38 ICm 2079/2010
Jednací číslo: 38 ICm 2079/2010-38 KSBR 38 INS 7445/2010-C2-4

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Bejčkovou v právní věci žalobce: ŠkoFIN s.r.o., IČ: 458 05 369, Pekařská 6, 155 00 Praha 5, zastoupeného JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem Opletalova 4, 110 00 Praha 1, proti žalované: JUDr. Anita Nejedlá, advokátka se sídlem Nám. E. Husserla 4423/16a, 796 01 Prostějov, insolvenční správkyně dlužníka Van den Berg, a.s., IČ: 262 17 864, Komenského 3, 796 01 Prostějov, o určení pořadí pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že pohledávka žalobce, společnosti ŠkoFIN s.r.o., se sídlem Praha 5, Pekařská 6, IČ: 458 05 369 ve výši 110.386,-Kč vůči dlužníkovi-Van den Berg a.s., se sídlem Prostějov, Komenského 3, IČ: 262 17 864 je po právu s právem na oddělené uspokojení, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění: Žalobou doručenou soudu dne 20. 12. 2010 se žalobce domáhal určení, že jeho pohledávka ve výši 110.386,-Kč je s právem na oddělené uspokojení (správně zajištěná , popř. s právem na uspokojení ze zajištění ). V žalobě uvedl mimo jiné, že při přezkumném jednání konaném dne 11. 11. 2010 popřela žalovaná pořadí jeho pohledávky přihlášené ve výši 110.386,-Kč z důvodu neplatnosti smluvního ujednání o zajišťovacím převodu práva v protokolu o převzetí předmětu financování ze dne 29. 4. 2008 a ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva v bodě 3 obchodních podmínek smlouvy o úvěru č. 656793. Dle KSBR 38 INS 7445/2010-C2-4/2

žalobce je však jeho pohledávka z předčasně ukončené smlouvy o úvěru č. 656793 zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, tj. vozidlem Škoda Roomster (N1) combi 1.4 16V Style 63 kW, číslo karoserie TMBUCB5J685069733. Dále uvedl, že dne 28. 4. 2008 uzavřel s dlužníkem smlouvu o úvěru č. 656793, jejímž předmětem bylo poskytnutí účelově určeného úvěru ve výši 307.875,-Kč s tím, že předmětem financování bylo výše specifikované vozidlo; dlužník předmětné vozidlo převzal dne 29. 4. 2008. Dne 29. 4. 2008 uzavřel žalobce se společnosti Automechanika, a.s., dohodu o převzetí dluhu, podle níž měl žalobce převzít dluh klienta představující doplatek kupní ceny ve výši 307.875,-Kč (pro úplnost žalobce uvedl, že se jedná o komplex smluv, na základě nichž dlužník zakoupí vozidlo, část kupní ceny financuje z vlastních zdrojů a část je financována z úvěru, přičemž žalobce uhradí částku úvěru odpovídající doplatku kupní ceny přímo dodavateli vozidla-v daném případě společnosti Automechanika, a.s.). Dále žalobce uvedl, že zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování sjednaly strany dne 29. 4. 2008, přičemž dohoda o zajišťovacím převodu vlastnického práva je součástí protokolu o převzetí předmětu financování k úvěrové smlouvě č. 656793. Dne 8. 3. 2010 oznámil žalobce klientovi , že využívá svého práva na převod vlastnictví k předmětnému vozidlu; důvodem bylo prodlení dlužníka s hrazením úvěrových splátek. Skutečnost, že následně dlužník dlužné splátky doplatil a další splátky hradil, údajně na oprávnění žalobce uplatnit vlastnické právo k vozidlu nic nemění.

