38 ICm 476/2013
38 ICm 476/2013-120 KSPH 38 INS 15416/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Křivánkovou v právní věci žalobce a) MUDr. Jaromíra M a n d í k a, nar. 24.05.1950, bytem 280 02 Kolín, Oldřišská 1113, zastoupeného JUDr. Františkem Šafárikem, advokátem se sídlem 281 41 Ratboř, Sedlovská 51, b) Mgr. Tomáše L i n h y, se sídlem 120 00 Praha 2, Trojanova 18, insolvenčního správce MUDr. Jaromíra anonymizovano , anonymizovano , bytem 280 02 Kolín, Oldřišská 1113, proti žalované Gabriele J i ř í k o v s k é, nar. 19.12.1968, bytem 280 02 Kolín, Oldřišská 1113, zastoupené JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou se sídlem 120 00 Praha 2, Lublaňská 24,

o popřené vykonatelné pohledávce,

takto:

I. Žaloba žalobců na určení, že pohledávka žalované ve výši 2 000 000,-Kč z titulu vypořádání podílového spoluvlastnictví, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka MUDr. Jaromíra anonymizovano , anonymizovano , bytem 280 02 Kolín, Oldřišská 1113, vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 38 INS 15416/2012, není po právu, se z a m í t á.

II. Žalobce a) Jaromír Mandík je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 28 798,-Kč k rukám JUDr. Jaroslavy Šafránkové, advokátky se sídlem 120 00 Praha 2, Lublaňská 24, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci b) Mgr. Tomáši Linhovi. isir.justi ce.cz -2-

Odůvodnění: Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na určení popřené vykonatelné pohledávky s tím, že žalovaná podala přihlášku pohledávky ve výši 2 084 843,83 Kč do insolvenčního řízení dlužníka MUDr. Jaromíra anonymizovano , anonymizovano , bytem 280 02 Kolín, Oldřišská 1113, kdy pohledávku přihlásila jako vykonatelnou ve výši 2 000 000,-Kč. Žalobci na přezkumném jednání konaném dne 21. ledna 2013, pohledávku žalované popřeli co do pravosti z důvodu započtení, kdy žalobce b) uvedl, že s žalovanou žil ve společné domácnosti od roku 2005 do roku 2008 a měli ve spoluvlastnictví každý 1/2 domu v ulici Oldřišská 1113, přičemž spoluvlastnictví bylo vypořádáno rozsudkem Okresního soudu v Kolíně č.j. 9 C 127/2010 tak, že žalobce byl povinen vyplatit žalované částku 2 000 000,-Kč. Žalobce a) dopisem ze dne 9. ledna 2013 započetl svou pohledávku vzniklou ze stejného základu jako je pohledávka žalované. Žalobce a) pověřil žalovanou vedením veškerých finančních záležitostí, neboť pracovala jako finanční poradkyně a měl k ní důvěru. Žalovaná má pohledávku vzniklou z vypořádání spoluvlastnictví, přiznanou pravomocným rozhodnutím Okresního soudu v Kolíně, zatímco, protižaloba o vypořádání společných nákladů ve výši 1 864 143,12 Kč byla vyčleněna k samostatnému řízení vedenému u Okresního soudu v Kolíně č.j. 9 C 46/2011, a dosud nebyla rozhodnuta. Žalobce a) uvedl, že pokud by došlo k rozhodnutí i v této žalobě, pohledávka žalované by se o přiměřenou částku snížila. Žalobce a) započetl pohledávku z titulu hypotečního úvěru č. 016088119 ve výši 948 816,13 Kč, pohledávku z úvěru u České spořitelny a.s., č. 3211878853 ve výši 261 662,62 Kč, pohledávku z úvěru u Stavební spořitelny Wüstenrot č. 23269790 ve výši 393 002,94 Kč, pohledávku z úvěru žalované, kde žalobce je ručitel ve výši 186 756,02 Kč a pohledávku z titulu společných nákladů na provoz domu a společné domácnosti ve výši 258 914,-Kč. Žalobce b) se ve svém popření s názorem žalobce a) plně ztotožnil, přičemž jeho popření původně bylo i ohledně částky 84 813,73 Kč z titulu úroků a nákladů exekuce, žaloba však byla podána jen z titulu započtení, proto částka 84 813,73 Kč se stala nespornou, když žaloba v tomto směru byla nejasná, avšak rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 28. srpna 2014 č.j. 103 VSPH 66/2014-28 bylo rozhodnuto, že žaloba se neodmítá. Žalobci navrhli, aby soud určil, že popření vykonatelné pohledávky ve výši 2 000 000,-Kč je po právu.

