38 ICm 733/2010
38 ICm 733/2010-145 (KSOS 38 INS 6565/2009)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobkyně Terezy Natálie anonymizovano , anonymizovano , bytem Fulnek, Stachovice 155, zastoupené JUDr. Richardem Pustějovským, advokátem se sídlem Ostrava, Matiční 730/3, proti žalovanému Mgr. Lukáši Stočkovi, se sídlem Nový Jičín, K Nemocnici 18, insolvenčnímu správci dlužníka VVM plus s.r.o., se sídlem Fulnek, Masarykova 428, IČ 25860429, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, se sídlem Ostrava 1, Na Hradbách 21, o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty,

takto:

I. Žaloba, aby z majetkové podstaty dlužníka VVM plus s.r.o., se sídlem Fulnek, Masarykova č.p. 428, IČ: 25860429, byly vyloučeny nemovitosti: -budova bez č.p./č.e.-jiná stavba na pozemku parc.č. 1407/4, -pozemek parc.č. 1407/4 o výměře 267 m2 , zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví č. 2212 pro katastrální území Fulnek, obec Fulnek, okres Nový Jičín, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 1.650,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 30.06.2010, doručenou soudu dne 01.07.2010, se žalobkyně domáhala proti insolvenčnímu správci dlužníka VVM plus s.r.o. vyloučení nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín na LV č. 2212 pro obec a katastrální území Fulnek, a to budovy bez č.p./č.e.-jiná stavba na pozemku parc.č. 1407/4, pozemku parc.č. 1407/4 o výměře 267 m2 , zastavěná plocha a nádvoří. Ve vylíčení rozhodujících skutečností uvedla, že se stala vlastnicí předmětných nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne 21.08.2009 uzavřené mezi žalobkyní jako obdarovanou a jejím otcem Romanem Mročkem jako dárcem. Přípisem ze dne 03.06.2010 byla insolvenčním správcem dlužníka vyrozuměna o provedení soupisu předmětných nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka s odůvodněním, že při uzavírání smlouvy, na základě níž se dárce měl stát vlastníkem předmětných nemovitostí, došlo k porušení ust. § 196a odst. 1, 3 obchodního zákoníku (účinného do 31.12.2013). S tím žalobkyně nesouhlasí. K nabytí vlastnického práva k předmětným nemovitostem došlo v rámci vypořádání vzájemných majetkových vztahů. Nemovitost nabyla zatíženou zástavním právem ve prospěch Komerční banky, a.s bez jakékoliv vazby na společnost VVM plus s.r.o. K převodu vlastnictví k předmětným nemovitostem ze společnosti VVM plus s.r.o. na pana Romana Mročka došlo za obvyklých podmínek a cena převáděných nemovitostí byla cenou obvyklou.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, když uplatnil námitku neplatnosti kupní smlouvy ze dne 06.03.2009 uzavřené mezi pozdějším dlužníkem VVM plus s.r.o. jako prodávajícím a Romanem Mročkem jako kupujícím pro rozpor s ust. § 196a odst. 1, 3 obchodního zákoníku (účinného do 31.12.2013), neboť kupující byl jediným jednatelem a společníkem dlužníka, hodnota převáděných nemovitostí byla vyšší než jedna desetina základního kapitálu dlužníka (dlužník měl základní kapitál 200.000,-Kč a kupní cena byla ve výši 5.238.000,-Kč) a hodnota převáděného majetku nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Insolvenční správce považuje prodej nemovitostí z majetku dlužníka uskutečněný jen z důvodu, aby nemovitosti byly vyvedeny z jeho majetku a byla krácena možnost uspokojení věřitelů, přičemž prodejem nebyly získány žádné prostředky, neboť kupní cena byla uhrazena zápočtem. Ke dni 06.03.2009 měl dlužník splatné závazky, a to minimálně k 7 věřitelům (viz seznam závazků zaslaný dlužníkem do insolvenčního spisu a přihlášky). Kupní smlouva je neplatná podle § 39 občanského zákoníku (účinného do 31.12.2013), neboť na straně společnosti a kupujícího šlo o společný úmysl krátit věřitele. Okolnosti společného úmyslu jsou dány jedinou osobou jednající na obou stranách. Za situace, kdy na Romana Mročka nepřešlo vlastnické právo, nemohlo pak přejít vlastnické právo na žalobkyni. Žalovaný také poukázal na to, že v řízení vedeném pod sp. zn. 38 ICm 100/2010 bylo konstatováno, že předmětná kupní smlouva ze dne 06.03.2009 je absolutně neplatná.

