37 ICm 2198/2014
37 ICm 2198/2014-28 (KSOS 37 INS 2726/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Martínkovou ve věci žalobce Mgr. Romana Krakovky, se sídlem Jaklovecká 1249/18, 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava, insolvenčního správce dlužníka Tomáše anonymizovano , anonymizovano a Lenky anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Štáblovice č. 22, 747 82 Štáblovice, zastoupeného Mgr. Ivo Tichovským, advokátem se sídlem Jaklovecká 1249/18, 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava, proti žalovanému: RENT & REAL Finance s.r.o., se sídlem 8. pěšího pluku 2380, 738 01 Frýdek-Místek, IČO 27768783, zastoupenému Mgr. Lukášem Mokrým, advokátem se sídlem Sokola Tůmy 743/16, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory, o určení neexistence pohledávky

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalovaný nemá za dlužníky Tomášem anonymizovano , anonymizovano a Lenkou anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Štáblovice č. 22, 747 82 Štáblovice, pohledávku z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty dle smlouvy o úvěru č. 9084 ze dne 19.09.2012 ve výši 1.057.500,-Kč uplatněnou v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě, pod sp. zn. KSOS 37 INS 2726/2014 přihláškou pohledávky č. P7, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 25.06.2014 došlou soudu dne 25.06.2014 domáhal se žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalovaný nemá za dlužníky Tomášem anonymizovano , anonymizovano a Lenkou anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Štáblovice č. 22, 747 82 Štáblovice (dále jen dlužníci), pohledávku z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty dle smlouvy o úvěru č. 9084 ze dne 19.09.2012 ve výši 1.057.500,-Kč uplatněnou v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě, pod sp. zn. KSOS 37 INS 2726/2014 přihláškou pohledávky č. P7.

Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že do insolvenčního řízení dlužníků přihlásil žalovaný přihláškou č. P7 vykonatelnou pohledávku č. 1 ve výši 1.030.600,-Kč, která představovala jistinu ve výši 500.000,-Kč, úrok ve výši 198.100,-Kč a smluvní pokutu ve výši 332.500,-Kč (0,5 % denně z částky 500.000,-Kč za dobu prodlení od 20.01.2013 do 01.06.2013). Jako důvod vzniku pohledávky č. 1 žalovaný uvedl nedoplatek úvěru dle úvěrové smlouvy č. 9084 ze dne 19.09.2012. Dále žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků přihláškou č. P7 vykonatelnou pohledávku č. 2 ve výši 725.000,-Kč, která představovala smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z částky 500.000,-Kč za dobu prodlení od 02.06.2013 do 18.03.2014). Jako důvod vzniku pohledávky č. 2 žalovaný uvedl nedoplatek smluvní pokuty dle úvěrové smlouvy č. 9087 ze dne 19.09.2012. Žalobce jako insolvenční správce při přezkumném jednání dne 19.06.2014 popřel pohledávky představující nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 1.057.500,-Kč z důvodu, že ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,5 % denně z dlužné částky v úvěrové smlouvě je neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 3 obč. zák. Rozpor s dobrými mravy žalovaný spatřoval v nepřiměřenosti smluvní pokuty, která činí 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobce dále namítl, že žalovaný přihlásil svou pohledávku z titulu smluvní pokuty částečně jako zajištěnou a částečně jako nezajištěnou, což je v rozporu se zásadami insolvenčního řízení.

Žalovaný v písemném procesním stanovisku uvedl, že konstrukce sjednané smluvní pokuty odpovídá utvrzení povinnosti zaplatit 500.000,-Kč + úrok, který za dobu od poskytnutí úvěru do 19.09.2022 činí 1.655.550,-Kč. Smluvní pokuta tedy byla sjednána s ohledem na výši nároku věřitele ve výši 2.226.500,-Kč. Žalovaný dále uvedl, že na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze ani pohlížet z důvodu kolik činí její výpočet ke dni předcházejícímu prohlášení úpadku, protože výši smluvní pokuty ovlivňuje prodlení dlužníků. Jde tedy o dlouhodobě trvající porušení povinnosti smluvně převzaté dlužníky smlouvou o úvěru. K námitce ohledně zajištění žalovaný uvedl, že je plně v dispozici věřitele, zda svou pohledávku za dlužníkem přihlásí zajištěnou či nezajištěnou.

Soud rozhodl ve věci v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání.

Soud ve věci nejprve zjišťoval, zda byly splněny předpoklady, za nichž se soud může důvodností nároku uplatněného tzv. incidenční žalobou zabývat.

