38 ICm 3118/2011
Jednací číslo: 38 ICm 3118/2011-42 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 38 INS 15429/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Soňou Walderovou v právní věci žalobce Mgr. Roman Krakovka, se sídlem Jaklovecká 1249/18, 710 00 Slezská Ostrava, insolvenční správce dlužníka obchodní společnost VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci , IČ: 410 33 001, se sídlem Betonářská 239/10, Ostrava-Muglinov 712 00, v řízení právně zastoupeném Mgr. Ivo Tichovským, advokátem, se sídlem Jaklovecká 1249/18, Ostrava-Slezská Ostrava 710 00 proti žalovanému Vratislav anonymizovano , anonymizovano bytem Mojmírovců 1247/36, Ostrava-Mariánské Hory 709 00, v řízení právně zastoupeném JUDr. Kateřinou Danielovou, advokátkou se sídlem Na Hradbách 118/9, Ostrava 702 00, o odpůrčí žalobě,

takto:

I. Určuje se, že právní úkony dlužníka VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci , IČ 410 33 001, se sídlem Betonářská 239/10, 712 00 Ostrava-Muglinov spočívající ve vrácení půjčky žalovanému dne 27.04.2009 v částce 74.000,--Kč, dne 30.06.2009 v částce 851.000,--Kč a dne 19.10.2009 v částce 10.000,--Kč jsou vůči věřitelům neúčinné. Sp.zn. ins. řízení: KSOS 38 INS 15429/2011

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na účet majetkové podstaty dlužníka VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci , IČ 410 33 001, se sídlem Betonářská 239/10, 712 00 Ostrava-Muglinov částku 935.000,--Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně od 19.11.2011 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9.922,--Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice-Krajskému soudu v Ostravě na soudním poplatku částku 2.000,--Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Incidenční žalobou došlou zdejšímu soudu dne 21.11.2011 se žalobce domáhal určení, že právní úkony dlužníka spočívající ve vrácení půjčky žalovanému dne 27.04.2009 v částce 74.000,--Kč, dne 30.09.2009 v částce 851.000,--Kč, dne 19.10.2009 v částce 10.000,--Kč jsou vůči věřitelům uplatňujícím své pohledávky v insolvenčním řízení vedeném zdejším soudem s dlužníkem VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci neúčinné. Dále se domáhal žalobce, jakožto insolvenční správce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci na účet majetkové podstaty dlužníka obchodní společnosti VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci částku 935.000,--Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % od 19.11.2011 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že v rámci výkonu své funkce, jakožto insolvenční správce, zjistil, že žalovaný poskytl dlužníkovi půjčku ve výši 1.172.150,--Kč, která byla zaúčtována v pokladním deníku dlužníka jako příjem dne 21.04.2009. Dlužník žalovanému z titulu vrácení půjčky vyplatil dne 27.04.2009 částku 74.000,--Kč, dne 30.06.2009 částku 851.000,--Kč a dne 19.10.2009 částku 10.000,--Kč. Žalobce má za to, že vrácení půjčky, jakožto jednostranný právní úkon, je právním úkonem, který je ve smyslu ust. § 241 IZ zvýhodňujícím právním úkonem, neboť žalovanému se na úkor ostatních věřitelů dostalo vyššího uspokojení než jakého by dosáhl v konkurzu. Konkurz byl prohlášen na majetek dlužníka usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 07.09.2011 sp.zn. KSOS 38 INS 15429/2011. Žalovaný je coby jednatel a jediný společník dlužníka ve vztahu k dlužníkovi ve smyslu ust. § 66 a Obchodního zákoníku osobou tvořící koncern a s ohledem na tuto skutečnost došlo k výplatě finančních prostředků žalovanému již v situaci, kdy dlužník byl v úpadku, jak předpokládá fikce v ust. § 241 odst. 2 věta 2. IZ. Žalobce dne 08.11.2011 vyzval žalovaného k úhradě částky 935.000,--Kč ve prospěch majetkové podstaty dlužníka a to nejpozději k datu 18.11.2011. Žalovaný ke dni podání žaloby dlužnou částku na účet majetkové podstaty nezaplatil a dostal se tak do prodlení s úhradou dlužné částky.

