38 Cm 9/2010
Číslo jednací: 38 Cm 9/2010-139

ČESKÁ REPUBLIKA

R O ZS U D E K

JM ÉN EM R EPUB LI K Y

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Lubomírem Utratou ve věci žalobkyně: NORDIC STEEL s.r.o., IČ: 285 71 274, Masarykova 359, 742 45 Fulnek, zast. JUDr. Richardem Pustějovským, advokátem se sídlem Matiční 730/3, 702 00 Ostrava, proti žalovanému: Mgr. Lukáš Stoček, K Nemocnici 18, 741 01 Nový Jičín, insolvenční správce dlužníka VVM plus s.r.o., IČ: 258 60 429, Masarykova 428, Fulnek, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, Na Hradbách 21, 729 01 Ostrava, o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty

tak to :

I. Žaloba, aby z majetkové podstaty dlužníka VVM Plus s.r.o., IČ: 258 60 429, se sídlem Fulnek, Masarykova č.p. 428, byly vyloučeny nemovitosti, a to:

-budova bez č.p./č.e.-garáž na pozemku parc. č. 1400/2, -budova bez č.p./č.e.-prům. obj. na pozemku parc. č. 1404/2,

-budova č.p. 423-prům. obj. na pozemku parc. č. 1404/3, -budova bez č.p./č.e.-jiná stavba na pozemku parc. č. 1404/4, -budova bez č.p./č.e.-tech. vyb. na pozemku parc. č. 1404/5, -budova bez č.p./č.e.-jiná stavba na pozemku parc. č. 1404/6, -budova bez č.p./č.e.-jiná stavba na pozemku parc. č. 1404/12, -budova bez č.p./č.e.-jiná stavba na pozemku parc. č. 1404/14,

-pozemek parc. č. 1383/24 o výměře 103 m ostatní plocha, -pozemek parc. č. 1400/2 o výměře 69 m zastav plocha a nádvoří, ěná -pozemek parc. č. 1404/1 o výměře 10187 m ostatní plocha, -pozemek parc. č. 1404/2 o výměře 1267 m zastav plocha a nádvoří, ěná -pozemek parc. č. 1404/3 o výměře 1933 m zastav plocha a nádvoří, ěná -pozemek parc. č. 1404/4 o výměře 537 m zastav plocha a nádvoří, ěná -pozemek parc. č. 1404/5 o výměře 18 m zastav plocha a nádvoří, ěná -pozemek parc. č. 1404/6 o výměře 195 m zastav plocha a nádvoří, ěná -pozemek parc. č. 1404/7 o výměře 404 m ostatní plocha, -pozemek parc. č. 1404/8 o výměře 263 m ostatní plocha, -pozemek parc. č. 1404/9 o výměře 444 m ostatní plocha, -pozemek parc. č. 1404/10 o výměře 799 m ostatní plocha, -pozemek parc. č. 1404/11 o výměře 55 m ostatní plocha, -pozemek parc. č. 1404/12 o výměře 304 m zastav plocha a nádvoří, ěná -pozemek parc. č. 1404/13 o výměře 169 m ostatní plocha, -pozemek parc. č. 1404/14 o výměře 23 m zastav plocha a nádvoří, ěná -pozemek parc. č. 1404/15 o výměře 66 m ostatní plocha, -pozemek parc. č. 1404/16 o výměře 1086 m zastav plocha a nádvoří, ěná -pozemek parc. č. 1405 o výměře 335 m ostatní plocha, -pozemek parc. č. 1410 o výměře 714 m ostatní plocha, -pozemek parc. č. 1411/3 o výměře 1782 m orná půda, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví č. 2200 pro katastrální území Fulnek, obec Fulnek, okres Nový Jičín, s e za mí t á .