Ve vyjádření k žalobě uvedla žalovaná s odkazem na judikát NS ČR sp. zn. 31 Odo 495/2006, že zajišťovací převod vlastnického práva k vozidlu považuje za neplatný. K tomu dále uvedla, že žalobce uzavřel s dlužníkem smlouvu, podle níž mělo dojít k převodu vlastnického práva k předmětu financování na věřitele ke dni, ke kterému věřitel své právo na nabytí vlastnického práva uplatní v případě porušení obchodních podmínek. V bodě 3.2 obchodních podmínek je však dle žalované uvedeno mimo jiné, že se vlastnické právo k předmětu financování převádí z klienta na společnost bez ohledu na předání a převzetí vozidla okamžikem, kdy je dlužníku doručeno písemné oznámení, na základě kterého společnost toto své právo uplatní; nehovoří se tedy o tom, že by uplatnění vlastnického práva bylo podmíněno porušením obchodních podmínek. Podle žalované sjednal žalobce s žalovaným (správně s dlužníkem ) ve smlouvě odkládací podmínku vzniku zajišťovacího práva a tu uplatnil až s odstupem času od uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva, tedy až se dlužník dostal do prodlení s úhradou splátek úvěru. Smlouva tedy dle žalované nesloužila k zajištění závazku dlužníka po dobu trvání závazkového vztahu, ale jen jako sankce dlužníka pro zajištění dluhu ze závazkového vztahu. Závěrem žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl a žalobci uložil povinnost k náhradě nákladů řízení.

Žalobce se ke stanovisku žalované vyjádřil podáním doručeným soudu dne 2. 7. 2012. Uvedl, že zajišťovací převod vlastnického práva ke smlouvě o úvěru č. 656793 byl mezi stranami sjednán v protokolu o převzetí předmětu financování k úvěrové smlouvě č. 656793, který smluvní strany podepsaly dne 29. 4. 2008. Odkázal při tom na příslušnou část textu obsahující zmíněnou dohodu. Dále uvedl, že bližší podrobnosti zajišťovacího převodu vlastnického práva jsou obsaženy v obchodních podmínkách smlouvy o úvěru č. 656793, konkrétně v bodu 3, na jehož text rovněž odkázal. Podle žalobce nelze sjednaný zajišťovací převod práva k vozidlu považovat za ujednání o tzv. propadné zástavě, a to zejména s ohledem na ujednání o způsobu zpeněžení předmětu zajištění, způsobu vypořádání případného přeplatku a způsobu zániku zajišťovacího práva. KSBR 38 INS 7445/2010-C2-4/3

Soud nařídil ve věci jednání na den 4. 10. 2012. Ze zápisu o přezkumném jednání ze dne 11. 11. 2010, z výzvy insolvenční správkyně adresované věřiteli ŠkoFIN s.r.o. k uplatnění práva na určení pořadí pohledávky ze dne 3. 12. 2010 včetně doručenky a z údaje na prezenčním razítku Krajského soudu v Brně na č.l. 1 žaloby soud zjistil, že žaloba na určení pořadí pohledávky byla u soudu podána ve lhůtě dle ustanovení § 198 odst. 1 insolvenčního zákona, tedy včas.

Při jednání žalobce dále-s odkazem na odvolání podané v obdobné věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 38 ICm 2081/2010-uvedl, že z protokolu o převzetí předmětu financování k úvěrové smlouvě č. 656793 jednoznačně vyplývá, že tento je uzavírán v souvislosti se smlouvou o úvěru č. 656793, když se jedná o protokol o převzetí předmětu financování k úvěrové smlouvě č. 656793 . Dále poukázal na to, že protokol je zpracován na hlavičkovém papíře žalobce, tj. společnosti ŠkoFIN s.r.o., a na ustanovení § 266 obchodního zákoníku ohledně výkladu projevu vůle smluvních stran.

