyplynulo z čl. IV. , že úroková sazba je stanovena v příslušném Oznámení ( bod 1); výpočet úroků je prováděn metodou 360/360 dnů, tj. při výpočtu se bude vycházet z předpokladu, že kalendářní rok má 360 dnů. V čl. XIX. Podmínek jsou vymezeny pojmy, kde Oznámení je definováno jako sdělení, ve kterých Banka v souladu se Všeobecnými podmínkami nebo příslušnými Produktovými podmínkami stanoví technické aspekty a podmínky poskytování bankovních služeb, které je banka oprávněna měnit. Oznámení banka zveřejňuje v obchodních místech Banky , popřípadě na svých webových stránkách. V čl. XX bod 3 je konstatováno, že tyto podmínky nabývají účinnosti ode dne 16.6.2006. -Z webových stránek Komerční banky a.s., že skutečně obsahuje mimo jiné i zmiňované Oznámení, z něhož zjistil, že v současné době činí úroková sazba z úvěru ke kreditní kartě činí 22,90%. -Z Potvrzení ze dne 15.12.2006 bylo zjištěno, že Komerční banka a.s. , vydala dlužnici Kreditní kartu s číslem účtu ke kertě 51-2570581387/0100 s číslem karty 4125003533245474, s agregovaným limitem 40.000Kč. a dlužnice ji převzala.

Vyhodnocením provedeného dokazování a tvrzení účastníků dospěl soud k závěru, že žaloba ve stávající výši 32.621,30 Kč není důvodná.

Z důvodů popření pohledávky žalobkyně lze dovodit, že pohledávku v uvedeném rozsahu popřela co do pravosti (§ 193 IZ). Kdyby totiž žalobkyně popřela pohledávku do výše, musela by tvrdit, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka a současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky (§ 194 IZ), což se nestalo. Přihláška pohledávky má náležitosti vymíněné v ustanovení § 174 IZ .

Za této situace se soud zabýval prověřováním skutečností, zda předmětná pohledávka má reálný základ ve skutečnostech uvedených v přihlášce P6 a příloh je provázejících a v tomto směru nebyl oprávněn přezkoumávat výši pohledávky.

Jak z uvedeného skutkového stavu vyplývá, s přihlédnutím k tomu, že dlužnice pohledávku uznala v celém rozsahu, má soud za to, že žalovaný v rámci skutečností vylíčených v Přihlášce (která dle jeho názoru má náležitosti vymezené v ustanovení § 174 IZ) a zejména historického přehledu účtu dlužnice, který doplňuje Smlouvu o osobní kreditní

ICM R kartě č. 512570581387 (č. účtu ke kreditní kartě) dostatečným způsobem specifikoval a prokázal důvodnost a výši uvedených nároků na sjednané úroky z úvěru. I když k Přihlášce nepřiložil ve smlouvě o úvěru ke kreditní kartě zmiňované Oznámení, které specifikovalo úrokovou sazbu 21,9% , bylo možné z historického přehledu jednoznačně dovodit, že způsob kvantifikace požadovaného nároku v daném případě má relevantní a smlouvou založený základ. Soudu je z úřední činnosti známo a je navíc běžně možné ověřit výši úrokové sazby k účtům z úvěru ke kreditní kartě, a že výše 21,9% p.a. je zcela běžná.

Řídě se uvedenou úvahou shledal soud popěrný úkon žalobkyně v uvedeném rozsahu, tj. co do částky 32.621,30 Kč nedůvodným a proto rozhodl tak, jak ve výroku v odst. I. uvedeno.

Závěrem soud považuje za potřebné zmínit, že pokud by zjistil (což se nestalo, jak z uvedeného vyplývá), že přihláška pohledávky měla v části, o které má v incidenčním sporu rozhodnout, vady bránící přezkumu přihlášené pohledávky, musí žalobu pro předčasnost zamítnout. Na základě takového rozsudku je třeba v konkursním řízení přistoupit zákonem stanoveným způsobem k odstraňování vad přihlášky a poté k novému přezkumu přihlášené pohledávky (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Cdo 1726/98).

Nákladový výrok vychází z ustanovení § 202 odst. 1 IZ , když důvody pro použití ustanovení § 202 odst. 2 IZ neshledal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 26.11.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vlastimila Potoczková v. r. Veronika Paličková samosoudkyně

ICM R