38 ICm 52/2012
Číslo jednací: 38 ICm 52/2012-35 KSOS 38 INS 14175/2010

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Lubomírem Utratou ve věci žalobce: JUDr. Petr Konečný, se sídlem V Tůních 1636/1, 120 00 Praha 2, insolvenční správce dlužnice Jiřiny anonymizovano , anonymizovano , Trlicova 2178/65, 741 01 Nový Jičín, proti žalovanému: AC Components, s.r.o., se sídlem Moskovská 13, 811 08 Bratislava, Slovenská republika, zast. opatrovníkem Mgr. Peterem Harmečkem, advokátem se sídlem Smetanovo nám. 7/1180, 702 00 Ostrava, o uložení sankce dle § 178 insolvenčního zákona

takto:

I. Soud u k l á d á žalovanému-obchodní společnosti AC Components, s.r.o., se sídlem Moskovská 13, 811 08 Bratislava, Slovenská republika, aby ve prospěch majetkové podstaty dlužnice Jiřiny anonymizovano , anonymizovano , Trlicova 2178/65, 741 01 Nový Jičín, zaplatil částku 7.474,-Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit České republice-Krajskému soudu v Ostravě ve prospěch účtu 3703-4123761/0710, VS: 3842005212 soudní poplatek za žalobu ve výši 1.000,-Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění: Žalobou ze dne 28.12.2011, doručenou Krajskému soudu v Ostravě 30.12.2011, která byla doplněna písemným podáním ze dne 10.05.2012, se žalobce domáhal, aby žalovaný ve prospěch majetkové podstaty dlužnice zaplatil v souladu s ust. §§ 178, 179 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), částku, kterou soud určí se zřetelem ke všem okolnostem.

Usnesením ze dne 17.01.2012 soud vyzval žalovaného, nechť se ve stanovené lhůtě písemně vyjádří k žalobě. Žalovanému bylo také zasláno předvolání k nařízenému jednání. Obě písemnosti se soudu vrátily s tím, že adresát je neznámý. Soud proto usnesením ze dne 24.02.2012 ustanovil žalovanému dle ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovníka Mgr. Petera Harmečka, advokáta se sídlem Smetanovo nám. 7/1180, 702 00 Ostrava.

Opatrovník žalovaného se po výzvě soudu vyjádřil k žalobě v podání doručeném soudu dne 06.04.2012. Ve vyjádření uvedl, že z obsahu spisu je zřejmé, že přihlášená pohledávka žalovaného v řízení zjištěna nebyla, což bylo pravomocně potvrzeno rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci. Co se případného uložení sankce týče, tak uvedl, že tato částka by neměla přesáhnout výši pohledávek v insolvenčním řízení zjištěných, avšak po odečtení částek, které dlužnice již uhradila, aby tak nedošlo k majetkovému prospěchu dlužnice v rámci insolvenčního řízení.

K jednání konanému dne 11.05.2012 se dostavil pouze opatrovník žalovaného. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil podáním doručeným soudu dne 10.05.2012 a souhlasil s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto v jeho nepřítomnosti, kdy současně odkázal na svá předchozí vyjádření ve věci. K podání rovněž připojil aktuální zprávu o plnění oddlužení č. 1 a č. 2 ze dne 09.05.2012.

Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

Z připojeného spisu Krajského soudu v Ostravě vedeného pod sp.zn. KSOS 38 INS 14175/2010 soud zjistil, že:

-usnesením ze dne 13.12.2010 byl zjištěn úpadek dlužnice, ustanovena insolvenční správkyně, povoleno oddlužení a zároveň byli věřitelé vyzváni, aby ve lhůtě 30-ti dnů od zveřejnění v insolvenčním rejstříku podávali přihlášky svých pohledávek, -přihláška pohledávky žalovaného ze dne 26.01.2011 evidovaná pod č. P3, byla soudu doručena dne 31.01.2011,

