37 ICm 3092/2014
Jednací číslo: 37 ICm 3092/2014-33 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 37 INS 10947/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEMREPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastimilou Potoczkovou ve věci žalobce: AB 4 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, se sídlem Amsterdam Strawinskylaan 933, 1077XX, Nizozemské království, zastoupeného Mgr. Ing. Jaromírem Škárou, advokátem se sídlem Blatného 36, 616 00 Brno, proti žalovanému: Mgr. Kateřina Širhalová, LL.M., se sídlem Hybešova 726/42, 602 00 Brno, insolvenční správce dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , Partyzánská 537, 793 05 Moravský Beroun, o určení pravosti přihlášené pohledávky,

takto:

I. Co do částky 2.406 Kč se řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. z a s t a v u j e .

II. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem Zdeňkem Trčkou, anonymizovano , v insolvenčním řízení vedeném KS v Ostravě pod sp.zn. KSOS 37 INS 10947/2014 pohledávku č. 2 v popřené výši 40.095,80 Kč a dílčí pohledávku č. 5 v popřené výši 94.980,82 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou došlou soudu dne 18.09.2014 domáhá žalobkyně vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že pohledávky ve výroku specifikovaném, jsou po právu co do důvodu i výše.

Svoji žalobu zdůvodnila tím, že: -Dne 18.04.2014 bylo pod sp. zn. KSOS 37 INS 10947/2014 zahájené insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano . -Žalobce do tohoto insolvenčního řízení přihlásil své pohledávky přihláškou evidovanou pod č. P 09-1 v celkové výši 386.982 Kč. -Dne 04.09.2014 bylo žalobci doručeno vyrozumění o popření dílčí pohledávky č. 2 ve výši 40.095,80 Kč, popření pohledávky č. 3 do výše 1.078 Kč, pohledávky č. 5 do výše částky 94.980,82 Kč a pohledávky č. 6 co do částky 1.328 Kč. Odůvodnění popření všech předmětných pohledávek byl žalovanou provedené takto: ,,ujednání o smluvní pokutě je obsaženo ve všeobecných smluvních podmínkách, tedy nikoliv ve smlouvě samotné, co způsobuje neplatnost ujednání o smluvní pokutě-viz. nález ÚSČR z 11.11.2013, č. j. I.US 3512/11 . -Dlužník sporné pohledávky uznal. -Přezkumné jednání se konalo v předmětné věci dne 28.08.2014.

Žalobce nesouhlasí s popřením pohledávky žalovaného, neboť má za to, že nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 není v tomto případě aplikovatelný na úvěrové smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a dlužníkem. Na rozdíl od žalovaného má za to, že předmětný Nález neobsahuje tvrzení, že by ujednání zakládající smluvní pokutu obsaženou v obchodních podmínkách, byla neplatná. Jediný oddíl Nálezu věnující se absolutní neplatnosti ve spotřebitelských smlouvách dle § 56 obč. zák. se vztahuje k ujednání, s nimiž se spotřebitel neměl možnost seznámit před podpisem smlouvy (typicky obchodní podmínky, které nejsou přikládány k samotné smlouvě). V daném případě však všeobecné smluvní podmínky byly přiloženy k úvěrové smlouvě a spotřebitel měl možnost se s nimi a s jejich obsahem seznámit, o čem svědčí prohlášení, které podepsal. Následně pak Ústavní soud již rozvíjí svoji argumentaci, založenou na typovém případě, kdy smluvní podmínky nebyly přiloženy k samotné smlouvě, tj. takové, na které bylo pouze odkazováno tzv. včlenovací doložkou. Současně tento Nález rozlišuje mezi smlouvami řídícími se obchodním a občanským právem, kdy dovozuje, že v obchodně-právních vztazích lze akceptovat ust. § 273 obch. zák. . Na podporu oprávněnosti prezentovaného právního názoru, se žalobce dovolává i rozhodnutí VS v Praze sp. zn. 5 Cmo 318/2007. Dále pak polemizuje s popěrným úkonem žalovaného odkazem i na skutečnost, že žalobce vede více incidenčních sporů, týkající se této korelace, kterými byla platnost stejného ujednání o smluvní pokutě posuzovaná kladně a v tomto směru se dovolává rozhodnutí VS v Praze, č. j. 104 VSPH 133/2014-64 (44 ICm 3743/2012) a č. j. 104 VSPH 311/2014-55 (60 ICm 2461/2013).