Možností popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem, tedy výkladem ust. § 199 IZ se Nejvyšší soud zabýval v rozsudku ze dne 18.06.2013 sp. zn. 29ICdo 7/2013 uveřejněném pod č. 106/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Právo insolvenčního správce popřít vykonatelnou pohledávku bylo zachováno u vykonatelných pohledávek, které vznikly, aniž by proběhlo jakékoliv soudní či jiné řízení právě např. prostřednictvím notářského nebo exekutorského zápisu se svolením vykonatelnosti, které vyústilo v rozhodnutí o této pohledávce.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 37 INS 2726/2014-A10 ze dne 18. 03.2014 byl zjištěn úpadek dlužníků a insolvenčním správcem ustanoven žalobce. Soud povolil řešení úpadku oddlužením.

Přihláškou č. P7 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků žalovaný pohledávku v celkové výši 1.796.451,-Kč. Tato pohledávka se sestávala z dílčí pohledávky č. 1 ve výši jistiny 1.030.600,-Kč z titulu smlouvy o úvěru č. 9084 ze dne 19.09.2012 a dále ze zákonných úroků z prodlení ve výši 40.851,-Kč. Tato pohledávka byla přihlášena jako pohledávka zajištěná majetkem dlužníka na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 30.10.2012. Jistina se dále sestávala z jistiny úvěru ve výši 500.000,-Kč, běžného úroku z úvěrové smlouvy ve výši 198.100,-Kč a smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z částky 500.000,-Kč od 20.01.2013 do 01.06.2013 za 133 dní prodlení ve výši 332.500,-Kč. Pohledávka č. 2 byla přihlášena ve výši 725.000,-Kč z titulu smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z částky 500.000,-Kč od 02.06.2013 do 18.03.2014, tj. 290 dní prodlení ve výši 725.000,-Kč. Tato pohledávka byla přihlášena jako pohledávka nezajištěná. Smluvní pokuta byla v případě obou pohledávek ujednána v článku 6 části A smlouvy o úvěru, dle kterého jsou dlužníci povinni zaplatit věřiteli pro případ prodlení s plněním jakéhokoliv peněžitého závazku smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z dlužné částky. Obě pohledávky byly přihlášeny jako pohledávky vykonatelné dle exekutorského zápisu se schválením vykonatelnosti sp. zn. 143 EZ 00106/12 ze dne 19.09.2012, sepsaným JUDr. Jiřím Trojanovským. V tomto exekutorském zápisu dlužníci uznali celkovou dlužnou částku pohledávky včetně nároku věřitele na smluvní pokutu.

Ze zápisu o přezkumném jednání a zápisu z 1. schůze věřitelů konané dne 19.06.2015 bylo zjištěno, že předmětem přezkumného jednání bylo přezkoumání řádně přihlášených pohledávek věřitelů č. 1-21. Výsledek přezkumného jednání byl zapsán do seznamu přihlášených pohledávek předloženého správcem. Upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Insolvenční správce poučen o povinnosti podat žalobu dle § 199 IZ u popřených pohledávek věřitele č. 6 (P7), která byla přihlášena jako pohledávka vykonatelná.

Ze seznamu přihlášených pohledávek týkající se žalovaného jako věřitele č. 6, číslo přihlášky 7 bylo zjištěno, že žalobce u přezkumného jednání konaného dne 19.06.2014 popřel pohledávku č. 1-nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z dlužné částky z důvodu, že výše smluvní pokuty není přiměřená zajišťované povinnosti a proto je sjednaná neplatně v rozporu s dobrými mravy. Pohledávku č. 2 popřel v celkové výši 725.000,-Kč z důvodu, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor s dobrými mravy, výše smluvní pokuty není přiměřená zajišťované povinnosti. Dále insolvenční správce popřel nárok na zaplacení smluvní pokuty z důvodu, že tento nárok je nárokem z úvěrové smlouvy č. 9084 ze dne 19.09.2012, přičemž nároky z úvěrové smlouvy byly zajištěny zástavním právem k nemovitostem a dlužník část svého nároku přihlásil jako zajištěnou pohledávku a část svého nároku jako nezajištěnou pohledávku. Takový postup je nepřístupný, když tímto postupem se věřitel snaží obejít základní zásady insolvenčního řízení.