II. Žalobkyně j e p o v i n n a zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 1.362,-Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobkyně j e p o v i n n a zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě na nákladech řízení částku ve výši 26.899,15 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 31.03.2010 se žalobkyně domáhala vyloučení nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí z majetkové podstaty úpadce VVM plus s.r.o. Tvrdila, že dne 06.03.2009 uzavřela žalobkyně a žalovaný kupní smlouvu, na základě které žalobkyně nabyla výše uvedené nemovitosti za dohodnutou kupní cenu. Přípisem ze dne 25.02.2010 byla vyrozuměna insolvenčním správcem o provedení soupisu předmětných nemovitostí do majetkové podstaty úpadce s odůvodněním, že jsou dány důvody pro soupis spočívající v porušení ustanovení § 196a odst. 1 a 3 obchodního zákoníku. Žalobkyně s odůvodněním insolvenčního správce a extenzivním výkladem ust. § 196a obchodního zákoníku nesouhlasí, neboť nebyl porušen smysl této právní úpravy, kterým je aplikace zásady ochrany minoritních společníků a zásady ochrany všech společníků před svévolí statutárních orgánů. Tvrdí, že převod předmětných nemovitostí byl uskutečněn se souhlasem valné hromady úpadce, tedy s vědomím a souhlasem všech společníků úpadce a za cenu převyšující cenu nabývací. K nabytí předmětných nemovitostí do vlastnictví úpadce nedošlo v rámci podnikatelské činnosti, avšak v důsledku vypořádání vzájemných závazků úpadce a společnosti VVM-IPSO s.r.o. Žalobkyně trvá na tom, že neporušila ust. § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, neboť k převodu majetku došlo v rámci běžného obchodního styku dle § 196a odst. 4 obchodního zákoníku a především mezi dvěma právnickými osobami.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s ohledem na skutečnost, že do majetkové podstaty dlužníka sepsal nemovitosti z důvodu, že kupní smlouva ze dne 06.03.2009, na základě které měla žalobkyně nemovitosti do svého vlastnictví od dlužníka nabýt, je absolutně neplatná, když absolutní neplatnost smlouvy žalovaný spatřuje v porušení § 196a odst. 1 a 3 obchodního zákoníku. Bylo totiž povinností dlužníka nechat ocenit převáděné nemovitosti znalcem ustanoveným soudem dle § 196a obchodního zákoníku, když tato povinnost vyplývá z toho, že jediným jednatelem a společníkem dlužníka je Roman Mroček, jediným jednatelem a společníkem žalobkyně je Vojtěch Mroček, Roman Mroček a Vojtěch Mroček jsou ve vztahu otec-syn a tedy osoby blízké, prodej byl tedy uskutečněn osobě, jež je blízká osobě blízké k dlužníku a hodnota nemovitostí je vyšší než 1/10 základního kapitálu obou společností-obě společnosti mají základní kapitál 200.000,-Kč a kupní cena byla 3.100.000,-Kč. Znalecký posudek presumovaný ust. § 196a obchodního zákoníku nebyl vyhotoven a nikdo nepožádal soud, aby jmenoval znalce ke stanovení hodnoty nemovitostí. Absence posudku tak způsobuje neplatnost kupní smlouvy absolutní a je nerozhodné, jaké důvody vedly strany k prodeji nemovitostí. Pokud je neplatná kupní smlouva ze dne 06.03.2009, pak na žalobkyni nepřešlo vlastnické právo a tato nemá relevantní právní důvod pro to, aby byly nemovitosti z majetkové podstaty vyloučeny. Následně rovněž tvrdil, že neplatnost kupní smlouvy ze dne 06.03.2009 lze rovněž dovodit z porušení § 39 OZ, kdy kupní smlouva je právní úkon, který odporuje zákonu. Uzavřením kupní smlouvy poškodil Roman Mroček nejenom prodávající společnost, ale také věřitele, vůči kterým měl dlužník v době uzavření kupní smlouvy neuhrazené a splatné závazky. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, č.j. 21 Cdo 2581/2010 z 10.08.2011, podle kterého je neplatný právní úkon, kde oba účastníci, kteří úkon učinili v úmyslu zmařit jím v rozporu se zákonem uspokojení věřitele některého z nich. V této věci je společný úmysl zcela jasně dán, a to právě jednáním osob blízkých, které při kupní smlouvě vystupovaly. Úmysl poškodit věřitele je dán rovněž sjednáním nepřiměřeně nízké ceny, zápočtem kupní ceny za údajnou pohledávku kupujícího vůči dlužníku, neboť tím zvýhodnil Roman Mroček společnost svého syna před ostatními věřiteli.

