38 ICm 4115/2014
38 ICm 4115/2014-22 (KSOS 38 INS 10393/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobkyně JUDr. Miroslavy Ohlídalové, se sídlem Prostějov, Žižkovo nám. 19, insolvenční správkyně dlužníka Františka anonymizovano , anonymizovano , bytem Suchdol nad Odrou, Komenského 160, proti žalované Mgr. Zuzaně Sobíškové, se sídlem Praha 6, Bělohorská 270/17, IČ: 1385437, o popření vykonatelné pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka č. 1 žalované jako věřitelky č. 20, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 38 INS 10393/2014 s dlužníkem Františkem Smilkem, přihláškou P20, není ohledně částky 34.041,40 Kč po právu.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1.994,18 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě soudní poplatek ve výši 5.000,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Incidenční žalobou doručenou soudu dne 25.11.2014 domáhala se žalobkyně určení, že pohledávka č. 1 žalované jako věřitelky č. 20 přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 38 INS 10393/2014 přihláškou č. P20 není ohledně částky ve výši 34.041,40 Kč po právu. Tvrdila, že na základě insolvenčního návrhu věřitele zahájil insolvenční soud dne 14.04.2014 řízení, vedené pod sp.zn. KSOS 38 INS 10393/2014. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25.07.2014 bylo rozhodnuto, že se zjišťuje úpadek dlužníka Františka anonymizovano , žalobkyně byla ustanovena insolvenční správkyní a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz. Na prvním přezkumném jednání konaném u Krajského soudu v Ostravě dne 30.10.2014 žalobkyně částečně popřela pohledávku č. 1 přihlášky pohledávky č. 20 věřitelky č. 20 v rozsahu 34.041,40 Kč a uznala v rozsahu 7.865,-Kč. Pohledávka byla popřena proto, že podle judikatury exekutorovi nárok na výši odměny, jak ji uplatňuje v přihlášce pohledávky, nevznikl. Exekutorovi lze uznat nárok na odměnu a náklady exekučního řízení do výše 7.865,-Kč, což také žalobkyně učinila.

Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne 11.08.2015. Prezentovala názor, dle kterého, nebyla-li nákladová pohledávka uspokojena v exekučním řízení, je příkaz k úhradě nákladů exekuce v jednotě s náhradovým výrokem obsaženým v usnesení o nařízení exekuce (nyní vyrozuměním o zahájení exekuce) způsobilý sloužit co by samostatný titul pro další exekuční řízení. Je-li příkaz k úhradě nákladů exekuce samotným exekučním titulem, pak může soudní exekutor svoji pohledávku bezpochyby přihlásit i do insolvenčního řízení. Současně poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 20 Cdo 3845/2011 a 21 Cdo 3182/2014. Pro prokázání důvodnosti nákladů exekuce vzniklých v řízení sp.zn. 180 EX 23240/11 doplnila žalovaná rozpis nákladů exekuce následovně: Odměna byla v daném případě vyčíslena v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 330/2011 Sb. z vymožené částky pro oprávněného, která ke dni vydání příkazu k úhradě nákladů exekuce činila včetně příslušenství 20.426,-Kč. Odměna exekutora tedy činí 3.080,-Kč a DPH 21 % z této odměny činí 647,-Kč. Náhrada hotových výdajů v souladu s § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2011 Sb. činí 26.747,-Kč a 21 % DPH z této částky činí 5.616,87 Kč. Hotové výdaje soudního exekutora se skládají z 15.000,-Kč-představující částku vynaloženou na znalecké posudky, z 2.662,-Kč-představující náklady na inzerci dražené nemovitosti a z 9.085,-Kč-představující náklady vynaložené na doručení písemností. Náhrada za promeškaný čas v souladu s § 14 citované vyhlášky činí 200,-Kč a 21 % DPH z této částky je 42,-Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná není ve lhůtě k podání vyjádření k žalobě schopna doložit všechny hotové výdaje příslušnými důkazy, navrhovala, aby soud rozhodl o žalobě žalobkyně následovně: Určuje se, že pohledávka č. 1 žalované jako věřitelky č. 20 přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 38 INS 10393/2014 přihláškou P20 není ohledně částky ve výši 5.573,53 Kč po právu. Dále žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně v plné výši neuznává.

Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, která se ze soudního jednání omluvila. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů podle ust. § 160 odst. 3, ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) a ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

ICM R

Z listin ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 38 INS 10393/2014 soud zjistil: -z vyhlášky Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.04.2014, že insolvenční soud oznámil, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka Františka anonymizovano . Vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 14.04.2014, tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, -z usnesení ze dne 25.07.2014, že byl zjištěn úpadek dlužníka Františka anonymizovano , insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz, -z přihlášky č. P20, doručené insolvenčnímu soudu 29.08.2014, že žalovaná přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka vykonatelnou pohledávku z titulu náhrady nákladů exekučního řízení celkem ve výši 41.906,40 Kč na základě usnesení o nařízení exekuce č.j. 57 EXE 2244/2011-18 vydaného Okresním soudem v Novém Jičíně dne 02.02.2012 a podle příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. 180 EX 23240/11-119, -na přezkumném jednání dne 30.10.2014 insolvenční správkyně popřela pohledávku žalované co do pravosti v rozsahu 34.041,40 Kč s argumentací, že na tuto částku nevznikl exekutorce nárok, ve zbytku, tj. co do částky 7.865,-Kč, pohledávku uznala. Dlužník se k pohledávce žalované nevyjádřil, -insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

V prvé řadě soud konstatuje, že podaná žaloba je žalobou včasnou dle ust. § 199 odst. 1 IZ, neboť soudu doručena ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání.

Z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 02.02.2012, č.j. 57 EXE 2244/2011-18, vzal soud za prokázáno, že byla vůči dlužníkovi jako povinnému nařízena exekuce na základě vykonatelného Exekutorského zápisu sepsaného dne 10.06.2011 Mgr. Pavlem Struminským, sp.zn. 025 EZ 1455/11, v němž bylo pokračováno zápisem sepsaným dne 23.06.2011 pod sp. zn. 025 EZ 1537/11, k vymožení povinnosti zaplatit oprávněnému Kredit group s.r.o. částku ve výši 2.550.426,-Kč, se smluvními úroky z prodlení ve výši 0,2% denně z částky 2.310.426,-Kč za dobu od 04.11.2011 do zaplacení a k vymožení povinnosti uhradit oprávněnému a soudnímu exekutorovi náklady exekuce, přičemž provedením exekuce byl pověřen JUDr. Jan Grosam, soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha 6. Toto usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně nabylo právní moci 30.07.2013.

Soudu je z úřední činnosti známa skutečnost, že dnem 15.06.2013 rozhodnutím ministra spravedlnosti ČR byl soudní exekutor JUDr. Jan Grosam přeložen do Exekutorského úřadu Sokolov a dnem 15.06.2013 rozhodnutím ministra spravedlnosti ČR byla soudní exekutorka Mgr. Zuzana Sobíšková přeložena do Exekutorského úřadu Praha 6.

Z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 25.04.2014, č.j. 180 Ex 23240/11-119, soud zjistil, že soudní exekutorka Mgr. Zuzana Sobíšková, která byla přeložena do Exekutorského úřadu Praha 6, a tedy nutno dovodit, že byla pověřená i provedením exekuce na základě usnesení, které vydal Okresní soud v Novém Jičíně pod č.j. 57 EXE 2244/2011-18 ze dne 02.02.2012, vydala příkaz k úhradě nákladů exekuce ve výši 62.332,40 Kč, sestávající z odměny exekutora dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. z vymožené částky pro oprávněného, která ke dni vydání tohoto příkazu činila včetně příslušenství 20.426,-Kč. Odměna exekutora tedy činí 3.080,-Kč + DPH 21 % z této odměny

ICM R v částce 647,-Kč. Náhrada hotových výdajů v souladu s § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. činí 48.184,40 Kč a 21 % DPH z této částky ve výši 10.118,-Kč. Náhrada za promeškaný čas v souladu s ustanovením § 14 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. činí 200,-Kč a 21 % DPH z této částky ve výši 42,-Kč. Náhrada za doručení písemnosti v souladu s § 15 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. činí 50,-Kč a 21 % DPH z této částky ve výši 11,-Kč. Tento příkaz k úhradě nákladů exekuce nabyl dle doložky právní moci 15.05.2014.

Právním důvodem podané žaloby je žaloba insolvenční správkyně na určení neexistence vykonatelné pohledávky ve výši 34.041,40 Kč, kterou žalovaná přihlásila do insolvenčního řízení z titulu odměny a náhrady nákladů exekučního řízení společně s uznanou pohledávkou ve výši 7.865,-Kč dle příkazu k úhradě nákladů exekuce, vydaného žalovanou dne 25.04.2014 pod č.j. 180 Ex 23240/11-119, který nabyl právní moci a je vykonatelný. Sporná pohledávka žalované byla na přezkumném jednání žalobkyní popřena co do pravosti, protože tato pohledávka nevznikla.

