38 ICm 2217/2010
č.j. 38 ICm 2217/2010-48 (KSPH 38 INS 6474/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Večeřovou ve věci žalobce Martin Hajn, IČO 60604280, se sídlem Děčínská 3214, 272 01 Kladno, právně zastoupen Mgr. Janem Stínkou, advokátem, se sídlem Průchodní 346, 272 01 Kladno, proti žalované 1) Ing. Romana Nováková, IČO 68303432, se sídlem Václavské náměstí 807/64, 110 00 Praha 1 a žalovanému 2) Prádelna Kladno, s. r. o., IČO 26743604, se sídlem Na Vyhaslém 815, 272 01 Kladno, o určení popřené pohledávky

t a k t o:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem Prádelna Kladno, s. r. o., IČO 26743604, se sídlem Na Vyhaslém 815, 272 01 Kladno, přihlášené v insolvenčním řízení dlužníka vedeného pod sp. zn. KSPH 38 INS 6474/2010 pohledávku č. 1 ve výši 205.182,76 Kč, pohledávku č. 2 ve výši 24.599,38 Kč, pohledávku č. 3 ve výši 204.227,77 Kč, pohledávku č. 4 ve výši 24.201,01 Kč, pohledávku č. 5 ve výši 203.170,45 Kč, pohledávku č. 6 ve výši 23.759,96 Kč, pohledávku č. 7 ve výši 202.147,24 Kč a pohledávku č. 8 ve výši 23.333,14 Kč, a to jako pohledávky nezajištěné, nevykonatelné a po právu.

II. Řízení se co do částky 910.621,67 Kč zastavuje.

III. Ve vztahu k žalované 2) se řízení zastavuje.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (KSPH 38 INS 6474/2010)

V. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhal rozhodnutí, kterým bylo určeno, že pohledávka žalobce v celkové výši 1.821.243,38 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení proti dlužníkovi společnost Prádelna Kladno s.r.o., se sídlem Kladno, Na Vyhaslém 815, v insolvenčním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn KSPH 38 INS 6474/2010 je po právu co do pravosti, výše i pořadí. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a dlužníkem byla dne 1. 10. 2004 uzavřena smlouva o přepravě, ve které se zavázal dle požadavku objednatele zajistit přepravu čistého prádla ze sídla objednatele k objednatelem určeným zákazníkům a žalovaná 2) se zavázala za přepravní služby uhradit žalobci odměnu. Dne 29. 7. 2005 byl k této smlouvě uzavřen dodatek, kterým došlo s účinností od 1. 5. 2005 k navýšení odměny za služby poskytované žalobcem. Následně na to vystavil žalobce žalované 2) faktury v průběhu roku 2005, které nebyly žalovanou 2) zaplaceny, a to ani přes opakované výzvy.

Žalovaná 1) se k návrhu vyjádřila tak, že navrhovala jeho zamítnutí a to z důvodu, že žalobce není schopen unést důkazní břemeno, spočívající v tom, že byl skutečně držitelem jakýchkoliv dopravních prostředků, které byly k provedení přepravy z uvedené smlouvy zapotřebí. Dopravní prostředky byly v držení žalované 2) a zaměstnanci, kteří měli tuto přepravu provádět byli zaměstnanci žalované 2) a s prostředků žalované 2) byly i hrazeny mzdové prostředky. Veškeré finanční a materiální zajištění z provedené smlouvy o přepravě zajistil sám žalovaný 2), když žalobce sám ničeho nezajistil. Takováto smlouva o přepravě zakrývá skutečný stav stavem formálně právním a jde tedy o předstíraný právní úkon, který je od samého počátku neplatný. Stejný nárok požadoval žalobce i v řízení vedeném u zdejšího soudu 45 Cm 90/2006, kde též nebylo prokázáno, i když spor dosud neskončil, že by materiálními a finančními prostředky a vlastními silami provedl a byl schopen provést předmět smlouvy.