Krajské státní zastupitelství navrhovalo zamítnutí žaloby. Uvedlo, že pokud kupní cena dle smlouvy ze dne 06.03.2009 nebyla cenou v daném místě a čase obvyklou, je kupní smlouva neplatná dle § 39 občanského zákoníku (účinného do 31.12.2013) pro rozpor s kogentním ust. § 196a odst. 1, odst. 3 obchodního zákoníku (účinného do 31.12.2013). Na základě vypracovaného znaleckého posudku v průběhu řízení pak krajské státní zastupitelství uvedlo, že sjednaná kupní cena je akceptovatelná, neboť dosahovala 98 % tržní hodnoty.

ICM R

Nicméně i za této situace považovalo kupní smlouvu za neplatný právní úkon podle ust. § 39 občanského zákoníku (účinného do 31.12.2013) proto, že na straně prodávajícího dlužníka a kupujícího jednatele dlužníka šlo o společný úmysl krátit věřitele. Okolnosti společného úmyslu byly dány jedinou osobou jednající na obou stranách. Jak plyne ze znaleckého posudku Ing. Ptáčka, byla v den uzavření kupní smlouvy společnost VVM plus s.r.o. v úpadku. Roman Mroček musel o úpadku vědět a musel také vědět, že uhrazení kupní ceny zápočtem vede k jeho zvýhodnění oproti jiným věřitelům.

U jednání účastníci učinili nesporným, že usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 38 INS 6565/2009-A31 ze dne 01.02.2010 byl zjištěn úpadek dlužníka VVM plus s.r.o., IČ 25860429, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný Mgr. Stoček, který nemovitosti, které jsou předmětem této žaloby, sepsal do majetkové podstaty dlužníka. Dále učinili nesporným, že pan Roman Mroček-společník a jednatel dlužníka nabyl předmětné nemovitosti od dlužníka VVM plus s.r.o. kupní smlouvou ze dne 06.03.2009, přitom kupní smlouva byla uzavřena, aniž byl vyhotoven znalecký posudek ke stanovení hodnoty převáděného majetku znalcem ustanoveným soudem, dále že základní jmění dlužníka činí 200.000,-Kč. Rovněž učinili nesporným, že pozemek parc.č. 1407/4 vznikl rozdělením (oddělením) z původního pozemku parc.č. 1407/1 a budova bez č.p./č.e. na pozemku parc. č. 1407/4 vznikla oddělením ze stavby-budovy č.p. 428 na pozemku parc.č. 1407/1.

Z oznámení o zápisu do soupisu majetkové podstaty ze dne 03.06.2010, včetně dodejky, vzal soud za prokázáno, že žalovaný uvědomil žalobkyni o tom, že nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení, byly zapsány do majetkové podstaty dlužníka VVM plus s.r.o., a to z toho důvodu, že kupní smlouva ze dne 06.03.2009, podle níž byly předmětné nemovitosti převedeny z dlužníka na Romana Mročka, je neplatná pro porušení § 196a odst. 1 a 3 obchodního zákoníku (účinného do 31.12.2013), přičemž neplatnost je absolutní a vztahuje se na právní nástupce kupujícího. Poučil současně žalobkyni o tom, že má možnost do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno toto vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje své právo, podat žalobu proti insolvenčnímu správci na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Uvedená výzva byla doručena žalobkyni dne 18.06.2010.