Po takto provedeném dokazování soud učinil závěr o splnění předpokladů, za nichž se soud může nárokem uplatněným incidenční žalobou zabývat (možnost popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem, zjištění úpadku dlužníka, ustanovení žalobce insolvenčním správcem, řádné přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka a řádné popření přihlášené pohledávky insolvenčním správcem). S ohledem na skutečnost, že přezkumné jednání se konalo dne 19.06.2014 a žaloba byla soudu doručena do datové schránky dne 25.06.2014, byl rovněž učiněn závěr o včasnosti podané žaloby (§ 199 odst. 1 IZ).

Poté, co byl učiněn závěr o splnění výše uvedených předpokladů, soud dále zjišťoval, zda má žalovaný jako věřitel právo na zaplacení smluvní pokuty, a to s ohledem na námitku neplatnosti ujednání o smluvní pokutě.

K prokázání této sporné skutečnosti soud provedl důkaz smlouvou o úvěru č. 9084 ze dne 19.09.2012, ze které bylo zjištěno, že žalovaný jako věřitel a dlužníci uzavřeli smlouvu, na základě které se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi v jeho prospěch peněžní prostředky ve sjednané výši a dlužníci se zavázali peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky z úvěru. V části A bod 6 jsou upraveny důsledky prodlení dlužníka. Dle článku 6 bod 6.1 v případě prodlení dlužníka s úhradou jakéhokoliv peněžního závazku vůči věřiteli je věřitel oprávněn po dlužníku požadovat smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení.

Z exekutorského zápisu sepsaného JUDr. Jiřím Trojanovským, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Frýdek-Místek, sp. zn. 143 EZ 00106/12 bylo zjištěno, že žalovaný jako věřitel a dlužníci uzavřeli dohodu o splnění pohledávky se svolením vykonatelnosti, kterou se dlužníci zavázali zaplatit společně a nerozdílně žalovanému jako věřiteli jistinu úvěru ve výši 500.000,-Kč včetně úroku v dohodnutých měsíčních splátkách. Účastníci exekutorského zápisu dále sjednali smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z dlužné částky.

Po takto provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

Dne 01.01.2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (dále o. z.), tj. zákon č. 89/2012 Sb., který zrušil zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále obč. zák.). S přihlédnutím k ust. § 3028 o. z. se pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakožto i pro práva a povinnosti z nich vzniklých, použijí dosavadní právní předpisy (tedy občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013).

Podle § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle § 544 odst. 2 obč. zák. lze sjednat smluvní pokutu jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Žalovaný jako věřitel a dlužníci uzavřeli smlouvu, na základě byl dlužníkovi poskytnut úvěr v dohodnuté výši a dlužníci se zavázali peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky z úvěru. Ve smlouvě se dlužníci dále zavázali zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky pro případ prodlení.

Výše uvedený skutkový stav byl právně posouzen dle ust. § 497 o smlouvě o úvěru a ust. § 544 odst. 1 o smluvní pokutě.

Pro rozhodnutí ve věci bylo právně významné posouzení platnosti ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě o úvěru z hlediska souladu s dobrými mravy. Otázka přiměřenosti sankčního opatření v daném případě smluvní pokuty z tohoto hlediska byla již mnohokrát předmětem rozhodování dovolacího soudu. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky se v otázce úměry sankční povinnosti již ustálila. Zatímco smluvní pokuta sjednané ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky je posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je považováno za neplatný právní úkon (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.06.2006, sp. zn. 33 Odo 447/2005, ze dne 27.07.2003, sp. zn. 33 Odo 810/2006, a ze dne 10.04.2001, sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, uveřejněné v časopise Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 4 pod č. C 403). Dále v rozhodnuti Nejvyššího soudu ze dne 23.06.2004, sp. zn. 33 Odo 588/2003 bylo dále dovozeno, že smluvní pokutu lze platně sjednat i tak, že její výše se bude odvíjet též od doby, po kterou bude trvat porušení smluvní povinnosti a že na nepřiměřenost smluvní pokuty tak nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení, a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty. Soud se tedy při posuzování přiměřenosti výše smluvní pokuty od ustálené judikatury Nejvyššího soudu neodchýlil a smluvní pokutu vyhodnotil tak jako platné ujednání.

Námitka žalobce ohledně přihlášení pohledávky z titulu smluvní pokuty ve vztahu k zajištění shledal právně nedůvodnou. Ve shodě s žalovaným soud konstatuje, že je v plné dispozici insolvenčního věřitele, zda přihlásí pohledávku za dlužníkem jako zajištěnou či nezajištěnou a tato skutečnost na rozhodnutí ve věci nemá významu.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 202 odst. 1 IZ, dle kterého ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 30.07.2015

Mgr. Jana Martínková, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Marcela Šurabová