Žalovaná ve svém vyjádření navrhla žalobu zamítnout s tím, že nárok uplatňovaný v žalobě neuznává. Žalovaná přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka MUDr. Jaromíra anonymizovano , anonymizovano , bytem 280 02 Kolín, Oldřišská 1113, pohledávku ve výši 2 084 843,83 Kč, s tím, že ve výši 2 000 000,-Kč jde o pohledávku vykonatelnou. Žalovaná namítla absolutní neplatnost jednostranného zápočtu žalobce dopisem ze dne 9. ledna 2013, kdy namítla, že zápočet nebyl žalované doručen, zápočet ze dne 9. ledna 2013 je neurčitý a nesrozumitelný, že započítávané pohledávky žalobce nikdy nevznikly, a proto je nebylo možno započíst vůči pohledávce žalované, započítávané pohledávky nebyly v době zápočtu splatné a nejsou dosud, což má za následek neplatnost daného zápočtu. Dle žalované byl zápočet v rozporu s § 140 insolvenčního zákona, podle kterého vzájemné započtení pohledávek dlužníka a věřitele po rozhodnutí o úpadku je možné, pouze pokud byly splněny podmínky pro zápočet i před rozhodnutím o úpadku, což v daném případě splněno nebylo, kdy žalobce původní zápočet nahrazuje zápočtem novým, kdy v době od 28.12.2012 do 9.1.2013 měly vzniknout nové pohledávky. Mimo to navzdory předchozímu upozornění právní zástupkyně žalované, že tato nebyla zmocněna k přebírání pošty místo žalované, žalobce doručoval pouze právní zástupkyni žalované. Žalovaná uvedla, že nemohlo dojít -3-k jednostrannému započtení a tak k zániku její pohledávky, neboť tento právní úkon se nedostal do sféry jejího vlivu. Pohledávky, které byly předmětem započtení, byly pohledávky žalobce a žalobce není oprávněn cokoliv z těchto titulů po žalované požadovat. Navíc pohledávky, které žalobce uvedl v započtení, neexistují nebo jsou promlčené. Z výše uvedeného vyplývá, že v žádném případě nemohlo dojít k zániku pohledávky žalované započtením, a proto navrhla žalobu žalobce v plném rozsahu zamítnout. Účastníci učinili nesporným tvrzení o skutečnostech, že dne 26.6.2012 podal žalobce insolvenční návrh u Krajského soudu v Praze, že dne 21.11.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka a dne 21.5.2013 prohlášen konkurs na majetek žalobce s účinky téhož dne, že na přezkumném jednání dne 21.1.2013 byla přihlášená pohledávka žalované popřena jak dlužníkem, tak i insolvenčním správcem, že dne 13.2.2013 a 20.2.2013 byla žalobcem podána incidenční žaloba, tedy včas. Řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 38 ICm 583/2013 se spojilo ke společnému řízení usnesením Krajského soudu v Praze č. j. 38 ICm 583/2013-35 ze dne 20. července 2015.