-dle protokolu z přezkumného jednání a schůze věřitelů ze dne 04.02.2011 se na jednání dostavil zástupce žalovaného Ondřej Mach, který využil hlasovacího práva, kdy hlasoval pro odvolání dosavadní insolvenční správkyně a volbě zástupce věřitelů, -usnesením ze dne 15.02.2011 soud potvrdil rozhodnutí schůze věřitelů ze dne 04.02.2011, kterým byla odvolána dosavadní insolvenční správkyně JUDr. Dagmar Jahnová a ustanoven nový insolvenční správce (žalobce), -usnesením ze dne 10.06.2011 soud odmítl přihlášku pohledávky žalovaného pro opožděnost a ukončil jeho účast v insolvenčním řízení, -usnesením ze dne 16.08.2011 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, -usnesením ze dne 02.09.2011 Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně o opožděnosti přihlášené pohledávky žalovaného, rozhodnutí nabylo právní moci dne 12.10.2011.

Soud dále provedl důkaz zprávami insolvenčního správce o plnění oddlužení č. 1 a č. 2 ze dne 09.05.2012, ze kterých bylo zjištěno, že dlužnice aktuálně uhradila do insolvenčního řízení částku 10.794,-Kč. Na úhradu přihlášené pohledávky jediného věřitele PROMA real a.s. bylo použito 3.234,-Kč, zbylá část ve výši 7.560,-Kč byla použita na úhradu odměny a nákladů inosolvenčního správce v souladu s usnesením ze dne 16.08.2011, kterým bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře.

Zjištěný skutkový stav soud hodnotil dle následujících právních ustanovení:

Podle ust. § 5 písm. a) IZ insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.

Podle ust. § 173 odst 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle ust. § 185 IZ insolvenční soud odmítne přihlášku, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí.

Podle § 178 IZ bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna; jde o incidenční spor.

Podle § 179 IZ bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že věřitel má právo na právo na uspokojení ze zajištění přihlášené pohledávky v rozsahu menším než 50 % hodnoty zajištění uvedené v přihlášce nebo že má právo na uspokojení ze zajištění v pořadí horším, než uvedl v přihlášce pohledávky, k jeho právu na uspokojení této pohledávky ze zajištění se v insolvenčním řízení nepřihlíží; ustanovení § 299 odst. 2 tím není dotčeno. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch zajištěných věřitelů, kteří přihlásili pohledávku se zajištěním ke stejnému majetku, zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem uplatnění a přezkoumání práva na uspokojení ze zajištění, nejvýše však částku, o kterou hodnota zajištění uvedená v přihlášce převýšila hodnotu zjištěného zajištění; jde o incidenční spor.

Podle § 180 IZ povinnost zaplatit částku podle § 178 nebo 179 nelze uložit věřiteli, který práva spojená s nezjištěnou pohledávkou v průběhu řízení nevykonával.

Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. posoudil soud zjištěný skutkový stav dle výše uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný, a to na základě následujícího právního posouzení.

V posuzované věci žalovaný-obchodní společnost AC Components, s.r.o. přihlásil přihláškou doručenou soudu dne 31.01.2011 pohledávku v celkové výši 1.020.440,69-Kč (z toho 615.368,19 Kč zajištěných majetkem dlužnice). Usnesení o úpadku dlužnice ze dne 13.12.2010, č.j. KSOS 38 INS 14175/2010-A4, obsahující mimo jiné výzvu věřitelům k přihlášení jejich pohledávek ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku, bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 13.12.2010. Poslední den lhůty k přihlášení pohledávek připadl na 12.01.2011. Soud proto přihlášku pohledávky žalovaného vyhodnotil jako opožděně podanou a jako takovou jí usnesením ze dne 10.06.2011 odmítl a zároveň ukončil účast žalovaného v insolvenčním řízení. Soud se neztotožnil s argumentací žalovaného a došel k závěru, že ač žalovaný (věřitel č. 3 AC Components, s.r.o., se sídlem Moskovská 13, 811 08 Bratislava, Slovenská republika) nesídlí v České republice, nýbrž v členském státu Evropské unie, tak pro něj v daném případě neplatí režim známého věřitele (§ 430 IZ a článek 40 Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, ze dne 29.05.2000, o úpadkovém řízení). Předmětné rozhodnutí žalovaný napadl odvoláním, na základě kterého Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 02.09.2011 potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, dané rozhodnutí nabylo právní moci dne 12.10.2011.

