38 ICm 3416/2012
(70) 38 ICm 3416/2012-195 (KSBR 38 INS 22471/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem, JUDr. Radkou Semelovou, v právní věci žalobce Mgr. Adama Sigmunda, insolvenčního správce dlužníka atx-technická kancelář pro komplexní automatizaci, s.r.o., se sídlem Žďár nad Sázavou, právně zastoupeného JUDr. Michalem Žižlavským, advokátem, Širová 5, Praha 1 proti žalovanému Finančnímu úřadu pro Kraj Vysočina, Územní pracoviště Jihlava, Tolstého 2, 586 01 Jihlava, o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že pohledávka žalovaného ve výši 24,172.100,-Kč přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka atx-technická kancelář pro komplexní automatizaci, s.r.o., vedeného Krajským soudem v Brně pod sp.zn. KSBR 38 INS 22471/2011 jako přihláška pohledávky č. 203 není po právu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20.11.2012 domáhal určení, že pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka atx-technická kancelář pro komplexní automatizaci s.r.o., vedeného Krajským soudem v Brně pod sp.zn. KSBR 38 INS 22471/2011 jako přihláška pohledávky č. 203, není po právu a náhrady nákladů řízení. Žalobce v žalobě uvedl, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 16.1.2012 č.j. KSBR 38 INS 22471/2011-A-43 byl zjištěn úpadek dlužníka atx-technická kancelář pro komplexní automatizaci s.r.o., Žďár nad Sázavou. Žalobce se stal insolvenčním správcem. Dne 15.2.2012 isir.justi ce.cz podal žalovaný v uvedeném insolvenčním řízení přihlášku pohledávky ve výši 23.197.916,-Kč. Dne 12.4.2012 podal žalovaný v insolvenčním řízení doplnění přihlášky pohledávky, kdy celková výše jím přihlášených pohledávek činí 24.172.100,-Kč. Žalobce popřel na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 25.10.2012 pohledávku žalovaného co do pravosti ve smyslu ust. § 192 a § 193 insolvenčního zákona. Dlužník popřel na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 25.10.2012 pohledávku žalovaného co do pravosti. Pohledávka žalobce byla přihlášena jako vykonatelná, insolvenční správce tak podal podle § 199 insolvenčního zákona v 30-ti denní lhůtě incidenční žalobu, kterou uplatnil vůči žalovanému své popření žalovaným přihlášené pohledávky. Právním důvodem vzniku přihlášených pohledávek žalovaného je odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřený platebním výměrem č. 87/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 88/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 89/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 91/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 92/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 93/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 86/2012 ze dne 11.4.2012. Příslušenství přihlášené pohledávky představuje penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně vyměřené platebním výměrem č. 99/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 101/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 98/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 96/2012 ze dne 11.4.2012. Insolvenční správce popřel pravost přihlášené pohledávky žalovaného, neboť podmínky pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně nebyly splněny a nároky na odvody za porušení rozpočtové kázně vyměřené jednotlivými platebními výměry nevznikly. Penále vyměřené shora uvedenými platebními výměry není možné předepsat k úhradě, neboť nevznikl-li nárok na odvod za porušení rozpočtové kázně, nevznikl ani nárok na penále. Přihlášená pohledávka je mimosmluvní sankcí postihující majetek dlužníka, která se dle ustanovení § 170 písm. d) insolvenčního zákona v insolvenčním řízení neuspokojuje. Žalovaný spatřuje porušení rozpočtové kázně dlužníka v těchto oblastech: a) porušení dotačního programu z důvodu neinformování o insolvenčním řízení, b) porušení dotačního programu z důvodu nevytvoření pracovních míst, c) porušení dotačního programu z důvodu užití nedotačního účtu. Žalobce uvedl k právnímu důvodu vzniku přihlášené pohledávky žalovaného tato svá tvrzení: ad a) Žalobce má za to, že poskytovatel dotace měl být informován o vstupu dlužníka do insolvenčního řízení pouze v případě, že by na dlužníka byl podán návrh na prohlášení konkursu (viz. čl. 7.1.4. Rámcového programu), což se v rozhodné době nestalo. Návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka ze strany věřitele nebyl podán a dlužník o tomto způsobu řešení úpadku nikdy neuvažoval. Povinnost informovat žalovaného o insolvenčním řízení dlužníka proto nikdy nevznikla. Dlužník spojil s návrhem na zahájení insolvenčního řízení návrh na povolení reorganizace, což znamená, že plně zachoval provoz podniku a měl v úmyslu se postupně ekonomicky uzdravit. Žalobce dále uvádí, že insolvenční soud informuje místně příslušný finanční úřad o tom, že byl na daňový subjekt podán insolvenční návrh, tzn., že žalovaný byl o insolvenčním návrhu informován, což dlužník předpokládal. Žalobce se nedomnívá, že by pojem konkurs bylo možné extenzivně vztáhnout na všechny ostatní způsoby řešení úpadku, a to s ohledem na to, že byl dotační program vydán před nabytím účinnosti zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, a nemohl tak pojem a podmínky povolené reorganizace znát. Insolvenční rejstřík je veřejný seznam, ve kterém se listiny doručují prostřednictvím zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Soudní rozhodnutí se tak doručují pouze vyvěšením písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu a jejím současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Písemnosti se tak považují za doručené všem subjektům dnem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Pokud by dlužník byl povinen informovat žalovaného o svém insolvenčním řízení, byla by tato povinnost splněna ve smyslu ustanovení § 71 insolvenčního zákona. ad b) Dle sdělení dlužníka jím byla vytvořena nová pracovní místa v požadovaném počtu. Nicméně, jako problematické se jeví tato pracovní místa obsadit novými zaměstnanci. Dlužník má množství projektů a zakázek, které vytěžují současné zaměstnance a jsou důvodem pro přijímání nových zaměstnanců. O pracovní vytíženosti zaměstnanců svědčí i počet přesčasových hodin, které jsou nuceni odpracovat, aby se včas podařilo dokončit všechny realizované zakázky. Za účelem získání nových pracovníků dlužník prezentuje své nabídky na Úřadě práce ve Žďáře nad Sázavou a v Ostravě, na svých internetových stránkách, pořádá náborové akce a přednášky na středních a vysokých školách. Jako nepříznivé se však jeví nedostatek technicky vzdělaných pracovníků, jež mají požadované jazykové znalosti a jsou ochotni pracovat v zahraničí. Dlužník očekával, že v průběhu povolené reorganizace se mu podaří zabránit odlivu zaměstnanců a způsobený výpadek v příjmech vyrovnat vymožením pohledávek od zahraničních partnerů. ad c) V měsíci srpen 2010 proběhla u dlužníka kontrola poskytovatele dotace Ministerstva průmyslu a obchodu, a to konkrétně odborem kontroly a interního auditu. Podle jeho kontrolního závěru byla dotace použita výlučně na podporované výdaje, tj. na hrubé mzdy a zákonné odvody. Současně byly dlužníkem splněny i ostatní podmínky dotačního účtu. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že celá dotace byla dlužníkem použita v souladu s dotačním programem. Ze sdělení dlužníka vyplývá jako nerozhodné to, zda následně dotaci převedl na svůj jiný účet nebo z dotačního účtu přímo hradil i dotačním programem nepodporované náklady. To, že dlužník přijal dotaci na svůj běžný účet, zcela odpovídá právní úpravě obchodního zákoníku, jelikož ten upravuje pouze tzv. běžný a vkladový účet. Dlužník jako příjemce dotace mohl tedy zřídit pouze tyto nabízené bankovní účty.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze 14.1.2015 a navrhnul zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalovaný rozhodl o odvodu za porušení rozpočtové kázně platebním výměrem č. 87/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 88/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 89/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 91/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 92/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 93/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 86/2012 ze dne 11.4.2012. Příslušenství přihlášené pohledávky představuje penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně vyměřené platebním výměrem č. 99/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 101/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 98/2012 ze dne 11.4.2012 a platebním výměrem č. 96/2012 ze dne 11.4.2012. Tyto platební výměry nabyly dle § 243 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., (dále jen daňový řád ) dne 12.4.2012 právní moci. Výše specifikované pohledávky přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení přihláškou č. 203 (evidována pod č.j. 38143/12/314940703994) a jejich platnost insolvenční správce popřel na přezkumném jednání dne 25.10.2012. Žalobce nesouhlasí s tvrzením dlužníka, že rozpočtovou kázeň neporušil. Žalovaný shledal porušení kázně dlužníka v těchto oblastech: porušení dotačního programu z důvodu neinformování o insolvenčním řízení, porušení dotačního programu z důvodu nevytvoření pracovních míst a porušení dotačního programu z důvodu užití nedotačního účtu. Žalovaný provedl u dlužníka v souhrnu pět kontrol skutečností rozhodných pro vznik povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně dle ustanovení § 44 zákona č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla): A) Kontrola projektu č. 2.2ITS01/028, kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 100836/12/314986703015.