Jak vyplývá z insolvenčního spisu dlužníka Františka anonymizovano , vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 38 INS 10393/2014 a insolvenčního rejstříku, insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno dne 14.04.2014. Okresní soud v Novém Jičíně usnesením ze dne 02.02.2012 pod sp.zn. 57 EXE 2244/2011 nařídil exekuci na majetek povinného-dlužníka Františka anonymizovano podle exekučního titulu, a to exekutorských zápisů ze dne 10.06.2011 a 23.06.2011 k uspokojení pohledávky oprávněného Kredit group s.r.o. ve výši 2.550.426,-Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,2 % denně z částky 2.310.426,-Kč za dobu od 04.11.2011 do zaplacení, provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Jana Grosmana, Exekutorský úřad Praha 6, kdy jeho funkci dnem 15.06.2013 (v důsledku rozhodnutí ministra spravedlnosti ČR) převzala exekutorka Mgr. Zuzana Sobíšková, a rozhodl, že povinný je povinen uhradit oprávněnému exekutorovi náklady exekuce. Přihlášená pohledávka žalovanou do insolvenčního řízení z titulu odměny a náhrady nákladů exekučního řízení se v popřeném rozsahu 34.041,40 Kč opírá o příkaz k úhradě nákladů exekuce vydaného žalovanou dne 25.04.2014 pod č.j. 180 EX 23240/11-119, který podle připojené doložky nabyl právní moci 15.05.2014.

Jak vyplývá z úpravy § 109 odst. 1 písm. c) IZ, zákon se zahájením insolvenčního řízení spojuje i účinek priority řešení pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení před řízením exekučním, v němž po zahájení insolvenčního řízení nelze provést výkon rozhodnutí. Proto insolvenční zákon suspenduje pro účely insolvenčního řízení účinek rozhodnutí vydaný v rozporu s tímto zákazem. Vymezení úkonů, které nejsou provedením výkonu rozhodnutí nebo exekuce, a k nimž je třeba přihlížet i v insolvenčním řízení, obsahuje ust. § 109 odst. 2 IZ. Příkaz k úhradě nákladů exekuce, vydaný poté, co nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení dlužníka (povinného v exekučním řízení), není úkonem učiněným k zajištění dlužníkova majetku pro účely jeho postižení takovým výkonem rozhodnutí nebo exekucí, proto k nim v insolvenčním řízení přihlížet nelze (k otázce, co je třeba rozumět provedením exekuce, srovnej rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.11.2010, sp.zn. 25 Cdo 4802/2008, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 69/2011).

Protože v této věci byl příkaz k úhradě nákladů exekuce vydán až poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ve věci dlužníka (povinného), pohledávka

ICM R

žalované, která měla vzniknout na základě pravomocného usnesení soudu o nařízení exekuce ve spojení s pravomocným příkazem k úhradě nákladů exekuce, v insolvenčních poměrech neexistuje a v insolvenčním řízení ji nelze uspokojit.

Uvedené však neznamená, že by žalovaná jako exekutorka neměla (a nemusela) svou pohledávku přihlásit (uplatnit) v insolvenčním řízení jako pohledávku nevykonatelnou. I za situace, kdy by soud nahlížel na spornou pohledávku jako nevykonatelnou, byť byla přihlášena a přezkoumána jako vykonatelná, bylo na žalované exekutorce, aby v případě, že ji v exekučním řízení do zahájení insolvenčního řízení vznikly výdaje, tyto prokázala, tedy prokázala, že jí skutečně vznikl nárok na částku 34.041,40 Kč (tj. nad uznané náklady exekuce 7.865,-Kč). Existenci takového pohledávky žalovaná neprokázala (vycházeje z toho, že soudu předložila pouze usnesení o nařízení exekuce a příkaz k úhradě nákladů exekuce). Tím, že se nedostavila k jednání a nepožádala o jeho odročení, znemožnila, aby jí v uvedeném směru bylo poskytnuto poučení podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. o povinnosti důkazní.

Na základě výše uvedené argumentace soud žalobě jako opodstatněné vyhověl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí vzniklo právo na 100 % účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady představuje cestovné žalobkyně k jednání soudu dne 14.08.2015 na trase Prostějov-Ostrava a zpět, při délce cesty 230 km, osobním motorovým vozidlem o průměrné spotřebě 9,6 litrů/100km, vyhláškové ceně nafty 36,10 Kč a náhradě za 1km jízdy 3,70 Kč + 21 % DPH, jelikož žalobkyně prokázala, že je její plátkyní. Celkem tedy náhrada cestovného představuje částku 1.994,18 Kč. Splatnost pro úhradu nákladů řízení určil soud dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

O povinnosti žalované zaplatit České republice soudní poplatek bylo rozhodnuto podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně je od soudních poplatků osvobozena a soud jejímu návrhu vyhověl. Výše poplatku byla stanovena podle Položky 13 bod 1. písm. a) Přílohy k zákonu o soudních poplatcích, obsahující Sazebník, tj. 5.000,-Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 21.08.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v. r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R