37 ICm 226/2010
Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: 37 ICm 226/2010-88 KSBR 37 INS 928/2009-C1-32

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumilou Čuprovou ve věci žalobkyně: Ing. Lenka Kuparowitzová, nar. 13.7.1962, 664 64 Kupařovice 1, proti žalovanému: Ing. Lukáš Nožička, s místem výkonu činnosti Šilingrovo nám. 3, 602 00 Brno, insolvenční správce dlužníka Ing. Pavla Kuparowitze, nar. 12.7.1961, Kupařovice 1, zast. Mgr. Radovanem Indrou, advokátem, Čechyňská 16, 602 00 Brno, o vyloučení majetku z majetkové podstaty

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného 10.200,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 20.4.2010, doručenou soudu dne 27.4.2010, domáhala se žalobkyně vyloučení id. 1/2 nemovitostí: parcely p.č. 10/2, zastavěná plocha a nádvoří a stavby na parcele p.č. 10/2, zemědělská stavba č.p. 2, zapsaných na LV 196, k.ú. a obec Kupařovice z majetkové podstaty dlužníka Ing. Pavla Kuparowitze. V žalobě žalobkyně dále uvedla, KSBR 37 INS 928/2009-C1

že dne 6.4.2010 jí bylo doručeno vyrozumění zaslané Ing. Lukášem Nožičkou, insolvenčním správcem dlužníka, že do soupisu majetkové podstaty dlužníka zahrnul její majetek a sice nemovitosti uvedené výše. Dosud nebylo rozděleno společné jmění žalobkyně a jejího manžela-dlužníka. Usnesením soudu jímž byl zjištěn úpadek dlužníka a usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nenabylo právní moci. Žalobkyně rovněž uvedla, že do insolvenčního řízení byla přihlášena pohledávka P-1, která je součástí společného jmění manželů a dále přihlášena pohledávka P-3, která je jejím výlučným závazkem. Dále byly přihlášeny pohledávky, které jsou výlučnými závazky manžela a nejsou součástí společného jmění manželů. Insolvenční správce neuznal pohledávku P3, která je výlučným závazkem dlužnice. Insolvenční správce zahrnul do majetkové podstaty dlužníka veškerý majetek ve společném jmění manželů. Za této situace by byly z majetku žalobkyně, jehož hodnota převyšuje závazek ve společném jmění manželů, uspokojeni pouze věřitelé manžela a byli by zkráceni věřitelé žalobkyně. Dále žalobkyně uvedla, že pokud usnesení o úpadku a prohlášení konkursu nabudou právní moci, mělo by dojít k zákonnému rozdělení společného jmění manželů, kdy žalobkyni by měla připadnout polovina majetku a polovina závazků, dále veškeré závazky žalobkyně, které nejsou součástí společného jmění manželů. Předmětné nemovitosti jsou vedeny pod jedním číslem popisným, ve skutečnosti se však jedná o osm nezávisle na sobě vybudovaných staveb. Při vypořádání společného jmění lze proto nemovitosti rozdělit fakticky a následně při prodeji jednotlivých budov dosáhnout vyšší prodejní ceny, než při prodeji komplexu jako celku. Věřitel Komerční banka, a.s., který podal insolvenční návrh a jeho pohledávka je závazkem ve společném jmění manželů nebude krácen, neboť jehož pohledávka je zajištěna jednak zástavní smlouvou na celý majetek, který je předmětem žaloby, jednak směnkou, která je závazkem společného jmění manželů a nebyla dosud uplatněna. Jako důkaz žalobkyně navrhla znalecký posudek na ocenění nemovitostí, který vypracoval soudní znalec Ing. Klika a který je přílohou insolvenčního řízení.