B) Kontrola Rozhodnutí Ministra průmyslu a obchodu č. 229/2006 o podpoře projektu, Rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu č. 112/2010, č. 224/2010 o poskytnutí

dotace na podnikatelskou činnost kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 110774/12/314986709034. C) Kontrola Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu č. 268/2009, č. 95/2010, č. 207/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 110791/12/314986709048. D) Kontrola Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu č.j. 1414-08/6.2M01- 055/08/08200 ze dne 15.10.2008, kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 104583/12/314986703256. E) Kontrola Rozhodnutí Ministra průmyslu a obchodu č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. 175/2010 ze dne 1.11.2010, kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 104618/12/314986703256. Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení svoji pohledávku ve výši 24,172.100,-Kč, která vyplývá z porušení rozpočtových pravidel dle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 73/2011 Sb. Žalovaný ve svém vyjádření podrobně odkázal na jednotlivá ustanovení zákona č. 218/2000 Sb.: V § 44a odst. 8 stanoví, že správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají územní finanční orgány (dle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 199/2010 Sb., 370/2011 Sb., 457/2011 Sb., konkrétně § 2 odst. 1 písm. j) podle daňového řádu. Daňový řád § 2 odst. 3 písm. b) uvádí, že daní se pro účely tohoto zákona rozumí peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona. S odkazem na výše uvedené je odvod za porušení rozpočtové kázně i penále daní ve smyslu daňového řádu. Dle § 44a odst. 8 rozpočtových pravidel odvod a penále lze vyměřit do 10 let od 1.ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. Dle § 3 písmene e) rozpočtových pravidel se rozumí neprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. Žalovaný dále uváděl podrobné údaje k jednotlivým kontrolám, které byly provedeny a které jsou označeny výše pod body A)-E).

Soud ve věci rozhodl rozsudkem dne 3.5.2016 č.j. 15/-82.

Soud prvního stupně vyšel z toho, že -usnesením ze dne 16.1.2012, č.j. KSBR 38 INS 22471/2011-A-43 byl zjištěn úpadek dlužníka a žalobce byl ustanoven insolvenčním správcem dlužníka. -Dne 15.2.2012 podal žalovaný přihlášku pohledávky ve výši 23.197.916 Kč, kterou doplnil podáním ze dne 12.4.2012, kdy celková výše přihlášených pohledávek činí 24.172.100 Kč. -Dne 25.10.2012 žalobce popřel na zvláštním přezkumném jednání pohledávku žalovaného co do pravosti podle ustanovení § 192 a § 193 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále IZ).

-Protože pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná, podal insolvenční správce podle § 199 IZ dne 20.11.2012 předmětnou žalobu. -Právním důvodem vzniku přihlášených pohledávek žalovaného je odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřený platebními výměry vydanými dne 11.4.2012 č. 88/2012, č. 89/2012, č. 91/2012, č. 92/2012, č. 93/2012 a č. 86/2012. Příslušenství přihlášené pohledávky představuje penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně vyměřené platebními výměry vydanými rovněž dne 11.4.2012 č. 99/2012, č. 101/2012, č. 98/2012 a č. 96/2012. -Insolvenční správce popřel pravost přihlášené pohledávky, neboť podmínky pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně nebyly splněny a nároky na odvody za porušení rozpočtové kázně vyměřené uvedenými platebními výměry nevznikly. Penále vyměřené uvedenými platebními výměry není možné předepsat k úhradě, neboť nevznikl-li nárok na odvod za porušení rozpočtové kázně, nevznikl ani nárok na penále . -Mimo důvody popření uvedené správcem v přezkumném listě k přihlášce pohledávky žalovaného žalobce v žalobě tvrdil, že přihlášená pohledávka je mimosmluvní sankcí postihující majetek dlužníka, která se dle ust. § 170 písm. d) IZ v insolvenčním řízení neuspokojuje. -Žalovaný spatřoval porušení rozpočtové kázně dlužníka v porušení dotačního programu a) z důvodu neinformování o insolvenčním řízení, b) z důvodu nevytvoření pracovních míst a c) z důvodu užití nedotačního účtu.