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a svoji žalobu zdůvodnila tak, že:

ICM R

-Na přezkumném jednání konaném dne 28.08.2014 žalovaná jako insolvenční správkyně částečně popřela přihlášenou pohledávku žalobce, coby věřitele, evidovanou pod poř. č. P 9 a to co do pravosti a výše přihlášené pohledávky ve výši 137.182,60 Kč. -Popřená část pohledávky žalobce představuje smluvní pokuty, sjednané ve všeobecných podmínkách k úvěrovým smlouvám. V předmětné věci se jednalo o úvěrové smlouvy, v nichž insolvenční dlužník vystupoval jako spotřebitel a ujednání o smluvních pokutách byla obsažena pouze ve Všeobecných obchodních podmínkách a nikoliv ve smlouvě samotné, a proto byla vyhodnocena jako neplatná ujednání. Tento názor opírá žalovaná o závěry nálezu ÚS ze dne 11.11.2013, č. j. I. ÚS 3512/2011. Žalovaná vyjadřuje souhlas se závěrem ÚS v citovaném nálezu, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách by měly sloužit zejména k ujednání mající technický či vysvětlující charakter, nikoliv však k tomu, aby v nich byla zakonponována ujednání o smluvních pokutách. Všeobecné podmínky jsou často rozsáhlé, pro běžného spotřebitele nepřehledné, vyhotovené drobným písmem, obsahující celou řadu zkratek a lze tedy předpokládat, že pozornosti průměrného spotřebitele ujednání o smluvních pokutách nejspíše uniknout. Takováto ujednání v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a nerovnostech stran, jsou stižena absolutní neplatností dle § 56 obč. zák. a nelze jim tedy přiznat právo ochrany. Nad rámec této argumentace pak žalovaná poukazuje na skutečnost, že Všeobecné obchodní podmínky v daném případě nebyly opatřeny ani podpisem dlužníka a vzniká tak pochybnost, zda byl dlužník věřitelem s obchodními podmínkami seznámen. Za prokazatelné seznámení se se smluvními podmínkami nelze považovat inkorporační doložku, nenápadně zahrnutou do smlouvy samotné.

Žalovaná má dále za to, že nelze přihlédnout k tomu, že dlužník jeho pohledávku při přezkumném jednání nepopřel a je si vědom svých závazků vůči věřiteli i jejich výše. V této souvislosti argumentovala tím, že dlužníci obecně nemají právní povědomí, které by jim ve všech podrobnostech umožňovalo rozlišit mezi závazky, které jsou po právu a závazky, které po právu nejsou a mohou se tedy domnívat, že musí hradit pohledávky, které by vůbec hradit nemuseli, jen proto, že je tomu jejich věřitel vyzve.

Žalobce u jednání dne 6.10.2015, ještě před jeho zahájením vzal zpět svoji žalobu co do částky 2.406 Kč sestávající ze sporné pohledávky č. 3 ve výši 1.078 Kč a č. 6 ve výši 1.328 Kč. Z tohoto dispozitivního úkonu vyvodil soud právní důsledky v souladu s ustanovením § 96 odst. 1,2 a 4 o.s.ř. a řízení v uvedeném rozsahu zastavil (odst. I. výroku)

Předmětem řízení tak zůstala pohledávka ve výši 135.076,62 Kč (pohledávka č. 2 a č. 5).