Předmětem řízení je návrh žalobkyně na vyloučení specifikovaných nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka. Rozhodovací praxe soudu se již v poměrech zákona o konkurzu a vyrovnání ustálila na podmínkách, při jejichž kumulativním splnění soud těmto tzv. excindačním žalobám vyhoví a tyto jsou přiměřeně aplikovatelné také na vylučovací žalobu, podanou podle zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon-dále jen IZ). Je tedy třeba zkoumat, zda: a) označená věc byla pojata správcem do soupisu majetkové podstaty, b) vylučovací žaloba osoby, odlišné od dlužníka došla soudu nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo oprávněné osobě doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo (§ 225 odst. 2 IZ), c) žalovaným je insolvenční správce, d) v době, kdy soud rozhoduje, nadále trvají účinky úpadku a sporný majetek je nadále sepsán v majetkové podstatě a e) osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu, prokáže, že tato neměla být do soupisu zařazena a že právo, které vylučuje její soupis do podstaty, svědčí v daném případě žalobkyni.

ICM R

Není sporu o tom, že podmínky, uvedené pod písm. a)-d), jsou splněny. Uvedené skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné a vyplývají z obsahu insolvenčního spisu sp.zn. KSOS 38 INS 6565/2009, v jehož rámci tento incidenční spor probíhá.

Zbývá tedy posouzení podmínky poslední, a to zda předmětné věci do soupisu majetkové podstaty dlužníka nenáleží, a zda právo, které vylučuje její soupis, svědčí žalobkyni. Žalobkyně tvrdí, že je vlastnicí předmětných nemovitostí, neboť je pořídila dle darovací smlouvy ze dne 21.08.2009 a vkladem do katastru nemovitosti bylo vlastnické právo k daným nemovitostem v její prospěch vyznačeno.

Soud provedl (za účelem posouzení poslední podmínky) dokazování listinami, ze kterých zjistil:

-z kupní smlouvy ze dne 06.03.2009, že VVM plus s.r.o. jako prodávající a Roman Mroček jako kupující uzavřeli smlouvu, jíž VVM plus s.r.o. prodala Romanu anonymizovano nemovitosti, a to budovu č.p. 428 postavenou na parc.č. 1407/1, pozemek parc.č. 1407/1 o výměře 4997 m2, pozemek parc.č. 1696 o výměře 444 m2 a pozemek parc.č. 1406/2 o výměře 154 m2 , vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví č. 1384 pro katastrální území Fulnek, obec Fulnek, okres Nový Jičín, za dohodnutou kupní cenu ve výši 5.238.000,-Kč, přičemž vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne 17.03.2009 s právními účinky vkladu ke dni 06.03.2009,

-z darovací smlouvy ze dne 21.08.2009, že Roman Mroček jako dárce a žalobkyně jako obdarovaná uzavřeli darovací smlouvu, předmětem byly nemovitosti budova č.p. 359 průmyslový objekt na parcele č. 1407/2, budova č.p. 428 průmyslový objekt na parc.č. 1407/1, pozemek parc.č. 1407/1 o výměře 4997 m2 a pozemek parc.č. 1644/8 o výměře 3023 m2 , vše zapsáno na LV č. 1252 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště v Novém Jičíně, pro katastrální území Fulnek, obec Fulnek, okres Nový Jičín. Vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne 28.08.2009 s účinky ke dni 21.08.2009,

-z ohlášení stavby k zápisu do katastru nemovitostí ze dne 14.12.2009, doručeného Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín dne 05.01.2010, z jeho nedílné součásti-geometrického plánu č. 695-90/2009, a z kolaudačního rozhodnutí č.j. 727/04-SU-Pv-84 ze dne 22.11.2004, že předmětný pozemek parc.č. 1407/4 vznikl rozdělením z původního pozemku 1407/4, budova bez č.p./č.e. na pozemku parc.č. 1407/4 vznikla oddělením z budovy č.p. 428, přičemž Městský úřad ve Fulneku, stavební úřad, povolil užívání stavby-stavební úpravy sociálního zařízení a šaten mužů v I. NP části bývalého závodu ROMO, Fulnek, Masarykova č.p. 428, spojené se změnou užívání na pohostinství Hospoda u Karla (stavby) na pozemku st.p. 1407/1 v katastrálním území Fulnek,

