38 ICm 720/2014
38 ICm 720/2014-46 (KSOS 38 INS 15526/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZS UDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobce Lukáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Havířov-Město, Haškova 640/2, zastoupeného Mgr. Ing. Petrem Blažkem, advokátem se sídlem Havířov-Město, Moskevská 1440/24a, proti žalovanému Mgr. Ing. Bohumilu Kaduchovi, se sídlem Ostrava, Sadová 553/8, insolvenčnímu správci dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Havířov- Prostřední Suchá, Osadní 692/3, zastoupenému Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem se sídlem Brno, tř. Kpt. Jaroše 1844/28, o určení popřené pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že žalobcovy pohledávky, a to pohledávka č. 2 ve výši 17.446,-Kč a pohledávka č. 3 ve výši 282.663,-Kč, z titulu smlouvy o půjčce ze dne 29.03.2011, sepsané formou notářského zápisu, které byly do insolvenčního řízení vede ného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 38 INS 15526/2013 s dlužníke m Martinem anonymizovano , anonymizovano , byte m Havířov-Prostřední Suchá, Osadní 692/3, přihlášeny přihláškou P2, jsou po právu.

II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení. isir.justi ce.cz

Od ůvo d ně n í:

Žalobou doručenou soudu dne 27.02.2014 se žalobce domáhal určení, že jeho pohledávky, a to část pohledávky č. 2 ve výši 17.446,-Kč a pohledávka č. 3 ve výši 282.663,-Kč, které byly přihlášeny do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 38 INS 15526/2013 s dlužníkem Martinem anonymizovano , jsou po právu. V žalobě uvedl, že jeho celková pohledávka vznikla z titulu smlouvy o půjčce, kterou dlužník formou notářského zápisu uzavřel jako dohodu se svolením k vykonatelnosti a prohlášení o uznání dluhu včetně formy a doby zaplacení dluhu. Tato dohoda byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem a povinným jako dlužníkem, kdy na základě této dohody byla dlužníkovi poskytnuta půjčka ve výši, jak je uvedená v notářském zápise. Dlužník byl řádně věřitelem i notářkou poučen o následcích nesplnění své povinnosti, a dále byl výslovně upozorněn na smluvní pokutu, se kterou souhlasil, což stvrdil svým prohlášením o notářky, na základě něhož byl následně vyhotoven notářský zápis Nz 135/2011, N 149/2011. V souvislosti s uvedenou půjčkou již byl opakovaně podán návrh na vydání platebního rozkazu, kdy tento byl Okresním soudem Karviná-pobočka v Havířově vydán, přičemž ze strany dlužníka nebyl podán odpor. Taktéž již byl nařízen výkon rozhodnutí, který byl v jednom z případů řádně proveden. V žádném z doposud probíhajících řízení dlužník neuplatnil nyní uvedenou námitku, tj. že došlo k zapůjčení toliko částky ve výši 158.000,-Kč.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Procesní obranu vybudoval na argumentu, že při svém popěrném úkonu vycházel z čestného prohlášení dlužníka, který uvedl, že od žalobce obdržel půjčku pouze ve výši 158.000,-Kč, a nikoliv tedy 526.338,-Kč, jak tvrdí žalobce, přičemž právě na částku 158.000,-Kč podepsal i směnku. Vzhledem k tomu, že u žalobce jde o podnikatelskou činnost (půjčování peněz), na dlužníka jako nepodnikatele by se měla vztahovat ustanovení na ochranu spotřebitele. Podle žalovaného, daná smlouva o půjčce, ve které se v rámci notářského zápisu potvrzuje převzetí částky 526.338,-Kč, je neplatná a věřiteli tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, přičemž ve vztahu k takovémuto nároku vznesl námitku promlčení. Současně poukázal ne nesoulad mezi tvrzeními v žalobě (přímá vykonatelnost pohledávky, sjednání smluvní pokuty) a textem smlouvy o půjčce (kde se nic takového nepodává).