Z uvedeného vyplývá, že nesporná jsou následující tvrzení účastníků a skutečnosti:

ICM R

-dne 18.04.2014 pod sp. zn. KSOS 37 INS 10947/2014 bylo zahájeno insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano . -Žalobce do insolvenčního řízení přihlásil pohledávky přihláškou evidovanou pod číslem P 9 v celkové výši 386.982 Kč, sestávající z : pohledávky č. 1 ve výši 94.836,20 Kč, představující jistinu 88.052,86 Kč z úvěrové smlouvy č. 381213704 ze dne 16.12.2008 a příslušenství ve výši 6.783,34 Kč-smluvený úrok. Jedná se o smlouvu uzavřenou dlužníkem s předchůdcem žalobce, HOME CREDIT, a. s., IČO 26978636, který předmětnou pohledávku spolu s příslušenstvím a dalšími nároky vyplývající z úvěrové smlouvy postoupil na žalobce.

Pohledávky č. 2 ve výši 40.095,80 Kč, představující smluvní pokutu za porušení smlouvy č. 3812123704 ze dne 16.12.2008, vyčíslená dle ustanovení Hlavy 7. Úvěrových podmínek ( dále i VOP ) . pohledávky č. 3 ve výši 1.958 Kč, představující jednorázovou smluvní pokutu, ve výši 1.078 Kč a poplatky ve výši 880 Kč dle závěrečných ustanovení úvěrových podmínek ze shora citované smlouvy, pohledávky č. 4 ve výši 152.763,18 Kč, sestávající z jistiny ve výši 144.148,06 Kč-z úvěrové smlouvy č. 4001017275 ze dne 05.01.2010, spolu s příslušenstvím ve výši 8.615,12 Kč, představující smluvený úrok, opět smluvní strana dlužníka byla na straně věřitele společnost HOME CREDIT, a. s., IČO 26978636, který předmětnou pohledávku spolu s dalšími pohledávkami z této úvěrové smlouvy vyplývající, postoupila na žalobce.

Pohledávky č. 5, sestávající z částky 94.980,82 Kč, smluvní pokuta za porušení smlouvy č. 4001017275 ze dne 05.01.2010, vyčíslená dle ustanovení Hlavy 6. úvěrových podmínek; pohledávky č. 6 ve výši 2.340 Kč, jednorázová smluvní pokuta ve výši 1.308 Kč a poplatky ve výši 1.020 Kč, sjednané v závěrečných ustanovení úvěrových podmínek k posledně citované úvěrové smlouvě ze dne 05.01.2010. -Na přezkumném jednání konaném dne 28.08.2014 insolvenční správkyně popřela ze shora citované přihlášené pohledávky, pohledávku č. 2, co do výše částky 40.095,80 Kč s odůvodněním, že ujednání o smluvní pokutě je obsaženo ve VOP, tedy nikoliv ve smlouvě samotné, což způsobuje neplatnost ujednání o smluvní pokutě a na podporu svého názoru se dovolala nálezu ÚS ČR z 11.11.2013, č. j. IÚS 3512/11. Z pohledávky č. 3 popřel částku 1.078 Kč, představující smluvní pokutu ze stejných důvodů jako shora u pohledávky č. 2 a z této částky pak uznal částku 880 Kč, představující poplatky. Dále byla popřena pohledávka č. 5 v celém rozsahu částky 94.980,82 Kč a to co do pravosti i výše, z důvodu, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, ujednání o smluvní pokutě je obsaženo ve VOP a opět je zde odkaz na shora citovaný nález ÚS ČR. Z pohledávky č. 6 popřela insolvenční správkyně pohledávku, co do pravosti a výše částky 1.328 Kč, představující smluvní pokuty ze stejných důvodů jako shora a uznala pohledávku co do částky 1.020 Kč, představující poplatky. Dále pak žalovaná uznala pohledávku č. 1 a pohledávku č. 4 v celém rozsahu. Celkem