ICM R Sp.zn. ins. řízení: KSOS 38 INS 15429/2011

Žalovaný učinil veškerá skutková tvrzení uvedená v žalobě nespornými a k věci uvedl, že nevěděl, že není oprávněn si finanční prostředky z účtu dlužníka vrátit, neboť je osobou právně nevzdělanou a v jeho jednání absentuje úmysl zvýhodnění na úkor ostatních věřitelů. Žalovaný navrhoval, aby soud při rozhodování zvážil veškeré okolnosti případu, především zdravotní stav žalovaného v době, kdy k právnímu úkonu-vrácení půjčky došlo, a nechť je zvážená i skutečnost, že žaloba má pro žalovaného zcela likvidační charakter, když k poskytnutí finančních prostředků došlo z vlastních zdrojů žalovaného na přechodnou dobu za účelem překonání špatné finanční situace ve společnosti pro účely úhrady závazků dlužníka vůči smluvním partnerům, kdy úmyslem této půjčky byla úhrada těchto závazků do doby, než dojdou společnosti očekávané peníze. Z těchto příchozích peněžních prostředků pak měly být finanční závazky společnosti vráceny žalovanému zpět. Společnost tak za pomocí této půjčky ze strany žalovaného překonala momentální krizi a dostála svým závazkům.

Účastníci učinili v řízení nesporným, že žalovaný poskytl dlužníkovi obchodní společnosti VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci půjčku ve výši 1.172.150,--Kč, která byla zaúčtována v pokladním deníku jako příjem dne 21.04.2009. Dále učinili účastníci v řízení nesporným, že dne 27.04.2009 byla vrácena žalovanému částka 74.000,--Kč, 30.6.2009 částka 851.000,--Kč a dne 19.10.2009 částka 10.000,--Kč. Dále účastníci učinili v řízení nesporným, že insolvenční řízení dlužníka bylo zahájeno návrhem ze dne 30.08.2011 a že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 07.09.2011 sp.zn. KSOS 38 INS 15429/2011 byl zjištěn úpadek dlužníka a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz, kdy správcem konkurzní podstaty byl ustanoven žalobce. Žalovaný rovněž učinil v řízení nesporným, že jej žalobce výzvou ze dne 08.11.2011 vyzval k vrácení částky 935.000,--Kč do majetkové podstaty dlužníka, přičemž k úhradě této částky nedošlo. Žalovaný rovněž učinil v řízení nesporným, že dlužník obchodní společnost VRASTAV, spol. s r.o. byl již v době vrácení půjčky, tj na jaře r. 2009 v úpadku.

Z pokladního deníku společnosti VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci soud zjistil, že dne 21.04.2009 byla v pokladním deníku pod položkou P020 zaúčtována půjčka věřitele Vratislav anonymizovano v částce 1.172.150,--Kč a to jako příjem a dále z pokladního deníku soud zjistil, že dne 27.04.2009 bylo zaúčtováno pod dokladem V180 vrácení části poskytnuté půjčky panu anonymizovano ve výši 74.000,--Kč jako výdaj, dne 30.06.2009 byla zaúčtována pod položkou V207 částka 851.000,--Kč a to vrácení půjčky panu Vratislavu anonymizovano a dne 19.10.2009 pod číslem V215 bylo zaúčtováno vrácení půjčky panu anonymizovano ve výši 10.000,--Kč.

Z účetní rozvahy ke dni 31.12.2007 soud zjistil, že vlastní kapitál společnosti činil k tomuto datu-507.000,--Kč. Z účetní rozvahy ke dni 31.12.2008 soud zjistil, že vlastní kapitál společnosti VRASTAV, spol. s r.o. k tomuto datu činil-752.000,--Kč a z účetní rozvahy společnosti VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci ke dni 31.12.2009 soud zjistil, že vlastní kapitál společnosti činil k tomuto datu-1.752.000,--Kč.

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku dlužníka soud zjistil, že obchodní společnost VRASTAV, spol. s r.o. byla zapsána ke dni 31.07.1991. Jednatelem společnosti je v období od 28.03.1994 do současnosti pan Vratislav anonymizovano -žalovaný a žalovaný je současně jediným

ICM R Sp.zn. ins. řízení: KSOS 38 INS 15429/2011 společníkem společnosti s vkladem 100.000,--Kč, kdy splaceno je 100.000,--Kč. Základní kapitál společnosti činí 100.000,--Kč.