-ze sdělení Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín ze dne 19.01.2010, že katastrální úřad provedl zápis stavby na pozemku p. st. č. 1407/4 (jiná stavba) v katastrálním území Fulnek na základě ohlášení nové stavby k zápisu do katastru nemovitostí ze dne 05.01.2010, jehož nedílnou součástí byl i geometrický plán č. 695-90/2009. V souvislosti s výše uvedeným zápisem bylo rozšířeno zástavní právo č.j. V-

ICM R

4829/2009-804 o nově vytvořenou st. p.č. 1407/4, která byla oddělena z p.č. 1407/1 a o novou stavbu bez čísla popisného (č.p.) na st. p.č. 1407/4 (jiná stavba), která byla oddělena ze stavby č.p. 428 na st. p.č. 1407/1.

-z výpisů z katastru nemovitostí, prokazujících stav evidovaný k datu 10.02.2012 a 22.10.2015-Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, okres Nový Jičín, obec Fulnek, k.ú. Fulnek, list vlastnictví 2212, že jako vlastník nemovitostí: budovy bez č.p./č.e.-jiná stavba na pozemku parc.č. 1407/4 a pozemku parc.č. 1407/4 o výměře 267 m2 , zastavěná plocha a nádvoří, je v katastru nemovitostí evidována žalobkyně,

-z posudku znalce Ing. Pavla Burčeka č. 3207/04 ze dne 13.07.2004, že v tomto roce ocenil tržní cenu nemovitostí, které byly dlužníkem na základě kupní smlouvy ze dne 06.03.2009 prodány Romanu anonymizovano , na 7.580.840,-Kč,

-ze znaleckého posudku č. 11-123 k ekonomické situaci, stavu majetku a schopnosti dlužníka dostát svým závazkům, zpracovaného Ing. Alešem Ptáčkem dne 20.12.2011, že byl vypracován pro potřeby trestního řízení, vedeného u Krajského ředitelství PČR, odbor hospodářské kriminality, mimo jiné za účelem zjištění data, ve kterém se společnost VVM plus s.r.o. dostala do úpadku, a že již k 31.12.2008 měl dlužník více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto neplnil po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a), b), c), odst. 2, písm. b) IZ. K 31.07.2009 pak již souhrn závazků dlužníka převyšoval hodnotu jeho majetku a dlužník se tak navíc dostal do stavu úpadku formou předlužení dle § 3 odst. 3 IZ,

-ze znaleckého posudku č. 704/49/13, který zpracovala Ostravská znalecká a.s. dne 12.09.2013 v rámci řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 38 ICm 690/2010 (KSOS 38 INS 6565/2009), že předmětem ocenění byla obvyklá cena nemovitostí, které byly dlužníkem na základě kupní smlouvy ze dne 06.03.2009 prodány Romanu anonymizovano . Tato cena ke dni prodeje činila 5.350.000,-Kč,

-z vyjádření Ostravské znalecké a.s. ze dne 30.10.2014 k námitkám ke znaleckému posudku, založeného ve spise Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 38 ICm 690/2010, že znalecký ústav setrval na závěrech prezentovaných ve znaleckém posudku,

-z výpisu z obchodního rejstříku dlužníka, že Roman Mroček byl v rozhodné době jediným společníkem a jednatelem společnosti VVM plus s.r.o.,

-z incidenční žaloby ve věci sp.zn. 38 ICm 100/2010 (v rámci insolvenčního řízení KSOS 38 INS 6565/2009) doručené soudu 12.04.2010, že stejná žalobkyně, tj. Tereza Natálie anonymizovano se domáhala proti Mgr. Lukáši Stočkovi, insolvenčnímu správci dlužníka VVM plus s.r.o. vyloučení nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín na LV č. 2212 pro obec a katastrální území Fulnek, a to budovy č.p. 428-průmyslový objekt na pozemku p.č. 1407/1, pozemku p.č. 1407/1-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 4.977 m , pozemku p.č. 1406/2-ostatní plocha o výměře 154 m a pozemku p.č. 1696-ostatní plocha o výměře 444 m . Ve vylíčení

ICM R rozhodujících skutečností uvedla, že se stala vlastnicí předmětných nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne 21.08.2009 uzavřené mezi žalobkyní jako obdarovanou a jejím otcem Romanem Mročkem jako dárcem,