ICM R

tedy z přihlášené pohledávky v celkové výši 386.982 Kč bylo zjištěno 249.499,38 Kč a popřena byla část ve výši 137.482,62 Kč. -Dlužník všechny pohledávky uznal. -Dne 04.09.2014 bylo věřiteli doručeno vyrozumění žalované o popření dílčí pohledávky č. 2 a č. 3, č. 5 a č. 6 v uvedeném rozsahu a z uvedených důvodů, v popěrném úkonu specifikovaným. -Žalobce je v řízení aktivně legitimován. -Dlužník uzavřel s předchůdcem žalobce, společností HOME Credit a.s. platné úvěrové smlouvy č. 3812123704 dne 16.12.2008 (zesplatněná dne 26.10.2010 v důsledku neplnění smluvních povinností dlužníka) a č. 4001017275 dne 5.1.2010 (zesplatněná dne 26.10.2010 v důsledku neplnění smluvních povinností dlužníka).

K nesporným skutečnostem pak soud žádná zjištění nečinil.

Spor mezi účastníky spočívá v otázce, zda smluvní ujednání sjednané mezi předchůdcem žalobce společnosti HOME CREDIT, a. s., IČO 26978636, týkající se smluvních pokut, specifikovaných v úvěrových smlouvách č. 3812123704 ze dne 16.12.2008 a č. 4001017275 ze dne 05.01.2010 ve smluvních podmínkách je platné, či nikoliv.

Především soud poznamenává, že žalobkyně u soudu uplatnila žalobu řádně vůči insolvenční správkyni, v souladu s ustanovením § 198 odst. 1 IZ, když přezkumné jednání se konalo dne 28.8.2014, vyrozumění o popěrném úkonu žalované bylo žalobkyni doručeno dne 4.9.2014 a žaloba byla uplatněna u soudu dne 18.9.2014.

Ke sporné otázce soud učinil následující zjištění :

K dílčí pohledávce č.2)

Z úvěrové smlouvy č. 3812123704 (označené v záhlaví Telefonní půjčka ČR 446), že bezprostředně pod textem , vymezujícím smluvní subjekty ( společnost HOME Credit a.s. a dlužníka) , typ ( TP100) a výši poskytnutého úvěru ( 100.000 Kč), počet splátek (84), výši měsíční splátky (2.129,-Kč), roční procentní sazbu nákladů (20,1 %) , způsob úhrady splátek (bankovním převodem), datem splatnosti jednotlivých splátek (počínaje kalendářním měsícem bezprostředně následujícím po datu poskytnutí úvěru, pokud není v další větě uvedeno jinak. První splátka je splatná po 1 měsíci od data poskytnutí úvěru. Pokud následující kalendářní měsíce po poskytnutí úvěru neobsahují pořadové číslo dne v měsíci data poskytnutí úvěru, je splatnost splátek stanovená na poslední den v příslušném kalendářním měsíci), a místem určení poskytovaných splátek (číslo účtu věřitele), následuje ujednání, že: Nedílnou součástí této úvěrové smlouvy jsou Úvěrové podmínky společnosti Home Credit a.s., uvedené na rubu této listiny (strana 1) na samostatném listu (strana 2 a 3). Níže podepsaný klient svým podpisem stvrzuje, že je seznámen s úvěrovými podmínkami společnosti Home Credit a.s., že jsou mu všechna jejich ustanoveních srozumitelná, považuje je za dostatečně určité a projevuje souhlas být vázán těmito podmínkami. Klient prohlašuje, že mu nejsou ke dni podpisu této smlouvy známy žádné okolnosti, které by mohly mít vliv na řádné plnění

ICM R závazků vyplývajících z této smlouvy . Text tohoto ujednání je vytištěn stejnou velikostí písma jako ujednání o splatnosti úvěru. Smlouva byla dlužníkem podepsána.

Z Úvěrových podmínek společnosti Home Credit a.s.,-Trio-Telefonní půjčka, že v v Hlavě 7 zejména pak § 6, je obsaženo ujednání : V případě vzniku kterékoliv ze skutečností, uvedených pod písmenem a), b), c) § 3 této hlavy, je-li jejím důsledkem vznik povinnosti klienta uhradit společnosti celý poskytnutý úvěr, je klient povinen uhradit společnosti současně s úvěrem i smluvní pokutě pokutu, ve výši ušlého úroku, tedy částku, na kterou by společnosti vznikl z titulu úvěru nárok, pokud by byl úvěr řádně splácen v dohodnutých splátkách. Společnosti je oprávněna v těchto případech úvěr po zesplatnění neúročit .