Soud učinil nesporné, že dlužník neinformoval poskytovatele dotace o vstupu dlužníka do insolvenčního řízení, že dlužník neobsadil nově vytvořená pracovní místa v požadovaném počtu novými zaměstnanci a dlužník přijal dotaci na svůj běžný účet č. 202048504/0300. Proto spatřoval těžiště sporu v právním posouzení, zda odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřený označenými platebními výměry byl stanoven oprávněně na základě skutečného porušení rozpočtové kázně dlužníkem. Soud dospěl k závěru, že v podmínkách poskytnutí dotace bylo poskytovatelem dotace stanoveno, že příjemce dotace je povinen písemně předem informovat poskytovatele o změnách svého majetkoprávního či formálněprávního postavení, např. zrušení a vstup do likvidace, návrh na konkurs, výkon rozhodnutí. Není-li možné podat tuto informaci předem, je příjemce dotace povinen poskytovatele informovat dodatečně bez zbytečného dokladu nejpozději do 15 dnů od doby, kdy nastala rozhodná skutečnost. Vstup příjemce dotace do insolvenčního řízení je podle názoru soudu jednoznačně změnou, která se projeví v majetkoprávním či formálněprávním postavení subjektu, o kterém má být příjemce dotace informován tak, aby si mohl vyhodnotit tzv. udržitelnost projektu. Z toho vyplývá, že poskytovatel dotace měl být informován i o zahájení insolvenčního řízení, byť záměr iniciátora řízení byla reorganizace. Reorganizace totiž nemusí být navrhovateli soudem povolena, popřípadě existuje možnost, kdy se reorganizace přemění v konkurs. Dlužník tedy tím, že neoznámil poskytovateli dotace zahájení insolvenčního řízení, porušil podmínky, za kterých mu dotace byla poskytnuta a porušení těchto podmínek ve smyslu § 3 písm. e) a § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zák. č. 73/2011 Sb. se považuje za neoprávněné použití peněžních prostředků ze státního rozpočtu, neboť byly porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty. Jedná se o porušení rozpočtové kázně, jehož následkem je odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu a za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel povinen zaplatit penále. Další podmínkou poskytnutí dotace bylo, že dlužník vytvoří a obsadí nová pracovní místa pro minimálně 15 nových zaměstnanců zabývajících se odbornou činností, která je předmětem podpory. Dlužník sice tato místa vytvořil, avšak novými zaměstnanci je neobsadil. Rovněž nesplněním této povinnosti porušil podmínky poskytnutí dotace. Obdobná situace je u další podmínky poskytnutí dotace, a to, že bude dotace poskytnuta na zvláštní účet. Dlužník žádný zvláštní účet, na kterém by mohlo být průkazně kontrolováno, jakým způsobem a na jaké účely je dotace využívána, nezřídil a dotaci přijal na svůj běžný účet, který používal i k jiným účelům. I v tomto bodě tedy dlužník porušil podmínky poskytnutí dotace, čímž porušil rozpočtovou kázeň. Žalovaný platebními výměry označenými v žalobě stanovil dlužníkovi před zahájením insolvenčního řízení odvody za porušení rozpočtové kázně a následně penále za nezaplacení těchto odvodů ve stanoveném termínu. Proti těmto rozhodnutím podal dlužník odvolání, která byla přezkoumána Finančním ředitelstvím v Brně, odvolání byla zamítnuta a napadená rozhodnutí potvrzena. Rozhodnutí žalovaného tak nabyla právní moci a jsou vykonatelná. Protože se žalobci ani v tomto řízení nepodařilo neexistenci pohledávek z titulu odvodu za porušení rozpočtové kázně prokázat, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž namítal, že nebyly splněny zákonné podmínky pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně. Nesouhlasil se závěrem, že dlužník byl povinen informovat poskytovatele dotace o zahájeném insolvenčním řízení i v případě, kdy podal u insolvenčního soudu návrh na povolení reorganizace, neboť z listinných důkazů jednoznačně vyplývá, že tato povinnost nebyla výslovně písemně sjednána. Žalobce namítal nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro absenci odůvodnění, proč soud nepřihlédl k tvrzením žalobce a neprovedl důkaz výslechem statutárního orgánu dlužníka Ing. Bohuslava Vránka, kterým by došlo k prokázání neexistence pohledávek žalovaného. K namítaným nesprávným skutkovým zjištěním žalobce dále uvedl, že poskytovatel dotace měl být informován o vstupu dlužníka do insolvenčního řízení pouze v případě, že by na dlužníka byl podán návrh na prohlášení konkursu, což se v rozhodné době nestalo. Navíc o zahájení insolvenčního řízení byl poskytovatel dotace informován prostřednictvím insolvenčního soudu, který tak plní svou zákonnou povinnost a poskytovatel dotace nemůže tvrdit, že o zahájeném insolvenčním řízení nevěděl. Pokud byl dlužník povinen poskytovatele dotace informovat o všech majetkoprávních či formálněprávních změnách, k nimž dochází při provozu podniku, v podstatě v každém okamžiku, jedná se o podmínku natolik obecnou a širokou, že nemůže požívat právní ochrany. Žalobce se nedomnívá, že by pojem konkurs bylo možné extenzivně vztáhnout na všechny ostatní způsoby řešení úpadku. Soud prvního stupně sice uvedl, že reorganizace nemusí být dlužníkovi povolena nebo naopak může být zrušena, takový postup je samozřejmě možný, ale insolvenční zákon s takovou situací počítá a žalovaný by se v takovém případě mohl domáhat úhrady svých pohledávek, např. postupem podle § 203 IZ. Žalobce je přesvědčen, že z tohoto důvodu nelze na počátku insolvenčního řízení dlužníka takto sankcionovat. Proto nelze dospět k závěru, že dlužník porušil podmínky dotačního programu, neboť v okamžiku podání návrhu na povolení reorganizace žádnou takovou podmínku neporušil. Dlužníkovi je vytýkáno, že nevytvořil, resp. neobsadil nová pracovní místa v požadovaném počtu. V řízení bylo prokázáno, že došlo k vytvoření těchto pracovních pozic, byť důvodem jejich neobsazení byl nedostatek technicky vzdělaných či jazykově vybavených pracovníků v postiženém regionu. Dlužník má za to, že učinil vše, co lze od něj požadovat, aby tato místa obsadil a je pravděpodobné, že by tato místa byla obsazena v rámci reorganizace. Ačkoliv dlužník objektivně usiloval o obsazení pracovních míst, nakonec se je nepodařilo kvalifikovanými pracovníky obsadit a tuto skutečnost nelze přičítat dlužníkovi k tíži. Dlužníkovi je vyčítáno, že přijal dotaci na svůj běžný bankovní účet, což však zcela odpovídá právní úpravě obchodního zákoníku, jelikož ten upravoval pouze tzv. běžný a vkladový účet. Dlužník jako příjemce dotace mohl tedy zřídit pouze tyto nabízené bankovní účty. Z tohoto důvodu soud prvního stupně nemohl dospět k závěru, že došlo k porušení dotačních podmínek a z čehož by dlužníkovi byl následně vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně. Z uvedených důvodů se žalobce domáhal změny napadeného rozhodnutí tak, že soud určí, že pohledávka žalovaného ve výši 24.172.100 Kč přihlášená do insolvenčního řízení není po právu.