-z rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 27.04.2011, č.j. 38 ICm 100/2010-47 (sp.zn. insolvenčního řízení KSOS 38 INS 6565/2009), a potvrzujícího rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2011, č.j. 17 VSOL 31/2011-75, že soud prvního stupně zamítl žalobu na vyloučení v žalobě označených nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka VVM plus s.r.o., IČ 25860429 (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 830,-Kč (výrok II.). Podle odůvodnění dospěl soud prvního stupně ke skutkovému a právnímu závěru, že žalobkyně není vlastnicí předmětných nemovitostí, neboť své vlastnické právo odvozovala od darovací smlouvy ze dne 21.08.2009 uzavřené mezi žalobkyní jako obdarovanou a jejím otcem Romanem Mročkem jako dárcem, která je však absolutně neplatná, neboť dárce nebyl vlastníkem převáděných nemovitostí. K tomuto závěru dospěl na základě zjištění, že dárce Roman Mroček měl předmětné nemovitosti nabýt kupní smlouvou ze dne 06.03.2009 uzavřenou mezi Romanem Mročkem jako kupujícím a společností (pozdějším dlužníkem) VVM plus s.r.o. jako prodávajícím, v níž byl Roman Mroček jediným jednatelem, ale v rozporu s ust. § 196a odst. 1 a 3 obchodního zákoníku (účinného do 31.12.2013) nebyla hodnota převáděného majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, a proto je tato smlouva neplatná. Rozsudek soudu prvního stupně byl napaden odvoláním žalobkyně. Vrchní soud v Olomouci prvostupňový rozsudek jako věcně správný potvrdil poté, co uzavřel, že v posuzované věci žalobkyně neprokázala, že jí svědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem, neboť pokud se týká budovy č.p. 428-průmyslový objekt na p.č. 1407/1 a pozemek p.č. 1407/1-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 4 977 m2 , které byly předmětem darovací smlouvy ze dne 21.8.2009, nemohla tyto nemovitosti nabýt do svého vlastnictví, když dárce (její otec Roman Mroček) se na základě neplatné kupní smlouvy ze dne 06.03.2009 nestal jejich vlastníkem, a pokud se týká zbývajících nemovitostí, zde žalobkyně žádné své právo odůvodňující vyloučení těchto nemovitostí nezmiňovala. Pro úplnost odvolací soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.03.2011, sp.zn. 29 Cdo 5189/2008, ve kterém dovolací soud formuloval a odůvodnil závěr, že v případě, že smlouva o převodu nemovitostí je neplatná z důvodu porušení ust. § 196a odst. 3 obchodního zákoníku (účinného do 31.12.2013), na základě čehož vlastnické právo k dotčeným nemovitostem kupující nenabude, na nabytí vlastnictví k dotčeným nemovitostem dalším nabyvatelem ust. § 446 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013 (ani analogicky) aplikovat nelze. Ostatně Ústavní soud již v nálezu ze dne 19.04.2007, sp.zn. II. ÚS 349/2006, vysvětlil, že dobrá víra kupujícího (v posuzované věci dobrá víra obdarované ani tvrzena nebyla), který kupuje nemovitosti od nevlastníka, je rozhodná pouze potud, že jí lze přiznat práva a povinnosti oprávněného držitele dle ust.§ 129 občanského zákoníku (účinného do 31.12.2013). Rozsudek nabyl právní moci 13.01.2012 a vykonatelnosti 17.01.2012,

-z žaloby na obnovu řízení ve věci sp.zn. 38 ICm 100/2010 (v rámci insolvenčního řízení KSOS 38 INS 6565/2009), že žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 07.07.2014 domáhá obnovy řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 38 ICm 100/2010 z důvodu, že v mezidobí došlo k výraznému posunu judikatury Nejvyššího soudu ČR ve vztahu

ICM R k aplikaci ustanovení § 196a zákona č. 513/1991 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 08.02.2012, č.j. 31 Cdo 3986/2009).

