38 ICm 1035/2011
38 ICm 1035/2011-41

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze samosoudkyní JUDr. Naděždou Křivánkovou v právní věci žalobce ABEWY EXE GROUP, s.r.o., se sídlem 130 87 Praha 3-Žižkov, Táboritská 1000/23, IČO 279 44 514, zastoupeného JUDr. Pavlem Bergerem, advokátem se sídlem 100 00 Praha 10, Bělocerkevská 1037/38, proti žalovaným a) Ing. Richardu J a s i n s k é m u , se sídlem 101 00 Praha 10, Moskevská 251/32, Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem 280 02 Kolín, Karlovo náměstí 78, b) Janu P o v o l n é m u , anonymizovano , bytem 280 02 Kolín, Karlovo náměstí 78, o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Žaloba žalobce na určení, že jeho pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Jana anonymizovano , nar. 21. 9.1971, bytem 280 02 Kolín, Karlovo náměstí 78, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 38INS 271/2011 ve výši 26 600,-Kč, je po právu, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na určení pravosti jeho pohledávky ve výši 26 600,-Kč z titulu smluvní pokuty za 133 dní prodlení s úhradami jednotlivých splátek s tím, že žalovaný 2 spolu se smlouvou o půjčce podepsal i Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, které jsou její nedílnou součástí a nárok na smluvní pokutu pak vyplývá z čl. 18 a čl. 11 těchto.

Žalovaný l ve svém vyjádření vyslovil nesouhlas s právním názorem žalobce a z toho důvodu navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. Shodně se vyjádřil i žalovaný 2.

Účastníci učinili v průběhu řízení nespornými tvrzení o skutečnostech, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2011 č.j. KSPH 38 INS 271/2011-A-13 byl zjištěn úpadek dlužníka Jana anonymizovano a povoleno oddlužení, že žalobce řádně a včas podal přihlášku do tohoto insolvenčního řízení, že při přezkumném jednání dne 24.3.2011 byla pohledávka žalobce co do částky 26 740,-Kč, představující smluvní pokutu, popřena co do pravosti insolvenčním správcem i dlužníkem a že incidenční žaloba byla podána žalobcem dne 21.4.2011, tedy včas.

Ze smlouvy o půjčce č. 2100421 ze dne 23.2.2010, smluvních podmínek, detailu půjčky a smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdce žalobce TOMMY STACHI s.r.o., IČO 27148084 uzavřel s žalovaným 2. Smlouvu o půjčce na základě níž mu vyplatil 14 000,-Kč a žalovaný se zároveň zavázal zaplatit částku 23 510,-Kč, přičemž žalovaný 2 zaplatil 10 319,-Kč. Na přezkumném jednání byla žalovanými uznána pohledávka žalobce ve výši 13 191,-Kč a zcela popřena přihlášená smluvní pokuta pro rozpor s dobrými mravy, když tato činí 1,52% denně.

Podle § 192 IZ mohou dlužník a insolvenční správce popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může při přezkumném jednání změnit.

Podle § 197 odst. 2 IZ, věřitele, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění dle § 197 odst. 2 insolvenčního zákona. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 198 odst. 2 IZ může žalobce v žalobě uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. že mezi žalobcem a žalovaným 2) byla uzavřena smlouva o půjčce podléhající režimu občanského zákoníku a zák. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., a tato obsahuje podstatné náležitosti této smlouvy. Tuto smlouvu soud shledal, shodně jako žalovaní, platnou. Pokud jde o žalobcem uplatněnou smluvní pokutu, zde soud dospěl k závěru, že v této části závazkový vztah (předmětnou smlouvu) je nutno posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku. Ustanovení o smluvní pokutě upravená v § 300 až § 302 obchodního zákoníku se totiž vztahují pouze na situace, kdy zavázaným je podnikatel (profesionál), který si musí být vědom hospodářského rizika v případě sjednání smluvní pokuty, a proto jsou na něj kladeny z hlediska odpovědnosti přísnější podmínky než na nepodnikatele (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 2707/2007 ze dne 14.10.2009). V dané věci však žalovaný 2) uzavíral smlouvu o půjčce jako fyzická osoba-nepodnikatel a použití ustanovení o smluvní pokutě v občanském zákoníku (§ 544 a § 545 občanského zákoníku) je v jeho prospěch, protože občanskoprávní úprava smluvní pokuty v případě nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty umožňuje posoudit ujednání o takové smluvní pokutě jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle ust. § 39 občanského zákoníku, na rozdíl od úpravy smluvní pokuty v obchodním zákoníku, kdy v případě nepřiměřené vysoké smluvní pokuty je dána možnost pouze její moderace (až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením zajišťovaného závazku) podle ust. § 301 obchodního zákoníku. Zákon nevylučuje možnost sjednání smluvní pokuty za prodlení s placením peněžitého závazku, nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty (při porušení povinnosti spočívající v nezaplacení) vzniká vedle nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Odepřít ochranu jednání, které je v rozporu s dobrými mravy lze pouze takovému druhu jednání, které opomíjí prevenční (donucení dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku), sankční (nepříznivý následek v podobě vzniku další povinnosti zaplatit peněžitou částku ve sjednané výši v případě porušení smluvní povinnosti účastníkem závazkového vztahu) a kompenzační (náhrada škody za nesnáze způsobené opožděným plněním) charakter (funkci) institutu smluvní pokuty. V dané věci žalobce uplatňuje smluvní pokutu ve výši 26 600,-Kč, když dlužník byl v prodlení po dobu 133 dnů, což činí 200,-Kč denně. Takto sjednaná smluvní pokuta zcela postrádá svou prevenční funkci k řádnému splnění závazku, rovněž tak kompenzační funkci, kdy je nutno zdůraznit, že smluvní pokuta v občanském zákoníku je upravena jako paušalizovaná náhrada škody a sjednaná smluvní pokuta svou výší takovou náhradu značně přesahuje. Z uvedených důvodů soud shledává předmětnou smlouvu v části ujednání o smluvní pokutě absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle ust. § 39 a § 41 občanského zákoníku. Nárok žalobce ve vztahu k pohledávce ve výši 26 600,-Kč proto po právu dán není, a proto byla žaloba žalobce zamítnuta.

Vzhledem k tomu, že všichni účastníci se vzdali práva na náhradu nákladů řízení, soud tuto žádnému z nich nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu k Vrchnímu soudu v Praze do 15 dnů po jeho pí- semném doručení ve trojím vyhotovení.

V Praze dne 6. října 2011

JUDr. Naděžda K ř i v á n k o v á, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Monika Steinbauerová