38 ICm 3416/2012
15/38 ICm 3416/2012-82 (KSBR 38 INS 22471/2011-C8)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem, JUDr. Radkou Semelovou, v právní věci žalobce Mgr. Adam Sigmund, sídlem Krkoškova 2, 613 00 Brno, insolvenční správce dlužníka atx-technická kancelář pro komplexní automatizaci, s.r.o., sídlem Nová 486, 591 02 Žďár nad Sázavou, IČ 25333585, právně zastoupeného JUDr. Michalem Žižlavským, advokátem, Široká 5, 110 00 Praha 1 proti žalovanému Finanční úřad v Jihlava, sídlem Tolstého 2, 586 01 Jihlava, o určení pohledávky

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že pohledávka žalovaného Finančního úřadu v Jihlavě, se sídlem Jihlava, Tolstého 2, ve výši 24,172.100,-Kč přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka atx-technická kancelář pro komplexní automatizaci, s.r.o., vedeného Krajským soudem v Brně pod sp.zn. KSBR 38 INS 22471/2011 jako přihláška pohledávky P č. 203 není po právu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20.11.2012 domáhal určení, že pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka atx-technická kancelář pro komplexní automatizaci s.r.o., vedeného Krajským soudem v Brně pod sp.zn. KSBR 38 INS 22471/2011 jako přihláška pohledávky P č. 203, není po právu a náhrady nákladů řízení. Žalobce v žalobě uvedl, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 16.1.2012 č.j. KSBR 38 INS 22471/2011-A-43 byl zjištěn úpadek dlužníka atx-technická kancelář pro komplexní automatizaci s.r.o., Žďár nad Sázavou. Žalobce se stal insolvenčním správcem. Dne 15.2.2012 podal žalovaný v uvedeném insolvenčním řízení přihlášku pohledávky ve výši 23.197.916,-isir.justi ce.cz