Další důkazy provedeny nebyly, a to z důvodu nadbytečnosti a hospodárnosti řízení vzhledem k níže provedenému právnímu posouzení věci, které ostatně přítomnému zástupci žalobkyně, žalovanému a krajskému státnímu zastupitelství soud sdělil při jednání, konaném dne 23.10.2015.

Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr, že dne 06.03.2009 uzavřel dlužník VVM plus s.r.o. kupní smlouvu s Romanem Mročkem, podle níž se vlastnická práva k nemovitostem-budova č.p. 428, pozemek parc.č. 1407/1, pozemek parc.č. 1696 a pozemek parc.č. 1406/2, vše v katastrálním území Fulnek a obci Fulnek-stala předmětem převodu na Romana Mročka za dohodnutou kupní cenu ve výši 5.238.000,-Kč. Tento obchod se uskutečnil mezi společností a jejím jednatelem. Roman Mroček byl v rozhodné době jediným společníkem a jednatelem společnosti VVM plus s.r.o. Základní jmění společnosti činilo 200.000,-Kč. Kupní cena nebyla stanovena znalcem. Mezi účastníky nebylo sporné, že kupní cena byla uhrazena zápočtem. Ze znaleckého posudku č. 11-123 k ekonomické situaci, stavu majetku a schopnosti dlužníka dostát svým závazkům, zpracovaného Ing. Alešem Ptáčkem dne 20.12.2011, soud zjistil, že byl vypracován pro potřeby trestního řízení, vedeného u Krajského ředitelství PČR, odbor hospodářské kriminality, mimo jiné za účelem zjištění data, ve kterém se společnost VVM plus s.r.o. dostala do úpadku. K 31.12.2008 měl dlužník více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto neplnil po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a), b), c), odst. 2, písm. b) IZ. K 31.07.2009 pak již souhrn závazků dlužníka převyšoval hodnotu jeho majetku a dlužník se tak navíc dostal do stavu úpadku formou předlužení dle § 3 odst. 3 IZ. Podle znaleckého posudku č. 704/49/13, který zpracovala Ostravská znalecká a.s. dne 12.09.2013 v rámci jiného incidenčního sporu téhož insolvenčního řízení, obvyklá cena nemovitostí, které byly předmětem kupní smlouvy ze dne 06.03.2009, činila 5.350.000,-Kč. Budova č.p. 428 a pozemek parc.č. 1407/1 se pak stal předmětem darovací smlouvy, kterou Roman Mroček převedl tyto nemovitosti darem 21.08.2009 žalobkyni. Pozemek parc.č. 1407/4 vznikl rozdělením (oddělením) z původního pozemku parc.č. 1407/1 a budova bez č.p./č.e. na pozemku parc. č. 1407/4 vznikla oddělením ze stavby-budovy č.p. 428 na pozemku parc.č. 1407/1. V insolvenčním řízení dlužníka VVM plus s.r.o. pak žalovaný jako insolvenční správce zahrnul budovu bez č.p./č.e.-jiná stavba na pozemku parc.č. 1407/4 a pozemek parc.č. 1407/4 o výměře 267 m2 , zastavěná plocha a nádvoří do majetkové podstaty úpadce VVM plus s.r.o. Žalobkyně je evidována u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, okres Nový Jičín, obec Fulnek, k.ú. Fulnek, list vlastnictví 2212, jako vlastnice nemovitostí: budovy bez č.p./č.e.-jiná stavba na pozemku parc.č. 1407/4 a pozemku parc.č. 1407/4 o výměře 267 m2 , zastavěná plocha a nádvoří. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 27.04.2011, č.j. 38 ICm 100/2010-47, (sp.zn. insolvenčního řízení KSOS 38 INS 6565/2009) a potvrzujícího rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2011, č.j. 17 VSOL 31/2011-75, soud zjistil, že soud prvního stupně zamítl žalobu na vyloučení v žalobě označených nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka VVM plus s.r.o., IČ 25860429 (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 830,-Kč (výrok II.). Podle odůvodnění dospěl ke skutkovému a právnímu závěru, že žalobkyně není vlastnicí předmětných