Ve svém vyjádření ze dne 3.12.2010 žalovaný k věci uvedl, že souhlasí s tvrzením žalobkyně, ze kterého vyplývá, že žalobkyně byla řádně vyrozuměna o soupisu majetku patřícího do společného jmění žalobkyně a dlužníka. Usnesení, kterým soud prohlásil na majetek dlužníka konkurs potvrdil odvolací soud svým rozhodnutím z 19.5.2010. Společné jmění žalobkyně a dlužníka nebylo dosud vypořádáno. Vypořádání společného jmění manželů v daném případně nelze provést, protože závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění žalobkyně a dlužníka. V takovém případě je namístě, že insolvenční správce, zahrnul celý majetek náležející do společného jmění manželů do soupisu majetkové podstaty dlužníka. Žalobkyně uvádí, že jenom pohledávka č. 1 Komerční banky, a.s., přihlášená do insolvenčního řízení je závazkem tvořícím společné jmění manželů. Všechny ostatní zjištěné pohledávky jsou výlučnými závazky dlužníka, resp. výlučným závazkem žalobkyně. Hodnota majetku ve společném jmění manželů, jež je tvořen předmětnými nemovitostmi činí dle žalobkyně 7.349.500,-Kč, což žalobkyně dokládá znaleckým posudkem Ing. Kliky. Žalovaný nesouhlasí se závěry žalobkyně stran toho, jaké konkrétní závazky jsou součástí společného jmění manželů. Mimo pohledávku věřitele č. 1 náleží i další přihlášené pohledávky do společného jmění manželů. KSBR 37 INS 928/2009-C1

Pokud jde o hodnotu majetku patřícího do společného jmění manželů, pak žalovaný zdůrazňuje, že znalecký posudek Ing. Kliky z 10.3.2009 je v této věci nepoužitelný. Ing. Klika provádí ocenění nemovitostí tzv. nákladovým způsobem, který vychází z výpočtu nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění. Z judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že pro účely vypořádání společného jmění manželů je třeba hodnotu majetku ve společném jmění manželů stanovit ve výši ceny obvyklé, tj. ceny, které by bylo možno dosáhnout při prodeji daného majetku v rozhodné době a v daném místě (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 2428/2000). Stanovením obvyklé ceny majetku patřícího do SJM žalobkyně a dlužníka se zabýval Ing. Karel Hrabec, soudní znalec, ve svém posudku č. 209-06/2010 z 12.5.2010. Zpracování tohoto posudku si objednal žalovaný a znalec měl za úkol stanovit obvyklou cenu předmětných nemovitostí, a to právě budovy č.p. 2 na pozemku p.č. 10/2 a pozemku p.č. 10/2 vše v k.ú. Kupařovice. Znalec dospěl k odhadu obvyklé ceny předmětných nemovitostí ve výši 3.500.000,-Kč. Pro zahrnutí celého majetku ve společném jmění manželů do majetkové podstaty dlužníka není nezbyné, aby bylo předluženo společné jmění manželů, tj. aby závazky ve společném jmění převyšovaly majetek ve společném jmění. Majetek ve společném jmění manželů musí být převýšen nikoli jen závazky náležejícími do společného jmění, ale veškerými závazky dlužníka, které mohou být ze společného jmění manželů uspokojeny. Závěrem žalovaný navrhl, aby žaloba na vyloučení majetku byla v plném rozsahu zamítnuta a žalobkyni uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.

Na jednání konaném dne 18.2.2011 žalobkyně navrhla, aby soudem bylo zadáno zpracování dalšího znaleckého posudku, vzhledem k rozdílným znaleckým posudkům, které nechali vypracovat žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně rovněž uvedla, že se domnívá, že do majetkové podstaty by měly být zahrnuty nemovitosti, o nichž v současné době probíhá řízení u Okresního soudu Brno-venkov mezi žalobci manžely Kuparowitzovými a Katastrálním úřadem Brno-venkov. Na jednání dne 8.2.2013 žalovaný sdělil, že návrh na pokračování přerušeného řízení v uvedené věci nebyl podán, neboť pro to nebyly shledány důvody, protože předmětné nemovitosti byly zpeněženy v rámci konkursního řízení ve věci úpadce AG-ING, a.s.