Žalobce pak dále doplnil, že kopie ani originál směnky ze dne 28. března 2011 vystavené Martinem anonymizovano mu není známa, žalobce takovouto směnkou nedisponuje, pokud by disponoval, pak by ji jistě uplatnil. V insolvenčním řízení dlužníka žalobce přihlásil pohledávky z jedné smlouvy o půjčce ze dne 29.03.2011, kdy nároky z této smlouvy o půjčce byly přiznány platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově, ze dne 14.12.2011, č.j. 112 C 269/2011-12, zde bylo již plnění přiznané platebním rozkazem exekučně vymoženo a není předmětem přihlášky ani incidenčního sporu, dále byly nároky přiznány pravomocným platebními rozkazy Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově, ze dne 27.08.2012, č.j. 106 C 87/2012-18, zde přiznané plnění bylo předmětem přihlášky, konkrétně pohledávky č. 1, a konečně nárok ze smlouvy o půjčce byl přiznán platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově, ze dne 10.12.2013, č.j. 107 C 251/2012-39, zde přiznané plnění bylo předmětem přihlášky, konkrétně pohledávky č. 2.

ICM R

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Soud provedl dokazování listinami ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 38 INS 15526/2013, přičemž zjistil, že:

-usnesením ze dne 18.10.2013, č.j. KSOS 38 INS 15526/2013-A8, byl zjištěn úpadek dlužníka Martina anonymizovano , insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Ing. Bohumil Kaduch a soud povolil řešení úpadku oddlužením, -usnesením ze dne 27.05.2014, č.j. KSOS 38 INS 15526/2013-B5, bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, -přihláškou pohledávky č. P2 doručenou insolvenčnímu soudu dne 28.06.2013 žalobce jako věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka Martina anonymizovano vykonatelnou nezajištěnou pohledávku č. 1 celkem ve výši 93.265,79 Kč podle smlouvy o půjčce ze dne 29.03.2011, sepsané formou notářského zápisu, sestávající z jistiny 87.289,80 Kč a příslušenství ve výši 5.975,99 Kč, vykonatelnost doložil pravomocným platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, č.j. 106 C 87/2012-18, nevykonatelnou nezajištěnou pohledávku č. 2 celkem ve výši 116.964,-Kč z titulu jistiny podle smlouvy o půjčce ze dne 29.03.2011, sepsané formou notářského zápisu (jednalo se o splatnou část půjčky ke dni 31.05.2013) a nevykonatelnou nezajištěnou pohledávku č. 3 ve výši 282.663,-Kč podle smlouvy o půjčce ze dne 29.03.2011, sepsané formou notářského zápisu (jednalo se o nesplatnou část půjčky ke dni 31.05.2013). K přihlášce věřitel připojil listiny, a to smlouvu o půjčce ze dne 29.03.2011 sepsanou formou notářského zápisu, platební rozkaz Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, č.j. 106 C 87/2012-18 a usnesení Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově ze dne 04.01.2013, č.j. 125 EXE 4456/2012-10, -u přezkumného jednání dne 28.01.2014 insolvenční správce nevykonatelnou pohledávku č. 2 v rozsahu 17.446,-Kč popřel s odůvodněním, že dle sdělení dlužníka mu věřitel nepůjčil v souvislosti s tvrzenou půjčkou částku 526.338,-Kč, nýbrž pouze 158.000,-Kč (přičemž část ve výši 58.482,-Kč zohlednil insolvenční správce v rámci pohledávky č. 1, byť má pochybnosti, zda věřitel vůbec může nároky vznášet na základě jím tvrzené smlouvy o půjčce ze dne 29.03.2011. Pohledávku č. 3 insolvenční správce popřel co do pravosti v celém rozsahu se stejným odůvodněním, když současně uvedl, že částku 158.000,-Kč zohlednil v rámci pohledávek č. 1 a č. 2, byť má pochybnosti, zda věřitel vůbec může nároky vznášet na základě jím tvrzené smlouvy o půjčce ze dne 29.03.2011. Stanovisko dlužníka bylo shodné s insolvenčním správcem, tedy popřel pohledávky ve stejném rozsahu a ze stejných důvodů jako insolvenční správce, -podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 19.02.2014 dlužník Martin Baláž vzal své popření pohledávek žalobce (které byly přihlášeny přihláškou P2) v celém rozsahu