Po provedeném dokazování, kdy soud hodnotil důkazy jednotlivě a poté všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž v souladu s ust. § 120 odst. 4 o.s.ř. ve znění účinném do 31.12.2003 vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků zjistil následující skutkový stav:

Žalovaný poskytl dlužníkovi obchodní společnosti VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci půjčku ve výši 1.172.150,--Kč, která byla zaúčtována v pokladním deníku jako příjem dne 21.04.2009. Půjčka byla splatná na výzvu věřitele.Dne 27.04.2009 dlužník žalovanému vrátil částku 74.000,--Kč, dne 30.06.2009 částku 851.000,--Kč a dne 19.10.2009 částku 10.000,--Kč. Dne 30.08.2011 bylo zahájeno insolvenční řízení s dlužníkem obchodní společností VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci . Usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 38 INS 15429/2011-A4 ze dne 07.09.2011 pak byl zjištěn úpadek dlužníka VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci , insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Roman Krakovka a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz. Dne 08.11.2011 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení vrácené finanční částky ve výši 935.000,--Kč do majetkové podstaty dlužníka obchodní společnosti VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci a to nejpozději ve lhůtě do 18.11.2011, když v souladu s ust. § 241 odst. 1 IZ je vrácení půjčky jednostranným právním úkonem, kterým došlo k zvýhodnění žalovaného na úkor ostatních věřitelů, neboť k vrácení půjčky došlo v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby, která tvoří s dlužníkem koncern. K vrácení dlužné částky ze strany žalovaného ve lhůtě do 18.11.2011 nedošlo. Účastníci jednali o možnosti uzavřít spor mimosoudně, nicméně s ohledem na skutečnost, že s uzavřením mimosoudní dohody nevyslovil souhlas zástupce věřitelů, k uzavření mimosoudní dohody mezi účastníky nedošlo.

Dle ust. § 235 odst. 1 IZ ve znění účinném do 31.12.2013 neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí.

Dle ust. § 241 odst. 1 IZ ve znění účinném do 31.12.2013 zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor věřitelů ostatních vyššího uspokojení než jaké by mu jinak náleželo v konkurzu. Dle odst. 2 téhož ustanovení zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Dle odst. 4 téhož ustanovení zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

Předmětem tohoto řízení je neúčinnost jednostranného právního úkonu a to vrácení půjčky žalovanému ze strany dlužníka ve dnech 27.04.2009, 30.06.2009 a 19.10.2009.

ICM R Sp.zn. ins. řízení: KSOS 38 INS 15429/2011

Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby (ust. § 239 odst. 1 IZ) a žaloba byla podána vůči osobě, která má povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty dlužníka. Žaloba byla podána ve lhůtě dle ust. § 239 odst. 3 IZ. Proto se lze věcně zabývat tvrzenými důvody neúčinnosti jednostranného právního úkonu dlužníka.

Zvýhodňujícím právním úkonem (a proto neúčinným právním úkonem) může být jen takový úkon, který zkracuje možnost uspokojení dlužníkových věřitelů (nebo některé z nich zvýhodňuje) tedy úkon, bez něhož by věřitelé (nebo jen určití z nich) objektivně mohli dosáhnout vyššího či úplného uspokojení svých pohledávek za dlužníkem (ust. § 235 odst. 1 IZ). Toto obecné kritérium neúčinnosti právního úkonu zákon doplňuje dalšími hledisky a v případě úkonu dle ust. § 241 IZ se jedná o posouzení, zda v době, kdy k úkonu došlo, se dlužník nacházel ve stavu úpadku či zda dotčený úkon ke stavu jeho úpadku vedl (ust. § 241 odst. 2 věta 1. IZ). Demonstrativní výčet zvýhodňujících právních úkonů je pak upraven v § 241 odst. 3 IZ. Důkazní břemeno splnění uvedených předpokladů neúčinnosti tíží žalobce (ust. § 7 IZ a § 120 o.s.ř.) .V případě, kdy zvýhodňující právní úkon dlužník učinil vůči osobě blízké (či osobě, se kterou dlužník tvoří koncern) však nastává vyvratitelná právní domněnka, že dlužník úkon učinil v době, kdy byl v úpadku (ust. § 240 odst. 2 věta 2. IZ). Je pak věcí žalovaného, aby tuto právní domněnku vyvrátil a prokázal, že v době odporovatelného úkonu dlužník v úpadku nebyl. V daném případě žalovaný učinil v řízení nesporným, jakožto jediný jednatel a společník dlužníka, že dlužník v době učinění právního úkonu, tj. vrácení půjčky ve dnech 27.04.2009, 30.06.2009 a 19.10.2009 v úpadku byl.

Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Zjištěný skutkový stav byl podřazen pod ust. § 657 a následující Občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 a dále ust. § 241, § 236 a § 237 IZ ve znění účinném do 31.12.2013. Dlužník obdržel od žalovaného dne 21.04.2009 finanční prostředky, které se žalovanému zavázal vrátit a to na výzvu žalovaného. Mezi účastníky bylo v řízení nesporným, že dne 27.04.2009 dlužník vrátil žalovanému částku 74.000,--Kč, dne 30.06.2009 částku 851.000,--Kč a dne 19.10.2009 částku 10.000,--Kč. Tento právní úkon soud hodnotí jako platný, neboť má podstatné náležitosti, tj. žalovaný přenechal dlužníkovi peněžní prostředky a dlužník se zavázal žalovanému, jakožto věřiteli, peněžité prostředky vrátit, což částečně učinil. Zároveň je tento úkon právním úkonem zvýhodňujícím, neboť žalovanému se v důsledku vrácení finančních prostředků dostalo vyššího uspokojení než jakého by dosáhl v konkurzním řízení vedeném s dlužníkem obchodní společnosti VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci . Finanční prostředky dlužník vrátil věřiteli-žalovanému, který je osobou tvořící s dlužníkem koncern, neboť žalovaný byl v době učinění právního úkonu jediným společníkem a jednatelem dlužníka, a proto se má za to, že tento úkon byl učiněn v době, kdy dlužník byl v úpadku, když tato vyvratitelná právní domněnka zakotvená v ust. § 241 odst. 2 IZ nebyla žalovaným vyvrácena, ba naopak, žalovaný učinil v řízení nesporným, že dlužník v době uskutečnění právního úkonu-vrácení půjčky v úpadku byl. Rovněž byla splněna podmínka zakotvená v ust. § 241 odst. 4 IZ, když k vrácení půjčky ze strany dlužníka došlo v zákonem stanovené lhůtě tří let před zahájením insolvenčního řízení, které bylo zahájeno 30.08.2011, a právní úkon byl učiněn ve dnech 27.04.2009, 30.06.2009 a 19.10.2009. Proto soud žalobě vyhověl a vyslovil neúčinnost tohoto

ICM R Sp.zn. ins. řízení: KSOS 38 INS 15429/2011 právního úkonu vůči věřitelům dlužníka obchodní společnosti VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci .

Povinnost vydat do majetkové podstaty plnění z neúčinného právního úkonu byla žalovanému uložena v souladu s ust. § 236 odst. 1 a 2 IZ a v souladu s ust. § 237 odst. 1 IZ.

Žalovaný byl výzvou ze dne 08.11.2011 vyzván k úhradě částky 935.000,--Kč do majetkové podstaty dlužníka obchodní společnosti VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci a to ve lhůtě do 18.11.2011. Tvrzení žalobce, že výzva byla žalovanému řádně doručena, učinil žalovaný v řízení nesporným. Žalovaný plnění ve stanovené lhůtě, tj. do 18.11.2011 žalobci nevrátil a ode dne 19.11.2011 se ocitl v prodlení s úhradou částky 935.000,--Kč. Proto soud zavázal žalovaného rovněž k zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky a to za období od 19.11.2011 do zaplacení.