Soud z přihlášky žalované v daném insolvenčním řízení zjistil, že žalovaná přihlásila pohledávku ve výši 2 000 000,-Kč z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a částku 84 813,73 Kč z titulu úroků z prodlení a nákladů exekutora. Ve výši 2 000 000,-Kč byla přihlášená pohledávka žalované oběma žalobci jako vykonatelná popřena, nepopřena zůstala ve výši 84 813,73 Kč. Popření žalobců bylo založeno na započtení žalobcem a) provedeným zápočtem 9. ledna 2013, což vyplývá i z vyjádření dlužníka k přihlášeným pohledávkám v insolvenčním řízení zveřejněným v insolvenčním rejstříku na čl. B-6. V průběhu tohoto řízení pak především ze spisu Okresního soudu v Kolíně vyplynulo, že žalobce a) provedl několik zápočtů a to ze dne 28.12.2012 a jeho doplnění ze dne 9.1.2013, které však všechny směřovali k zápočtu pohledávky ve výši 948 816,13 Kč z titulu úvěru u České spořitelny a.s. v původní výši 1 000 000,-Kč, částky 261 662,62 Kč rovněž z titulu dluhu u České spořitelny a.s. v původní výši 350 000,-Kč, dále pohledávky 393 002,94 Kč z titulu půjčky u Wüstenrot a.s. v původní výši 400 000,-Kč, pohledávky ve výši 186 756,02 Kč z titulu půjčky žalované u Komerční banky a.s., která je dosud v insolvenčním řízení přihlášená jako podmíněná a žalovanou splácena a pohledávku 258 914,-Kč z titulu nákladů domácnosti v nemovitosti dlužníka, která přešla do jeho výlučného vlastnictví a na kterých se žalovaná nepodílela, k čemuž soud provedl důkaz uvedeným zápočtem ze dne 28.12.2012 a jeho doplněním ze dne 9.1.2013, zápisem Městského úřadu v Kolíně, ze kterého bylo zjištěno, že dlužník u tohoto uvedl, že žalovaná v jeho nemovitosti bydlela do konce roku 2007, souhlasem dlužníka s úhradou pohledávky Janou Vavruškovou, která následně pak uhradila na dluh u České spořitelny a.s. z titulu hypotečního úvěru č. 0165088119 částku 636 800,-Kč a to dne 21.6.2012, a z potvrzení o zůstatku hypoteční úvěru ze dne 16.5.2012 pak vyplynulo, že tento činil 645 883,06 Kč, poplatek za mimořádnou splátku byl vyčíslen na 15 947,88 Kč. Z e-mailu ze dne 15.6.2012 a 18.6.2012 bylo zjištěno, že žalovaná tímto výslovně žádala o doručování veškeré pošty dlužníka prostřednictvím její zástupkyně JUDr. Jaroslavy Šafránkové. Z výpisů o zaplacených platbách v domácnosti soud zjistil, že tyto prováděl sám žalobce a), přičemž se jednalo o platby z období září 2008 až do roku 2011, kdy od poloviny roku 2008 tam již žalovaná sice nebydlela, ale měla uzamknuté dvě místnosti, které vyklidila až v roce 2011. Jednalo se o platby za elektriku, televizi, rozhlas a rádio a také za plyn, kdy za plyn bylo hrazeno v roce 2009 celkem 25 894,10 Kč, v roce 2010 platil žalobce a) zálohy měsíčními částkami ve výši 2 750,-Kč a žalobce a) zaplatil dle předložených dokladů za plyn celkem 33 000,-Kč na zálohách a doplatek ve výši -4-

