37 ICm 3992/2013
Jednací číslo: 37 ICm 3992/2013-30 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 37 INS 20798/2013

ČESKÁ REPUBLIKA

R OZS UD EK JM ÉN EM R EP UB LIK Y

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou ve věci žalobce: Mgr. Radoslav Lavička, IČ 10639250, Járy da Cimrmana 735/8, 779 00, Olomouc, insolvenční správce dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , Masarykova 363, Moravský Beroun, zastoupeného Mgr. Františkem Stratilem, advokátem se sídlem Wellnerova 1, 779 00, Olomouc, proti žalovanému: Petr anonymizovano , anonymizovano , 28. října 224, 793 68, Dvorce u Bruntálu, odpůrčí žaloba,

takto:

I. Určuje se, že darovací smlouva uzavřená dne 10.01.2013 mezi Petrem anonymizovano , anonymizovano , bytem Masarykova 363, Moravský Beroun, a jeho manželkou Naděždou anonymizovano , r.č. 571009/1841, bytem Masarykova 363, Moravský Beroun, jako dárci a Petrem anonymizovano , anonymizovano , bytem 28. října 224, Dvorce u Bruntálu, jako obdarovaným, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k id. 1/2 stavby v Moravském Berouně č.p. 363 na parcele č. 1322 a id. 1/2 parcely č. 1322 o výměře 421 m2 , zastavěná plocha a nádvoří, vše v katastrálním území 699080 Moravský Beroun, 990821, část obce, 597678 Moravský Beroun, vedeno na listu vlastnictví č. 453, Katastrálním úřadem pro

Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, je vůči věřitelům v insolvenčním řízení sp.zn. KSOS 37 INS 20798/2013 neúčinná.

II. Žalovaný je povinen vydat do majetkové podstaty dlužníka id. 1/2 stavby v Moravském Berouně č.p. 363 na parcele č. 1322 a id. 1/2 parcely č. 1322 o výměře 421 m2 , zastavěná plocha a nádvoří, vše v katastrálním území 699080 Moravský Beroun, 990821, část obce, 597678 Moravský Beroun, vedeno na listu vlastnictví č. 453, Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12.342 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Františka Stratila, advokáta.

Odův o d ně ní:

Žalobce podal dne 27. 11. 2013 u příslušného soudu odpůrčí žalobou, kdy se domáhal určení, že darovací smlouva uzavřená 10. 1. 2013 tak, jak je specifikováno ve výroku I. žalobního petitu, je neúčinná a že žalovaný je povinen vydat do majetkové podstaty dlužníka jednu polovinou stavby (nemovitostí) tak, jak je specifikováno ve výroku II. žalobního petitu. Žalobce uvedl, že insolvenční řízení dlužníka bylo zahájeno u Krajského soudu v Ostravě, a to účinností vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení dne 26. 7. 2013. Dne 11. 10. 2012 (správně 2013) byl usnesením insolvenčního soudu zjištěn úpadek a povoleno oddlužení dlužníka a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Šetřením o majetku dlužníka žalobce zjistil, že dlužník darovací smlouvou 10. 1. 2013 spolu s manželkou bezúplatně převedli spoluvlastnická práva k jedné ideální polovině nemovitostí tak, jak jsou specifikovány v odst. II. žaloby, na blízkou osobu, tedy žalovaného, a to asi 6 měsíců před zahájením insolvenčního řízení. Na základě uvedeného má žalobce za to, že uzavření bezúplatné smlouvy, kterou se převedlo vlastnické právo k nemovitosti na žalovaného jako osobu blízkou dlužníkovi, je neúčinným právním úkonem dle § 240 insolvenčního zákona.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 11. 8. 2014. Uvedl, že 10. 1. 2013 přijal na základě darovací smlouvy dar od svých rodičů v podobě ideální poloviny nemovitostí v Moravském Berouně, č.p. 363, na parc. 1322, v k. ú. Moravský Beroun, vedeno na LV č. 453, Katastrální úřad pro Olomoucký kraj. O záměru darovat výše uvedenou nemovitost s rodiči hovořil dříve, než k uvedené skutečnosti, tedy darování, došlo. Rodiče zastávali názor, že pomáhali finančně sestrám žalovaného, a chtěli, aby nemovitost byla žalovaného, a to z důvodů, že se podílel na částečných opravách, a také proto, že i nadále nemovitost potřebuje údržbu a provádění dalších oprav, které budou vyžadovat investice. Žalovaný věděl, že rodiče měli půjčky, ale dle žalovaného v době převodu nemovitostí nebyli v platební neschopnosti. Oba pracovali, měli příjem a neuvažovali o vstupu do insolvenčního řízení. Žalovaný je přesvědčen, že převod uvedené nemovitosti nemohl být ani nebyl nepoctivým záměrem kohokoliv poškodit. U jednání soudu 15. 10. 2014 žalovaný po poučení dle § 118a

