38 ICm 1169/2010
38 ICm 1169/2010-23

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Křivánkovou v právní věci žalobce UniCredit Leasing CZ, a.s., se sídlem 150 00 Praha 5, Radlická 14/3201, IČO 158 86 492, zastoupeného Mgr. Hanou Vincourkovou, advokátkou se sídlem 273 05 Svinařov, Družstevní 227, proti žalovanému Mgr. Radanu M e l k o v i , se sídlem 120 00 Praha 2, Trojanova 18, insolvenčnímu správci dlužníka APT CZECH s.r.o., se sídlem 268 01 Hořovice, Pod Nádražím 654, IČO 250 04 263, zastoupenému Mgr. Janem Zachariášem, advokátem se sídlem 120 00 Praha 2, Trojanova 18, o žalobě na určení pravosti pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 322 226,-Kč, přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení dlužníka APT CZECH s.r.o., se sídlem 268 01 Hořovice, Pod Nádražím 654, IČO 250 04 263, vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 38 INS 8864/2009, je po p r á v u .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na určení, že jeho pohledávka ve výši 322 226,-Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka APT CZECH s.r.o., se sídlem 268 01 Hořovice, Pod Nádražím 654, IČO 250 042 63, popřená insolvenčním správcem i dlužníkem na přezkumném jednání, konaném dne 19. července 2010, z důvodu započtení, je po právu s tím, že jde o pohledávku ze zálohového financování, která byla před zahájením insolvenčního řízení uznána dlužníkem co do původní části 2 264 434,-Kč, která se však postupnými zápočty snížila na předmětnou částku 322 226,-Kč. Žalobce tak nesouhlasí s názorem žalovaného, že i tato předmětná částka zanikla zápočtem, neboť toto nebylo nijak ze strany dlužníka, resp. žalovaného doloženo. Na základě těchto skutečností má žalobce za to, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 322 226,-Kč.

Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že řádně přezkoumal přihlášenou pohledávku žalobce a že ji pro pochybnosti o její pravosti popřel. Stejně tak ji popřel i dlužník. Přestože dlužník tak slíbil, nepředal mu všechny potřebné dokumenty, dokládající zánik této pohledávky. Pohledávku popřel z důvodu započtení na základě dohody ze dne 28.2.2007, v níž bylo uvedeno, že v dohodě uvedené faktury budou započteny s každou fakturou za obchodní případ ve výši 40 % z hrazené částky až do úplného vyrovnání dlužné částky. Žalovaný tak navrhl soudu zamítnutí žaloby s tím, že pohledávka zanikla započtením, avšak tyto zápočty soudu nemůže předložit, neboť mu je dlužník nepředal.

Účastníci učinili nespornými tvrzení o skutečnostech, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2010 č. j. KSPH 38 INS 8864/2010-A-17 byl zjištěn úpadek dlužníka APT CZECH s.r.o., se sídlem 268 01 Hořovice, Pod Nádražím 654, IČO 250 04 263 a na jeho majetek prohlášen konkurs, že žalobce, pokud jde o pohledávku ve výši 322 226,-Kč, řádně podal přihlášku do tohoto konkursního řízení a že přihlášená pohledávka byla insolvenčním správcem i dlužníkem v této výši popřena pro započtení, že dne 23.8.2010 byla žalobci doručena výzva k podání incidenční žaloby, která byla podána dne 9.9.2010, tedy včas.

Podle § 192 IZ mohou dlužník a insolvenční správce popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může při přezkumném jednání změnit.

Podle § 197 odst. 2 IZ, věřitele, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění dle § 197 odst. 2 insolvenčního zákona. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 198 odst. 2 IZ může žalobce v žalobě uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku.