7 797,22 Kč, v roce 2011 23 160,-Kč, elektrika v roce 2008-fakturační období 13.02.2008-09.02.2009 celkem 10 878,23 Kč, fakturační období 10.02.2009-24.02.2010 celkem 9 164,30 Kč, fakturační období 25.02.2010-14.02.2011 celkem 9 504,57 Kč, v roce 2011 pak hradil měsíční zálohy ve výši 1 030,-Kč. Dále žalobce předložil doklady, ze kterých bylo zjištěno, že hradil náklady společnosti Vodos s.r.o., za vodu, společnosti Telefonica O2 Czech Republic hradil měsíční náklady na pevnou linku. Dopisem JUDr. Jana Matějíčka, předchozího zástupce žalobce a) ze dne 1.10.2008, bylo zjištěno, že tento navrhoval úpravu majetkových vztahů žalobce a) a žalované. Z dokladu o vkladu žalované bylo zjištěno zaplacení částky 4 200,-Kč dne 5.10.2007 na účet 370124 0011120144 a částky 400,-Kč na účet 360014 0011120155 dne 10.1.2008. Z výpisu z účtu žalované u KB a.s. soud zjistil, že tato provedla úhradu na účet č. 23269790/7970 částky 18 000,-Kč dne 27.12.2004, částky 1 200,-Kč dne 8.7.20005, částky 1 200,-Kč dne 10.8.2005, částky 1 200,-Kč dne 6.3.2006, částky 3 000,-Kč dne 4.8.2006, částky 10 000,-Kč dne 21.12.2006, částky 2 800,-Kč dne 12.6.2007, částky 2 800,-Kč dne 14.6.2007, částky 2 500,-Kč dne 6.11.2007, částky 4 500,-Kč dne 19.12.2007, částky 2 800,-dne 28.3.2008, částky 2 800,-Kč dne 6.5.2008, částky 10 000,-Kč dne 21.12.2006 , částky 5 600,-Kč dne 6.5.2008, částky 3 400,-Kč dne 9.3.2009, částky 5 600,-Kč dne 13.5.2009, částky 2 854,-Kč dne 28.8.2009, částku 500,-Kč dne 20.10.2011, na co navazuje i přehled plateb u KB a.s. od 7.2.2011 do 6.1.2015. Dále soud zjistil z poštovní poukázky platby od žalované pro Ing. Dubského ve výši 9 385,-Kč ze dne 30.11.2015 a 31 135,-Kč ze dne 5.8.2014, což byla úhrada plateb u stavební spořitelny Ing. Leošem Dubským a částky 31 359,-Kč JUDr. Šafárikovi. Z výpisů z účtu u Wüstenrot-stavební spořitelny a.s. za rok 2011, 2009, 2003, 2007, 2006, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2010 byly zjištěny prováděné platby na úhradu dluhu u této banky a to z účtu MUDr. Jaromíra anonymizovano č. ú. 1696532033/0800 a z účtu žalované Gabriely Jiříkovské č. ú. 00078-6043790257/0100. K prováděným platbám provedl soud důkaz i výpisem z vkladového účtu ze dne 16.1.2012, potvrzením KB a.s. ze dne 8.2.2016, výpisem z KB a.s. ohledně platby spotřebitelského úvěru žalovanou od 16.10.2006 do 8.12.2015 bylo zjištěno, že z účtu žalované Gabriely Jiříkovské č. ú. 00078-6043790257/0100, byly pravidelně zasílány splátky na spotřebitelský úvěr u Komerční banky a.s., na č. ú. 51-2286191197/0100, dopisem ze dne 4.11.2008, přehledem došlých plateb od 15,10,2003 do 27.10.2014, přehledem splátek žalobcem a) od 1.4.2005 do 1.5.2012 a výpis z úvěrového účtu od 23.3.2005 do 31.12.2005, kdy výpisem z účtu u Komerční banky a.s., bylo zjištěno, že dne 20.11.2006 byla zaslána částka 8 700,-Kč na účet 1696532033/0800, tedy na účet žalobce a), dne 30.11.2007 byla na účet žalobce a) vložena částka 2 500,-Kč přes pokladnu, dne 28.3.2008 byla zaslána částka 2 110,50,-Kč na účet žalobce a) dne 7.4.2008 částka 2 110,50 Kč, dne 6.5.2008 částka dvakrát 2 498,50 Kč, dne 23.12.2009 byla na účet 165088119/0800 vložena částka 9 000,-Kč. Výpisem z účtu 0165088119 bylo zjištěno, že celkem na tento účet byla v období 7.3.2005 do 18.1.2016 zaplacena částka 1 334 823,12 Kč, a to 636 800,-Kč zaplatila paní Vavrušková, částku 657 698,12 Kč bylo zaplaceno z účtu č. 1696532033/0800, tedy uz účtu žalobce a částka 40 875,-Kč byla zaplacena z účtu žalované č. 1002394191/2700. Z výpisu z účtu č. 3211878853/0800 bylo zjištěno, že tento úvěr u České spořitelny a.s. byl splácen z účtu MUDr. Jaromíra anonymizovano č. ú. 1696532033/0800.

Podle § 192 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ) pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek, mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět. -5-

Podle § 192 odst. 3 IZ není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.

Podle § 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Podle § 410 odst. 1 IZ není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202.

Podle § 140 IZ odst. 2, započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak. Podle odst. 3 započtení podle odstavce 2 není přípustné, jestliže dlužníkův věřitel a) se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo b) získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo c) v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, anebo d) dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele. Podle odst 4 započtení podle odstavce 2 není rovněž přípustné v případech stanovených dále tímto zákonem nebo předběžným opatřením insolvenčního soudu.