Vrchní soud v Olomouci rozhodl o odvolání žalobce usnesením č.j. 11 VSOL 218/2016-119 ze dne 27.4.2017 a rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Důvodem pro zrušení rozsudku soudu prvního stupně bylo jeho pochybení v označení žalovaného. Původním žalovaným byl Finanční úřad v Jihlavě, ten však ztratil způsobilost být účastníkem řízení v souladu s ust. § 19 odst. 1 zák.č. 456/2011 Sb. Soud tedy měl pokračovat v řízení s Finančním úřadem pro kraj Vysočina v souladu se zákonem č. 456/2011 Sb. Odvolací soud soudu prvního stupně dále uložil, aby posoudil žalobou uplatněný nárok důsledně v souladu s právní úpravou § 199 insolvenčního zákona, týkající se popěrných úkonů vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem. Přitom odkázal na obsah rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp.zn. 29 ICdo 7/2013 uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod R 106/2013. Soud prvního stupně se tedy v dalším řízení má vypořádat s tím, zda popěrný úkon žalobce splňuje podmínky upravené v § 199 odst. 2 insolvenčního zákona. Pokud vykonatelné platební výměry obsahují právní posouzení věci, se má soud vypořádat s tím, zda námitky, které žalobce proti vykonatelné pohledávce v popěrném úkonu uplatnil, nejsou námitkami proti právnímu posouzení věci, zda nejsou shodné s námitkami, které již žalobce uplatnil ve správním řízení (a tudíž jsou opakovaně v incidenčním řízení zapovězené). V návaznosti na tato zjištění měl soud prvního stupně posoudit dále, zda v projednávané žalobě uplatnil žalobce v souladu s úpravou § 199 odst. 3 insolvenčního zákona pouze důvody, pro které pohledávku popřel a zda těmto podmínkám případně vyhovuje tvrzení žalobce, že přihlášená pohledávka je mimo smluvní sankcí postihující majetek dlužníka, která se dle ust. § 170 písm. d) IZ v insolvenčním řízení neuspokojuje.

Žalobce v novém řízení před soudem prvního stupně shrnul, zejména pro lepší orientaci, jaké platební výměry byly žalovaným, kdy a na jakou částku vydány a na základě jakého rozhodnutí byla dotace dlužníkovi poskytnuta, uvedl i přehled jednotlivých vydaných rozhodnutí o odvodu případně penále: plateb. číslo jednací vydáno částka v projekt/č.j. Rozhodnutí výměr dne Kč na odvod/ penále odvod 113414/12/314986703256 11.04.2012 13 175 Propagace firmy atx v zahraničí/ odvod 113425/12/314986703256 11.04.2012 2 325 Rozhodnutí č.j. 1414-086/6.2 M01- 55/08/08200 odvod 112018/12/314986703015 11.04.2012 635 460 Informační a řídící systém pro odvod 112024/12/314986703015 11.04.2012 112 140 automobilový průmysl/ Rozhodnutí č.j. 4557-08/2.2ITS01- 028/09/08200 odvod 113441/12/314986703256 11.04.2012 109 189 Dotace na školení a rekvalifikaci/ Rozhodnutí MPO č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí MPSV č. 175/2010 o rekvalifikaci odvod 111384/12/314986709048 11.04.2012 10 289 829 Dotace na podnikatelskou činnost/ Rozhodnutí MPO č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí MPO č. 268/2009 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost odvod 111389/12/314986709048 11.04.2012 1 499 123 Dotace na podnikatelskou činnost/ Rozhodnutí MPO č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí MPO č. 95/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost, Rozhodnutí MPO č. 207/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost odvod 125572/12/314986709034 11.04.2012 2 493 848 Dotace na podnikatelskou činnost/ Rozhodnutí MPO č. 229/2006 o podpoře projektu, Rozhodnutí MPO č. 112/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost-pobočka Ostrava, Rozhodnutí MPO č. 224/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost-pobočka Ostrava penále 128068/12/314986703256 11.04.2012 7 098 Dotace na školení a rekvalifikaci/ Rozhodnutí MPO č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí MPSV č. 175/2010 o poskytnutí dotace na školení a rekvalifikaci penále 126837/12/314986709048 11.04.2012 7 912 879 Dotace na podnikatelskou činnost/ Rozhodnutí MPO č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí MPO č. 268/2009 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost penále 127010/12/314986709048 11.04.2012 97 444 Dotace na podnikatelskou činnost/ Rozhodnutí MPO č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí MPO č. 95/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost, Rozhodnutí MPO č. 207/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost penále 127611/12/314986709034 11.04.2012 999 590 Dotace na podnikatelskou činnost/ Rozhodnutí MPO č. 229/2006 o podpoře projektu, Rozhodnutí MPO č. 112/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost-pobočka Ostrava, Rozhodnutí MPO č. 224/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost-pobočka Ostrava Celkem 24 172 100

Dále žalobce doplnil tvrzení ohledně uskutečněného správního řízení vedeného v rámci kontrol daňového subjektu-dlužníka:

I) Projekt: Propagace firmy atx v zahraničí, Rozhodnutí č.j.1414-086/6.2 M01-55/08/08200

1) Dne 11.04.2012 byl vydán: platební výměr na odvod směřující do Národního fondu č.j.: 113414/12/314986703256 (91/2012) ve výši 13 175,-Kč (penále nevyměřeno) platební výměr na odvod směřující do státního rozpočtu č.j.: 113425/12/314986703256 (92/2012) ve výši 2 325,-Kč (penále nevyměřeno) 2) Dne 09.05.2012 podal daňový subjekt odvolání proti oběma platebním výměrům na odvod (zaevidováno pod č.j. 163162/12) 3) Dne 08.06.2012 bylo Finančním úřadem v Jihlavě vydáno rozhodnutí o zastavení řízení: č.j 172398/12/314986703256 č.j.172412/12/314986703256 4) Dne 09.07.2012 bylo daňovým subjektem podáno odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Jihlavě o zastavení řízení: č.j 172398/12/314986703256 č.j.172412/12/314986703256 Odvolání bylo zaevidováno pod č.j. 190963/12. 5) Stanovisko správce daně k odvolání bylo dne 15.08.2012 předáno k Rozhodnutí Odvolacímu finančnímu ředitelství 6) Odvolacím Finančním ředitelstvím byla obě odvolání zamítnuta Rozhodnutí o odvolání č.j 16602/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 Rozhodnutí o odvolání č.j 16603/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012

II. Projekt: Informační a řídící systém pro automobilový průmysl/ č.j. 4557-08/2.2ITS01- 028/09/08200 Rozhodnutí č.j.1414-086/6.2 M01-55/08/08200