Soud z provedeného dokazování, zejména ze smlouvy k zálohovému předfinancování zjistil, že žalobce uzavřel s dlužníkem smlouvu k zálohovému předfinancování, jehož účelem bylo krátkodobé předfinancování společného prodeje předmětů (dále jen Stroje), které prodávající vyrábí, případně je nakupuje u dovozce, výrobce nebo třetích osob a na které je již uzavřena s věřitelem leasingová smlouva, ale stroj není ještě osobě, která uzavřela s žalobcem leasingovou smlouvu, předán, tzn. že prodávající nepředal žalobci předávací protokol, konečnou fakturu, případně jiný doklad, že výše otevřených pohledávek z titulu takto poskytnutých finančních prostředků je dána součtem vystavených zálohových faktur a je omezena celkovým limitem ZPF 0-odbyt, a že způsob předfinancování probíhá tak, že prodávající vystaví zálohovou fakturu na konkrétní Stroj a zašle ji na sídlo pobočky žalobce nejdříve 30 dnů před dohodnutým dnem předání Stroje osobě, která s žalobcem uzavřela leasingovou smlouvu. Z dohody o vzájemném zápočtu závazků a pohledávek ze dne 28.2.2007 a z informace o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků ze dne 7.8.2007, 4.8.2007, 15.8.2007, 9.8.2007 a 12.9.2007 a z faktury č. 2701124 ze dne 8.8.2007 a č. 27001126 ze dne 14.8.2007, pak bylo zjištěno, že dlužník má vůči žalobci závazek v celkové výši 2 264 434,-Kč, a to na základě faktury č. 260800032, č. 260800035 a č. 260800038 ze dne 3.7.2006, která byla vystavena na částku 859 119,-Kč, a že vzájemná pohledávka mezi dlužníkem a žalobcem ve výši 50 000,-Kč, ve výši 15 000,-Kč, ve výši 22 504,-Kč a ve výši 99 389,-Kč se započítává. Z detailního rozpisu aktuálního zůstatku, pak vyplývá, že rozdíl vzájemného zápočtu na fakturu č. 260800038 činí částku 322 226,-Kč.

Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že jediným sporným mezi stranami zůstalo, zda došlo k úplnému započtení pohledávek vyplývající ze smlouvy k zálohovému předfinancování, resp. z faktury č. 260800035 ze dne 3.7.2007 znějící na částku 859 119,-Kč, když nebylo pochyb o platnosti výše uzavřené smlouvy k zálohovému předfinancování mezi dlužníkem a žalobcem, jakož i o způsobu provádění předfinancování a následného vzájemného započítávání vzájemných pohledávek mezi dlužníkem a žalobcem. V průběhu řízení pak bylo jednoznačně prokázáno, že pohledávka vyplývající z předmětné faktury č. 260800038 ze dne 3.7.2006 zanikla na základě vzájemných zápočtů pouze co do celkové výše 536 893,-Kč. Ohledně zániku zbývající částky 322 226,-Kč však nebyly soudu ze strany žalovaného předloženy žádné relevantní důkazy s tím, že tyto mu dlužník nepředal a ani sám žalobce žádné nemá. Vzhledem k tomu, že se jedná o sporné řízení, které je ovládáno zásadou projednací, jež spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení, ukládá proto občanský soudní řád účastníku povinnost tvrdit všechny potřebné skutečnosti, tzv. povinnost tvrzení, a povinnost označit potřebné důkazy, tzv. povinnost důkazní. Mezi těmito povinnostmi je úzká vzájemná vazba, neboť předpokladem důkazní povinnosti je tvrzení skutečností účastníkem, tedy pokud účastník nesplní svou povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti, nemůže splnit ani povinnost důkazní. V daném případě je tedy na žalobci, aby prokázal vznik pohledávky vůči žalovanému, resp. vůči dlužníkovi a na žalovaném, chce-li se úspěšně bránit, že pohledávka byla zaplacena, popř. že zanikla jiným zákonem stanoveným způsobem, a o svém tvrzení nabídnout důkazy. Soud má za to, že žalobce splnil svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní, když prokázal, že mezi ním a dlužníkem vznikl vztah vyplývající ze smlouvy k zálohovému předfinancování, z něhož pak vyplývá i uplatňovaná výše žalované pohledávky, když soudu předložil důkazy prokazující zánik pohledávky jen do výše 536 893,-Kč, a že žalovaný naopak neunesl důkazní břemeno, které je institutem procesního práva a stíhá toho z účastníků, v jehož zájmu je, aby určitá skutečnost, rozhodná podle hmotného práva a účastníkem tvrzená, byla v řízení prokázána, když soudu nepředložil žádný důkaz prokazující zánik žalobcem uplatněné pohledávky, tj. pohledávky ve výši 322 226,-Kč ačkoli o této povinnosti byl soudem řádně poučen. Tvrzení žalobce, že pohledávka vyplývající z faktury č. 260800038 ze dne 3.7.2006 zanikla v plné výši, a to na základě vzájemných zápočtů mezi dlužníkem a žalobcem, však žádným způsobem neprokázal, a proto nese nepříznivé rozhodnutí ve věci, které vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě ostatních provedených důkazů.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 202 odst. 1 IZ, kdy ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu k Vrchnímu soudu v Praze do 15 dnů po jeho písemném doručení ve trojím vyhotovení.

V Praze dne 3. února 2011

JUDr. Naděžda K ř i v á n k o v á, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marie Křížová