38 ICm 2995/2011
38 ICm 2995/2011-17

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Křivánkovou v právní věci žalobce JUDr. Martina Š í p a , se sídlem 160 00 Praha 6, Bubenečská 17, insolvenčního správce dlužníka JATKA JANOV, s.r.o., se sídlem 270 06 Kounov, Janov 76, IČO 279 2 367, proti žalovanému Viktoru N a z a r u k o v i , anonymizovano , bytem 440 01 Louny, U Spravedlnosti 2713, o žalobě na určení pravosti pohledávky

t a k t o:

I. Žaloba žalobce na určení, že pohledávka žalovaného Viktora anonymizovano , anonymizovano , bytem 440 01 Louny, U Spravedlnosti 2713, v celkové výši 8 723 342,45 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka JATKA JANOV, s.r.o., se sídlem 270 06 Kounov, Janov 76, IČO 279 22 367, vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 38 INS 7614/2011, není po právu, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. -2-

Odůvodnění:

Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na určení, že pohledávka žalovaného Viktora anonymizovano , anonymizovano , bytem 440 01 Louny, U Spravedlnosti 2713, v celkové výši 8 723 342,45 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka JATKA JANOV, s.r.o., se sídlem 270 06 Kounov, Janov 76, IČO 279 22 367, vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 38 INS 7614/2011, kterou na přezkumném jednání, konaném dne 31.10.2011, popřel spolu co do pravosti, není po právu s tím, že nárok žalovaného ze smlouvy o půjčce, uzavřené dne 6.1.2010, nevznikl, neboť nedošlo k předání finančních prostředků představující půjčku. Žalobce uvedl, že dlužník uzavřel se žalovaným dne 6.1.2010 smlouvu o půjčce na částku 8 000 000,-Kč, a že dne 4.4.2011 sepsal se žalovaným Notářský zápis, ve kterém uznává svůj závazek z výše uvedené půjčky, a kterým svolil k vykonatelnosti ve smyslu § 274 písm. e) o.s.ř. Podle informací jednatele dlužníka ale zjistil, že si dlužník od žalovaného půjčil pouze 2 000 000,-Kč, které již vrátil, a že rovněž ani v účetnictví není zřejmé, i přes předložení 27 pokladních dokladů z období od 14.1.2010 do 10.2.2010 žalovaným, že by k převodu předmětné částky na účet dlužníka ze strany žalovaného někdy došlo, a proto má za to, že smlouva o půjčce nemohla vzniknout. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhuje proto žalobce, aby soud jeho žalobě vyhověl.

Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nesouhlasí s popřením své vykonatelné pohledávky vůči dlužníkovi, přičemž považuje za nesporné, že došlo k uzavření smlouvy o půjčce ze dne 6.1.2010 a k sepsání notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti dne 4.1.2011 č. NZ 375/2011, JUDr. Janem Hofmanem. Dále uvedl, že půjčka byla poskytnuta v hotovosti ve splátkách, což bylo potvrzeno podpisem jednatele dlužníka a razítkem na příjmových dokladech. K tomu dodal, že nemůže jít k jeho tíži, že jednatel dlužníka tyto doklady nezanesl do účetnictví dlužníka, a že poskytnuté peněžní prostředky nevložil do pokladny či na bankovní účet dlužníka, a proto navrhl zamítnutí žaloby.

Účastníci učinili nespornými tvrzení o skutečnostech, že dne 1. srpna 2011 byl usnesením Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 38 INS 7614/2011-A-14 zjištěn úpadek dlužníka JATKA JANOV, s.r.o., se sídlem 270 06 Kounov, Janov 76, IČO 279 22 367, že dne 2. srpna 2011 žalovaný řádně podal přihlášku pohledávky do tohoto insolvenčního řízení, že žalobce tuto přihlášenou pohledávku žalovaného dne 31. října 2011 při přezkumném jednání popřel co do pravosti, a že dne 7. listopadu 2011 podal žalobce incidenční žalobu, tedy včas.

Z provedeného dokazování smlouvou o půjčce ze dne 6.1.2010 bylo zjištěno, že žalovaný jako věřitel uzavřel s dlužníkem smlouvu o půjčce, jejímž předmětem bylo přenechání dlužníkovi 8 000 000,-Kč, které věřitel poskytne ve splátkách, a závazek dlužníka vrátit půjčku včetně dohodnutých úroků (5% p.a. z dlužné částky) věřiteli do 31.10.2010 a vystavit na každou splátku půjčky příjmový doklad. Z Notářského zápisu N 414/2011, NZ 375/2011 ze dne 4.4.2011, soud zjistil, že dlužník uznal svůj dluh ve výši 8 000 000,-Kč vůči žalovanému, a to co do důvodu i výše, a že tento dluh trvá a je ke dni 4.4.2011 nepromlčený, a dále se podle tohoto dlužník zavázal uhradit věřiteli celý dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 000,-Kč, splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne 15. dubna 2011, a nesplacením jedné ze splátek se stává okamžitě splatným celý zbývající dluh, přičemž toto právo může věřitel využít nejpozději do splatnosti -3-nejblíže příští splátky. Z vyjádření dlužníka na protokolu o pohovoru insolvenčního správce ze dne 8. srpna 2011, bylo zjištěno, že si dlužník od žalovaného půjčil peněžní prostředky, avšak jen ve výši cca 2 000 000,-Kč, které již splatil. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 11.2.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 200 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 3.2.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, zpříjmového pokladního dokladu ze dne 4.2.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 20.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 5.2.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 8.2.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 9.2.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 28.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 29.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 1.2.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 2.2.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 22.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 25.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 26.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 27.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 14.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 18.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 19.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 15.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 11.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 12.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 13.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 21.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 10.2.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 6.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, z příjmového pokladního dokladu ze dne 8.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč, a z příjmového pokladního dokladu ze dne 7.1.2010 bylo zjištěno, že si dlužník převzal od žalovaného částku 300 000,-Kč.

