37 ICm 326/2010
č.j. 37 ICm 326/2010-33

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Brožíkovou v právní věci žalobce GARPET, s.r.o. , se sídlem Maršála Rybalka 223, 273 08 Pchery, IČ 27104419, právně zastoupeného JUDr. Romanem Andělem, advokátem se sídlem Washingtonova 25, 110 00 Praha 1, proti žalovanému CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ a spol., se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4, insolvenčnímu správci dlužníka Jan Šturma-Metalcentrum, IČ 42704448, se sídlem Nádražní 84, 293 01 Mladá Boleslav, právně zastoupenému JUDr. Oldřichem Řeháčkem, Ph.D., advokátem se sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, o určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky,

takto:

I. U r č u j e s e, pravost pohledávky ve výši 106 534,50 Kč, jenž je vedená pod pořadovým číslem P6-1, kterou žalobce přihlásil prostřednictvím přihlášky pohledávky odeslané Krajskému soudu v Praze dne 13. listopadu 2009 do insolvenčního řízení dlužníka Jan Šturma-Metalcentrum, identifikační číslo 42704448, se sídlem Nádražní 84, 293 01 Mladá Boleslav, vedeného Krajským soudem v Praze pod spisovou značkou KSPH 37 INS 7180/2009 a to z titulu nezaplacených faktur za dodané zboží.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit Krajskému soudu v Praze na náhradu nákladů státu 380,-Kč vyplacených na svědečné a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 12. května 2010 ke Krajskému soudu v Praze žalobu proti žalovanému, ve které navrhl určení pravosti pohledávky 106 534,50 Kč, popřené žalovaným v insolvenčním řízení. Žalobce uvedl, že výzvu žalovaného insolvenčního správce k možnému podání žaloby obdržel dne 27. dubna 2010.

Žalobce tvrdí, že přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka Jan Šturma-Metalcentrum, IČ 42704448 nevykonatelnou pohledávku ve výši 160 062,50 Kč vzniklou z titulu nezaplacení ceny za dodané zboží. Pohledávku tvoří pět dílčích pohledávek. Pohledávka žalobce byla při přezkumném jednání dne 7. dubna 2010 částečně uznaná do výše 53 528,-Kč, do výše 106 534,50 Kč byla insolvenčním správcem popřená pravost pohledávky.

Žalobce uvedl, že dlužníkovi dodával železný šrot, který si dlužník odvezl, zvážil a vystavil příjemku, s údajem o množství dodaného šrotu a tu zaslal žalobci. Žalobce na základě příjemky vystavil fakturu a zaslal ji dlužníkovi. Korespondence mezi žalobcem a dlužníkem probíhala elektronicky.

Žalovaný podal k žalobě písemné vyjádření, ve kterém učinil nesporným, že popřel v insolvenčním řízení předmětnou pohledávku a nezpochybnil, že žaloba na určení pravosti popřené pohledávky byla podaná včas. Žalovaný uvedl, že žalobce doložil přihlášku pohledávky pouze fakturami vystavenými na jméno Jan Šturma-Metalcentrum a neakceptovanými příjemkami. Z předložených listin nelze dojít k závěru, že mezi žalobcem a dlužníkem byl smluvní vztah a z jakého titulu docházelo případně k plnění a následnému vystavení faktur. Korespondenci vedenou e-mailem mezi žalobcem a dlužníkem spočívající v zasílání nepotvrzených příjemek nelze považovat za důkaz převzetí zboží, nelze určit, která osoba e-maily odesílala. Žalobce neunesl důkazní břemeno ke svému tvrzení o existenci své pohledávky. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, souhlasil s tím, aby soud rozhodl bez nařízení jednání.

Žalobce na výzvu soudu nesouhlasil s tím, aby bylo o žalobě rozhodnuto bez nařízení jednání a navrhl k prokázání existence pohledávky výslech svědků. Žalobce upozornil na to, že předmětná pohledávka je vedená v účetnictví dlužníka, který pohledávky žalobce uvedl v seznamu závazků předložených soudu s insolvenčním návrhem.

Soud nařídil jednání a provedl důkaz insolvenčním spisem, navrženým výslechem jednatele žalobce, listinnými důkazy a výslechem svědků.

2

Ze spisu KSPH 37 INS 7180/2009, má za prokázané, že usnesením ze dne 8. února 2010 byl zjištěn úpadek dlužníka Jana Šturmy-Metalcentrum, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs, insolvenčním správcem byl jmenován žalovaný.

Dlužník předložil do insolvenčního spisu seznam svých závazků, ve kterém uvedl mezi svými věřiteli žalobce a označil pohledávky ve výši 44 996,50 Kč, 26 989,-Kč, 26 711,-Kč , 9 901,-Kč a 51 808,-Kč.

Dne 13. listopadu 2009, před rozhodnutím o úpadku, podal žalobce přihlášku nezajištěné pohledávky 160 062,50 Kč. V přihlášce uvedl, že tato částka je tvořena pěti pohledávkami.