Jak vyplývá z protokolu o jednání, zůstala mezi stranami sporná platnost tvrzené smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva. Soud tedy provedl dokazování listinami předloženými žalobcem, a to smlouvou o úvěru č. 656793 ze dne 28. 4. 2008, obchodními podmínkami smlouvy o úvěru č. 656793, protokolem o převzetí předmětu financování k úvěrové smlouvě č. 656793 ze dne 28. 4. 2008, oznámením o využití práva na převod vlastnictví ze dne 8. 3. 2010, rámcovou smlouvou o obchodním zastoupení ze dne 4. 1. 2005 a plnou mocí vystavenou společnosti Automechanika, a.s., dne 1. 1. 2005.

Ze smlouvy o úvěru č. 656793 zjistil soud následující skutečnosti: smluvní strany (společnost ŠkoFIN s.r.o. jako věřitel a dlužník jako klient) uzavřely dne 28. 4. 2008 smlouvu o úvěru za účelem financování pořízení vozidla Škoda Roomster (N1) kombi 1.4 16V Style 63 kW, číslo karoserie TMBUCB5J685069733 (dále jen předmětné vozidlo ) s předpokládaným termínem dodání 29. 4. 2008. Za společnost ŠkoFIN s.r.o. jednala při uzavření smlouvy na základě plné moci společnost Automechanika, a.s., která byla rovněž dodavatelem předmětného vozidla. Strany se dohodly na cenových podmínkách a na tom, že jejich práva a povinnosti se řídí Obchodními podmínkami smlouvy o úvěru a dále Všeobecnými obchodními podmínkami finančních služeb poskytovaných společností ŠkoFIN s.r.o. . V základních ujednáních je dále uvedeno, že klient byl předběžně informován, zda a jakým způsobem bude provedeno zajištění pohledávek společnosti ŠkoFIN s.r.o. z této smlouvy s tím, že o přesném způsobu zajištění bude klient informován nejpozději před převzetím předmětného vozidla.

Z obchodních podmínek smlouvy o úvěru č. 656793, s nimiž byl dlužník seznámen dne 28. 4. 2008, soud zjistil, že dle článku 3.1 pokud se smluvní strany dohodly na zajišťovacím převodu vlastnického práva podle ustanovení § 553 a násl. obč. zák. a pokud společnost na základě této dohody nabude vlastnické právo k PF (poznámka: zřejmě k předmětu financování), práva a povinnosti vztahující se k PF se řídí po dobu trvání zajišťovacího převodu vlastnického práva (tedy od nabytí vlastnického práva společností do zániku účinnosti zajišťovacího převodu podle následujícího odstavce) rovněž dále uvedenými ustanovení(mi) tohoto článku 3 obchodních podmínek . KSBR 38 INS 7445/2010-C2-4/4

Z protokolu o převzetí předmětu financování k úvěrové smlouvě č.: 656793, který podepsala společnost Automechanika, a.s., jako dodavatel a dlužník jako klient dne 29. 4. 2008, zjistil soud následující: dlužník v protokolu potvrdil, že dne 29. 4. 2008 převzal předmětné vozidlo a převzal (případně viděl) originál velkého technického průkazu č. UD 670517. V závěru protokolu je pod nadpisem Zajišťovací převod práva uvedeno, že smluvní strany se v souladu s § 553 obč. zák. dohodly, že klient k zajištění pohledávky společnosti na vrácení poskytnutého úvěru poskytnutého podle této smlouvy o úvěru a k zajištění zaplacení příslušenství a případných dalších pohledávek z této smlouvy, převádí na věřitele vlastnické právo k níže specifikovanému vozidlu, které je předmětem financování, a to ke dni, ke kterému společnost své právo na nabytí vlastnického práva k předmětu financování uplatní v případě porušení obchodních podmínek .

Z oznámení o využití práva na převod vlastnictví ze dne 8. 3. 2010 soud zjistil, že žalobce sdělil tímto přípisem dlužníkovi, že na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva č. 656793 ze dne 29. 4. 2008 uplatňuje dnem doručení oznámení vlastnické právo k předmětnému vozidlu.