Kč. Dne 12.4.2012 podal žalovaný v insolvenčním řízení doplnění přihlášky pohledávky, kdy celková výše jim přihlášených pohledávek činí 24.172.100,-Kč. Žalobce popřel na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 25.10.2012 pohledávku žalovaného co do pravosti ve smyslu ust. § 192 a § 193 insolvenčního zákona. Dlužník popřel na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 25.10.2012 pohledávku žalovaného co do pravosti. Pohledávka žalobce byla přihlášena jako vykonatelná, insolvenční správce tak podal podle § 199 insolvenčního zákona v 30-ti denní lhůtě incidenční žalobu, kterou uplatnil vůči žalovanému své popření žalovaným přihlášené pohledávky. Právním důvodem vzniku přihlášených pohledávek žalovaného je odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřený platebním výměrem č. 87/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 88/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 89/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 91/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 92/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 93/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 86/2012 ze dne 11.4.2012. Příslušenství přihlášené pohledávky představuje penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně vyměřené platebním výměrem č. 99/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 101/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 98/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 96/2012 ze dne 11.4.2012. Insolvenční správce popřel pravost přihlášené pohledávky žalovaného, neboť podmínky pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně nebyly splněny a nároky na odvody za porušení rozpočtové kázně vyměřené shora uvedenými platebními výměry nevznikly. Penále vyměřené shora uvedenými platebními výměry není možné předepsat k úhradě, neboť nevznikl-li nárok na odvod za porušení rozpočtové kázně, nevznikl ani nárok na penále. Přihlášená pohledávka je mimosmluvní sankcí postihující majetek dlužníka, která se dle ustanovení § 170 písm. d) insolvenčního zákona v insolvenčním řízení neuspokojuje. Žalovaný spatřuje porušení rozpočtové kázně dlužníka v těchto oblastech: a) Porušení dotačního programu z důvodu neinformování o insolvenčním řízení, b) Porušení dotačního programu z důvodu nevytvoření pracovních míst, c) Porušení dotačního programu z důvodu užití nedotačního účtu. Žalobce uvedl k právnímu důvodu vzniku přihlášené pohledávky žalovaného tato svá tvrzení: ad a) Žalobce má za to, že poskytovatel dotace měl být informován o vstupu dlužníka do insolvenčního řízení pouze v případě, že by na dlužníka byl podán návrh na prohlášení konkursu (viz. čl. 7.1.4. Rámcového programu), což se v rozhodné době nestalo. Návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka ze strany věřitele nebyl podán a dlužník o tomto způsobu řešení úpadku nikdy neuvažoval. Povinnost informovat žalovaného o insolvenčním řízení dlužníka proto nikdy nevznikla. Dlužník spojil s návrhem na zahájení insolvenčního řízení návrh na povolení reorganizace, což znamená, že plně zachoval provoz podniku a měl v úmyslu se postupně ekonomicky uzdravit. Žalobce dále uvádí, že insolvenční soud informuje místně příslušný finanční úřad o tom, že byl na daňový subjekt podán insolvenční návrh, tzn., že žalovaný byl o insolvenčním návrhu informován, což dlužník předpokládal. Žalobce se nedomnívá, že by pojem konkurs bylo možné extenzivně vztáhnout na všechny ostatní způsoby řešení úpadku, a to s ohledem na to, že byl dotační program vydán před nabytím účinnosti zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, a nemohl tak pojem a podmínky povolené reorganizace znát. Insolvenční rejstřík je veřejný seznam, ve kterém se listiny doručují prostřednictvím zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Soudní rozhodnutí se tak doručují pouze vyvěšením písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu a jejím současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Písemnosti se tak považují za doručené všem subjektům dnem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Pokud by dlužník byl povinen informovat žalovaného o svém insolvenčním řízení, byla by tato povinnost splněna ve smyslu ustanovení § 71 insolvenčního zákona. ad b) Dle sdělení dlužníka jím byla vytvořena nová pracovní místa v požadovaném počtu. Nicméně, jako problematické se jeví tato pracovní místa obsadit novými zaměstnanci. Dlužník má množství projektů a zakázek, které vytěžují současné zaměstnance a jsou důvodem pro přijímání nových zaměstnanců. O pracovní vytíženosti zaměstnanců svědčí i počet přesčasových hodin, které jsou nuceni odpracovat, aby se včas podařilo dokončit všechny realizované zakázky. Za účelem získání nových pracovníků dlužník prezentuje své nabídky na Úřadě práce ve Žďáře nad Sázavou a v Ostravě, na svých internetových stránkách, pořádá náborové akce a přednášky na středních a vysokých školách. Jako nepříznivé se však jeví nedostatek technicky vzdělaných pracovníků, jež mají požadované jazykové znalosti a jsou ochotni pracovat v zahraničí. Dlužník očekával, že v průběhu povolené reorganizace se mu podaří zabránit odlivu zaměstnanců a způsobený výpadek v příjmech vyrovnat vymožením pohledávek od zahraničních partnerů. ad c) V měsíci srpen 2010 proběhla u dlužníka kontrola poskytovatele dotace Ministerstva průmyslu a obchodu, a to konkrétně odborem kontroly a interního auditu. Podle jeho kontrolního závěru byla dotace použita výlučně na podporované výdaje, tj. na hrubé mzdy a zákonné odvody. Současně byly dlužníkem splněny i ostatní podmínky dotačního účtu. Z uvedené jednoznačně vyplývá, že celá dotace byla dlužníkem použita v souladu s dotačním programem. Ze sdělení dlužníka vyplývá jako nerozhodné to, zda následně dotaci převedl na svůj jiný účet nebo z dotačního účtu přímo hradil i dotačním programem nepodporované náklady. To, že dlužník přijal dotaci na svůj běžný účet, zcela odpovídá právní úpravě obchodního zákoníku, jelikož ten upravuje pouze tzv. běžný a vkladový účet. Dlužník jako příjemce dotace mohl tedy zřídit pouze tyto nabízené bankovní účty.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze 14.1.2015 a navrhnul zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalovaný rozhodl o odvodu za porušení rozpočtové kázně platebním výměrem č. 87/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 88/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 89/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 91/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 92/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 93/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 86/2012 ze dne 11.4.2012. Příslušenství přihlášené pohledávky představuje penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně vyměřené platebním výměrem č. 99/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 101/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 98/2012 ze dne 11.4.2012 a platebním výměrem č. 96/2012 ze dne 11.4.2012. Tyto platební výměry nabyly dle § 243 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., (dále jen daňový řád ) dne 12.4.2012 právní moci. Výše specifikované pohledávky přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení přihláškou č. 203 (evidována pod č.j. 38143/12/314940703994) a jejich platnost insolvenční správce popřel na přezkumném jednání dne 25.10.2012. Žalobce nesouhlasí s tvrzením dlužníka, že rozpočtovou kázeň neporušil. Žalovaný shledal porušení kázně dlužníka v těchto oblastech: porušení dotačního programu z důvodu neinformování o insolvenčním řízení, porušení dotačního programu z důvodu nevytvoření pracovních míst a porušení dotačního programu z důvodu užití nedotačního účtu. Žalovaný provedl u dlužníka v souhrnu pět kontrol skutečností rozhodných pro vznik povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně dle ustanovení § 44 zákona č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla): A) Kontrola projektu č. 2.2ITS01/028, kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 100836/12/314986703015. B) Kontrola Rozhodnutí Ministra průmyslu a obchodu č. 229/2006 o podpoře projektu, Rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu č. 112/2010, č. 224/2010 o poskytnutí

dotace na podnikatelskou činnost kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 110774/12/314986709034. C) Kontrola Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu č. 268/2009, č. 95/2010, č. 207/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 110791/12/314986709048. D) Kontrola Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu č.j. 1414-08/6.2M01- 055/08/08200 ze dne 15.10.2008, kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 104583/12/314986703256. E) Kontrola Rozhodnutí Ministra průmyslu a obchodu č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. 175/2010 ze dne 1.11.2010, kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 104618/12/314986703256. Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení svoji pohledávku ve výši 24,172.100,-Kč, která vyplývá z porušení rozpočtových pravidel dle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 73/2011 Sb. Žalovaný ve svém vyjádření podrobně odkázal na jednotlivá ustanovení zákona č. 218/2000 Sb.: V § 44a odst. 8 stanoví, že správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají územní finanční orgány (dle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 199/2010 Sb., 370/2011 Sb., 457/2011 Sb., konkrétně § 2 odst. 1 písm. j) podle daňového řádu. Daňový řád § 2 odst. 3 písm. b) uvádí, že daní se pro účely tohoto zákona rozumí peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona. S odkazem na výše uvedené je odvod za porušení rozpočtové kázně i penále daní ve smyslu daňového řádu. Dle § 44a odst. 8 rozpočtových pravidel odvod a penále lze vyměřit do 10 let od 1.ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. Dle § 3 písmene e) rozpočtových pravidel se rozumí neprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. ad a) Žalovaný dále uvedl podrobné údaje k jednotlivým kontrolám, které byly provedeny: A) Kontrola projektu č. 2.2ITS01/028, kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 100836/12/314986703015: Žalobce argumentuje, že dlužník měl povinnost informovat poskytovatele jenom v případě podání návrhu na prohlášení konkursu a že informace o vyhlášení insolvence je veřejně přístupná, a proto nebylo nutné poskytovatele písemně informovat. K tomuto žalovaný uvádí následující: Dlužník nevyvrátil v daňovém řízení tvrzení žalovaného (jako správce daně) a nepředložil důkaz, kterým by prokázal splnění podmínky uvedené v čl. IV, odst. 5 Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Cit.: Příjemce je povinen písemně předem informovat poskytovatele o změnách svého majetkoprávního či formálně-právního postavení, např. zrušení a vstup do likvidace, návrh na konkurs, výkon rozhodnutí, apod. Není-li možné podat tuto informaci předem, je příjemce dotace povinen poskytovatele informovat dodatečně bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15-ti dnů od doby, kdy nastala rozhodná skutečnost. Tuto povinnost má příjemce dotace do uplynutí doby pro předkládání monitorovacích údajů.