ICM R

zpět s odůvodněním, že tyto pohledávky popřel i insolvenční správce a on nemá prostředky na účast v soudních sporech, -insolvenční správce vyrozuměl žalobce jako věřitele o částečném popření nevykonatelné pohledávky č. 2 a popření nevykonatelné pohledávky č. 3 podle ust. § 197 odst. 2 IZ podáním ze dne 06.02.2014, které bylo žalobci doručeno dne 18.02.2014, -insolvenční řízení není dosud skončeno.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobce přihlásil přihláškou P2 do insolvenčního řízení dlužníka Martina anonymizovano vedeného pod sp.zn. KSOS 38 INS 15526/2013 (mimo jiné) nevykonatelné nezajištěné pohledávky, a to č. 2 ve výši 116.964,-Kč a č. 3 ve výši 282.663,-Kč, přičemž žalovaný insolvenční správce popřel pravost žalobcovy pohledávky č. 2 v rozsahu 17.446,-Kč a pohledávku č. 3 v celém rozsahu. Žalobce včas uplatnil své právo na určení popřených pohledávek žalobou u soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání podle ust. § 198 odst. 1 IZ. Žaloba směřuje správně proti insolvenčnímu správci, vzhledem k tomu, že dlužník, byť pohledávky původně popřel ve stejném rozsahu, svůj popěrný úkon vzal zpět.

Soud se proto mohl zabývat vlastním nárokem žalobce na určení pravosti pohledávky č. 2 v rozsahu 17.446,-Kč a pravosti pohledávky č. 3, obě přihlášené z titulu dlužné jistiny podle smlouvy o půjčce ze dne 29.03.2011 sepsané formou notářského zápisu.

Z notářského zápisu Nz 135/2011, N 149/2011 vzal soud za prokázáno, že byl sepsán v notářské kanceláři v Havířově, Město, Náměstí republiky 1521/1b, dne 29.03.2011 notářkou JUDr. Vlastou Hoderovou, za účasti pana Lukáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Havířov, Město, Haškova 640/2-dále jen věřitel a pana Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Havířov, Prostřední Suchá, Osadní 692/3-dále jen dlužník. Totožnost účastníků notářce osobně neznámých byla ověřena z předložených platných úředních průkazů, přičemž oba prohlásili, že jsou k právním úkonům způsobilí a souhlasí s použitím osobních údajů pouze pro účely tohoto notářského zápisu. Notářským zápisem byla sepsána smlouva o půjčce, v jejímž čl. I. věřitel Lukáš Klus prohlásil, že je oprávněn nakládat s peněžními prostředky, které poskytuje jako půjčku, a zavázal se podle této smlouvy poskytnout dlužníkovi Martinu Balážovi finanční částku ve výši 526.338,-Kč, která byla vypsána rovněž slovy. Je zde uvedeno, že v této částce je zahrnuta i platba za životní pojistku dlužníka ve výši 26.298,-Kč. Podle čl. II. se tuto částku dlužník Martin Baláž zavázal věřiteli Lukáši Klusovi vrátit ve stejné výši, formou pravidelných měsíčních splátek vždy k 15. dni v měsíci, poprvé dne 15.04.2011, naposledy dne 15.10.2015, tj. ve lhůtě 54 měsíců. Výše pravidelné měsíční splátky činila 9.747,-Kč. V čl. III. bylo dohodnuto, že dlužník Martin Baláž je oprávněn kdykoliv splatit půjčku předčasně. V čl. IV. dlužník Martin Baláž potvrdil, že finanční částku ve výši 526.338,-Kč, která byla vyjádřena rovněž slovy, již převzal před podpisem této smlouvy o půjčce. V čl. V. bylo dohodnuto, že v případě prodlení dlužníka Martina anonymizovano se splácením půjčky, nebo kterékoliv splátky, je dlužník povinen zaplatit věřiteli Lukáši Klusovi zákonný úrok z prodlení, a to za dobu od počátku prodlení až do úplného zaplacení. V čl. VI. dlužník Martin Baláž i věřitel Lukáš Klus výslovně konstatovali, že vrácení půjčky bude zajištěno bianco směnkou. V čl. VIII. dlužník Martin Baláž i věřitel Lukáš Klus prohlásili, že tento úkon činí svobodně, vážně, nikoliv v omylu. Současně prohlásili, že tato smlouva o