1) Dne 11.04.2012 byl vydán: platební výměr na odvod směřující do Národního fondu č.j.: 112018/12/314986703015 (88/2012) ve výši 635 460,-Kč (penále nevyměřeno) platební výměr na odvod směřující do státního rozpočtu č.j.: 112024/12/314986703015 (89/2012) ve výši 112 140,-Kč (penále nevyměřeno) 2) Dne 09.05.2012 podal daňový subjekt odvolání proti oběma platebním výměrům na odvod (zaevidováno pod č.j. 163162/12) 3) Dne 08.06.2012 bylo Finančním úřadem v Jihlavě vydáno rozhodnutí o zastavení řízení: č.j 173073/12/314986703015 č.j.173085/12/314986703015 4) Dne 09.07.2012 bylo daňovým subjektem podáno odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Jihlavě o zastavení řízení: č.j 173073/12/314986703015 č.j.173085/12/314986703015 Odvolání bylo zaevidováno pod č.j. 190963/12. 5) Stanovisko správce daně k odvolání bylo dne 15.08.2012 předáno k Rozhodnutí Odvolacímu finančnímu ředitelství 6) Odvolacím Finančním ředitelstvím byla obě odvolání zamítnuta Rozhodnutí o odvolání č.j 16608/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 Rozhodnutí o odvolání č.j 16609/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 III. Projekt: Dotace na školení a rekvalifikaci/ Rozhodnutí MPO č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí MPSV č. 175/2010 o poskytnutí dotace na školení a rekvalifikaci 1) Dne 11.04.2012 byl vydán: platební výměr na odvod směřující do státního rozpočtu č.j.: 113441/12/314986703256 (93/2012) ve výši 109189,-Kč platební výměr na penále č.j.: 128068/12/314986703256 (99/2012) ve výši 7 098,-Kč 2) Dne 09.05.2012 podal daňový subjekt odvolání proti platebnímu výměru na odvod a platebnímu výměru na penále (zaevidováno pod č.j. 163162/12) 3) Dne 08.06.2012 bylo Finančním úřadem v Jihlavě vydáno rozhodnutí o zastavení řízení: č.j 172418/12/314986703256 č.j.172424/12/314986703256 4) Dne 09.07.2012 bylo daňovým subjektem podáno odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Jihlavě o zastavení řízení: č.j 172418/12/314986703256 č.j.172424/12/314986703256 Odvolání bylo zaevidováno pod č.j. 190963/12. 5) Stanovisko správce daně k odvolání bylo dne 15.08.2012 předáno k Rozhodnutí Odvolacímu finančnímu ředitelství 6) Odvolacím Finančním ředitelstvím byla obě odvolání zamítnuta Rozhodnutí o odvolání č.j 16604/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 Rozhodnutí o odvolání č.j 16605/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 IV. Projekt: dotace na podnikatelskou činnost (úhrada hrubých mezd pracovníků zaměstnaných v rámci podporovaného projektu včetně povinných odvodů, nákup materiálu, zboží, energie a ostatních neskladovatelných dodávek s výjimkou nákladů na reprezentaci Rozhodnutí MPO č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí MPO č. 268/2009 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost Rozhodnutí MPO č. 95/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost Rozhodnutí MPO č. 207/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost 1) Dne 11.04.2012 byl vydán: platební výměr na odvod směřující do státního rozpočtu č.j.: 111384/12/314986709048 (86/2012) ve výši 10 289 829,-Kč platební výměr na odvod směřující do státního rozpočtu č.j.: 111389/12/314986709048 (87/2012) ve výši 1 499 123,-Kč platební výměr na penále č.j.: 126837/12/314986709048 (96/2012) ve výši 7 912 879,-Kč platební výměr na penále č.j.: 127010/12/314986709048 (98/2012) ve výši 97 444,-Kč 2) Dne 09.05.2012 podal daňový subjekt odvolání pouze proti platebnímu výměru na odvod č.j. 111389/12/314986709048 a proti oběma platebním výměrům na penále (zaevidováno

pod č.j. 163162/12) 3) Dne 08.06.2012 bylo Finančním úřadem v Jihlavě vydáno rozhodnutí o zastavení řízení: č.j 171426/12/314986709048 č.j.171452/12/314986709048 č.j.171440/12/314986709048 4) Dne 09.07.2012 bylo daňovým subjektem podáno odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Jihlavě o zastavení řízení: č.j 171426/12/314986709048 č.j.171452/12/314986709048 č.j.171440/12/314986709048 Odvolání bylo zaevidováno pod č.j. 190963/12. 5) Stanovisko správce daně k odvolání bylo dne 15.08.2012 předáno k Rozhodnutí Odvolacímu finančnímu ředitelství 6) Odvolacím Finančním ředitelstvím byla všechna odvolání zamítnuta Rozhodnutí o odvolání č.j 16598/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 Rozhodnutí o odvolání č.j 16601/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 Rozhodnutí o odvolání č.j 16600/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012

V. Projekt: dotace na podnikatelskou činnost (úhrada hrubých mezd pracovníků zaměstnaných v rámci podporovaného projektu včetně povinných odvodů, nákup materiálu, zboží, energie a ostatních neskladovatelných dodávek s výjimkou nákladů na reprezentaci Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu č. 229/2006 o podpoře projektu Rozhodnutí MPO č. 112/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost- pobočka Ostrava Rozhodnutí MPO č. 224/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost- pobočka Ostrava

1) Dne 11.04.2012 byl vydán: platební výměr na odvod směřující do státního rozpočtu č.j.: 125572/12/314986709034 (87/2012) ve výši 2 493 848,-Kč platební výměr na penále č.j.: 127611/12/314986709034 (101/2012) ve výši 999 590,-Kč 2) Dne 09.05.2012 podal daňový subjekt odvolání proti platebnímu výměru na odvod a proti platebnímu výměru na penále (zaevidováno pod č.j. 163162/12) 3) Dne 08.06.2012 bylo Finančním úřadem v Jihlavě vydáno rozhodnutí o zastavení řízení: č.j 171762/12/314986709034 č.j.171772/12/314986709034 4) Dne 09.07.2012 bylo daňovým subjektem podáno odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Jihlavě o zastavení řízení: č.j 171762/12/314986709034 č.j.171772/12/314986709034 Odvolání bylo zaevidováno pod č.j. 190963/12. 5) Stanovisko správce daně k odvolání bylo dne 15.08.2012 předáno k Rozhodnutí Odvolacímu finančnímu ředitelství 6) Odvolacím Finančním ředitelstvím byla všechna odvolání zamítnuta Rozhodnutí o odvolání č.j 16606/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 Rozhodnutí o odvolání č.j 16607/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012

Oba účastníci řízení setrvali na svých původních stanoviscích. Po skutkové stránce věc ani v této fázi řízení nebyla mezi účastníky řízení sporná. Účastníci řízení potvrdili, že vydání žalobcem označených rozhodnutí-platebních výměrů na odvod, příp. penále předcházelo správní řízení, ve kterém se podle žalovaného měl dlužník možnost vyjádřit ke zjištěným nedostatkům, což také učinil, jak vyplývá minimálně z Protokolu o projednání zprávy o daňové kontrole č.j. 113462/2012/314986703256 ze dne 11.4.2012. Proti platebním výměrům podával dlužník odvolání v době, kdy bylo již v rámci insolvenčního řízení vedeného ve věci dlužníka po přezkumném jednání. Za této situace stanoví § 243 odst. 2 daňového řádu v tehdejším znění, že po přezkumném jednání rozhodnutí ohledně daňových pohledávek před podstatou nabývá ze zákona právní moci. Finanční ředitelství tedy v jednotlivých případech o odvolání rozhodovalo tak, že ho zamítlo z důvodu, že byly naplněny podmínky řízení podle § 243 odst. 2 daňového řádu. Námitky proti uložení odvodu a penále byly v rámci správního řízení dlužníkem vzneseny ve stejném rozsahu, jak činí žalobce v tomto řízení a žalovaný se v rámci daňové kontroly v protokolu z 11.4.2012 k těmto námitkám vyjádřil. Dlužník potom protokol podepsal bez námitek. Následně byly vydány správcem daně jednotlivé platební výměry.

