38 ICm 2199/2014
38 ICm 2199/2014-57 (KSOS 38INS 29651/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobkyně Mgr. Lenky Krčové (dříve Sosnovcové), se sídlem Frýdek-Místek, Dobrovského 724, insolvenční správkyně dlužnice Anny anonymizovano , anonymizovano , bytem Brušperk, Dr. Martínka 170, zastoupené Mgr. Evou Budínovou, advokátkou se sídlem Frýdek-Místek, Dobrovského 724, proti žalovanému GE Money Bank, a.s., se sídlem Praha 4-Michle, Vyskočilova 1422/1a, IČ: 25672720, o popření vykonatelné pohledávky,

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že věřitel č. 3 GE Money Bank, a.s., se sídlem Praha 4-Michle, Vyskočilova 1422/1a, IČ: 25672720, nemá v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 38 INS 29651/2013 s dlužnicí Annou anonymizovano část pohledávky č. 1 ve výši 8.738,35 Kč z titulu smluvní pokuty podle smlouvy o úvěru a část pohledávky č. 2 ve výši 10.758,56 Kč z titulu smluvní pokuty podle smlouvy o úvěru, se zamítá.

II. Určuje se, že věřitel č. 3 GE Money Bank, a.s., se sídlem Praha 4-Michle, Vyskočilova 1422/1a, IČ: 25672720, nemá v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 38 INS 29651/2013 s dlužnicí Annou anonymizovano část pohledávky č. 1 ve výši 1.920,-Kč z titulu nákladů exekučního řízení a část pohledávky č. 2 ve výši 4.622,20 Kč z titulu nákladů exekučního řízení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25.06.2014 domáhala popření pravosti pohledávek věřitele č. 3-žalovaného, konkrétně části pohledávky č. 1 ve výši 10.658,35 Kč (8.738,35 Kč z titulu smluvní pokuty podle smlouvy o úvěru a 1.920,-Kč z titulu nákladů exekučního řízení) a části pohledávky č. 2 ve výši 15.380,76 Kč (10.758,56 Kč z titulu smluvní pokuty podle smlouvy o úvěru a 4.622,20 Kč z titulu nákladů exekučního řízení). K pohledávce č. 1 tvrdila, že vznikla ze smlouvy o úvěru s pojištěním klienta Expres č. 179025178 uzavřené dne 14.07.2006. Na základě této smlouvy byl insolvenční dlužnici poskytnut úvěr ve výši 50.000,-Kč, a jelikož úvěr nebyl řádně hrazen, podal žalovaný proti dlužnici žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 1. Dne 29.06.2010 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 pod č.j. 51 C 6688/2009-13 rozsudkem, jímž uložil dlužnici povinnost zaplatit žalovanému částku 48.046,65 Kč. Dále byla dlužnice zavázána zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 21.204,-Kč. Dne 15.01.2010 pod č.j. 26 EXE 3340/2010-12 vydal Okresní soud ve Frýdku-Místku podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 usnesení, kterým nařídil vůči dlužnici jako povinné exekuci. Smlouva o úvěru ze dne 14.07.2006 byla uzavřena mezi žalovaným a dlužnicí za situace, kdy dlužnice ji uzavírala v postavení spotřebitelky-nepodnikatelky a věřitel ji uzavíral v rámci své podnikatelské činnosti. Na smlouvu se tak vztahovala ustanovení předpisů upravujících spotřebitelské smlouvy. Smlouva o úvěru požadavkům zákonných předpisů neodpovídá, což způsobuje neplatnost některých ujednání dle § 39 občanského zákoníku ve znění do 31.12.2013. Smluvní pokuty a poplatky byly sjednány prostřednictvím úvěrových podmínek, které dlužnice jako spotřebitelka neměla možnost dostatečně prostudovat a jakkoliv je měnit či doplnit. Navíc jsou napsány rozsáhle, vyhotoveny drobným písmem. O nákladech exekučního řízení nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, jelikož exekutor do zahájení insolvenčního řízení nevydal příkaz k úhradě nákladů exekuce. K popřené pohledávce č. 2 tvrdila, že vznikla z titulu smlouvy o úvěru s pojištěním klienta Expres č. 182022832 ze dne 30.01.2007. Na základě této smlouvy byl dlužnici poskytnut úvěr ve výši 50.000,-Kč, a jelikož dlužnice předepsané splátky řádně nehradila, podal žalovaný žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 1. Dne 26.03.2010 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 pod č.j. 51 C 384/2010-13 rozsudkem, jímž uložil dlužnici povinnost zaplatit žalovanému částku 52.542,58 Kč. Dále byla dlužnice zavázána k náhradě nákladů řízení ve výši 22.308,-Kč. Dne 26.01.2011 pod č.j. 26 EXE 2396/2011-7 nařídil Okresní soud ve Frýdku-Místku podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 exekuci. Smlouva o úvěru ze dne 30.01.2007 mezi žalovaným a dlužnicí byla uzavřena rovněž za situace, kdy dlužnice ji uzavírala v postavení spotřebitelky a žalovaný v postavení podnikatele. Dlužnice neměla možnost její obsah a podmínky prostudovat a jakkoliv měnit či doplňovat. Smluvní pokuta byla sjednána pouze prostřednictvím všeobecných podmínek a sazebníku. Oba dokumenty jsou velmi rozsáhlé a vytvořeny velmi drobným písmem. O nákladech exekučního řízení přihlášených v rámci pohledávky č. 2 nebylo dosud pravomocně rozhodnuto.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s výjimkou popření pohledávky co do přihlášených nákladů obou exekucí, kde nárok žalobkyně uznal (konkrétně uznal, že nemá nárok na část pohledávky č. 1 v rozsahu 1.920,-Kč a část pohledávky č. 2 v rozsahu 4.622,-Kč, neboť náklady exekučního řízení nebyly dosud pravomocně přiznány). V ostatním měl za