ICM R půjčce není uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Dle čl. X. tato smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu dlužníkem a věřitelem. V čl. XI. je uvedeno, že notářský zápis byl sepsán, účastníkům přečten, jimi schválen a jimi a notářkou podepsán, a současně je zde uvedeno, že notářka ověřila stejnopis notářského zápisu, vyhotovený dne 29.03.2011 s tím, že souhlasí doslovně s originálem notářského zápisu, a vydala jej panu Lukáši Klusovi a panu Martinu Balážovi.

Z platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově, ze dne 27.08.2012, č.j. 106 C 87/2012-18, vzal soud za prokázáno, že ve věci žalobce Lukáše anonymizovano , anonymizovano , proti žalovanému Martinu Balážovi, anonymizovano , o zaplacení částky 58.482,-Kč s příslušenstvím rozhodl soud tak, že uložil žalovanému, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci pohledávku ve výši 58.482,-Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.747,-Kč od 16.12.2011 do zaplacení a nahradil náklady řízení ve výši 22.540,-Kč k rukám zástupce žalobce nebo aby podal proti tomuto platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení u soudu odpor. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že tímto platební rozkazem bylo rozhodnuto o pohledávce žalobce ze smlouvy o půjčce ze dne 29.03.2011 sepsané formou notářského zápisu, a že tato pohledávka byla uplatněna jako vykonatelná v rámci přihlášky P2 jako pohledávka č. 1. Platební rozkaz nabyl právní moci 11.12.2012.

Z usnesení Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově, ze dne 04.01.2013, č.j. 125 EXE 4456/2012-10, soud zjistil, že Okresní soud v Karviné-pobočka v Havířově nařídil podle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově, ze dne 27.08.2012, č.j. 106 C 87/2012-18 k uspokojení pohledávky oprávněného Lukáše anonymizovano ve výši 58.482,-Kč s příslušenstvím a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 22.540,-Kč, pro náklady oprávněného v exekučním řízení a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinného Martina anonymizovano . Provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka Mgr. Simona Kiselová, Exekutorský úřad v Mladé Boleslavi, se sídlem Mladá Boleslav, Palackého 267.

Z platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově, ze dne 14.12.2011, č.j. 112 C 269/2011-12, soud zjistil, že tento soud ve věci žalobce Lukáše anonymizovano proti žalovanému Martinu Balážovi o zaplacení částky 72.243,-Kč s příslušenstvím rozhodl tak, že uložil žalovanému, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci pohledávku ve výši 72.243,-Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.014,-Kč od 16.04.2011 do zaplacení, z částky 9.747,-Kč od 16.05.2011 do zaplacení, z částky 9.747,-Kč od 16.06.2011 do zaplacení, z částky 9.747,-Kč od 16.07.2011 do zaplacení, z částky 9.747,-Kč od 16.08.2011 do zaplacení, z částky 9.747,-Kč od 16.09.2011 do zaplacení, z částky 9.747,-Kč od 16.10.2011 do zaplacení a z částky 9.747,-Kč od 16.11.2011 do zaplacení, a nahradit náklady řízení ve výši 27.838,-Kč k rukám zástupce žalobce nebo aby podal proti tomuto platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení u soudu odpor. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že tímto platební rozkazem bylo rozhodnuto o pohledávce žalobce ze smlouvy o půjčce ze dne 29.03.2011 sepsané formou notářského zápisu, a že tato pohledávka nebyla v rámci přihlášky P2 uplatněna (byla již vymožena).