ICM R odst. 1 o.s.ř. doplnil, že věděl, že rodiče mají půjčky, nicméně v době převodu předmětných nemovitostí se nijak neřešily, žalovaný se neptal rodičů, v jakém rozsahu půjčky mají, kolik dluží, tyto záležitosti neřešili, žalovaný to nezjišťoval, byla to věc rodičů. Teprve následně, když rodiče podali návrh na insolvenci, se žalovaný dozvěděl rozsah jejich zadluženosti. V době převodu spoluvlastnického podílu se žalovaný nezajímal o majetkové poměry rodičů, rozsah jejich dluhu, závazků a schopnost tyto hradit. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

Soud zjistil:

Darovací smlouvou ze dne 10. 1. 2013, že tato byla uzavřena mezi Petrem anonymizovano a Naděždu anonymizovano jako dárci a žalovaným jako obdarovaným, darovací smlouva byla uzavřena dle § 628 a násl. občanského zákoníku. Předmětem darování byla nemovitost, a to podílem 1/2 budova, stavba Moravský Beroun 363, způsob využití-objekt k bydlení, budova s číslem popisným na parc. 1322 podíl 1/2, parcela 1322-výměra 421 m druh pozemku- , zastavěná plocha, podíl 1/2, vše v katastrální území Moravský Beroun, část obce Moravský Beroun, vedeno na LV č. 453 Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc. Dárci touto smlouvou darovali nemovitosti výše popsané obdarovanému a obdarovaný dar přijímá.

Ze zprávy o dosavadní činnosti insolvenčního správce a o aktuální majetkové situaci dlužníka ze dne 7. 11. 2013, kterou k důkazu doložil žalovaný, kromě jiného vyplývá, že dne 10. 1. 2013 uzavřeli manželé anonymizovano darovací smlouvou se synem Petrem anonymizovano , kdy předmětem převodu byl podíl jedné ideální poloviny nemovitosti tak, jak je v tomto zápise specifikováno. K tomu insolvenční správce uvedl, že tento právní úkon považuje za neúčinný a pro případnou přeměnu oddlužení v konkurz podá příslušnou odpůrčí žalobu, nicméně jednání dlužníka směřující k převodu nemovitostí nepovažuje za nepoctivý záměr.

Z dalších listinných důkazů předložených žalovaným, a to zprávou insolvenčního správce-oprava pohledávek P7 ze dne 18. 11. 2013 a ze zápisu o přezkumném jednání konaném 21. 11. 2013, soud neučinil žádná zjištění, jelikož obsah těchto listin je irelevantní pro posouzení důvodnosti žaloby.

Mezi stranami nebylo sporu o tom, že u Krajského soudu v Ostravě účinností vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení sp.zn. KSOS 37 INS 20798/2013 ze dne 26. 7. 2013 a dne 11. 10. 2013 byl usnesením insolvenčního soudu č.j. KSOS 37 INS 20798/2013-A-5 zjištěn úpadek a povoleno oddlužení dlužníka a že žalobce byl ustanoven insolvenčním správcem.