Ze stanovené podmínky vyplývá, že si poskytovatel vymínil získat od dlužníka písemnou informaci, že u něho může dojít k majetkoprávním změnám. Tato podmínka má konkrétní vazbu na tzv. udržitelnost projektu. Dlužník měl povinnost, podat tuto informaci ještě před vznikem rozhodné skutečnosti, která by u něho vedla, nebo by mohla vést k majetkoprávním změnám. Touto skutečností je právě vyhlášení insolvenčního řízení (viz usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 38 INS 22471/2011-A-2 ze dne 5.12.2011), kdy teprve v tomto insolvenčním řízení je rozhodováno, zda bude prohlášen konkurs, oddlužení nebo reorganizace. V této souvislosti poskytovatel stanovil ve shora uvedené podmínce lhůtu 15 dnů k předložení informace o této rozhodné skutečnosti. V citované podmínce není vymezen taxativní rozsah možných majetkoprávních změn, ale jsou zde pouze uvedeny možné příklady, např. návrh na konkurs, vstup do likvidace, a podobně. Oznámení insolvence prostřednictvím obchodního rejstříku ani jiným veřejně přístupným registrem, nelze považovat za splnění povinnosti dlužníka, jak stanoví podmínka Rozhodnutí o poskytnutí dotace. B) Kontrola Rozhodnutí Ministra průmyslu a obchodu č. 229/2006 o podpoře projektu, Rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu č. 112/2010, č. 224/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 110774/12/314986709034: Rozhodnutí č. 112/2010 a 224/2010 v bodu 4 stanoví: příjemce bude informovat ministerstvo v období čerpání veřejné podpory a po dobu pěti kalendářních let od konce roku, ve kterém příjemce splnil podmínky pro poskytnutí podpory dle čl. 4 Rámcového programu, o změnách ve vlastnické struktuře, sloučení či rozdělení společnosti, změně právní formy, vstupu do likvidace, podání návrhu na prohlášení konkursu apod.

Článek 7, bod 7.1.4. Rámcového programu stanoví: Příjemce je povinen informovat poskytovatele podpory v období čerpání veřejné podpory a zároveň v období dle čl. 4.9 Programu o změnách ve vlastnické struktuře, sloučení či rozdělení společnosti, změně právní formy, vstupu do likvidace, podání návrhu na prohlášení konkursu. Příjemce je povinen informovat poskytovatele podpory o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu nejpozději však do 1 měsíce od zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku.

(Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb dle Usnesení vlády č. 1238 ze dne 10.12.2003 (dále jen Rámcový program ) Dle podmínek Rozhodnutí č. 112/2010 a 224/2010 : Poruší-li příjemce rozpočtovou kázeň, je povinen odvést prostředky ve výši poskytnuté dotace, resp. ve výši v jaké porušil rozpočtová pravidla, včetně penále dle §44 zákona o rozpočtových pravidlech, územnímu finančnímu orgánu, v jehož odbodu územní působnosti má příjemce své sídlo, resp. své umístění.

Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech § 44 odstavec 1 písmeno b) takto definuje pojem porušení rozpočtové kázně: Porušením rozpočtové kázně je neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem

Dále zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech § 3 písmeno e) takto definuje pojem neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu:

Pro účely tohoto zákona se rozumí neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. Poskytovatel v Rozhodnutí č. 112/2010 a 224/2010 stanovil podmínku informovat poskytovatele podpory o změnách ve vlastnické struktuře, sloučení či rozdělení společnosti, změně právní formy, vstupu do likvidace, podání návrhu na prohlášení konkursu apod. V Rámcovém programu Článku 7, bodu 7.1.4 stanovil lhůtu, ve které měl dlužník tuto povinnost splnit. Oznámení insolvence insolvenčnímu, popřípadě obchodnímu rejstříku, nelze považovat za splnění povinnosti oznámit tuto skutečnost poskytovateli. (Poskytovatel není totožný s insolvenčním rejstříkem.) Dle znění ustanovení § 44 a § 3 zákona č. 218/2000 Sb. nedodržení podmínky stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace je označeno jako porušení rozpočtové kázně. C) Kontrola Rozhodnutí Ministra průmyslu a obchodu č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu č. 268/2009, č. 95/2010, č. 207/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 110791/12/314986709048 Rozhodnutí č. 268/2009, 95/2010 a 207/2010 v bodu 4 stanoví: příjemce bude informovat ministerstvo v období čerpání veřejné podpory a po dobu pěti kalendářních let od konce roku, ve kterém příjemce splnil podmínky pro poskytnutí podpory dle čl. 4 Rámcového programu, o změnách ve vlastnické struktuře, sloučení či rozdělení společnosti, změně právní formy, vstupu do likvidace, podání návrhu na prohlášení konkursu apod.