ICM R to, že žaloba je nedůvodná. Procesní obranu vybudoval na argumentu, že námitku neplatně sjednané smluvní pokuty nelze v rámci insolvenčního řízení vznést, neboť se jedná o právní posouzení věci a tato námitka žalobkyni nepřísluší. Žalovaný (jako žalobce proti dlužnici v nalézacích řízeních před Obvodním soudem pro Prahu 1) tvrdil a dokládal svůj nárok na smluvní pokuty, poplatky, náklady, stejnými dokumenty, na něž nyní odkazuje i žalobkyně. Obvodní soud pro Prahu 1 měl v rámci nalézacího řízení veškeré listiny k dispozici, aby je posoudil. Dlužnice byla seznámena se smluvní dokumentací žalovaného, což potvrdila podpisem úvěrových smluv.

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Soud provedl dokazování listinami ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 38 INS 29651/2013, přičemž zjistil, že: 1) Usnesením ze dne 25.02.2014 byl zjištěn úpadek dlužnice Anny anonymizovano , insolvenční správkyní byla ustanovena Mgr. Lenka Sosnovcová (nyní Krčová) a soud povolil řešení úpadku oddlužením. 2) Usnesením ze dne 16.09.2014 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. 3) Přihláškou pohledávky č. P3 doručenou insolvenčnímu soudu dne 14.03.2014 přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení s dlužnicí vykonatelnou pohledávku č. 1 z titulu smlouvy o úvěru s pojištěním klienta Expres č. 179025178 ze dne 14.07.2006 na základě pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15.01.2010, č.j. 51 C 6688/2009-13, celkem ve výši 38.170,65 Kč, sestávající z jistiny 6.308,30 Kč a příslušenství 31.862,35 Kč (náklady řízení 21.204,-Kč, náklady exekučního řízení 1.920,-Kč, splatné poplatky, pojištění, pokuty-8.738,35 Kč), dále vykonatelnou pohledávku č. 2 z titulu smlouvy o úvěru s pojištěním klienta Expres č. 182022832 ze dne 30.01.2007 na základě pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26.03.2010, č.j. 51 C 384/2010-13, celkem ve výši 79.072,78 Kč, sestávající z jistiny 39.079,01 Kč a příslušenství 39.993,77 Kč (náklady řízení 22.308,-Kč, náklady exekučního řízení 4.622,20 Kč, smluvní úrok 2.223,50 Kč, úrok z prodlení 81,51 Kč, poplatky, pojištění, pokuty 10.758,56 Kč). 4) U přezkumného jednání dne 26.05.2014 insolvenční správkyně pohledávku č. 1 popřela co do pravosti v rozsahu 10.658,35 Kč a pohledávku č. 2 v rozsahu 15.380,76 Kč. Rozsah popření u obou pohledávek odpovídal součtu smluvní pokuty a nákladů exekučního řízení. Smluvní pokuty byly popřeny s argumentací, že byly sjednány neplatně v rámci úvěrových podmínek, které byly rozsáhlé, vyhotovené drobným písmem, věřitel uzavíral obě smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a dlužnice ji uzavírala v postavení spotřebitelky. Náklady exekučního řízení byly popřeny proto, že dosud nebyly pravomocně přiznány. Dlužnice obě pohledávky uznala. 5) Insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