Pohledávka číslo 1 ve výši 38 709,50 Kč vznikla podle přihlášky součtem jistiny 34 996,50 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 3 713,-Kč. Pohledávka vznikla z ústně uzavřené kupní smlouvy ze dne 22. 8. 2008. Pohledávka je doložená fakturou č. 20080596 ze dne 22. 8. 2008 na částku 44 996,50 Kč splatnou 5. 9. 2008 (částečně uhrazeno), vážním listem č. 644 (Výkup-příjemka), k výkupu ze dne 22. 8. 2008.

Pohledávka číslo 2 ve výši 29 131,-Kč vznikla podle přihlášky součtem jistiny 26 989,-Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 2 142,-Kč. Pohledávka vznikla z ústně uzavřené kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2008. Pohledávka je doložená fakturou č. 20080962 ze dne 30. 11. 2008 na částku 26 989,-Kč splatnou 5. 12. 2008, vážním listem č. 561 (Výkup-příjemka) k výkupu ze dne 2. 9. 2008.

Pohledávka číslo 3 ve výši 28 349,-Kč vznikla podle přihlášky součtem jistiny 26 711,-Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 1 638,-Kč. Pohledávka vznikla z ústně uzavřené kupní smlouvy ze dne 27. 1. 2009. Pohledávka je doložená fakturou č. 200910032 ze dne 27. 1. 2009 na částku 26 711,-Kč splatnou 10. 2. 2009, vážním listem č. 38 (Výkup-příjemka) k výkupu ze dne 27. 1. 2009.

Pohledávka číslo 4 ve výši 10 345,-Kč vznikla podle přihlášky součtem jistiny 9 901,-Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 444,-Kč. Pohledávka vznikla z ústně uzavřené kupní smlouvy ze dne 24. 3. 2009. Pohledávka je doložená fakturou č. 200910190 ze dne 2. 4. 2009 na částku 9 901,-Kč splatnou 16. 4. 2009, vážním listem č. 130 (Výkup-příjemka) k výkupu ze dne 24. 3. 2009.

Pohledávka číslo 5 ve výši 53 528,-Kč vznikla podle přihlášky součtem jistiny 51 808,-Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 1 720,-Kč byla insolvenčním správcem uznaná a pokládá se za zjištěnou.

Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávky, které v částce odpovídající jistině jsou totožné s údaji uvedenými dlužníkem v seznamu závazků.

K přihlášce žalobce připojil k důkazu své právní subjektivity výpis z Obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, kopie faktur vystavených dlužníkovi na částky uvedené v přihlášce a kopie listin označených Výkup-příjemka.

Z výpisu z Obchodního rejstříku vyplývá, že předmětem podnikání žalobce je nakládání s odpady (vyjma nebezpečných), realitní činnost, prostředkování obchodu,

3 velkoobchod, specializovaný maloobchod, zprostředkování služeb a výroba stavebních hmot a stavebních výrobků.

Podle protokolu o přezkumném jednání ze dne 7. dubna 2010 a seznamu přihlášených pohledávek, byla pohledávka žalobce popřená žalovaným insolvenčním správcem do pravosti s poznámkou správce, že pohledávka není dostatečným způsobem dokázaná.

K prokázání existence své pohledávky předložil žalobce k žalobě stejné listinné důkazy jako k přihlášce pohledávky.

Soud provedl výslech jednatele žalobce, Pavla Sadílka a má za prokázané, že obchodní vztahy žalobce a dlužníka trvaly asi dva roky před zahájením insolvenčního řízení s obratem asi 600 000,-Kč ročně. Předmětem obchodních vztahů byla dodávka šrotu ze strany žalobce, šrot odvážel dlužník svými dopravními prostředky, kovový šrot zvážil, e-mailem poslal žalobci příjemku, do které uvedl množství šrotu. Na základě tohoto dokladu vystavil žalobce podle ceníku fakturu a tu zaslal dlužníkovi. Asi jeden a půl roku probíhala spolupráce bez problémů, dlužník jako odběratel vždy zaplatil, faktury, kterými žalobce dokládá existenci svých pohledávek, dlužník nezaplatil, proto se žalobce přihlásil do insolvenčního řízení jako věřitel.

Podle názoru žalovaného byl obsah kupních smluv uzavřených mezi žalobcem a dlužníkem neurčitý, není prokázáno, zda a kolik šrotu bylo skutečně dlužníkem převzato, zda zboží přebírala osoba k tomu oprávněná. Právní vztah označovaný žalobcem za kupní smlouvu je absolutně neplatný právní úkon právě pro neurčitost. Žalovaný pouze připustil, že v případě prokázání existence dodávek ze straně žalobce, by měl být dodaný šrot vydán z majetkové podstaty, protože na straně dlužníka došlo k bezdůvodnému obohacení.

Soud provedl na návrh žalobce výslech svědkyň, Jany Hógelové a Marty Podolské.