Článek 7, bod 7.1.4. Rámcového programu stanoví: Příjemce je povinen informovat poskytovatele podpory v období čerpání veřejné podpory a zároveň v období dle čl. 4.9 Programu o změnách ve vlastnické struktuře, sloučení či rozdělení společnosti, změně právní formy, vstupu do likvidace, podání návrhu na prohlášení konkursu. Příjemce je povinen informovat poskytovatele podpory o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu nejpozději však do 1 měsíce od zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku.

Dle podmínek Rozhodnutí č. 268/2009, 95/2010 a 207/2010 : Poruší-li příjemce rozpočtovou kázeň, je povinen odvést prostředky ve výši poskytnuté dotace, resp. ve výši v jaké porušil rozpočtová pravidla, včetně penále dle §44 zákona o rozpočtových pravidlech, územnímu finančnímu orgánu, v jehož odbodu územní působnosti má příjemce své sídlo, resp. své umístění.

Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech § 44 odstavec 1 písmeno b) takto definuje pojem porušení rozpočtové kázně: Porušením rozpočtové kázně je neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem

Dále zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech § 3 písmeno e) takto definuje pojem neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu: Pro účely tohoto zákona se rozumí neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity.

Poskytovatel v Rozhodnutí č. 268/2009, 95/2010 a 207/2010 stanovil podmínku informovat poskytovatele podpory o změnách ve vlastnické struktuře, sloučení či rozdělení společnosti, změně právní formy, vstupu do likvidace, podání návrhu na prohlášení konkursu apod. V Rámcovém programu Článku 7, bodu 7.1.4 stanovil lhůtu, ve které měl dlužník tuto povinnost splnit. Oznámení insolvence insolvenčnímu, popřípadě obchodnímu rejstříku, nelze považovat za splnění povinnosti oznámit tuto skutečnost poskytovateli. (Poskytovatel není totožný s insolvenčním rejstříkem.) Dle znění ustanovení § 44 a § 3 zákona č. 218/2000 Sb. nedodržení podmínky stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace je označeno jako porušení rozpočtové kázně. D) Kontrola Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu č.j. 1414-08/6.2M01-055/08/08200 ze dne 15.10.2008, kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 104583/12/314986703256 Žalobce argumentuje, že měl povinnost informovat poskytovatele jenom v případě podání návrhu na prohlášení konkursu a že informace o vyhlášení insolvence je veřejně přístupná, a proto nebylo nutné poskytovatele písemně informovat. K tomuto žalovaný uvádí následující: Dlužník nevyvrátil v daňovém řízení tvrzení žalovaného (jako správce daně) a nepředložil důkaz, kterým by prokázal splnění podmínky uvedené v čl. IV, odst. 5 Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Cit.: Příjemce je povinen písemně předem informovat poskytovatele o změnách svého majetkoprávního či formálně-právního postavení, jako je např. přeměna společnosti dle zvláštního zákona (spojení či rozdělení společnosti, změna právní formy), snížení základního kapitálu, zrušení a vstup do likvidace, návrh na konkurs či jeho prohlášení, výkon rozhodnutí, apod. Není-li možné podat tuto informaci předem, je příjemce dotace povinen poskytovatele informovat dodatečně bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15-ti dnů od doby, kdy nastala rozhodná skutečnost. . Ze stanovené podmínky vyplývá, že si poskytovatel vymínil získat od dlužníka písemnou informaci, že u něho může dojít k majetkoprávním změnám. Tato podmínka má konkrétní vazbu na tzv. udržitelnost projektu. Dlužník měl povinnost, podat tuto informaci ještě před vznikem rozhodné skutečnosti, která by u něho vedla, nebo by mohla vést k majetkoprávním změnám. Touto skutečností je právě vyhlášení insolvenčního řízení (viz usnesení Krajského soudu v Brně č.j.KSBR 38 INS 22471/2011-A-2 ze dne 5.12.2011), kdy teprve v tomto insolvenčním řízení je rozhodováno, zda bude prohlášen konkurs, oddlužení nebo reorganizace. V této souvislosti poskytovatel stanovil ve shora uvedené podmínce lhůtu 15 dnů k předložení informace o této rozhodné skutečnosti. V citované podmínce není vymezen taxativní rozsah možných majetkoprávních změn, ale jsou zde pouze uvedeny možné příklady, např. návrh na konkurs, vstup do likvidace, a podobně. Oznámení insolvence prostřednictvím obchodního rejstříku ani jiným veřejně přístupným registrem, nelze považovat za splnění povinnosti dlužníka, jak stanoví podmínka Rozhodnutí o poskytnutí dotace. E) Kontrola Rozhodnutí Ministra průmyslu a obchodu č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. 175/2010 ze dne 01.11.2010, kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 104618/12/314986703256 Rozhodnutí č. 175/2010 v bodu 4 stanoví: příjemce bude informovat ministerstvo o všech významných změnách majetkoprávního postavení, jako jsou přeměna společnosti (fúze apod.) změna právní formy, snížení základního kapitálu, vstupu do likvidace, návrh na prohlášení konkursu apod.