Do řízení vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Ostravě, které shodně s žalovaným navrhuje zamítnutí žaloby, neboť kupní smlouvu ze dne 06.03.2009 uzavřenou mezi dlužníkem a žalobkyní považuje za absolutně neplatnou pro rozpor s ust. § 196a odst. 1 a 3 obchodního zákoníku. Dále je kupní smlouva ze dne 06.03.2009 rovněž absolutně neplatná dle § 39 OZ, neboť tato byla uzavřena v rozporu se zákonem, když obě smluvní strany jejím uzavřením sledovaly poškození věřitelů jedné z nich prodejem majetku pod jeho skutečnou cenou svým společným aktivním jednáním.

Účastníci učinili u jednání dne 07.05.2013 nesporným, že usnesením Krajského soudu v Ostravě, č.j. KSOS 38 INS 6565/2009-A31 ze dne 01.02.2010, byl zjištěn úpadek dlužníka VVM plus s.r.o., IČ: 258 60 429, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný Mgr. Lukáš Stoček, který nemovitosti, které jsou předmětem této žaloby, sepsal do majetkové podstaty dlužníka. Dále učinili nesporným, že společnost žalobkyně, jejímž jediným společníkem a jednatelem je Vojtěch Mroček (v době uzavření smlouvy), nabyla předmětné nemovitosti od dlužníka kupní smlouvou ze dne 06.03.2009 a společníkem a jednatelem dlužníka byl Roman Mroček-otec Vojtěcha Mročka. Přitom kupní smlouva ze dne 06.03.2009 byla uzavřena, aniž byl vyhotoven znalecký posudek ke stanovení hodnoty převáděného majetku a dále, že základní jmění dlužníka činí 200.000,-Kč.

Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

Z Oznámení o zápisu do soupisu majetkové podstaty ze dne 25.02.2010 bylo zjištěno, že insolvenční správce vyrozuměl žalobkyni, že nemovitosti, které jsou předmětem této žaloby, byly sepsány do majetkové podstaty dlužníka VVM plus s.r.o., a to z důvodu, že kupní smlouva ze dne 06.03.2009, kterou dlužník prodal uvedené nemovitosti žalobkyni, je neplatná pro porušení § 196a odst. 1 a 3 obchodního zákoníku. Zároveň byla žalobkyně poučena o tom, že má možnost do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno toto vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje své právo, podat žalobu proti insolvenčnímu správci na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Výzva byla žalobkyni doručena dne 01.03.2010.

Z Kupní smlouvy uzavřené dne 06.03.2009 mezi obchodní společností VVM plus s.r.o. jako prodávajícím a obchodní společností NORDIC STEEL s.r.o. jako kupujícím bylo zjištěno, že na základě této smlouvy prodávající kupujícímu prodal do jeho vlastnictví nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí, zapsané na listu vlastnictví č. 1384 pro katastrální území Fulnek, obec Fulnek, okres Nový Jičín, a to za sjednanou kupní cenu v dohodnuté výši 3.100.000,-Kč. Vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne 17.03.2009 s účinky ke dni 06.03.2009.

Z Výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví 2200, vedeného pro katastrální území Fulnek, obec Fulnek, okres Nový Jičín, vyhotoveného Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, ze dne 05.11.2012, bylo zjištěno, že žalobkyně je evidována jako vlastník nemovitostí, které jsou předmětem této vylučovací žaloby.