Soud tedy znovu v souladu se závěry uvedenými v rozsudku č.j. 15/38 ICm 3416/2012-82 ze dne 3.5.2016 konstatuje, že po skutkové stránce byla věc mezi žalobcem a žalovaným nesporná. Spor mezi účastníky řízení nadále zůstal v rovině vyhodnocení, zda odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřený v platebních výměrech byl stanoven oprávněně na základě skutečného porušení rozpočtové kázně dlužníkem. Mezi účastníky řízení bylo tedy nesporné, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 16.1.2012 č.j. KSBR 38 INS 22471/2011-A-43 byl zjištěn úpadek dlužníka atx-technická kancelář pro komplexní automatizaci s.r.o., Žďár nad Sázavou a žalobce se stal insolvenčním správcem tohoto dlužníka. Žalovaný dne 15.2.2012 přihlásil do insolvenčního řízení svoji pohledávku ve výši 23,197.916,-Kč, která je vedená pod č. přihlášky P 203. Jedná se o pohledávku, která je popsaná v žalobních tvrzeních. Žalobce popřel na přezkumném jednání dne 25.10.2012 žalovaným přihlášenou pohledávku co do pravosti. Stejně pohledávku žalovaného popřel při přezkumném jednání dne 25.10.2012 i dlužník. Nesporným se mezi žalobcem a žalovaným stalo i to, že pohledávka byla do konkurzního řízení přihlášena jako pohledávka vykonatelná a jako pohledávka vykonatelná byla také přezkoumána. Právním důvodem vzniku přihlášené pohledávky žalovaného je odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřeným platebním výměrem č. 87/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 88/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 89/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 91/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 92/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 93/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 86/2012 ze dne 11.4.2012. Příslušenství přihlášené pohledávky představuje penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně vyměřené platebním výměrem č. 99/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 101/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 98/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 96/2012 ze dne 11.4.2012. U soudního jednání dne 3.5.2012 se stalo mezi účastníky řízení nesporným, že žalobce neinformoval poskytovatele dotace o vstupu dlužníka do insolvenčního řízení, dlužník neobsadil nově vytvořená pracovní místa v požadovaném počtu novými zaměstnanci a dlužník přijal dotaci na svůj běžný účet č. 202048504/0300.

Soud provedl dále důkaz rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu č. 207/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost ze dne 30.11.2010, rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu č. 224/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost ze dne

30.11.2010, rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu č. 268/2009 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost ze dne 20.10.2011, rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu č. 229/2006 o podpoře projektu ze dne 4.9.2006, rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu č. 5/2007 o podpoře projektu ze dne 16.5.2007. Z těchto rozhodnutí soud zjistil, že při poskytnutí dotace byla poskytovatelem dotace uložena dlužníkovi povinnost 1) informovat poskytovatele podpory o změnách ve vlastnické struktuře, sloučení či rozdělení společnosti, změně právní formy, vstupu do likvidace, podání návrhu na prohlášení konkurzu, 2) vytvořit a obsadit nová pracovní místa pro minimálně 15 nových zaměstnanců zabývajících se odbornou činností, která je předmětem podpory dle Rámcového programu, 3) vést dotaci na zvláštním účtu zřízeném příjemcem pro poskytování dotací dle Rámcového programu (dlužník byl zároveň upozorněn na nutnost postupu zacházení se zvláštním účtem, na který měla být dotace zaslána- Čerpání dotace probíhá následujícím způsobem: V případě, že Příjemce obdrží dotace v době, kdy již vynaložil náklady, na které je dotace účelově určena, převede část dotace (až do výše těchto nákladů) na svůj běžný účet. Zbytek dotace rozpouští přímo z dotačního účtu, popř. zpětně převádí části dotace na svůj běžný účet, ze kterého byly náklady, na které je dotace účelově určena, hrazeny. Je na investorovi, jak často bude dotaci na běžný účet převádět. Tento způsob rozpouštění dotace zajišťuje, že dotace není použita k jiným účelům, než na které byla určena. .. ).

Dále soud provedl důkaz jednotlivými platebními výměry: platební výměr č. 86/2012 ze dne 11.4.2012, platební výměr č. 87/2012 ze dne 11.4.2012, platební výměr č. 87/2012 ze dne 11.4.2012, platební výměr č. 88/2012 ze dne 11.4.2012, platební výměr č. 89/2012 ze dne 11.4.2012, platební výměr č. 91/2012 ze dne 11.4.2012, platební výměr č. 92/2012 ze dne 11.4.2012, platební výměr č. 93/2012 ze dne 11.4.2012, platební výměr č. 96/2012 ze dne 11.4.2012, platební výměr č. 98/2012 ze dne 11.4.2012, platební výměr č. 99/2012 ze dne 11.4.2012, platební výměr č. 101/2012 ze dne 11.4.2012. Z těchto platebních výměrů zjistil, že tyto byly vydány Finančním úřadem v Jihlavě podle § 44a odst. 3 písm. a), § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla ve znění účinném od 29.12.2011) a podle § 139 a 147 zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád ve znění pozdějších předpisů. Ve všech těchto platebních výměrech byl vyměřen odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně (daň), stanovena výše odvodu, uvedeno na jaký účet finančního úřadu má být odvod zaplacen a uvedena splatnost do 15 dnů ode dne právní moci tohoto platebního výměru. Všechny platební výměry jsou opatřeny doložkou vykonatelnosti. Rovněž všechny platební výměry obsahují odůvodnění, z něhož vyplývá, že před vydáním platebního výměru došlo k právnímu hodnocení věci. Je zde uvedeno, podle jakého rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu byla dlužníkovi dotace poskytnuta a v čem spočívá porušení rozpočtové kázně ze strany dlužníka. Je zde konstatováno, že kontrolou bylo zjištěno, že ze strany příjemce dotace došlo 1) nedodržení podmínky týkající se stavu zaměstnanců dle nastavených limitů, 2) nedodržení povinnosti oznámit zahájení vstupu do insolvence ve stanovené lhůtě poskytovateli a 3) nedodržení podmínek použití ke sledování příjmu a výdaje dotace. Vytčení jednotlivých závad je navázáno na výsledky kontrolních zjištění-zpráv o kontrole, jejichž čísla jednací jsou v odůvodnění rozhodnutí uvedena. Dále je konstatováno, že podrobnější popis kontrolou zjištěných skutečností je součástí zprávy o kontrole, která je v souladu s § 147 odst. 4 daňového řádu považována za odůvodnění stanovení daně ve vztahu k tomuto platebnímu výměru.