Článek 7, bod 7.1.4. Rámcového programu stanoví: Příjemce je povinen informovat poskytovatele podpory v období čerpání veřejné podpory a zároveň v období dle čl. 4.9 Programu o změnách ve vlastnické struktuře, sloučení či rozdělení společnosti, změně právní formy, vstupu do likvidace, podání návrhu na prohlášení konkursu. Příjemce je povinen informovat poskytovatele podpory o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu nejpozději však do 1 měsíce od zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku.

Dle podmínek Rozhodnutí č. 175/2010 : Poruší-li příjemce rozpočtovou kázeň, je povinen odvést prostředky ve výši poskytnuté dotace, včetně penále dle §44 zákona o rozpočtových pravidlech, územnímu finančnímu orgánu, v jehož odvodu územní působnosti má příjemce své sídlo.

Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech § 44 odstavec 1 písmeno b) takto definuje pojem porušení rozpočtové kázně: Porušením rozpočtové kázně je neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem

Dále zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech § 3 písmeno e) takto definuje pojem neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu: Pro účely tohoto zákona se rozumí neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity.

Poskytovatel v Rozhodnutí č. 175/2010 stanovil podmínku informovat poskytovatele podpory o změnách ve vlastnické struktuře, sloučení či rozdělení společnosti, změně právní formy, vstupu do likvidace, podání návrhu na prohlášení konkursu apod. V Rámcovém programu Článku 7, bodu 7.1.4 stanovil lhůtu, ve které měl dlužník tuto povinnost splnit.

Oznámení insolvence insolvenčnímu, popřípadě obchodnímu rejstříku, nelze považovat za splnění povinnosti oznámit tuto skutečnost poskytovateli. (Poskytovatel není totožný s insolvenčním rejstříkem.) Dle znění ustanovení § 44 a § 3 zákona č. 218/2000 Sb. nedodržení podmínky stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace je označeno jako porušení rozpočtové kázně. Ke kontrole nebyl předložen žádný důkaz prokazující splnění podmínky informování poskytovatele o zahájení insolvenčního řízení příjemce dotace. ad b) V případě porušení dotačního programu z důvodu nevytvoření pracovních míst má žalobce za to, že jím byla vytvořena nová pracovní místa v požadovaném počtu. Nicméně, jako problematické se jeví tato pracovní místa obsadit novými zaměstnanci. Dlužník tvrdí, že má množství projektů a zakázek, které vytěžují současné zaměstnance a jsou důvodem pro přijímání nových zaměstnanců. O pracovní vytíženosti zaměstnanců svědčí i počet přesčasových hodin, které jsou nuceni odpracovat, aby se včas podařilo dokončit všechny realizované zakázky. Za účelem získání nových pracovníků dlužník prezentuje své nabídky na Úřadě práce ve Žďáře nad Sázavou a v Ostravě, na svých internetových stránkách, pořádá náborové akce a přednášky na středních a vysokých školách. Jako nepříznivé se však jeví nedostatek technicky vzdělaných pracovníků, jež mají požadované jazykové znalosti a jsou ochotni pracovat v zahraničí. Dlužník očekával, že v průběhu povolené reorganizace se mu podaří zabránit odlivu zaměstnanců a způsobený výpadek v příjmech vyrovnat vymožením pohledávek od zahraničních partnerů.

K tomuto uvádí žalovaný následující:

B) Kontrola Rozhodnutí Ministra průmyslu a obchodu č. 229/2006 o podpoře projektu, Rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu č. 112/2010, č. 224/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 110774/12/314986709034: Dle Podmínek o podpoře projektu, vyplývajících z Rozhodnutí 229/2006, formulovaných jako Všeobecné podmínky pro poskytnutí veřejné podpory spočívají v tom, že veřejná podpora bude příjemci poskytnuta za předpokladu, že splní všechny podmínky uvedené v Čl. 4 Rámcového programu. Tyto podmínky spočívají v tom, že Příjemce: Dle bodu D vytvoří a obsadí nová pracovní místa pro minimálně 15 nových zaměstnanců zabývajících se odbornou činností. která je předmětem podpory dle Rámcového programu Dle Rámcového programu Čl. 4.4. Vytvoří nová pracovní místa pro minimálně 4.4.1 15 nových zaměstnanců zabývajících se odbornou činností, která je předmětem podpory dle tohoto Programu, . Celkový výchozí stav zaměstnanců Pobočky Ostrava, prokázaný k rozhodnému dni tj. k 24.04.2006 byl 19 z toho 16 zaměstnanců, zabývajících se odbornou činností a 3 zaměstnanci v administrativě. Dlužník předložil pracovní smlouvy nově přijatých zaměstnanců, v Pobočce Ostrava uzavřených po rozhodném dni-tj. po datu 24.04.2006. Pro splnění podmínek k poskytnutí dotace měl počet zaměstnanců, zaměstnaných v pobočce Ostrava dosáhnout výše 31 zaměstnanců. (16 stávajících zaměstnanců + 15 nových zaměstnanců). K faktickému nárůstu zaměstnanců do požadovaného stavu 31 zaměstnanců nikdy nedošlo. Dlužník v průběhu daňového řízení nevyvrátil tvrzení žalovaného a nepředložil důkaz, kterým by prokázal splnění podmínky uvedené v Čl. 4.4. Rámcového programu.