Z výpovědi svědkyně Jany Hógelové soud zjistil, že je zaměstnaná u žalobce jako odbytářka a fakturantka. Firma žalobce a dlužníka spolupracovala dlouhodobě. Dlužník v případě zájmu o koupi kovového šrotu, zajistil jeho odvoz, šrot zvážil, e-mailem poslal doklad s váhou převzatého šrotu. Zaslaný doklad byl podkladem pro fakturaci. Svědkyně e-mailem zaslaný doklad od dlužníka předala panu Sadílkovi, jednateli, který vystavil fakturu a zaslal ji dlužníkovi.

Z výpovědi svědkyně Marty Podolské soud zjistil, že je asi sedm let zaměstnaná ve firmě dlužníka jako výkupčí. K pracovní náplni svědkyně patřilo přijetí kovového šrotu, který byl zvážen a údaj o váze převzatého zboží byl e-mailem jako příjemka zaslán dodavateli, to znamená i žalobci. Dodavatel vystavil fakturu, svědkyně neměla v pracovní náplni příjem faktur a případnou výplatu fakturovaných částek, proto nemohla potvrdit, zda byly doručené faktury vždy řádně a včas placeny. Počítač, přes který odesílala příjemky měla svědkyně chráněný heslem, připustila, že mohla mít k počítači přístup jiná osoba, uvedla, že všechny počítače propojené s jejím počítačem byly chráněny heslem. Svědkyně připustila , že by teoreticky mohl někdo přemístit formulář příjemky do jiného počítače a příjemku odeslat.

4

Zásadní námitka žalovaného proti žalobě spočívala v tvrzení, že žalobci se nepodařila prokázat existence smlouvy, na základě které žalobce poskytl dlužníkovi plnění a v jakém rozsahu a po právu proto požaduje zaplacení kupní ceny za toto plnění.

Soud má z důkazů, které během řízení provedl za prokázané, že žalobce dodával dlužníkovi kovový šrot, pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení a uplatněná touto žalobou je pohledávkou z titulu nezaplacení kupní ceny. Na vztahy mezi žalobcem a dlužníkem vzniklé z jejich podnikatelské činnosti se musí aplikovat obchodní zákoník.

Podle § 409 obchodního zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc(zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448.

Podle § 448 Obch. z. je kupující povinen zaplatit dohodnutou kupní cenu. Není-li cena ve smlouvě dohodnuta a není-li stanoven ani způsob jejího určení a je-li smlouva platná s přihlédnutím k § 409 odst. 2, může prodávajíc požadovat zaplacení kupní ceny, za kterou se prodávalo obvykle také v nebo srovnatelné zboží v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy. Je-li kupní cena stanovena podle hmotnosti zboží, je v pochybnosti rozhodující jeho čistá hmotnost.

Podstatnými náležitostmi kupní smlouvy je závazek prodávajícího dodat určité zboží a závazek kupujícího zaplatit za dodané zboží.

K platnosti smlouvy o dílo nestanoví obchodní zákoník písemnou formu.

Podle § 272 odst. l obch. z. vyžaduje smlouva k platnosti písemnou formu pouze v případech stanovených v tomto zákoně nebo když alespoň jedna strana při jednání o uzavření smlouvy projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

Soud došel k právnímu závěru, že mezi žalobcem a dlužníkem byly uzavírány kupní smlouvy, předmětem těchto smluv byla dodávka kovového šrotu žalobcem, v postavení prodávajícího. Cena byla určená dohodou s odkazem na ceníky, které měly obě smluvní strany k dispozici. Mezi žalobcem a dlužníkem nedocházelo k rozporům při plnění smluvních podmínek, dlužník nesplnil platební povinnost z důvodu platební neschopnosti, nikoli proto, že by pohledávky žalobce neuznával. Závazek vůči žalobci uvedl v seznamu závazků, který předložil s insolvenčním návrhem.

Žalobce má proti dlužníkovi pohledávku ve výši 106 534,50 Kč odpovídající součtu nezaplacené kupní ceny za dodávky uskutečněné dne 22. 8. 2008., 2. 9. 2008, 27. 1. 2009 a 24. 3. 2009. Žalobě na určení této pohledávky soud po právu vyhověl.

Žalobce měl ve sporu úspěch, navrhl přiznání náhrady nákladů řízení. Podle § 202 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) nemá žádný

5 z účastků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek.

Svědkyni Martě Podolské bylo soudem přiznáno svědečné ve výši výdělku za čtyři hodiny po 95,-Kč, to je celkem 380,-Kč. Náklady svědečného nesl stát.

Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

Žalovaný nebyl ve sporu úspěšný, na jeho straně nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Insolvenční správce je ze zákona jako účastník osvobozený od placení soudních poplatků, takto skutečnost nemá vliv na rozhodování o náhradě nákladů státu. Náhradu nákladů státu bude žalovaný podle § 202 odst. 1 ins. zákona platit z majetkové podstaty.

P o u č e n í : Proti rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů od doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Praze dne 23. března 2011

JUDr. Maria B r o ž í k o v á, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Jana Metelcová

6