ICM R nemovitostí, neboť své vlastnické právo odvozovala od darovací smlouvy ze dne 21.08.2009, uzavřené mezi žalobkyní jako obdarovanou a jejím otcem Romanem Mročkem jako dárcem, která je však absolutně neplatná, neboť dárce nebyl vlastníkem převáděných nemovitostí. K tomuto závěru dospěl na základě zjištění, že dárce Roman Mroček měl předmětné nemovitosti nabýt kupní smlouvou ze dne 06.03.2009 uzavřenou mezi Romanem Mročkem jako kupujícím a společností (pozdějším dlužníkem) VVM plus s.r.o. jako prodávajícím, v níž byl Roman Mroček jediným jednatelem, ale v rozporu s ust. § 196a odst. 1 a 3 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013 nebyla hodnota převáděného majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, a proto je tato smlouva neplatná. Rozsudek soudu prvního stupně byl napaden odvoláním žalobkyně. Vrchní soud v Olomouci prvostupňový rozsudek jako věcně správný potvrdil poté, co uzavřel, že v posuzované věci žalobkyně neprokázala, že jí svědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem, neboť pokud se týká budovy č.p. 428-průmyslový objekt na p.č. 1407/1 a pozemek p.č. 1407/1-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 4 977 m , které byly předmětem darovací smlouvy ze dne 21.8.2009, nemohla tyto nemovitosti nabýt do svého vlastnictví, když dárce (její otec Roman Mroček) se na základě neplatné kupní smlouvy ze dne 06.03.2009 nestal jejich vlastníkem.

V prvé řadě soud konstatuje, že skutkový stav s výjimkou závěrů vyplývajících ze znaleckého posudku č. 704/49/13, který zpracovala Ostravská znalecká a.s. dne 12.09.2013, nebyl mezi účastníky sporný, zásadní spor účastníků byl spjat s právní otázkou platnosti kupní smlouvy, kterou žalobkyně, žalovaný a krajské státní zastupitelství posuzovali rozdílně.

Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

S ohledem na datum uzavření kupní i darovací smlouvy je věc posuzována dle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013.

Otázka platnosti kupní smlouvy ze dne 06.03.2009 má v tomto incidenčním sporu o příslušnost určitého majetku do majetkové podstaty dlužníka zahájeného podáním vylučovací žaloby povahu otázky předběžné. S poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, např. usnesení ze dne 11.02.2003, sp.zn. 22 Cdo 1734/2001, rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.11.2010, sp.zn. 30 Cdo 2272/2009 i rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.07.2013 sp. zn. 30 Cdo 1277/2013, a dále s poukazem na nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 647/02, který zdůrazňuje požadavek na celkovou harmonii soudních rozhodnutí podmiňující důvěru v právo, pak tento soud zastává názor, že v tomto řízení nemůže posoudit platnost kupní smlouvy ze dne 06.03.2009 jinak, než-li učinil podle § 231 odst. 2 IZ v průběhu insolvenčního řízení insolvenční soud. Proto vztaženo na tento případ, v situaci, kdy mezi účastníky řízení je spor o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka při žalobním tvrzení, že Roman Mroček měl nemovitosti, které daroval dne 21.08.2009 žalobkyni, nabýt kupní smlouvou ze dne 06.03.2009 a otázka platnosti této smlouvy již byla

ICM R

řešena v rámci jiného incidenčního sporu mezi týmiž účastníky a v rámci téhož insolvenčního řízení (KSOS 38 INS 6565/2009) tak, že byla vyhodnocena jako neplatná, je tento soud řešením předběžné otázky vázán a nelze připustit, aby mezi týmiž účastníky řízení byla znovu otevřena a řešena opačně. Tento soud proto vyšel z toho, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ve věci sp.zn. 38 ICm 100/2010, potvrzený rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2011, č.j. 17 VSOL 31/2011-75, vyřešil předmětnou právní otázku závazně (pravomocně), byť je mu známo, že byl podán návrh na obnovu řízení z důvodu změny judikatury § 196a obchodního zákoníku ve znění do 31.12.2013. Nicméně obnova prozatím povolena nebyla, přičemž je nutno vzít v úvahu také to, že změna judikatury není důvodem pro obnovu řízení.