ICM R

Z platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově, ze dne 10.12.2013, č.j. 107 C 251/2012-39, vzal soud za prokázáno, že tento soud ve věci žalobce Lukáše anonymizovano proti žalovanému Martinu Balážovi o zaplacení částky 68.229,-Kč s příslušenstvím uložil žalovanému, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci pohledávku ve výši 68.229,-Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 9.747,-Kč od 16.06.2012 do zaplacení, z částky 9.747,-Kč od 16.07.2012 do zaplacení, z částky 9.747,-Kč od 16.08.2012 do zaplacení, z částky 9.747,-Kč od 16.09.2012 do zaplacení, z částky 9.747,-Kč od 16.10.2012 do zaplacení, z částky 9.747,-Kč od 16.11.2012 do zaplacení, z částky 9.747,-Kč od 16.12.2012 do zaplacení a nahradit náklady řízení ve výši 13.477,-Kč k rukám zástupce žalobce nebo aby podal proti tomuto platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení u soudu odpor. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že tímto platebním rozkazem byly přiznán nárok ze smlouvy o půjčce ze dne 29.03.2011 sepsané formou notářského zápisu. Sporné bylo pouze to, zda tento platební rozkaz nabyl právní moci.

Z kopie směnky vlastní ze dne 28. března 2011 předložené žalovaným vzal soud za prokázáno, že byla vystavena Martinem anonymizovano , anonymizovano , a to v Havířově dne 28. března 2011, Haškova 640/2, Havířov-Město. Je zde uvedeno, že Martin Baláž za tuto směnku zaplatí dne 29. března 2011 na řad Lukáše anonymizovano , označeného rodným číslem a bydlištěm částku 158.000,-Kč, která je splatná v Havířově-Městě, Haškova 640/2. Směnka vlastní je podepsána Martinem anonymizovano a je na ní uvedeno, že je bez protestu.

Ke směnce vlastní ze dne 28. března 2011 žalobce uvedl, že tato listina ani v kopii ani v originále mu není známa, nemá ji k dispozici, a proto ji také neuplatnil.

Z přihlášky pohledávky P8 věřitele Lukáše anonymizovano ve věci insolvenčního řízení KSOS 22 INS 5519/2012 soud zjistil, že tento věřitel, anonymizovano přihlásil svoji pohledávku vůči dlužnici Ireně anonymizovano , anonymizovano , v celkové výši 175.504,-Kč ze smlouvy o půjčce, sepsané notářským zápisem s přivolením vykonatelnosti, sestávající z jistiny 82.432,-Kč a příslušenství ve výši 175.504,-Kč.

Z výpovědi dlužníka Martina anonymizovano jako účastníka řízení (vycházeje z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 228/2013, které bylo vydáno v konkursním incidentu a ve kterém byla řešena otázka výslechu dlužníka, který není účastníkem řízení v incidenčním sporu) soud zjistil, že s žalobcem jej nepojí ani příbuzenský, ani přátelský vztah, kontakt na něj dostal od bývalé švagrové. Spornou částku podle smlouvy o půjčce sepsané notářským zápisem ze dne 29.03.2011 ve výši tam uvedené neobdržel, když obdržel od žalobce peněžní prostředky pouze ve výši 158.000,-Kč, a to tak, že mu nebyly předány v hotovosti, nýbrž žalobce s ním šel do Komerční banky, a.s., kde provedl úhradu jeho dluhu. Okolnosti sepsání notářského zápisu byly takové, že žalobce měl smlouvu o půjčce připravenou, řekl mu, aby se dostavil k notářce. Jak žalobce připravil smlouvu o půjčce před sepisem notářského zápisu, Martin Baláž nevěděl, k notářce se dostavil, notářský zápis nečetl, jen jej podepsal. Proč jej podepsal, i když je z něj na první pohled patrné, že obsahem je jeho potvrzení, že finanční částku 526.338,-Kč převzal před podpisem smlouvy o půjčce, Martin Baláž nevysvětlil. Pouze uvedl, že byl pod tlakem exekuce, avšak jaké byly jeho příjmy v době sepisu notářského zápisu, nevěděl. Zda prostudoval notářský zápis později, si Martin Baláž nepamatoval.