ICM R

Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný jako věřitel řádně a včas přihlásil přihláškou P3 své vykonatelné pohledávky č. 1 a č. 2, které insolvenční správkyně částečně co do pravosti popřela. Pohledávky byly přezkoumány jako vykonatelné. Žalobkyně včas uplatnila své právo žalobou u soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání, tj. ve lhůtě v souladu s ust. § 199 odst. 1 IZ. Žaloba směřuje správně proti věřiteli, který pohledávky přihlásil.

Ze smlouvy o úvěru s pojištěním klienta Expres č. 179025178 ze dne 14.07.2006 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný označený sídlem a IČ a dlužnice označená jménem, příjmením, rodným číslem a bydlištěm. Věřitel se zavázal dlužnici poskytnout úvěr ve výši 50.000,-Kč a dlužnice se zavázala tento úvěr vrátit v 72 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1.180,84 Kč (která sestávala ze splátky jistiny, úroků a pojištění). Řádné měsíční splátky byly splatné k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20.08.2006. Roční úroková sazba činila 15,90 % p.a. a RPSN bylo stanoveno ve výši 17,57 %. Dlužnice byla oprávněna splatit úvěr i předčasně za předem stanovených podmínek. Smluvní strany ve smlouvě prohlásily, že záležitosti výslovně neupravené ve smlouvě se řídí všeobecnými obchodními podmínkami žalovaného, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Dlužnice svým podpisem potvrdila, že jí tyto podmínky byly předány, že s nimi souhlasí. Rovněž potvrdila, že převzala sazebník a seznámila se s jeho obsahem.

Z oznámení žalovaného o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22.04.2009 soud zjistil, že věřitel GE Money Bank, a.s. sdělil dlužnici, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr č. 179025178 za splatný ke dni 22.04.2009 a že k datu zesplatnění činí celková dlužná částka 48.046,65 Kč (z toho smluvní pokuta včetně poplatků dle sazebníku činila 8.738,35 Kč).

Z výpisu z úvěrového účtu k úvěru č. 179025178 soud zjistil, že k datu 28.02.2014 činila dlužná částka z úvěru poskytnutého Anně anonymizovano 15.046,65 Kč a k datu 01.06.2009 48.046,65 Kč.

Z žaloby GE Money Bank, a.s. podané u Obvodního soudu pro Prahu 1 vzal soud za prokázáno, že v ní byla dlužnice vymezena jako spotřebitelka-nepodnikatelka, přičemž žalovaný (v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1 jako žalobce) se domáhal vůči dlužnici zaplacení částky 48.046,65 Kč podle smlouvy o úvěru uzavřené dne 14.07.2006. V rámci specifikace dlužné částky je uvedena i sporná smluvní pokuta a poplatky (8.738,35 Kč), přičemž k žalobě byly doloženy stejné dokumenty, na něž odkazuje i přihláška.

Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15.01.2010, č.j. 51 C 6688/2009-13, soud zjistil, že tímto rozsudkem byla dlužnici uložena povinnost uhradit věřiteli (žalovanému) pohledávku ve výši 48.046,65 Kč, a to v měsíčních splátkách 2.100,-Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek, a dále byla dlužnice zavázána zaplatit věřiteli na náhradě nákladů řízení 21.204,-Kč, rovněž v měsíčních splátkách po 900,-Kč. Tento rozsudek byl vydán jako rozsudek pro uznání dle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř., neboť dlužnice nárok věřitele uznala. Rozsudek nabyl právní moci 27.02.2010.

Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 29.06.2010, č.j. 26 EXE 3340/2010-12, soud zjistil, že byla vůči dlužnici jako povinné nařízena exekuce

ICM R k uspokojení pohledávky GE Money Bank, a.s. ve výši 48.046,65 Kč, nákladů předcházejícího řízení 21.204,-Kč a nákladů oprávněného v exekučním řízení, které budou v průběhu řízení stanoveny, přičemž provedením exekuce byl pověřen JUDr. Tomáš Vrána-soudní exekutor.