Podle § 192 odst. 1 IZ mohou dlužník, insolvenční správce a přihlášení věřitelé popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; popření pohledávky lze vzít zpět.

Podle § 193 IZ jde o popření pohledávky co do její pravosti tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. -4-

Podle § 199 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly dlužníkem uplatněny v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení. V žalobě může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Smlouvu o půjčce upravuje občanský zákoník v ustanovení § 657 a násl., kdy smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že jediným sporným mezi stranami zůstalo to, zda pohledávka žalovaného z titulu smlouvy o půjčce, uzavřené dne 6.1.2010, mezi žalovaným a dlužníkem, platně vznikla, když z účetnictví dlužníka nevyplývá, že by dlužník peněžní prostředky z poskytnuté půjčky věřitelem obdržel, neboť vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi, přičemž teprve odevzdáním věci se tento vztah mezi věřitelem a dlužníkem stává právním vztahem z půjčky. Pokud by nedošlo k předání peněz, nevznikl by závazný právní vztah mezi věřitelem a dlužníkem, z něhož právě žalovaný uplatňuje pohledávku ve výši 8 723 342,45 Kč, přihlášenou do insolvenčního řízení dlužníka. Vzhledem k tomu, že se jedná o sporné řízení, které je ovládáno zásadou projednací, jež spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení, ukládá proto občanský soudní řád účastníku povinnost tvrdit všechny potřebné skutečnosti, tzv. povinnost tvrzení, a povinnost označit potřebné důkazy, tzv. povinnost důkazní. Mezi těmito povinnostmi je úzká vzájemná vazba, neboť předpokladem důkazní povinnosti je tvrzení skutečností účastníkem, tedy pokud účastník nesplní svou povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti, nemůže splnit ani povinnost důkazní. V daném případě je tedy na žalobci, pokud se jedná o pohledávku vykonatelnou, aby prokázal, že pohledávka nevznikla, popř. že zanikla, a o svém tvrzení nabídnout důkazy a na žalovaném, chce-li se úspěšně bránit, že pohledávka vůči dlužníkovi vznikla, resp. nezanikla. Po řádném a úplném provedení navržených důkazů a jejich zhodnocení, jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, má soud za to, že žalobce nesplnil svou povinnost důkazní, když neprokázal jím tvrzenou skutečnost, že pohledávka žalovaného z titulu smlouvy o půjčce nevznikla, a to proto, že se poskytnuté finanční prostředky neobjevily v pokladně či na účtech dlužníka. Ba naopak byl bezpochyby prokázán vznik právního vztahu mezi žalovaným a dlužníkem, a to uzavřením smlouvy o půjčce, předáním jednotlivých splátek předmětné půjčené částky a jejich přijmutí dlužníkem. Vznik daného právního vztahu byl rovněž prokázán i notářským zápisem ze dne 4. 4. 2011, kterým samotný dlužník uznal dluh co do důvodu a výše, a který nebyl účastníky řízení nijak rozporován, a proto argument žalobce, že dlužník si od žalovaného půjčil pouze cca 2 000 000,-Kč, které již splatil, a že částka 8 000 000,-Kč se neobjevila v účetnictví dlužníka, resp. v pokladně či na jeho účtu, je pro daný případ zcela irelevantní, neboť pro posouzení platnosti smlouvy o půjčce není rozhodné, jak dlužník půjčené peníze použije. Žalobce tedy nepředložil soudu žádný relevantní důkaz prokazující, že by smlouva o půjčce, uzavřená mezi žalovaným a dlužníkem, z důvodu nepředání předmětu půjčky, nevznikla, a který by zpochybnil obsah notářského zápisu, a proto nese nepříznivé rozhodnutí ve věci, -5-které vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě ostatních provedených důkazů. Z těchto důvodů proto soud rozhodl, jak shora uvedeno.

Protože se účastníci vzdali náhrady nákladů řízení, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu k Vrchnímu soudu v Praze do 15 dnů po jeho písemném doručení ve trojím vyhotovení.

V Praze dne 15. března 2011

JUDr. Naděžda K ř i v á n k o v á, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Svobodová Petra