ICM R

Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení soud zjistil, že s dlužníkem není příbuzný, nemají kamarádský vztah, zkontaktovala je švagrová dlužníka, která byla u žalobce zaměstnána. Notářský zápis a smlouvu o půjčce připravila notářka po předchozí telefonické domluvě s žalobcem, peněžní prostředky ve výši 526.338,-Kč byly předány dlužníkovi v kanceláři notářky, konkrétně v její jednací síni. Mezi ním a dlužníkem byla uzavřena jen jedna smlouva o půjčce dne 29.03.2011.

U jednání dne 20.09.2016 soud předestřel účastníkům řízení (mimo jiné) názor, že vezme v úvahu, že otázku důkazní síly veřejné listiny (notářského zápisu) řeší § 134 o.s.ř. tak, že veřejná listina podává, pokud není prokázán opak, důkaz o pravdivosti toho, že prohlášení v ní obsažené vydal její vystavitel, jakož i toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno. V tomto ohledu žalovaného poučil, že důkazní břemeno o nepravdivosti notářského zápisu leží na něm. Současně soud žalovaného ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. vyzval k označení dalších důkazů k prokázání nepravdivosti notářského zápisu s tím, že pokud tak neučiní, vystavuje se riziku, že jeho obrana nebude úspěšná. Žalovaný další důkazy, které by se vztahovaly k této rozhodné skutkové otázce, neoznačil.

Jedním s aspektů práva na spravedlivý proces je, že v soudním řízení je nutno umožnit účastníkům řízení tvrdit rozhodné skutečnosti a k jejich prokázání navrhnout provedení relevantních důkazů. Tomuto právu účastníka řízení pak odpovídá povinnost obecného soudu o návrhu rozhodnout a v případě jeho zamítnutí poté v rozhodnutí ve věci samé odůvodnit, proč soud k provedení navržených důkazů nepřistoupil. V daném případě byl zamítnut návrh žalobce na provedení důkazu výslechem notářky, a to pro nadbytečnost vzhledem k tomu, že břemeno důkazní o nepravdivosti notářského zápisu žalobce netížilo. Neakceptování důkazního návrhu žalovaného ohledně předložení dokladů žalobcem, jakým způsobem a z jakých prostředků předmětnou částku dlužníkovi uhradil, založil soud rovněž na argumentu nadbytečnosti. Pro účely tohoto sporu a právní kvalifikaci skutku není totiž podstatné, jaký byl původ zdroje půjčených peněz.

Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru. Mezi žalobcem a dlužníkem jako nepodnikateli (označenými daty narození a bydlištěm) byla uzavřena pouze jedna písemná smlouva o půjčce dne 29.03.2011, sepsaná formou notářského zápisu (bylo nesporné), jež zahrnovala kromě jiného ujednání, dle kterého věřitel-žalobce poskytne dlužníkovi Martinu Balážovi peněžní prostředky ve výši 526.338,-Kč a dlužník svým podpisem notářského zápisu stvrdil převzetí uvedené částky před podpisem této smlouvy o půjčce. Současně se ze smlouvy podává, že smluvní strany si v ní nesjednaly úroky, a že dlužník se zavázal půjčku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách 9.747,-Kč, počínaje 15.04.2011 a konče 15.10.2015 (tj. ve lhůtě nejvíce 54 měsíců). Dlužník Martin Baláž i věřitel Lukáš Klus výslovně konstatovali, že vrácení půjčky bude zajištěno bianco směnkou. Tato bianco směnka nebyla v řízení předložena, a nebyla ani vyplněna. Směnkou předloženou žalovaným v kopii nebylo prokázáno, že by zajišťovala vrácení půjčky podle smlouvy o půjčce sepsané notářským zápisem, a že by tato směnka byla předána žalobci jako věřiteli. Žalovaný netvrdil a neprokazoval, že by dlužník půjčené peníze v rozsahu sporné pohledávky č. 2 a č. 3 žalobci vrátil. Žalovaným označený důkaz-přihláška pohledávky P8 věřitele Lukáše anonymizovano ve věci jiného insolvenčního řízení KSOS 22 INS 5519/2012 svou důkazní