Ze smlouvy o úvěru s pojištěním klienta Expres č. 182022832 ze dne 30.01.2007 vzal soud za prokázáno, že ji uzavřel žalovaný označený sídlem a IČ a dlužnice označená jménem, příjmením, rodným číslem a bydlištěm. Věřitel se zavázal dlužnici poskytnout úvěr ve výši 50.000,-Kč a dlužnice se jej zavázala vrátit v 72 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1.180,84 Kč (sestávající z měsíční splátky jistiny a úroků 1.081,84 Kč a pojištění 99,-Kč). Řádné měsíční splátky byly splatné k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20.02.2007. Roční úroková sazba činila 15,90 % p.a. a RPSN činilo 17,57 %. Dlužnice byla oprávněna splatit úvěr předčasně za předem stanovených podmínek. Smluvní strany se dohodly, že záležitosti výslovně neupravené ve smlouvě se řídí všeobecnými obchodními podmínkami GE Money Bank a.s., které tvoří nedílnou součást smlouvy. Dlužnice podpisem potvrdila, že jí tyto podmínky byly předány, a že s nimi bez výhrad souhlasí. Dále potvrdila, že převzala sazebník a seznámila se s jeho obsahem.

Z oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22.04.2009 soud zjistil, že věřitel GE Money Bank, a.s. sdělil dlužnici, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr č. 182022832 za splatný ke dni 22.04.2009. K tomuto dni činí celková dlužná částka 52.542,58 Kč (z toho smluvní pokuta a poplatky 10.758,56 Kč).

Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 01.06.2009 a ze dne 28.02.2014 soud zjistil, že dluh dlužnice z úvěrové smlouvy č. 182022832 činil jak ke dni 28.02.2014, tak ke dni 01.06.2009 52.542,58 Kč.

Z žaloby na vydání rozsudku adresované Obvodnímu soudu pro Prahu 1 vzal soud za prokázáno, že se jí žalovaný (v nalézacím řízení jako žalobce) domáhal vůči dlužnici vydání rozsudku, kterým by byla zavázána mu zaplatit částku 52.542,58 Kč (sestávající mimo jiné ze smluvní pokuty a poplatků ve výši 10.758,56 Kč) podle smlouvy o úvěru ze dne 30.01.2007. Dlužnice byla v žalobě označena jako spotřebitelka-nepodnikatelka, k žalobě byly připojeny listiny, na které žalovaný věřitel odkazuje i v přihlášce.

Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26.03.2010, č.j. 51 C 384/2010-13, vzal soud za prokázáno, že tímto rozsudkem byla dlužnici uložena povinnost uhradit věřiteli (žalovanému) pohledávku ve výši 52.542,58 Kč v měsíčních splátkách 2.200,-Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek, a na náhradě nákladů řízení 22.308,-Kč ve splátkách po 1.000,-Kč měsíčně. Rozsudek byl vydán jako rozsudek pro uznání dle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř., neboť dlužnice nárok věřitele uznala. Rozsudek nabyl právní moci 08.05.2010 a vykonatelnosti 21.06.2010.

Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 26.01.2011, č.j. 26 EXE 2396/2011-7, soud zjistil, že byla vůči dlužnici jako povinné nařízena exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného GE Money Bank, a.s. ve výši 52.142,58 Kč, nákladů

ICM R předcházejícího řízení 22.308,-Kč a nákladů exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, přičemž provedením exekuce byl pověřen JUDr. Tomáš Vrána.

Z všeobecných produktových podmínek účinných od 31.12.2013 a sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 01.09.2013 GE Money Bank a.s. soud zjistil, že se jedná o dokumenty žalovaného, které nejsou nikým podepsány a ve kterých jsou blíže definovány pojmy, které žalovaný běžně používá ve svých smlouvách s klienty. Sazebník obsahuje vyčíslení jednotlivých položek za nabízené produkty, které žalovaný klientům poskytuje. V sazebníku je uvedena rovněž položka smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru, která je stanovena ve výši 20 % z každé dlužné splátky minimálně 100,-Kč.

Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu, a sice že přihlášený věřitel uzavíral předmětné smlouvy o úvěru (č. 179025178 ze dne 14.07.2006, č. 182022832 ze dne 30.01.2007) v rámci své podnikatelské činnosti a dlužnice Anna anonymizovano je uzavírala v postavení spotřebitelky-nepodnikatelky. Žaloby GE Money Bank, a.s. ozřejmovaly, že je uplatněn nárok ze spotřebitelské smlouvy, neboť dlužnice jako účastnice řízení v procesním postavení žalované byla vymezena jako spotřebitelka. Nad to nutno zdůraznit, že toto postavení dlužnice vyplývalo i z listin, které tvořily přílohy k žalobě. O sporných pohledávkách bylo Obvodním soudem pro Prahu 1 rozhodnuto pravomocnými rozsudky pro uznání (ze dne 15.01.2010, č.j. 51 C 6688/2009-13, ze dne 26.03.2010, č.j. 51 C 384/2010-13). O nákladech exekučního řízení nebylo dosud pravomocně rozhodnuto (bylo nesporné).

Na zjištěný skutkový stav navázal soud právní hodnocení věci a dospěl k závěru, že žaloba nebyla z větší části podána důvodně. Zjištěný skutkový stav podřadil pod ust. § 199 odst. 2 IZ a ust. § 153a o.s.ř. Mezi účastníky nebylo sporné, že část pohledávky č. 1 ve výši 8.738,35 Kč z titulu smluvní pokuty podle smlouvy o úvěru a část pohledávky č. 2 ve výši 10.758,56 Kč z titulu smluvní pokuty podle smlouvy o úvěru, které byly přihlášeny v rámci přihlášky P3, jsou pohledávky vykonatelné, které žalobkyně může popřít pouze v rámci vymezeném ustanovením § 199 odst. 2 a 3 IZ, podle kterého jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci a uplatněny mohou být pouze skutečnosti, pro které byla pohledávka č. 1 a č. 2 popřena. Výklad posledně zmíněného zákonného ustanovení podal Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 18.07.2013, sp.zn. 29 ICdo 7/2013, dále pak např. v usnesení ze dne 29.08.2013, sp.zn. 29 ICdo 31/2013. Pro stručnost tento soud na závěry prezentované v obou rozhodnutích odkazuje.

Tím, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 vydala v obou případech rozsudek pro uznání dle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. na základě uznání žalobou uplatněných nároků (tj. i z titulu smluvních pokut případně poplatků) dlužnicí, tedy osvědčila, že podle ní uplatněné právo vyplývá ze skutečností, uvedených věřitelem GE Money Bank, a.s. Jestliže skutečnosti uvedené v žalobách ozřejmovaly, že jsou uplatněny nároky ze spotřebitelské smlouvy, pak námitka neplatnosti smluvních pokut v rámci úvěrových smluv je ryze námitkou právní.

ICM R

Jelikož tento soud dospěl k závěru, že důvodem popření pravosti části pohledávky č. 1 a č. 2 (obou vykonatelných) není skutečnost dříve v nalézacím řízení neuplatněná, nezbývá než dospět k závěru, že daný skutkový stav má vést k jinému právnímu posouzení věci, než které o něm v řízení, které předcházelo vydání rozsudku, učinil Obvodní soud pro Prahu 1. Jinak vyjádřeno, argumentace žalobkyně, pro kterou popřela pohledávku č. 1 přihlášenou z titulu smluvní pokuty a pohledávku č. 2 přihlášenou rovněž z titulu smluvní pokuty, je kritikou správnosti právního posouzení věci, tedy jiným právním posouzením věci, které ust. § 199 odst. 2 IZ zapovídá.

Jinak je tomu u přihlášených nákladů exekučních řízení. V posuzované věci nebylo prokázáno, že o nákladech exekučního řízení bylo soudním rozhodnutím či příkazem k úhradě nákladů exekuce pravomocně rozhodnuto, a proto pohledávky přihlášené z tohoto titulu nemohou obstát, když ostatně nelze přehlédnout, že sám žalovaný na tuto část pohledávek č. 1 a č. 2 rezignoval, když nárok uplatněný žalobou v tomto rozsahu uznal.

Z výše popsaných důvodů pak soud rozhodl, jak ve výrocích tohoto rozsudku uvedeno.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 202 odst. 1 IZ, kdy ve sporu o pravost přihlášené pohledávky nemá úspěšnější žalovaný právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenční správkyni, a jelikož v tomto sporu nebyl shledán důvod pro aplikaci ust. § 202 odst. 2 IZ, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

V Ostravě dne 18.08.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v. r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R