Z platební bilance dlužníka k tomuto úvěru, že předmětná pohledávka je specifikována částkou 48.095,80 Kč, jakožto pokuta (ušlý úrok).

K dílčí pohledávce ad 5)

Z úvěrové smlouvy č. 4001017275 ze dne 05.01.2010 (označené v záhlaví Osobní půjčka ČR ), že bezprostředně pod textem vymezujícím smluvní subjekty (společnost HOME Credit a.s. a dlužníka) , výši poskytnutého úvěru ( 148.000 Kč), výši měsíční splátky (3.391 Kč), počet splátek (84), roční procentní sazbu nákladů (pod 19,6-20,2 %) a způsob úhrady splátek (bankovním převodem), datem splatnosti jednotlivých splátek (první splátka je splatná po 1 měsíci od data poskytnutí úvěru. Pokud kalendářní měsíc následující po poskytnutí úvěru neobsahuje pořadové číslo dne v měsíci data poskytnutí úvěru, je splatnost splátky stanovená na poslední den v příslušném kalendářním měsíci. Datum splatnosti druhé a následujících splátek je vždy 15. dnem v kalendářním měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž je splatná první splátka) , a místem určení poskytovaných splátek (číslo účtu věřitele), následuje ujednání, že: Nedílnou součástí této úvěrové smlouvy jsou Úvěrové podmínky společnosti Home Credit a.s., uvedené na rubu této listiny (strana 1) na samostatném listu (strana 2 a 3). Níže podepsaný klient svým podpisem stvrzuje, že je seznámen s úvěrovými podmínkami společnosti Home Credit a.s., že jsou mu všechna jejich ustanoveních srozumitelná, považuje je za dostatečně určité a projevuje souhlas být vázán těmito podmínkami. Klient prohlašuje, že mu nejsou ke dni podpisu této smlouvy známy žádné okolnosti, které by mohly mít vliv na řádné plnění závazků vyplývajících z této smlouvy . Text tohoto ujednání je vytištěn stejnou velikostí písma jako ujednání o splatnosti úvěru. Smlouva byla dlužníkem podepsána.

Z Úvěrových podmínek společnosti Home Credit a.s., že v Hlavě 6 § 5, je obsaženo ujednání : V případě vzniku kterékoliv ze skutečností, uvedených pod písmenem a), b), c) § 3 této hlavy, je-li jejím důsledkem vznik povinnosti klienta uhradit společnosti celý poskytnutý úvěr, je klient povinen uhradit společnosti současně s úvěrem i smluvní pokutu pokutu ve výši ušlého úroku, tedy částku, na kterou by společnosti vznikl z titulu úvěru nárok, pokud by byl úvěr řádně splácen v dohodnutých splátkách. Společnost je oprávněna v těchto případech úvěr po zesplatnění neúročit .

ICM R

Z platební bilance dlužníka k tomuto úvěru, že předmětná pohledávka je specifikována částkou 94.980,82 Kč, jakožto pokuta (ušlý úrok).

Podle § 544 odst. 1 obč. zák., sjednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle § 544 odst. 2 obč. zák. lze sjednat smluvní pokutu jen písemně a v ujednání musí být určena výše smluvní pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Podle § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, právní vztahy týkající se spotřebitelského úvěru vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

Podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru ), pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit [písm a.)], spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván [písm. b)], věřitelem fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takovýchto osob, [písm. c)].

Podle § 52 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále obč. zák. ), spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

Podle § 55 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném do 31. 7. 2010 ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy.

Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. S ohledem na důvody popření předmětných pohledávek žalobkyně žalovanou shora specifikovaných, soud přezkoumal zjištěný skutkový stav dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru , že žaloba je ve stávajícím rozsahu důvodná.