ICM R hodnotou nepřesvědčila soud o tvrzení žalovaného, že předmětnou smlouvu o půjčce uzavřel žalobce jako podnikatel. A konečně, pokud jde o přihlášku žalobce č. P2, soud ji nakonec posoudil jako dostatečnou (obsahující ve spojení s listinami takové skutečnosti, které pohledávky individualizují), když jak žalobce, tak insolvenční správce věděli, co přihlašované pohledávky představovaly (dluh na jistině). V insolvenčním řízení dlužníka žalobce přihlásil pohledávky z jedné smlouvy o půjčce ze dne 29.03.2011, kdy nároky z této smlouvy o půjčce byly přiznány platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově, ze dne 14.12.2011, č.j. 112 C 269/2011-12, zde bylo již plnění přiznané platebním rozkazem exekučně vymoženo a není předmětem přihlášky ani incidenčního sporu (nebylo sporné), dále byly nároky přiznány platebními rozkazy Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově, ze dne 27.08.2012, č.j. 106 C 87/2012-18, zde přiznané plnění bylo předmětem přihlášky, konkrétně vykonatelné pohledávky č. 1 (nebylo sporné), a konečně nárok ze smlouvy o půjčce byl přiznán platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově, ze dne 10.12.2013, č.j. 107 C 251/2012-39, zde přiznané plnění bylo předmětem přihlášky, konkrétně pohledávky č. 2.

Důkazem o existenci půjčky ve výši 526.338,-Kč byl jednak výslech žalobce jako účastníka řízení a jednak výše citovaný notářský zápis Nz 135/2011, N 149/2011 ze dne 29.03.2011, ze kterého mimo jiné vyplývá, že nebyl uzavřený v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek ani v omylu. Dlužník převzetí sporné půjčky potvrdil právě podpisem notářského zápisu. Skutečnosti uváděné dlužníkem při jeho výpovědi u soudu, tedy, že převzal pouze 158.000,-Kč soud nemá nikterak za prokázané a považuje je za ryze účelové, vzhledem k tomu, že dlužník nedokázal věrohodně vysvětlit okolnosti, které se vztahovaly k této rozhodné skutkové otázce, tedy zejména proč si předmětný notářský zápis sepsaný přehledným způsobem, jehož obsahem je jeho potvrzení, že finanční částku 526.338,-Kč převzal před podpisem smlouvy o půjčce, nepřečetl a proč ho neprostudoval ani později. V tomto ohledu soud zastává názor, že by bylo zcela nelogické a odporovalo by principu smluvní volnosti, aby dlužník podepisoval notářský zápis, obsahující prohlášení o převzetí částky 526.338, když by k předání předmětu půjčky v tomto rozsahu nedošlo. Notářský zápis byl sepsán jako veřejná listina, nebylo tvrzeno a tedy ani zjištěno, že by jej dlužník podepsal pod jakýmkoliv nátlakem na jeho osobu. Notářský zápis je veřejnou listinou, jak vyplývá z ust. § 6 zákona č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Každý notář při sepsání notářského zápisu musí mimo jiné požádat účastníky o prohlášení o jejich vlastní způsobilosti k právním úkonům, které je nezbytnou náležitostí každého notářského zápisu, a tuto skutečnost si i ověřuje na základě vlastního posouzení. Kromě prověření způsobilosti k právním úkonům zákon vyžaduje jako jednu z podstatných náležitostí každého notářského zápisu údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen. Toto prohlášení je v předmětném notářském zápise obsaženo na samém závěru.

S ohledem na přechodná ustanovení nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (§ 3028 odst. 3) je třeba na projednávanou věc použít úpravy zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen občanský zákoník), a to vhledem k tomu, že smlouva o půjčce, která založila občanskoprávní vztah mezi věřitelem a dlužníkem byla uzavřena dne 29.03.2011.