Při jednání dne 7. srpna 2012 žalovaná 1) uznala pohledávku žalobce co do důvodu i výše ve výši 910.621,71 Kč.

Žalobce pak vzal žalobu v části 910.621,67 Kč zpět.

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda byly splněny zákonné důvody pro projednání incidenční žaloby, ze spisu KSPH 38 INS 6474/2010 zjistil, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka, toto řízení dosud trvá, byl zjištěn úpadek dlužníka a prohlášen konkurs a žalovaná 1) byla ustanovena do funkce insolvenčního správce. Žalobce přihlásil svou pohledávku, při přezkumném jednání dne 22.11.2010 dlužník i žalovaná popřeli pravost pohledávky žalobce, žalobce podal incidenční žalobu na základě vyrozumění insolvenčního správce o možnosti popření pohledávky, žaloba byla podána dne 31.12.2010, na straně žalobce i žalovaného vystupují ti, kterým insolvenční zákon svěřuje aktivní a pasivní legitimaci, právní důvod podané žaloby se shoduje s právním důvodem přihlášky věřitele č. 1, žalobce podal incidenční žalobu v zákonné lhůtě, jak stanoví ustanovení § 198 odst 1 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ). (KSPH 38 INS 6474/2010)

Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro projednání této incidenční žaloby jsou splněny.

Podle ust. § 192 odst. 1 a 2 IZ, mohou pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé.

Podle ust. § 193 a § 194 IZ, o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla, nebo že již zcela zanikla, anebo že se zcela promlčela. O popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka.

Podle § 197 odst. 2 IZ věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 a 2 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. V žalobě může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.

Podle § 153a odst. 1 a 2 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř ), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodně soud podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( § 99 odst. 1, 2 o.s.ř.).

V daném případě bylo zahájeno insolvenční řízení proti dlužníkovi Prádelna Kladno, s.r.o., vedené pod sp. zn. KSPH 38 INS 6474/2010, byl zjištěn úpadek dlužníka a prohlášen konkurs. Při přezkumném jednání popřela insolvenční správkyně pohledávku žalobce přihlášenou žalobcem jako věřitelem č. 1 a to co do pravosti a výše. Při jednání u zdejšího soudu dne 7. 8. 2012 žalovaná 1) uznala pohledávku žalobce ve 910.621,71,-Kč a to co do důvodu i výše, proto soud rozhodl v uznané části výrokem I. rozsudkem pro uznání na základě tohoto uznání a nejedná se o věc, ve které by nebylo možno schválit smír.

Podle § 96 odst. 1,2 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení a to z části nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

Žalobce vzal při jednání část svého nároku uvedeného ve výroku II. zpět, žalovaná 1) s tímto zpětvzetím souhlasila, proto soud rozhodl v souladu s dispozitním projevem žalobce tak, že řízení ve výši 910.621,67,-Kč zastavil.

Ve vztahu k žalované 2) vzal žalobce žalobu zpět v plném rozsahu, soud v řízení postupoval v souladu s tímto dispozitivním projevem žalobce a podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. zastavil. (KSPH 38 INS 6474/2010)

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce měl ve věci pouze poloviční úspěch ve vztahu k žalované 1), proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.. Ve vztahu k druhé žalované by jí dle procesního úspěchu podle § 146 odst. 2 o. s. ř. náhrada nákladů řízení náležela, avšak žalobce se této náhrady vzdal.

P o u č e n í: Do tohoto rozsudku pro uznání je odvolání přípustné, a to do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Způsobilým odvolacím důvodem proti tomuto rozsudku jsou však jen vady uvedené v § 205 odst. 2. písm. a) o.r.ř. nebo skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§205 b o.s.ř.)

Do výroku o zastavení řízení a o náhradě nákladů řízení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 7. srpna 2012 JUDr. Petra Večeřová, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Sandra Czepcová