Z rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. -rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. 16600/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 -rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. 16602/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 -rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. 16603/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 -rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. 16604/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 -rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. 16606/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012 -rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. 16607/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012. Soud zjistil, že dlužník podal v odvolací lhůtě odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Jihlavě o zastavení odvolacího řízení a o tomto odvolání bylo rozhodnuto tak, že bylo rozhodnuto Finančním ředitelstvím v Brně tak, že se zamítá a napadené rozhodnutí-výše označené platební výměry na odvod, příp. penále se potvrzují. Svůj postup odůvodnilo Finanční ředitelství v Brně ust. § 243 odst. 2 daňového řádu, podle kterého se ukončením přezkumného jednání nalézací řízení týkající se pohledávek, které nejsou pohledávkami za majetkovou podstatou, zastavuje a dosud nepravomocné rozhodnutí nabývá právní moci.

Z protokolu k projednání zprávy o daňové kontrole, vyhotoveného Finančním úřadem v Jihlavě č.j. 113462/12/314986703256, ze dne 11.4.2012, soud zjistil, že Finanční úřad v Jihlavě se zde vyjadřuje k jednotlivým námitkám dlužníka, jež vznášel proti zjištěním učiněným při kontrole čerpání státní dotace. Vyjadřuje se k námitkám týkajícím se povinnosti písemně předem informovat poskytovatele o změnách majetkoprávního či formálněprávního postavení příjemce dotace (správce daně uvádí, z čeho tato povinnost vyplývá a uzavírá, že na základě vyjádření daňového subjektu nedošlo ke změně výsledku kontrolního zjištění). Dále se vyjadřuje k vytvoření a obsažení nových pracovních míst pro minimálně 15 nových zaměstnanců zabývajících se odbornou činností, která je předmětem podpory (zde konstatuje, že pro splnění podmínek poskytnutí dotace měl počet zaměstnanců zaměstnaných v pobočce dlužníka v Ostravě dosáhnout výše 31 zaměstnanců-16 stávajících zaměstnanců + 15 nových zaměstnanců), k faktickému nárůstu zaměstnanců do požadovaného stavu 31 zaměstnanců nikdy nedošlo. Finanční úřad v Jihlavě neakceptoval argument daňového subjektu týkající se nevytvoření (neobsazení) pracovních míst, argumenty dlužníka nemohou ovlivnit výsledky kontrolního zjištění. Dále se žalovaný vyjadřuje i k porušení podmínek vedení prostředků poskytnuté dotace na zvláštním účtu (zde Finanční úřad v Jihlavě konstatuje, že účet na který byla dotace poskytnuta, sloužil příjemci dotace jako běžný účet, ze kterého byly prováděny splátky poskytnutého úvěru), příjemcem dotace tedy nebylo prokázáno, že tento běžný účet by byl zřízen za účelem sledování transakcí spojených se sledováním příjmů a použití poskytnuté dotace v roce 2009. Protokol byl schválen a podepsán dlužníkem, Finančním úřadem v Jihlavě a odborným konzultantem dne 11.4.2012. K protokolu je připojeno vyjádření dlužníka k výsledkům kontrolního zjištění provedeného Finančním úřadem v Jihlavě ze dne 11.4.2012, ve kterém jsou obsaženy námitky dlužníka proti výsledkům daňové kontroly z důvodu 1) neinformování o vstupu dlužníka do insolvenčního řízení, 2) nevytvoření pracovních míst a 3) porušení dotačního programu z důvodu užití nedotačního účtu.

Soud nepřipustil pro nadbytečnost podle § 120 odst. 1 o.s.ř. provedení důkazu výslechem jednatele dlužníka Ing. Bohuslava Vránka. Podle soudu je možné všechny skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci zjistit z předložených listin, výslech jednatele dlužníka se tak soudu jeví jako nadbytečný a pro rozhodnutí ve věci nepřínosný.

Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

Soud v řízení zjistil, že dne 16.1.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka, dne 15.2.2012 přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení svoji pohledávku ve výši 23,197.916,-Kč, určení jejíž neexistence se v tomto řízení žalobce domáhá. Pohledávka byla popřena žalobcem a dlužníkem u přezkumného jednání konaného dne 25.10.2012 co do pravosti. Jako důvod popření pohledávky insolvenční správce uvedl: podmínky pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně nebyly splněny a nároky na odvody za porušení rozpočtové kázně vyměřené platebními výměry nevznikly. Penále není možné předepsat k úhradě, neboť nevznikl-li nárok na odvod za porušení rozpočtové kázně, nevznikl ani nárok na penále . Kromě insolvenčního správce popřel pohledávku co do její pravosti i dlužník se stanoviskem, že dlužník rozpočtovou kázeň neporušil, dovolával se v podrobnostech vyjádření dlužníka k výsledku kontrolního zjištění ze dne 11.4.2012. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná, jako vykonatelná byla přezkoumána, proto podal insolvenční správce dlužníka ve lhůtě 30-ti dnů od přezkumného jednání incidenční žalobu, kterou se domáhá, že pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení není po právu. Soud konstatuje, že žaloba byla podána v zákonem stanovené 30-ti denní lhůtě. Žalobce je k jejímu podání aktivně legitimován, žaloba správně směřuje proti insolvenčnímu věřiteli, který pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil. Žalobce popřel pohledávku žalovaného co do pravosti z důvodu neexistence pohledávky, neboť podle něj nebyly splněny podmínky pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně a nároky na odvody za porušení rozpočtové kázně vyměřené v žalobě označenými platebními výměry tak nevznikly, následně nemohl vzniknout ani nárok na penále. Podle žalobce a) neměl dlužník povinnost informovat poskytovatele dotace o vstupu dlužníka do insolvenčního řízení, b) dlužník vytvořil nová pracovní místa, přes veškerou snahu, kterou vyvinul k jejich obsazení, se mu však místa obsadit vhodnými zaměstnanci nepodařilo, c) dlužník přijal dotaci na svůj běžný účet, což odpovídá právní úpravě obchodního zákoníku, který upravuje pouze běžný a vkladový účet. Soud se s argumentací žalobce neztotožnil a dospěl k závěru, že pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka je pohledávkou existující (vzhledem k popření pohledávky co do pravosti se výší pohledávky soud nezabýval). Z nesporných tvrzení účastníků řízení vyplývá, že v podmínkách poskytnutí dotace bylo poskytovatelem dotace stanoveno, že příjemce dotace je povinen písemně předem informovat poskytovatele o změnách svého majetkoprávního či formálně právního postavení, např. zrušení a vstup do likvidace, návrh na konkurz, výkon rozhodnutí apod. Není-li možné podat tuto informaci předem, je příjemce dotace povinen poskytovatele informovat dodatečně bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15-ti dnů od doby, kdy nastala rozhodná skutečnost. Vstup příjemce dotace do insolvenčního řízení je podle názoru soudu jednoznačně změnou, která se projeví v majetkoprávním či formálně právním postavení subjektu, o kterém má být příjemce dotace informován tak, aby si mohl vyhodnotit tzv. udržitelnost projektu. O jakých skutečnostech má být poskytovatel dotace informován je v citovaném textu uvedeno příkladmo. Z toho vyplývá, že poskytovatel dotace má být informován i o jiných skutečnostech, než jakými je konkurz nebo vstup do likvidace a mezi změny majetkoprávního či formálně právního postavení podle soudu s určitostí patří i zahájení insolvenčního řízení, byť záměrem iniciátora tohoto řízení je reorganizace. Reorganizace totiž nemusí být navrhovateli soudem povolena, popř. existuje možnost, kdy se reorganizace přemění v konkurz (§ 363 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení insolvenční zákon, ve znění pozdějších změn a doplňků). Dlužník tedy tím, že neoznámil poskytovateli dotace zahájení insolvenčního řízení, porušil podmínky, za kterých mu dotace byla poskytnuta a porušení těchto podmínek se ve smyslu § 3 písm. e) a § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 73/2011 Sb. považuje za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu, neboť byly porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty. Jedná se o porušení rozpočtové kázně. Následkem je potom podle § 44a odst. 4 písm. b) citovaného zákona odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu, v případě porušení rozpočtové kázně částky, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena. Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně potom dle citovaného zákona § 7 odst. 4 b) a c) je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále. Další podmínkou poskytnutí dotace bylo, že dlužník vytvoří a obsadí nová pracovní místa pro minimálně 15 nových zaměstnanců zabývajících se odbornou činností, která je předmětem podpory. Z nesporného tvrzení účastníků řízení vyplývá, že dlužník sice tato místa vytvořil, avšak novými zaměstnanci je neobsadil. Rovněž nesplněním této povinnosti porušil podmínky poskytnutí dotace. Obdobná situace je u další podmínky poskytnutí dotace, a to, že dotace bude poskytnuta na zvláštní účet. Dlužník žádný zvláštní účet, na kterém by mohlo být průkazně kontrolováno, jakým způsobem je dotace využívána a na jaké účely, nezřídil a dotaci přijal na svůj běžný účet, který používal i k jiným účelům. I v tomto bodě tedy dlužník porušil podmínky poskytnutí dotace, čímž porušil rozpočtovou kázeň. Finanční úřad v Jihlavě platebními výměry označenými v žalobě stanovil dlužníkovi před zahájením insolvenčního řízení odvody za porušení rozpočtové kázně a následně penále za nezaplacení těchto odvodů ve stanoveném termínu. Proti těmto rozhodnutím podal dlužník odvolání, která byla přezkoumána finančním ředitelstvím v Brně, odvolání byla zamítnuta a napadená rozhodnutí potvrzena. Rozhodnutí žalovaného tak nabyla právní moci a jsou vykonatelná. Žalobci se nepodařilo neexistenci pohledávek z titulu odvodu za porušení rozpočtové kázně a vyměřeného penále prokázat.