C) Kontrola Rozhodnutí Ministra průmyslu a obchodu č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu č. 268/2009, č. 95/2010, č. 207/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 110791/12/314986709048 Z Všeobecných podmínek pro poskytnutí veřejné podpory stanovených v Rozhodnutí č. 5/2007 vyplývá, že příjemci byla poskytnuta dotace na podnikatelskou činnost pouze v případě, že dodrží všechny podmínky uvedené v čl. 4 Rámcového programu (jedná se o podmínky A až I).

Rámcový program v bodu 4.8 stanoví: Příjemce musí zachovat minimální výši investice dle čl. 4.2 Programu a minimální počet nově vytvořených pracovních míst dle čl. 4.4 Programu po dobu nejméně pěti kalendářních let od konce kalendářního roku, ve kterém byly poprvé splněny podmínky čl. 4.2 a 4.4

Rámcový program v bodu 4.4.1 stanoví: Příjemce vytvoří nová pracovní místa pro minimálně 15 nových zaměstnanců zabývajících se odbornou činností, která je předmětem podpory dle tohoto Programu, v případě investice do vybudování nebo rozšíření technologického centra, centra pro vývoj software, expertního a řešitelského centra a regionálního ústředí nadnárodní firmy,

Rámcový program v bodu 2.10 stanoví: Novými zaměstnanci se v tomto Programu rozumí fyzické osoby zaměstnané Příjemcem na dobu neurčitou na nově vytvořených pracovních místech v souvislosti s Projektem, a to v přepočtu na plný pracovní úvazek.

Z výše uváděného vyplývá, že pro splnění podmínky nepostačilo pouze vytvořit nová pracovní místa, ale bylo nutné tato pracovní místa ve výše uváděné lhůtě obsadit novými zaměstnanci a zachovat takto obsazená pracovní místa po uvedenou dobu.

E) Kontrola Rozhodnutí Ministra průmyslu a obchodu č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. 175/2010 ze dne 01.11.2010, kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 104618/12/314986703256 Z Všeobecných podmínek pro poskytnutí veřejné podpory stanovených v Rozhodnutí č. 5/2007 vyplývá, že příjemci byla poskytnuta dotace na podnikatelskou činnost pouze v případě, že dodrží všechny podmínky uvedené v čl. 4 Rámcového programu (jedná se o podmínky A až I).

Rámcový program v bodu 4.8 stanoví: Příjemce musí zachovat minimální výši investice dle čl. 4.2 Programu a minimální počet nově vytvořených pracovních míst dle čl. 4.4 Programu po dobu nejméně pěti kalendářních let od konce kalendářního roku, ve kterém byly poprvé splněny podmínky čl. 4.2 a 4.4

Rámcový program v bodu 4.4.1 stanoví: Příjemce vytvoří nová pracovní místa pro minimálně 15 nových zaměstnanců zabývajících se odbornou činností, která je předmětem podpory dle tohoto Programu, v případě investice do vybudování nebo rozšíření technologického centra, centra pro vývoj software, expertního a řešitelského centra a regionálního ústředí nadnárodní firmy,

Rámcový program v bodu 2.10 stanoví: Novými zaměstnanci se v tomto Programu rozumí fyzické osoby zaměstnané Příjemcem na dobu neurčitou na nově vytvořených pracovních místech v souvislosti s Projektem, a to v přepočtu na plný pracovní úvazek.

Z výše uváděného vyplývá, že pro splnění podmínky nepostačilo pouze vytvořit nová pracovní místa, ale bylo nutné tato pracovní místa ve výše uváděné lhůtě obsadit novými zaměstnanci a zachovat takto obsazená pracovní místa po uvedenou dobu. ad c) V případě porušení dotačního programu z důvodu užití nedotačního účtu má žalobce za to, že v měsíci srpen 2010 u něj proběhla kontrola poskytovatele dotace Ministerstva průmyslu a obchodu, a to konkrétně odborem kontroly a interního auditu, která došla ke kontrolnímu závěru, že dotace byla použita výlučně na podporované výdaje, tj. na hrubé mzdy a zákonné odvody. Současně dle jeho názoru byly splněny i ostatní podmínky dotačního účtu. Z uvedené podle něj vyplývá, že celá dotace byla použita v souladu s dotačním programem. Dle jeho názoru je nerozhodné to, zda následně dotaci převedl na svůj jiný účet nebo z dotačního účtu přímo hradil i dotačním programem nepodporované náklady. To, že přijal dotaci na svůj běžný účet, dle jeho názoru zcela odpovídá právní úpravě obchodního zákoníku, jelikož ten upravuje pouze tzv. běžný a vkladový účet. Domnívá se tedy, že jako příjemce dotace mohl zřídit pouze tyto nabízené bankovní účty. C) Kontrola Rozhodnutí Ministra průmyslu a obchodu č. 5/2007 o podpoře projektu, Rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu č. 268/2009, č. 95/2010, č. 207/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost kontrolní zjištění uvedená ve zprávě č.j. 110791/12/314986709048 V Rozhodnutí č. 268/2009 bylo stanoveno: Dotace bude příjemci poskytnuta na zvláštní účet č. 202048504/0300 zřízený příjemcem pro poskytování dotací dle Rámcového programu a vedený pro společnost u bankovního ústavu Československá obchodní banka Poskytovatel dne 21.10.2009 současně s Rozhodnutím o poskytnutí dotace zaslal dopis č.j.: 34126/09/04300/01000, kde dlužníka upozornil na nutnost postupu zacházení se zvláštním účtem, na který měla být zaslána dotace. 2. Čerpání dotace probíhá následujícím způsobem: V případě, že Příjemce obdrží dotace v době, kdy již vynaložil náklady, na které je dotace účelově určena, převede část dotace (až do výše těchto nákladů) na svůj běžný účet. Zbytek dotace rozpouští přímo z dotačního účtu, popř. zpětně převádí části dotace na svůj běžný účet, ze kterého byly náklady, na které je dotace účelově určena, hrazeny. Je na investorovi, jak často bude dotaci na běžný účet převádět. Tento způsob rozpouštění dotace zajišťuje, že dotace není použita k jiným účelům, než na které byla určena. .. Z dokladů předložených ke kontrole vyplývá, že účet č. 202048504/0300 od 20.10.2007 sloužil jako běžný účet, ze kterého byly prováděny splátky poskytnutého úvěru. Dlužníkem tedy nebylo prokázáno, že tento běžný účet by byl zřízen za účelem sledování transakcí spojených se sledováním příjmu a použití poskytnuté dotace v roce 2009 ve smyslu pokynu uděleného formou dopisu č.j. 34126/09/04300/01000 a výkladových pravidel k Rámcovému programu.