Soud na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl závěru, že provedený zápočet žalobce a) oproti pohledávce žalované ve výši 2 000 000,-Kč není opodstatněný. Pokud jde o jeho doručení, zde soud v rozporu s názorem žalované má za to, že zápočet byl žalované doručen řádně, kdy tato žádnou doručovanou poštu od žalobce a) nepřebírala a jednoznačně emailem ze dne 12.9.2012 určila jako doručovací adresu u svého zástupce JUDr. Jaroslavy Šafránkové. Pokud tato pak odmítala toto činit, bylo to záležitostí mezi ní a žalovanou, která v žádném případě nemůže jít na újmu žalobce a). Rovněž námitka žalované ohledně neprojednatelnosti žaloby neobstojí s ohledem na to, že když žaloba v tomto směru dle názoru zdejšího soudu byla nejasná, rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 28. srpna 2014 č.j. 103 VSPH 66/2014-28, se žaloba žalobce b) neodmítla, ačkoli byla mnohem méně srozumitelná než žaloba žalobce a). Stejně tak soud neshledal oprávněnou námitku žalované, že započtení je nesrozumitelné, neboť o výši započítávaných pohledávek nebylo sporu, sporná zůstala pouze splatnost, výše a oprávněnost těchto započtených pohledávek, což také bylo předmětem tohoto řízení. Dále se soud zabýval jednotlivými provedenými zápočty. Žalobce a) prováděl různé zápočty, z nichž pro toto řízení je významné zdůvodnění popření přihlášené pohledávky žalované. Z tohoto pak i v rámci probíhajícího řízení vyplynulo, že se jednalo o zápočet pohledávky: l. na hypoteční úvěr u České spořitelny a.s. č. ú. 0165088119, kde byla započtena částka 948 816,16,-Kč 2. na úvěr žalované u České spořitelny a.s. č. 3211878853, kde byla započtena částka 261 662,62 Kč 3. úvěr žalované u Wüstenrot-stavební spořitelny a.s. č. 23269790, kde byla započtena částka 232 697,90 Kč 4. úvěr žalované u Komerční banky a.s., kde byla započtena částka 186 756,02 Kč -6-

5. náklady domácnosti, které byly započteny ve výši 258 914,-Kč.

Vycházeje z ustanovení § 140 odst. 2 IZ, pak lze započítávat pouze pohledávky, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, v daném případě tedy přede dnem 21. listopadu 2012, a zda tyto pohledávky pro započtení vůbec vznikly. Proto není správné stanovisko žalobce a), že zákonné podmínky pro započtení byly splněny před tímto dnem, neboť se staly splatné, neboť započítávat nelze pohledávky, na které dlužník k uvedenému datu ničeho neplnil. Skutečnost, že bude plněno případně a v jaké výši v rámci insolvenčního řízení na pohledávky, které žalobce a) započetl, může mít význam v následném období pro případné vypořádání mezi žalobcem a) a žalovanou, nikoli však v rámci insolvenčního řízení.

Ohledně jednotlivých započítávaných pohledávek pak soud má za to, že: l. pohledávka na hypoteční úvěr u České spořitelny a.s. č. ú. 0165088119, byla uzavřena žalobcem a) a žalovanou jako solidárními dlužníky, přičemž částka 400 000,-Kč byla použita na nákup podílu žalované na nemovitosti v Kolíně, kterou pak měli žalobce a) a žalovaná v podílovém spoluvlastnictví a zbytek na investice do této nemovitosti. Od počátku tento úvěr splácel žalobce a), kdy tento splatil částku 716 652,03 Kč a částka 638 800,-Kč byla zaplacena Janou Vavruškovou. Z tohoto vyplývá, že celkem bylo na tento úvěr zaplaceno 1 328 695,38 Kč, z toho 638 800,-Kč zaplatila Jana Vavrušková. Polovina uhrazeného dluhu činí částku 664 347,69 Kč, z tohoto důvodu je proto jednoznačné, že v tomto případě by bylo možné započíst částku 52 304,34 Kč, kterou žalobce a) prokazatelně zaplatil nad jeho povinnost zaplatit polovinu tohoto úvěru, neboť nelze započítávat částky, které zaplatila třetí osoba, která má sama v současné době právo po žalované zaplacení uhrazené částky po ní jako dlužníku uplatňovat, toto právo však nepřísluší dlužníkovi. V tomto směru nelze přisvědčit žalobci a), že by žalovaná měla zaplatit 70% tohoto úvěru, neboť žádné takovéto ujednání s žalovanou nedoložil ani neprokázal, stejně jako žalovaná neprokázala, že by se žalobce a) zavázal tento dluh zaplatit celý sám. Proto soud musí vycházet z toho, že každý z nich se měl na této úhradě podílet jednou polovinou a zápočet by byl opodstatněný ve výši 52 304,34 Kč. Je však skutečností, že žalobci neprokázali, že by žalobce a) vyzval žalovanou k úhradě tohoto dluhu s určením jeho splatnosti. Z toho proto vyplývá, že ani tato částka není schopna zápočtu, kdy dosud nedošlo k její splatnosti.