Ze soupisu majetkové podstaty ze dne 5.3.2010 a jeho doplnění ze dne 12.6.2010 soud zjistil, že žalovaným byla do soupisu majetkové podstaty dlužníka zapsána zemědělská stavba č.p. 2 na parcele č. 10/2 a parcela č. 10/2, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na LV 196, k.ú. Kupařovice s tím, že se jedná o majetek ve společném jmění manželů dlužníka a žalobkyně. K majetku uplatnil právo na uspokojení ze zajištění věřitel č. 1 Komerční banka, a..s Uvedené nemovitosti byly oceněny částkou 3.500.000,-Kč. Skutečnost, že předmětné nemovitosti tvoří součást společného jmění manželů žalobkyně a dlužníka Ing. Pavla Kuparowitze rovněž vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 27.9.2010, předloženého žalobkyní. Ze znaleckého posudku č. 35/3139/2009 ze dne 10.3.2009 vypracovaného Ing. Rudolfem Klikou, předloženého dlužníkem v insolvenčním řízení vedeném pod sp.zn. KSBR 37 INS 928/2009 soud zjistil, že nemovitosti byly podle cenového předpisu oceněny částkou KSBR 37 INS 928/2009-C1 celkem 7.349.500,-Kč. Podáním ze dne 1.4.2010 žalovaný žalobkyni vyrozuměl, že předmětné nemovitosti, tj. stavbu č.p. 2 a parcelu č. 10/2 v k.ú. Kupařovice zahrnul do majetkové podstaty. Vyrozumění bylo žalobkyni doručeno dne 6.4.2010. Z řízení vedeného v insolvenční věci dlužníka Ing. Pavla Kuparowitze je soudu známo, že na přezkumném jednání konaném dne 12.3.2010 byly přezkoumány pohledávky v celkové výši 7.578.663,09 Kč. Insolvenčním správcem byla popřena pohledávka ve výši 317.691,75 Kč. Ze znaleckého posudku č. 209-06/2010 ze dne 12.5.2010 vypracovaného Ing. Karlem Hrabcem a předloženého žalovaným vyplývá, že obvyklá cena nemovitostí, jejichž vyloučení z majetkové podstaty se žalobkyně domáhá, byla odhadnuta ve výši 3.500.000,-Kč.

Podle ust. § 225 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba byla žalobkyní podána včas.

Dle ust. § 270 IZ prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu jsou neplatné. Část společného jmění manželů, kterou dlužník použil se souhlasem manžela k podnikání, spadá při vypořádání společného jmění manželů vždy do majetkové podstaty. Podle ust. § 274 IZ nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty. Jelikož výše zjištěných závazků dlužníka, které mohou být uspokojeny ze společného jmění manželů je vyšší než hodnota majetku, který náleží do tohoto jmění, soud žalobu na vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka zamítl. Vypracování nového znaleckého posudku nebylo soudem zadáváno, neboť na předložené posudky nelze pohlížet jako na rozdílné, jestliže v jednom případě byla cena stanovena jako cena dle cenového předpisu a ve druhém případě jako cena obvyklá, tj. cena, kterou lze při prodeji předmětného majetku předpokládat. Podle ust. § 219 odst. 5 IZ, se majetek zapsaný v soupisu majetkové podstaty oceňuje obvyklou cenou. Při porovnání závazků dlužníka a hodnoty majetku, z něhož mohou být uspokojeny, nelze jinou cenu, než cenu obvyklou zohlednit.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu odměny dle ust. § 8 vyhl. č. 484/2000 Sb., s přihlédnutím k čl. II. vyhl. č. 64/2012 Sb. ve výši 9.000,-Kč a náhrady KSBR 37 INS 928/2009-C1 hotových výdajů za 4 režijní paušály podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1.200,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno.

Krajský soud v Brně dne 8. února 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Bohumila Čuprová, v.r. Ivana Musilová samosoudce