Soud se dle pokynu Vrchního soudu v Olomouci zabýval i posouzením, zda není nutné žalobu zamítnout z důvodu nepřípustných námitek, které žalobce proti vykonatelné pohledávce v popěrném úkonu uplatnil ve smyslu ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona. Podle § 199 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Podle § 199 odst. 3 insolvenčního zákona v žalobě podle odst. 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel. Insolvenční správce pohledávku popřel z důvodu, že nebyly dány podmínky pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně a nároky na odvody za porušení rozpočtové kázně vyměřené platebními výměry nevznikly s tím, že insolvenční správce odkázal na stanovisko dlužníka. Dlužník potom ve svém popěrném úkonu uváděl, že rozpočtovou kázeň neporušil a odvolával se na své vyjádření k výsledku kontrolního zjištění ze dne 11.4.2012. Z něho bylo zjištěno, že dlužník vznášel proti výsledkům kontrolního šetření daňového orgánu tři námitky týkající se 1) neoznámení vstupu dlužníka do insolvenčního řízení, 2) nevytvoření a neobsazení 15 pracovních míst zaměstnanců zabývajících se odbornou činností a 3) nevedení poskytnuté dotace na zvláštním účtu, tedy vznášel právě ty námitky, které v tomto řízení uplatnil žalobce.

Vznesení těchto námitek žalobcem je ve smyslu ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona nepřípustné. Vydání výše označených platebních výměrů na odvody a penále, předcházelo správní (daňové) řízení, ve kterém dlužník vznesl tytéž námitky, jaké uplatňuje nyní v incidenčním sporu insolvenční správce. Tyto námitky byly v rámci správního řízení Finančním úřadem v Jihlavě posuzovány, jak o tom svědčí protokol o projednání zprávy o daňové kontrole č.j. 113462/12/314986733256 ze dne 11.4.2012 a nebyly správcem daně uznány jako relevantní námitky. Po vyhodnocení těchto námitek byly vydány Finančním úřadem v Jihlavě jednotlivé platební výměry na odvod, které obsahují v jejich odůvodnění i právní hodnocení věci a je zde uvedeno, k jakým zjištěním na základě daňové kontroly Finanční úřad v Jihlavě dospěl. Výsledkem právního hodnocení je potom konstatování, že příjemce dotace-dlužník porušil rozpočtovou kázeň dle § 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že insolvenční správce v tomto řízení proti vykonatelné pohledávce přiznané pravomocným rozhodnutím Finančního úřadu v Jihlavě uplatňuje znovu skutečnosti, které již byly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání těchto rozhodnutí a chce, aby soud věc po právní stránce vyhodnotil jinak, tedy tak, že ze strany dlužníka k porušení rozpočtové kázně nedošlo. Uplatnění takových námitek zapovídá insolvenčnímu správci ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona, zejména potom z tohoto důvodu je nutné žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

Pokud se týká námitky žalobce, že přihlášená pohledávka je mimosmluvní sankcí postihující majetek dlužníka, které se dle ust. § 170 písm. d) insolvenčního zákona v insolvenčním řízení neuspokojuje, soud dospěl k závěru, že tato námitka žalobce nemůže mít žádný vliv na výsledek tohoto sporu. Přihlášená pohledávka žalovaného byla v rámci přezkumného jednání v insolvenčním řízení přezkoumána a insolvenčním správcem (a stejně i dlužníkem) popřena co do pravosti. K popření pořadí pohledávky (kam patří i kategorie pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují) nedošlo. Soud se tedy v tomto incidenčním sporu pořadím pohledávky zabývat nemůže. Pokud by pohledávka žalovaného nebyla vůbec přezkoumána proto, že by ji žalobce na přezkumné jednání nezařadil z důvodu, že se jedná o mimosmluvní sankci postihující majetek dlužníka, která se dle ust. § 170 písm. d) insolvenčního zákona v insolvenčním řízení neuspokojuje, je na místě postup podle § 203a insolvenčního zákona. Účastníci řízení při soudním jednání dne 21.11.2007 potvrdili, že takové řízení u soudu neprobíhá.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 202 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplňků, podle něhož ve sporu o pravost výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Vrchnímu soudu v Olomouci. Krajský soud v Brně dne 21.11.2017

JUDr. Radka Semelová, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Jaroslava Bártová