Institut smluvní pokuty je jedním z právních prostředků zajištění závazků a jejím smyslem a účelem je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. Zároveň má sankční charakter, neboť účastníka, který poruší smluvní povinnost, stíhá nepříznivým následkem v podobě vzniku další povinnosti zaplatit peněžitou částku ve sjednané výši. Sjednání pokuty a její výše jsou zásadně věcí vzájemné dohody stran, což však

ICM R neznamená, že by v každém jednotlivém případě mohla být sjednána v neomezené (nepřiměřené) výši.

Dílčí pohledávka č. 2 ve výši 40.095,80 Kč a dílčí pohledávka č. 5 ve výši 94.980,82Kč jsou uplatněny jako smluvní pokuty, jejichž výše je specifikovaná výší sjednaného úroku v úvěrové smlouvě za celou dobu splácení. Soud považuje s ohledem na výše uvedené toto ujednání za právně relevantní.

Žalovaná zpochybňuje relevantnost smluvních ujednání stran předmětných smluvních pokut pouze odkazem na Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 a to, že předmětné smluvní ujednání bylo inkorporováno ve Všeobecných obchodních podmínkách a nikoliv ve smlouvě o úvěru.

V této souvislosti soud především akcentuje, že právní věta uvozující citovaný Nález Ústavního soudu v systému ASPI je následující: V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. Všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (a listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis) .

Soud v souladu se žalobcem má za to, že předmětný ústavní nález nelze aplikovat na daný případ, neboť na rozdíl od Ústavním soudem posuzovaný případ, smluvní strany, tj. dlužník s předchůdcem žalobcem, jednak učinily Všeobecné obchodní podmínky nedílnou součástí úvěrové smlouvy ( § 273 obch. zák.) a jednak dlužník prohlásil, že se s nimi seznámil , tudíž se nejedná o nepřípustné ujednání , jak je má na mysli ustanovení § 56 odst. 3 písm. g) obč. zák. v rozhodném znění. Pravdivost této deklarace dlužníka lze dovodit jednak ze skutečnosti, že smlouvu podepsal, ale zejména ze skutečnosti, že předmětné pohledávky žalobce uznal. V této souvislosti lze k uvedenému citovat bod 12 žalovanou dovolávaného Nálezu Ústavního soudu, kde se uvádí: K tomu je vhodné dodat, že jak podnikatel tak spotřebitel musí mít adekvátní možnost se s obsahem obchodních podmínek seznámit, to ovšem neznamená, že tak skutečně učiní. I když je spotřebitelům přiznána vyšší právní ochrana pro jejich fakticky slabší postavení, nedochází tím k úplnému potlačení starořímské zásady vigilantibus iura scripta sunt (práva náležejí bdělým) .

V podrobnostech pak soud odkazuje na právní argumentace žalobce v žalobních tvrzeních a jednak také na závěry Ústavního soudu učiněného v předmětném Nálezu sp.zn. I. ÚS 3512/11 pod body 9., 10.,11, 13 a 14.

Závěrem soud považuje za potřebné ještě akcentovat skutečnost, že v daném případě ujednání, která činí předmětné Všeobecné obchodní podmínky součástí smlouvy jsou umístěna v obou smlouvách bezprostředně pod místem, určujícím dlužníkovi místo plnění a nelze tak dovodit závěr, že by před ním byla skryta , byť jsou vytištěna menším písmem. Ani text Všeobecných smluvních podmínek, konkrétně sporná ujednání, se od velikostí písma, jímž byla smlouva o úvěru sepsána v zásadě neliší. Dané smluvní ujednání o pokutě je zřetelně vyjádřené v logickém začlenění do ustanovení zabývajícím se Skončení smlouvy o poskytnutí úvěru .

ICM R

Řídě se uvedeným názorem rozhodl soud tak, jak ve výroku v odst. II. uvedeno.

Nákladový výrok v odst. III. vychází z ustanovení § 202 odst. 1 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 27.10.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vlastimila Potoczková v. r. Veronika Paličková samosoudkyně

ICM R