V průběhu soudního řízení se stalo mezi žalobcem a žalovaným nesporným, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 16.1.2012 č.j. KSBR 38 INS 22471/2011-A-43 byl zjištěn úpadek dlužníka atx-technická kancelář pro komplexní automatizaci s.r.o., Žďár nad

Sázavou a žalobce se stal insolvenčním správcem tohoto dlužníka. Žalovaný dne 15.2.2012 přihlásil do insolvenčního řízení svoji pohledávku ve výši 23,197.916,-Kč, která je vedená pod č. přihlášky P 203. Jedná se o pohledávku, která je popsaná v žalobních tvrzeních. Žalobce popřel na přezkumném jednání dne 25.10.2012 žalovaným přihlášenou pohledávku co do pravosti. Stejně pohledávku žalovaného popřel při přezkumném jednání dne 25.10.2012 i dlužník. Nesporným se mezi žalobcem a žalovaným stalo i to, že pohledávka byla do konkurzního řízení přihlášena jako pohledávka vykonatelná a jako pohledávka vykonatelná byla také přezkoumána. Právním důvodem vzniku přihlášené pohledávky žalovaného je odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřeným platebním výměrem č. 87/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 88/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 89/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 91/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 92/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 93/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 86/2012 ze dne 11.4.2012. Příslušenství přihlášené pohledávky představuje penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně vyměřené platebním výměrem č. 99/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 101/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 98/2012 ze dne 11.4.2012, platebním výměrem č. 96/2012 ze dne 11.4.2012. Při soudním jednání konaném dne 3.5.2016 žalovaný učinil nesporným i obsah listin, na něž se žalovaný odvolával ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne 15.1.2015, ve kterém citoval z jednotlivých rozhodnutí poskytovatele dotace o podmínkách poskytnutí dotace. Přesné citace z těchto listin uváděné žalovaným byly žalobcem odsouhlaseny jako nesporný obsah těchto listin. Dále se u soudního jednání dne 3.5.2012 stalo mezi účastníky řízení nesporným, že žalobce neinformoval poskytovatele dotace o vstupu dlužníka do insolvenčního řízení, dlužník neobsadil nově vytvořená pracovní místa v požadovaném počtu novými zaměstnanci a dlužník přijal dotaci na svůj běžný účet č. 202048504/0300. Soud sice provedl důkaz listinami: rozhodnutí o odvolání č.j. 16598/12/1700-710142 ze dne 11.12.2012, rozhodnutí o odvolání č.j. 16601/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012, rozhodnutí o odvolání č.j. 16608/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012, rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu č. 207/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost ze dne 30.11.2010, rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu č. 224/2010 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost ze dne 30.11.2010, rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu č. 268/2009 o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost ze dne 20.10.2011, rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu č. 229/2006 o podpoře projektu ze dne 4.9.2006, rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu č. 5/2007 o podpoře projektu ze dne 16.5.2007, rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. 16600/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012, rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. 16602/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012, rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. 16603/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012, rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. 16604/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012, rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. 16606/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012, rozhodnutí o odvolání Finančního ředitelství v Brně č.j. 16607/12-1700-710142 ze dne 11.12.2012, avšak v odůvodnění tohoto rozsudku vzhledem k výše uvedeným nesporným tvrzením účastníků řízení není třeba zjištění provedená z těchto listin uvádět.

Dá se tedy konstatovat, že po skutkové stránce byla věc mezi žalobcem a žalovaným nesporná. Spor mezi nimi zůstal pouze v rovině právní, ve které mělo být vyhodnoceno, zda odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřený výše označenými platebními výměry, byl stanoven oprávněně, na základě skutečného porušení rozpočtové kázně dlužníkem. Soud pro nadbytečnost podle § 120 odst. 1 o.s.ř. nepřipustil provedení důkazu výslechem jednatele dlužníka Ing. Bohuslava Vránka, neboť má za to, že pro posouzení věci jsou podstatné a zcela dostatečné listinné důkazy.