ICM R

Podle ust. § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Smlouva o půjčce je reálným kontraktem, tudíž nevzniká pouhou dohodou stran, nýbrž až skutečným odevzdáním předmětu půjčky. Břemeno tvrzení a důkazní nese v případě sporu o vrácení půjčky věřitel, na kterém je, aby tvrdil a prokázal, že k uzavření smlouvy o půjčce došlo, a že dlužníkovi předmět půjčky odevzdal, a dále aby (jen) tvrdil, že dlužník předmět půjčky řádně a včas nevrátil.

Podle přesvědčení soudu žalobce unesl důkazní břemeno o naplnění smlouvy o půjčce ve smyslu ust. § 657 občanského zákoníku, neboť k prokázání tvrzení, že půjčil dlužníkovi celkově částku 526.338,-Kč, doložil veřejnou listinu-notářský zápis. Je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. Je-li tedy osvědčení o skutečnosti, která je obsahem např. notářského zápisu, popíráno, jak je tomu v tomto případě, musí být prokázán opak. Žalovaný byl poučen soudem o tom, že musí prokázat opak, tzn., že musí prokázat, že v notářském zápisu je obsažena nepravdivost, žalovaný pouze opakoval, že dlužník půjčku v tvrzené výši nepřevzal. Notář v sobě zahrnuje (nebo by měl) osobu nestranného orgánu, který musí být nestranný a musí úkon případně odmítnout, odporuje-li obecně závazným předpisům. Notář by také měl strany poučit o tom, co existence notářského zápisu znamená a jaké má následky. Ostatně to je znatelné ze samotného obsahu zápisu. Žalovaný, jak již bylo uvedeno shora, k prokázání svého tvrzení, resp. tvrzení dlužníka, že od žalobce peníze ve výši sepsané notářským zápisem nepřevzal, že notářský zápis obsahuje nepravdivost, která by znamenala jeho neplatnost či nicotnost, navrhoval pouze výslech dlužníka a výslech věřitele, jiný důkaz nenavrhl. Na okraj soud podotýká, že se mu jeví jako velmi málo pravděpodobné, že by si dlužník obsah notářského zápisu, který byl sepsán velmi přehledným způsobem, nepřečetl, a pokud je to skutečně tak, pak takovýto lehkomyslný a nedbalý přístup k tak závažné záležitosti, jako je sepis notářského zápisu, nemůže nyní sloužit na jeho obranu. Soud zcela vylučuje, že by dlužník byl nucen zápis podepsat proti své vůli, když ostatně žalovaný takovouto obranu ani v řízení nepoužil.

Jelikož soud nezjistil žádnou vadu právního úkonu, která by činila smlouvu o půjčce neplatnou pro nedostatek některé náležitosti a posuzovaný úkon nevykazuje znaky toho, že nebyl učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, nebo, že by svým obsahem nebo účelem odporoval zákonu nebo jej obcházel anebo se příčil dobrým mravům, když ani námitce žalovaného, že smlouva o půjčce byla sjednána mezi žalobcem jako podnikatelem a dlužníkem jako spotřebitelem, nepřisvědčil, nezbývá, než vycházet z účinků smlouvy, která byla sepsána formou notářského zápisu, a za situace, kdy pravdivost notářského zápisu (který osvědčoval vyplacení půjčky ve výši 526.338,-Kč) nebyla vyvrácena, a kdy dlužník žalobci půjčenou jistinu v rozsahu sporné pohledávky č. 2 a č. 3 ve lhůtě splatnosti nevrátil, shledal soud nárok žalobce oprávněný, a proto žalobě vyhověl.

ICM R

Pokud jde o náklady řízení, úspěšnému žalobci nebyla podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznána náhrada nákladů řízení, a to pro nákladovou imunitu insolvenčního správce na straně žalované (§ 202 odst. 1 IZ), když podmínky pro aplikaci odst. 2 tohoto ustanovení v daném řízení shledány nebyly.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

V Ostravě dne 23.09.2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v. r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R