Dále soud na návrh žalobkyně, žalovaného a státního zastupitelství provedl důkaz Znaleckým posudkem č. 701/46/13 ze dne 16.08.2013 vyhotoveným Ostravskou znaleckou a.s., která byla soudem ustanovena znalcem za účelem stanovení tržní (v daném místě a čase obvyklé) ceny nemovitostí, které jsou předmětem žaloby, a to ke dni 06.03.2009. Dle tohoto posudku byla obvyklá cena oceňovaných nemovitostí stanovena ve výši 5,85 mil. Kč.

Soud zaslal výše uvedený znalecký posudek účastníkům a vyzval je, aby se k němu vyjádřili. Žalobkyně se ke znaleckému posudku, a to ani v dodatečně stanovené lhůtě, nevyjádřila. Žalovaný a Krajské státní zastupitelství v Ostravě shodně uvedli, že nemají námitky ke Znaleckému posudku č. 701/43/13 ze dne 16.08.2013. Následně u jednání dne 12.11.2014 žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s obsahem znaleckého posudku, kdy soudní znalec pouze s odkazem na výnosovou metodu nesprávně určil obvyklou cenu nemovitostí.

Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že těmito důkazy byl skutkový stav zjištěn dostatečně pro rozhodnutí ve věci. Proto soud pro nadbytečnost neprováděl další účastníky navržené důkazy u jednání dne 07.05.2013 a dne 12.11.2014 (viz č.l. 90-92 a č.l. 131-132 spisu).

Provedeným dokazováním a z nesporných tvrzení účastníků byl zjištěn následující skutkový stav. Dne 06.03.2009 uzavřel dlužník VVM plus s.r.o. kupní smlouvu s žalobkyní NORDIC STEEL s.r.o., dle které převedl vlastnická práva k nemovitostem označeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí na žalobkyni za dohodnutou kupní cenu ve výši 3.100.000,-Kč. V době uzavření smlouvy byl jediným společníkem a jednatelem žalobkyně Vojtěch Mroček a společníkem a jednatelem dlužníka byl Roman Mroček-otec Vojtěcha Mročka. Základní jmění společnosti dlužníka činilo 200.000,-Kč. Kupní cena nebyla stanovena znalcem a účastníci této kupní smlouvy nepožádali soud o ustanovení znalce za účelem stanovení hodnoty převáděných nemovitostí. V insolvenčním řízení dlužníka VVM plus s.r.o. pak žalovaný jako insolvenční správce zahrnul předmětné nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka VVM plus s.r.o. O zápisu do soupisu majetkové podstaty žalovaný žalobkyni uvědomil a žalobkyně včas podala žalobu na vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty.

Podle ust. § 196a odst. 1 a 3 obchodního zákoníku, společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, anebo smlouvu, jejímž obsahem je zajištění závazku těchto osob, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku. Jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ust. § 559 odst. 3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada.

Předně nutno uvést, že v průběhu tohoto řízení došlo k zásadní změně ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR ve vztahu k § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, ze které vyplývá, že důsledkem porušení povinnosti stanovit hodnotu převáděného majetku na základě posudku znalce jmenovaného soudem, kladené ust. § 196a odst. 3 obchodního zákoníku na smlouvy v něm vypočtené, je neplatnost smlouvy o převodu majetku. Dne 08.02.2012 byl vydán rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 31 Cdo 3986/2009, dle kterého byla-li ve smlouvě o převodu majetku podléhající ust. § 196a odst. 3 zák. č. 513/1991 Sb. sjednána tržní (v daném místě a čase obvyklá) cena, popř. cena pro společnost výhodnější, není tato smlouva neplatná jen proto, že tato cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Předpokladem neplatnosti smlouvy o převodu majetku podléhající ust. § 196a odst. 3 zák. č. 513/1991 Sb. není pouze nedodržení požadavku, aby hodnota převáděného majetku byla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, ale současně i skutečnost, že cena sjednaná ve smlouvě je pro společnost méně výhodná než cena v daném místě a čase obvyklá (tržní cena).