Podle § 553 občanského zákoníku (dále jen ObčZ ) může být splnění závazku zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva). Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně.

Podle § 34 ObčZ je právní úkon projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Podle § 40 odstavce 1 ObčZ nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný.

Podle § 2 písm. g) insolvenčního zákona je zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.

Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a dlužníkem nedošlo k písemnému uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva, nebyla tedy splněna podmínka její platnosti uložená ustanovením § 553 odst. 2 ObčZ. Smlouva o úvěru č. 656793 neobsahuje smluvní ujednání stran týkající se zajišťovacího převodu práva, ale pouze poznámku o předběžné informaci dlužníka o tom, zda (tedy zda vůbec) a jakým způsobem bude provedeno zajištění pohledávek žalobce ze smlouvy o úvěru. Smlouva rovněž neobsahuje-kromě odkazu na Obchodní podmínky smlouvy o úvěru a Všeobecné obchodní podmínky finančních služeb poskytovaných společností ŠkoFIN s.r.o. -žádný odkaz na listinu tvořící přílohu této smlouvy, tedy ani na protokol o převzetí předmětu financování ze dne 29. 4. 2008. Protokol o převzetí předmětu financování k úvěrové smlouvě č. 656793, v němž je ujednání týkající se zajišťovacího převodu práva obsaženo, nesplňuje dle názoru soudu náležitosti smlouvy jakožto právního úkonu. Protokol je podepsán dodavatelem vozidla (společnost Automechanika, a.s.) a dlužníkem a dlužník v něm pouze potvrzuje, že přebírá předmětné vozidlo, dále že převzal (případně viděl) originál velkého technického průkazu a další skutečnosti, týkající se vozidla a jeho stavu; nejde tedy o projev KSBR 38 INS 7445/2010-C2-4/5 vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv či povinností ve smyslu § 34 ObčZ. Ujednání týkající se zajišťovacího převodu práva na předcházející text protokolu nenavazuje -v protokole je dlužník označen jako klient a společnost Automechanika, a.s., jako dodavatel , zatímco ujednání týkající se zajišťovacího převodu práva používá termínů smluvní strany , společnost a věřitel , které odpovídají terminologii smlouvy o úvěru. Současně je toto ujednání nesrozumitelné, pokud jde o specifikaci předmětu zajištění; dle jeho textu klient převádí na věřitele vlastnické právo k níže specifikovanému vozidlu , pod textem (tedy níže) jsou však pouze data podpisů protokolu a podpisy dodavatele a klienta s doložkou o ověření podpisů. Námitky žalobce vznesené proti těmto závěrům považuje soud za právně bezvýznamné. Skutečnost, že protokol o převzetí předmětu financování k úvěrové smlouvě č. 656793 je vyhotoven na listině opatřené označením žalobce a v nadpisu obsahuje označení úvěrové smlouvy č. 656793, dle soudu neznamená, že tato listina je nedílnou součástí této smlouvy. Výkladové pravidlo obsažené v ustanovení § 266 obchodního zákoníku nelze v daném případě použít, neboť úvěrová smlouva neobsahuje smluvní ujednání stran týkající se zajišťovacího převodu práva, které by bylo možno za použití tohoto ustanovení ve prospěch žalobce vyložit.

S ohledem na zjištěné skutečnosti se soud již nezabýval obchodními podmínkami smlouvy o úvěru č. 656793, neboť dle článku 3 obchodních podmínek se práva a povinnosti vztahující se k předmětu financování měla řídit ustanoveními tohoto článku v případě, že se smluvní strany dohodnou na zajišťovacím převodu vlastnického; podle názoru soudu k této dohodě mezi smluvními stranami nedošlo.

Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v plném rozsahu zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná měla ve sporu plný úspěch; jelikož jí však žádné náklady řízení nevznikly, soud jí jejich náhradu nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 4. října 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Jarmila Bejčková, v.r. Renata Crhová samosoudce