Dle výše uvedeného pak lze učinit závěr, že uzavření bezúplatné smlouvy (darovací smlouvy) o převodu jedné ideální poloviny nemovitostí, kterou došlo k převodu vlastnického práva na osobu dlužníkovi blízkou, je neúčinným právním úkonem dle § 240 insolvenčního zákona, který upravuje neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění.

Podle § 240 odst. 1 insolvenčního zákona právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník. Dle odst. 2 právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je

ICM R

úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Dle odst. 3 právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, anebo v období jednoho roku před zahájení insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

S ohledem na shora uvedené má tedy soud za to, že byly naplněny podmínky § 240 odst. 1, odst. 2, odst. 3 insolvenčního zákona a že darovací smlouva uzavřená dne 10. 1. 2013 mezi dlužníkem Petrem anonymizovano a manželkou jako dárci a žalovaným jako obdarovaným ohledně nemovitostí tak, jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku, je neúčinná. Bylo bezpochyby prokázáno, že došlo k převodu jedné ideální poloviny předmětných nemovitostí, a to na základě darovací smlouvy, tedy bez přiměřeného protiplnění, kdy se dlužník zavázal k převodu nemovitostí bezúplatně. Dále je třeba uzavřít, že předmětný úkon učinil dlužník v době, kdy byl v úpadku, jelikož se jednalo o právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké, tedy ve prospěch žalovaného-syna dlužníka, v době tří let před zahájením insolvenčního řízení, pak právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, když byl učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké. I tato podmínka byla splněna, když insolvenční řízení bylo zahájeno účinností vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení ze dne 26. 7. 2013, přičemž sporná darovací smlouva byla uzavřena dne 10. 1. 2013.

V dané věci byl žalovaný dne 15. 10. 2014 poučen podle § 118a odst. 1 o.s.ř., žalovaný uvedl, že věděl, že dárci mají půjčky, v době převodu sporné nemovitosti se tato okolnost neřešila, žalovaný jako obdarovaný se neptal, v jakém rozsahu půjčky mají, kolik dluží, tyto záležitosti se neřešily a žalovaný nezjišťoval.

S ohledem na tyto okolnosti pak v dané věci nelze aplikovat ust. § 240 odst. 4 písm. d) insolvenčního zákona. Dle tohoto zákonného ustanovení právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku.

Právě že se jednalo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké, tedy vůči synovi, tak je irelevantní hodnotit, zda dlužník důvodně předpokládal, že z úkonu bude mít přiměřený prospěch, tato okolnost je nepodstatná. Dále je třeba uvést, že žalovaný jako osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nevyvinul náležitou pečlivost k poznání, že dlužník je v úpadku nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka, když žalovaný, jak bylo uvedeno, s převodci, tedy dlužníkem a jeho manželkou, žádným způsobem neřešil a nezjišťoval majetkové poměry dárců, jejich dluhy, závazky a schopnost tyto hradit.

Byly tedy naplněny zákonné podmínky, pro které soud žalobě vyhověl, a to, že dlužník poskytl plnění bezúplatně a příslušný úkon (darovací smlouvu) učinil v době, kdy byl v úpadku (darovací smlouva byla uzavřena ve lhůtě kratší tří let před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníkovi blízké).

Z důvodů výše uvedených soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

ICM R

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 7 odst. 1 insolvenčního zákona. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb. ve výši 3.100 Kč za 1 úkon právní služby. Právní zástupce žalobce učinil 3 úkony právní služby, a to přípravu a převzetí právního zastoupení, sepis žaloby a účast při jednání soudu, odměna tedy celkem činí 9.300 Kč. Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, celkem tedy 900 Kč. Z odměny a režijního paušálu v celkové výši 10.200 Kč pak žalobci náleží 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 2.142 Kč. Celkem náklady řízení ve výši 12.342 Kč je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 15.10.2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Paučková v.r. Vlasta Zezulová samosoudkyně

ICM R