2. hypoteční úvěr u České spořitelny a.s. č. ú. 0165088119 byl úvěrem, kde jako dlužník vystupovala žalovaná, žalobce a) prokazatelně na tento úvěr jako ručitel platil, ale v tomto případě opět nebylo prokázáno, že by žalovaná byla vyzvána k úhradě tohoto dluhu ve vztahu k žalobci a), tudíž nenastala jeho splatnost, a proto nebylo možno ani tuto částku započítat.

3. půjčka u stavební spořitelny Wüstenrot-stavební spořitelny a.s.-zde žalobce a) provedl zápočet ve výši 197 002,94 Kč, kdy se jedná o částku, která byla tímto věřitelem přihlášena do insolvenčního řízení žalobce a) jako nesplacená, protože na tuto částku však dlužník nezaplatil do rozhodné doby ničeno, nelze vůči ní provádět započtení. V případě částky 196 000,-Kč, které měl žalobce a) na úhradu této půjčky zaplatit, je nutno uvést totéž co u úvěru pod bodem l., kdy se jednalo o společnou půjčku a za situace, kdy nesplacený dluh činí 197 002,94 Kč a žalobce a) zaplatil 196 000,-Kč, nebyla jím zaplacena ani polovina, a proto ani tento zápočet není opodstatněný. Nutno poukázat zde i na to, že na tuto půjčku -7-plnil Ing. Leoš Dubský, který samozřejmě má právo vůči žalované úhradu této půjčky požadovat, toto právo však nenáleží dlužníkovi.

4. pokud jde o započtení pohledávky na úvěr u Komerční banky a.s. ve výši 186 756,02 Kč, zde je jednoznačné, že toto je nezákonné, neboť ke dni 21. listopadu 2012 dlužník na tuto pohledávku nezaplatil ničeno, přičemž tato pohledávka byla do insolvenčního řízení přihlášena jako podmíněná a z dokazování vyplynulo, že ji žalovaná řádně splácí.

5. v případě nákladů na domácnost bylo prokázáno, že žalovaná měla užívat 2 pokoje, v těchto ale nebydlela a zbytek domu užíval žalobce a). Není sporu o tom, že veškeré náklady provozu domu hradil žalobce a), což je v podrobnosti vyčísleno ve skutkovém zjištění tohoto rozhodnutí. Žalovaná pak nesporně dům v roce 2011 vyklidila. Zápočet žalobce a) ohledně částek na internet, vodu, elektřinu však nemůže obstát, když nikdo nezpochybnil, že žalovaná v domě nebydlela a tudíž tyto služby jednoznačně nečerpala. Opodstatněnou položkou by mohly být pouze náklady na vytápění, tedy plyn, ale ani v tomto případě nebyla prokázána splatnost takovéto pohledávky, kdy žalobci nepředložili důkazy o tom, že by žalovaná byla vyzvána k placení a určena jí lhůta k zaplacení.

S ohledem na shora uvedené proto soud má za to, že zápočet provedený žalobcem a) nesplňoval zákonné podmínky, a proto bylo rozhodnuto jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl a sestává ze sedmi úkonů po 3 100,-Kč, 3x režijního paušálu po 300,-Kč, kdy soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za jednání konané dne 9. května 2016, kdy z důvodu nepřipravenosti zástupce žalované muselo být jednání odročeno, takže celkem se jedná o částku včetně DPH 28 798,-Kč. Soud rozhodl i o náhradě nákladů ve vztahu žalobce b) a žalované, kdy o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 202 IZ, kdy ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek nemá žádný z účastníků proti insolvenčnímu správci právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu k Vrchnímu soudu v Praze do 15 dnů po jeho písemném doručení ve trojím vyhotovení.

V Praze dne 6. června 2016

JUDr. Naděžda K ř i v á n k o v á, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Bc. Tereza Vrbová