Námitky žalovaného soud neshledal důvodnými. Jak bylo v řízení prokázáno výpisem z obchodního rejstříku dlužníka, žalovaný byl od roku 1994 jediným jednatelem společnosti a od roku 1994 rovněž jediným společníkem dlužníka s vkladem 100.000,--Kč. Jakožto jediný jednatel a společník dlužníka společnost řídil, sjednával zakázky a byl rovněž odpovědný za ekonomickou a účetní situaci ve společnosti a to od roku 1994. Pokud žalovaný v řízení tvrdil, že poskytl finanční prostředky dlužníku v roce 2009 za účelem překonání přechodné špatné finanční situace ve společnosti, pak soud k tomuto uvádí, že z účetní rozvahy dlužníka za léta 2007, 2008 a 2009 bylo v řízení prokázáno, že obchodní společnost-VRASTAV, spol. s r.o. v likvidaci již v letech 2007, 2008 a 2009 neměla dostatek finančních prostředků, vlastní kapitál společnosti v roce 2007 činil-507.000,--Kč, v roce 2008 -752.000,--Kč a v roce 2009 a to k 31.12.2009 částku-1.752.000,--Kč. Je tedy zřejmé, že žalovanému, jakožto jednateli společnosti, musel být stav finanční prostředků ve společnosti znám. K vrácení půjčky došlo v částce 935.000,--Kč ve dnech 27.04.2009, 30.06.2009 a 19.10.2009, tj. za situace, kdy společnost nebyla v dobré ekonomické kondici, a jak rovněž žalovaný učinil v řízení nesporným, společnost již byla v úpadku. Za této situace nelze přiznat individuální ochranu žalovanému (i když morální právo na vrácení finančních prostředků soud akceptuje), neboť hromadné uspokojení věřitelů má vždy přednost před individuálním uspokojením jednotlivce, což je hlavní zásada celého insolvenčního řízení. Za situace, kdy dlužník v době uskutečnění právního úkonu již byl v úpadku, není možno zohlednit ani pohnutky žalovaného, které ho vedly k poskytnutí půjčky, není možno zohlednit ani zdravotní stav žalovaného v době, kdy k právnímu úkonu došlo, ani skutečnost, že žalovaný je bez právního vzdělání a v daném případě si neuvědomil , že je osobou odlišnou od dlužníka. Neznalost práva bohužel neomlouvá. Ani skutečnost, že v jednání žalovaného, jak tvrdí žalovaný, absentoval úmysl zvýhodnit sebe na úkor ostatních věřitelů v dané situaci není rozhodující, neboť vrácením půjčky v době, kdy byl dlužník v úpadku jednoznačně a objektivně došlo ke zvýhodnění jednoho věřitele na úkor ostatních, což je v rozporu se základní zásadou insolvenčního řízení a základním smyslem insolvenčního řízení a tj. uspokojit věřitele poměrně.

Pokud se týká závěrečného návrhu žalovaného, aby mu bylo umožněno uhradit v případě vyhovění žaloby částku 935.000,--Kč ve splátkách, pak k tomuto soud uvádí, že

ICM R Sp.zn. ins. řízení: KSOS 38 INS 15429/2011

žalovaný k tomuto svému návrhu nepředložil žádný důkaz ani nenavrhl adekvátní splátky a soud má za to, že je v rozporu se zájmem věřitelů, aby bylo takovému návrhu vyhověno.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 7 odst. 1 IZ. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přináleží plné právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva. Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení a to v celkové výši 9.922,--Kč sestávají z nákladů právního zastoupení ve výši 8.200,--Kč, které sestávají ze dvou úkonů právní služby po 2.100,--Kč, celkem 4.200,--Kč, když tyto byly přiznány v souladu s ust. § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 odst. 5 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31.12.2012 (v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR spis.zn. 29 ICDO 19/2012) a to za přípravu a převzetí věci a sepis žaloby a dále z jednoho úkonu právní služby po 3.100,--Kč v souladu s ust. § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s ust. § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 01.01.2013 a to za účast u ústního jednání konaného dne 23.01.2014. Soud přiznal advokátu dále tři režijní paušály po 300,--Kč, celkem ve výši 900,--Kč, v souladu s ust. § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996, to vše včetně 21 % DPH z částky 8.200,--Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., jelikož právní zástupce žalobce prokázal, že je jejím plátcem. Právnímu zástupci žalobce tak bylo přiznáno celkem 9.922,--Kč (8.200,--Kč + 1.722,--Kč DPH).

V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla náhrada nákladů řízení účastníků přiznána k rukám jeho právního zástupce.

Protože žalobce je dle ust. § 11 odst. 2 písm. r) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen Soup) od poplatků osvobozen a byl v řízení zcela úspěšný, uložil soud podle ust. § 2 odst. 3 Soup žalovanému povinnost zaplatit poplatek, neboť nemá proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení a není též od poplatků osvobozen. Výše poplatků byla stavena dle položky 13 odst. 1 písm. d) přílohy k Soup obsahující sazebník ve výši 2.000,--Kč.

O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti, na základě kterých by byla pariční lhůta prodloužena, v případě stanoveno, že plnění se může dít ve splátkách.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě písemně dvojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá tento rozsudek, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Krajský soud v Ostravě dne 23.01.2014

Za správnost vyhotovení: Mgr. Soňa Walderová, v.r. Vanessa Plonková samosoudkyně

ICM R