V daném případě tedy bylo pro posouzení nároku žalobkyně s přihlédnutím k výše uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR rozhodující posoudit, zda nemovité věci byly dle kupní smlouvy ze dne 06.03.2009 prodány dlužníkem žalobkyni za cenu v daném místě a čase obvyklou, neboť teprve po zjištění, že cena sjednaná ve smlouvě je pro společnost dlužníka méně výhodná, než cena v daném místě a čase obvyklá-nebo-li tržní cena, je možno konstatovat neplatnost předmětné kupní smlouvy pro rozpor s ust. § 196a odst. 3 obchodního zákoníku.

V řízení tak v reakci na uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR byl na návrh účastníků proveden důkaz znaleckým posudkem znalce Ostravská znalecká a.s. ze dne 16.08.2013, dle kterého tržní cena předmětných nemovitostí ke dni 06.03.2009 činí 5.850.000,-Kč, přičemž v kupní smlouvě sjednaná cena činila 3.100.000,-Kč. Přitom o věcné správnosti znaleckého posudku znalce Ostravská znalecká a.s. soud neměl pochybnosti.

V daném případě je tak nepochybné, že společnost dlužníka převedla dle kupní smlouvy ze dne 06.03.2009 na žalobkyni, jakožto osobu blízkou, (srovn. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.01.2010, sp.zn. 29 Cdo 4822/2008) nemovitosti za kupní cenu 3.100.000,-Kč, aniž byla hodnota tohoto převáděného majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, přičemž tato sjednaná kupní cena byla podstatně nižší než cena tržní, tedy cena v daném místě a čase obvyklá. S poukazem na ust. § 196a odst. 3 obchodního zákoníku a výše cit. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 31 Cdo 3986/2009, ze dne 08.02.2012, je dle názoru soudu kupní smlouva ze dne 06.03.2009 neplatná a žalobkyně se v důsledku její neplatnosti nestala vlastníkem předmětných nemovitých věcí. Z těchto důvodů tedy byla žaloba na vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka zamítnuta a soud se pro nadbytečnost nezabýval dalšími tvrzenými důvody neplatnosti předmětné kupní smlouvy.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. dle úspěšnosti ve sporu. Žalovaný byl v tomto sporu procesně úspěšný, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.362,-Kč. Tyto náklady tvoří hotové výdaje, a to náhrada cestovních výdajů v souvislosti s použitím osobního automobilu Subaru Outback k cestě k jednání u Krajského soudu v Ostravě dne 07.05.2013 ve výši 678,-Kč (při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km, ceně benzínu Natural 95-36,10 Kč, základní náhradě 3,60 Kč za 1 km jízdy a ujeté vzdálenosti 100 km z Nového Jičína do Ostravy a zpět) a k cestě k jednání u Krajského soudu v Ostravě dne 12.11.2014 ve výši 684,-Kč (při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km, ceně benzínu Natural 95-35,70 Kč, základní náhradě 3,70 Kč za 1 km jízdy a ujeté vzdálenosti 100 km z Nového Jičína do Ostravy a zpět). Žalobkyně byla v tomto sporu procesně neúspěšná.

V případě náhrady nákladů řízení, které platil stát, bylo postupováno dle § 148 odst. 1 o.s.ř. Znalečné v tomto sporu činilo 26.899,15 Kč a bylo znalci Krajským soudem v Ostravě v plné výši již uhrazeno. Protože měl žalovaný úspěch ve věci, je žalobkyně povinna uhradit náklady řízení, které platil stát.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 18.11.2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Lubomír Utrata v. r. Dagmar Kebísková samosoudce