Žalovaný v průběhu insolvenčního řízení prokazatelně vykonával práva spojená s přihlášenou pohledávkou, a to tím, že na schůzi věřitelů konané dne 04.02.2011 hlasoval o volbě zástupce věřitelů a dále navrhl a dle ust. § 29 odst. 1 IZ odhlasoval odvolání dosavadní insolvenční správkyně JUDr. Dagmar Jahnové z funkce, do které byl následně ustanoven nový insolvenční správce (žalobce). Soud se rovněž zabýval tím, jak vyložit pojem přezkoumání v první větě ustanovení § 178 a § 179 IZ a došel k závěru, že tento pojem je nutno vyložit šířeji, než jen jako projednání přihlášky pohledávky na přezkumném jednání, když přihláška pohledávky žalovaného nebyla projednána na přezkumném jednání, poněvadž byla ještě předtím odmítnuta pro opožděnost. Podle názoru soudu však v sobě pojem přezkoumání zahrnuje i přezkum náležitostí přihlášky pohledávky a její včasnosti (následné odmítnutí přihlášky dle § 185 IZ nebo vzetí na vědomí zpětvzetí přihlášené pohledávky dle § 184 IZ). To znamená, že dikce ust. §§ 178 až 180 IZ byla v daném případě naplněna.

Zbývalo tak stanovit částku, kterou má žalovaný zaplatit ve prospěch majetkové podstaty. Ta má být určena se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna. Vzhledem k tomu, že přihláška pohledávky žalovaného byla v plném rozsahu odmítnuta, bylo by možné určit částku až ve výši přihlášené pohledávky, tj. 1.020.440,69,-

Kč. Zde se soud ztotožňuje s názorem žalovaného, že takovýto postup by nebyl účelný, když v insolvenčním řízení vystupuje již jen jeden věřitel (PROMA real a.s.), který přihlásil do řízení pohledávku ve výši 10.708,-Kč. Z této původní výše pohledávky bylo již dlužnicí v průběhu oddlužení splátkovým kalendářem uhrazeno 3.234,-Kč, tzn. že aktuálně zbývá na tuto pohledávku uhradit 7.474,-Kč. Soud má za to, že nebylo úmyslem zákonodárce, aby na základě ust. §§ 178, 179 IZ došlo k majetkovému prospěchu dlužníka v rámci insolvenčního řízení. Proto soud uložil žalovanému, aby ve prospěch majetkové podstaty dlužnice Jiřiny anonymizovano zaplatil částku 7.474,-Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok I.).

O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť procesně úspěšný žalobce žádné náklady v řízení neuplatnil a z obsahu spisu žádné jeho náklady nevyplývají. Soud proto rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

Podle položky 12 písm. a) Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon ) činil soudní poplatek z podané žaloby částku 1.000,-Kč. Podle ust. § 11 odst. 2 písm. r) zákona se od poplatku osvobozují dlužník a insolvenční správce v insolvenčním řízení. Podle ust. § 2 odst. 3 zákona je-li navrhovatel (žalobce) v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalovaný nemá proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení (viz výrok II.) a od soudního poplatku osvobozen není. Soud proto žalovanému ve výroku III. uložil povinnost zaplatit České republice-Krajskému soudu v Ostravě soudní poplatek za žalobu ve výši 1.000,-Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 11.05.2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Lubomír Utrata, v.r. Gabriela Skupinová samosoudce