Soud v řízení zjistil, že dne 16.1.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka, dne 15.2.2012 přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení svoji pohledávku ve výši 23,197.916,-Kč, určení jejíž neexistence se v tomto řízení žalobce domáhá. Pohledávka byla popřena žalobcem a dlužníkem u přezkumného jednání konaného dne 25.10.2012 co do pravosti. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná, jako vykonatelná byla přezkoumána, proto podal insolvenční správce dlužníka ve lhůtě 30-ti dnů od přezkumného jednání incidenční žalobu, kterou se domáhá, že pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení není po právu. Pohledávka žalovaného nebyla vyloučena ze způsobů řešení úpadku (§ 170 písm. d/ insolvenčního zákona a žalobce nebyl v tomto smyslu vyzván k podání žaloby dle § 203a insolvenčního zákona). Soud konstatuje, že žaloba byla podána v zákonem stanovené 30-ti denní lhůtě. Žalobce je k jejímu podání aktivně legitimován, žaloba správně směřuje proti insolvenčnímu věřiteli, který pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil. Žalobce popřel pohledávku žalovaného co do pravosti z důvodu neexistence pohledávky, neboť podle něj nebyly splněny podmínky pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně a nároky na odvody za porušení rozpočtové kázně vyměřené v žalobě označenými platebními výměry tak nevznikly, následně nemohl vzniknout ani nárok na penále. Podle žalobce a) neměl dlužník povinnost informovat poskytovatele dotace o vstupu dlužníka do insolvenčního řízení, b) dlužník vytvořil nová pracovní místa, přes veškerou snahu, kterou vyvinul k jejich obsazení, se mu však místa obsadit vhodnými zaměstnanci nepodařilo, c) dlužník přijal dotaci na svůj běžný účet, což odpovídá právní úpravě obchodního zákoníku, který upravuje pouze běžný a vkladový účet. Soud se s argumentací žalobce neztotožnil a dospěl k závěru, že pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka je pohledávkou existující (vzhledem k popření pohledávky co do pravosti se výší pohledávky soud nezabýval). Z nesporných tvrzení účastníků řízení vyplývá, že v podmínkách poskytnutí dotace bylo poskytovatelem dotace stanoveno, že příjemce dotace je povinen písemně předem informovat poskytovatele o změnách svého majetkoprávního či formálně právního postavení, např. zrušení a vstup do likvidace, návrh na konkurz, výkon rozhodnutí apod. Není-li možné podat tuto informaci předem, je příjemce dotace povinen poskytovatele informovat dodatečně bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15-ti dnů od doby, kdy nastala rozhodná skutečnost. Vstup příjemce dotace do insolvenčního řízení je podle názoru soudu jednoznačně změnou, která se projeví v majetkoprávním či formálně právním postavení subjektu, o kterém má být příjemce dotace informován tak, aby si mohl vyhodnotit tzv. udržitelnost projektu. O jakých skutečnostech má být poskytovatel dotace informován je v citovaném textu uvedeno příkladmo. Z toho vyplývá, že poskytovatel dotace má být informován i o jiných skutečnostech, než jakými je konkurz nebo vstup do likvidace a mezi změny majetkoprávního či formálně právního postavení podle soudu s určitostí patří i zahájení insolvenčního řízení, byť záměrem iniciátora tohoto řízení je reorganizace. Reorganizace totiž nemusí být navrhovateli soudem povolena, popř. existuje možnost, kdy se reorganizace přemění v konkurz (§ 363 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení insolvenční zákon, ve znění pozdějších změn a doplňků). Dlužník tedy tím, že neoznámil poskytovateli dotace zahájení insolvenčního řízení, porušil podmínky, za kterých mu dotace byla poskytnuta a porušení těchto podmínek se ve smyslu § 3 písm. e) a § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 73/2011 Sb. považuje za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu, neboť byly porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty. Jedná se o porušení rozpočtové kázně. Následkem je potom podle § 44a odst. 4 písm. b) citovaného zákona odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu, v případě porušení rozpočtové kázně částky, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena. Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně potom dle citovaného zákona § 7 odst. 4 b) a c) je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále. Další podmínkou poskytnutí dotace bylo, že dlužník vytvoří a obsadí nová pracovní místa pro minimálně 15 nových zaměstnanců zabývajících se odbornou činností, která je předmětem podpory. Z nesporného tvrzení účastníků řízení vyplývá, že dlužník sice tato místa vytvořil, avšak novými zaměstnanci je neobsadil. Rovněž nesplněním této povinnosti porušil podmínky poskytnutí dotace. Obdobná situace je u další podmínky poskytnutí dotace, a to, že dotace bude poskytnuta na zvláštní účet. Dlužník žádný zvláštní účet, na kterém by mohlo být průkazně kontrolováno, jakým způsobem je dotace využívána a na jaké účely, nezřídil a dotaci přijal na svůj běžný účet, který používal i k jiným účelům. I v tomto bodě tedy dlužník porušil podmínky poskytnutí dotace, čímž porušil rozpočtovou kázeň. Finanční úřad v Jihlavě platebními výměry označenými v žalobě stanovil dlužníkovi před zahájením insolvenčního řízení odvody za porušení rozpočtové kázně a následně penále za nezaplacení těchto odvodů ve stanoveném termínu. Proti těmto rozhodnutím podal dlužník odvolání, která byla přezkoumána finančním ředitelstvím v Brně, odvolání byla zamítnuta a napadená rozhodnutí potvrzena. Rozhodnutí žalovaného tak nabyla právní moci a jsou vykonatelná. Žalobci se ani v tomto řízení nepodařilo neexistenci pohledávek z titulu odvodu za porušení rozpočtové kázně a vyměřeného penále prokázat, soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 202 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplňků, podle něhož ve sporu o pravost výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Vrchnímu soudu v Olomouci.

Krajský soud v Brně dne 3.5.2016

JUDr. Radka Semelová, v.r. samosoudce Za správnost: Jaroslava Bártová