S ohledem na výše uvedené soud hodnotí kupní smlouvu ze dne 06.03.2009 jako neplatný právní úkon.

I kdyby závěry ohledně vázanosti řešení předběžné otázky nebyly správné, má tento soud za to, že žalobě by nebylo možno vyhovět, neboť předmětná kupní smlouva je neplatná také dle § 39 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 proto, že šlo o právní úkon, který oba účastníci (za obě strany jednala stejná osoba Roman Mroček) učinili v úmyslu zmařit jím v rozporu se zákonem uspokojení věřitelů dlužníka. Je nepochybné, že zde je společný úmysl dán, a to právě jednáním osoby Romana Mročka, která jednala za prodávajícího dlužníka a současně byla kupujícím. Kupní smlouva byla uzavřena dne 06.03.2009, kdy se dle znaleckého posudku Ing. Ptáčka dlužník nacházel již tři měsíce ve stavu úpadku. Je tedy prakticky vyloučeno, aby si v té době jediný jednatel a společník dlužníka Roman Mroček neuvědomoval nepříznivý ekonomický stav dlužníka vyplývající i z účetní uzávěrky ke dni 31.12.2008. V daném případě kupní cena nebyla uhrazena hotově ani na účet dlužníka, nýbrž zápočtem, nelze mít tedy pochyb, že společnost dlužníka neobdržela za prodané nemovité věci odpovídající peněžní prostředky (kupní cenu), které by mohla použít k úhradě svých splatných závazků vůči jiným věřitelům. Nesporná skutečnost, že Roman Mroček uhradil kupní cenu zápočtem (došlo k započtení pohledávky Romana Mročka za dlužníkem na závazek Romana Mročka vůči dlužníkovi), vede k závěru, že jednatel dlužníka byl zvýhodněn oproti jiným věřitelům.

Takový postup je nutno hodnotit jako protiprávní ve smyslu ustanovení § 256a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (účinný do 31.12.2009 ), případně ve smyslu ust. § 223 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (účinný od 01.01.2010). Právním následkem takového jednání je neplatnost kupní smlouvy podle ust. § 39 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2432/2007 ze dne 11.10.2008).

Jelikož tedy v posuzované věci žalobkyně neprokázala, že jí svědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem, neboť pokud se týká budovy bez č.p./č.e.-jiná stavba na pozemku parc.č. 1407/4 a pozemku parc.č. 1407/4 o výměře 267 m2 , zastavěná plocha a nádvoří, které byly předmětem darovací smlouvy ze dne 21.08.2009, nemohla tyto nemovitosti nabýt do svého vlastnictví, když dárce (její otec Roman Mroček) se na základě neplatné kupní smlouvy ze dne 06.03.2009 nestal jejich vlastníkem.

ICM R

Soud proto žalobu na vyloučení nemovitostí: pozemku parc.č. 1407/4, který vznikl rozdělením (oddělením) z původního pozemku parc.č. 1407/1 a budovy bez č.p./č.e. na pozemku parc. č. 1407/4, která vznikla oddělením ze stavby-budovy č.p. 428 na pozemku parc.č. 1407/1, z majetkové podstaty dlužníka, zamítnul.

Žalovanému, který byl v řízení úspěšný, bylo podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.650,-Kč, představující cestovní výdaje za cestu, kterou vykonal osobním autem tovární značky Subaru, reg. č. 7T0 9394, ze svého sídla v Novém Jičíně do Ostravy a zpět k jednání soudu dne 29.05.2013 a 23.10.2015, celkem ujeto při jedné cestě 100 km, průměrné spotřebě 8,8 litru benzinu Natural 95 za cenu v roce 2013 36,10 Kč za jeden litr a sazbě základní náhrady 3,60 Kč za jeden kilometr jízdy dle vyhl. č. 472/2012 Sb. a v roce 2015 35,90 Kč za jeden litr a sazbě základní náhrady 3,70 Kč za jeden kilometr jízdy dle vyhl.č. 328/2014 Sb., s navýšením o 21% DPH, jelikož žalovaný prokázal, že je jejím plátcem. Žalobkyně je povinna zaplatit shora uvedenou částku žalovanému ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 27.10.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v. r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R