37 ICm 2055/2013
Číslo jednací: (4) 37 ICm 2055/2013-208 (KSBR 37 INS 6992/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Zdeňkou Mikolajkovou v právní věci žalobce : Ladislav Řihák, Vrbátky 371, 696 04 Svatobořice-Mistřín, právně zastoupen: JUDr. Pavlem Holubem, advokátem, sídlem 602 00 Brno, Kopečná 940/14, proti žalovanému: JUDr. Tomáš Truschinger, sídlem Bašty 413/2, Brno, insolvenční správce dlužníka LARIA TREND s.r.o., sídlem Vrbátky 317, Svatobořice-Mistřín, IČ: 25311344, o vyloučení věcí z majetkové podstaty

takto:

I. Ze soupisu majetkové podstaty se vylučuje peněžité plnění ve výši 65.000,-- Kč.

II. Pokud se týká zbývajícího peněžitého plnění ve výši 172.500,--Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádná ze stran nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice částku 450,--Kč za náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku. isir.justi ce.cz

Odůvodnění :

Žalobce se svojí žalobou, doplněnou dalšími podáními původně domáhal vyloučení movitých věcí z majetkové podstaty dlužníka LARIA TREND s.r.o. V žalobě uvedl, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4.7.2012, č.j. KSBR 37 INS 6992/2012 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka LARIA TREND s.r.o a způsobu jeho řešení konkursem a současně byl ustanoven insolvenčním správcem JUDr. Tomáš Truschinger. Insolvenční správce vyrozuměl žalobce o zahrnutí majetku do soupisu majetkové podstaty svým sdělením z 15.5.2013, v poučení jej vyzval k podání vylučovací žaloby. Do seznamu majetku zapsaném v majetkové podstatě zapsal insolvenční správce i věci, z jejich zařazením žalobce nesouhlasí. Název věcí zapsaných insolvenčním správcem do majetkové podstaty neodpovídá označení věci, pod kterými je žalobce získal do svého vlastnictví, proto žalobce v žalobě uvedl porovnání obou názvů. Tvrdil tedy, že jeho majetkem jsou následující věci:

Název zapsaných věcí dle insolvenčního Název zařízení dle dokladů žalobce správce v konkursní podstatě

1)Dřevoobráběcí stroj Tos Svitavy MW1 02, Posouvač MW 102, TOS Svitavy výrobní číslo 920238, r. výroby: 1992-stroj je sepsán s umístěním: pod písmenem a) budova dílny.

Následující věci jsou sepsány v budově pod písmenem c), budova údržby

2)Svářečka (bomby) Svářecí láhve 3)Bruska stolní dvoukotoučová Bruska dvoukotoučová ELKO B175 4)Obráběcí stroj J. Wolman, r.v. 1945 Soustruh včetně příslušenství 5)Vrtačka VS 32B stojanová, r.v. 1983 Stojanová vrtačka 6)Obráběcí stroj TOS Trenčín SV 18 RD Soustruh TOS Trenčín 7)Obráběcí stroj, SSSR 7A412 Frézka horizontální 8)Obrávěcí strou, SSSR 6 P 80, vertikální Frézka vertikální frézka 1983 9)Nůžky XK-2000-2A Tabulové nůžky na plech 10) Nůžky pákové-NTP 1000 Pákové nůžky na plech

Žalobce tvrdil, že vlastnické právo k věcem výše uvedeným nabyl takto: položka č. 1 dřevoobráběcí stroj TOS Svitavy hospodářskou smlouvou uzavřenou s TOS Svitavy a.s. ze dne 15.2.1992.

Ostatní položky pod č. 2 až 10-žalobce uvedl, že nabyl daňovým dokladem od dodavatele Vytex s.r.o. s datem zdanitelného plnění 31.1.1999, kde jsou jednotlivé věci uvedeny. Odpovídají položkám majetku zahrnutého do majetkové podstaty. Žalobce navrhl svědky, kteří by dle něho mohli potvrdit, že movité věci nikdy nebyly majetkem společnosti LARIA TREND s.r.o, ale byly ve vlastnictví žalobce, který je společnosti LARIA TREND s.r.o pouze zapůjčil. K zapůjčení došlo na základě Dohody o zapůjčení strojů do bezplatného užívání ze dne 1.1.2005. Žalobce nesouhlasí s tím, pokud žalovaný tvrdí, že neprojevoval zájem o vydání movitých věci zpět do svého držení, neboť dopisem z 22.9.2012 žalovaného vyzval k vydání těchto movitých věcí, žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Znovu byl vyzván přípisem z 23.4.2013, žalovaný reagoval dopisem z 3.5.2013 s výzvou k podání vylučovací žaloby. Není pravda, že si žalobce od žalovaného movité věci koupil, žalovaný tyto věci prodal společnosti Reality Kyjovan a.s. a žalobci není známo, jak s nimi tato společnost naložila.

Žalobce dále vyjádřil nesouhlas s tvrzením žalovaného, že by prodejem movitých věcí odvracel újmu k těmto věcem bezprostředně hrozícím. Dle jeho názoru technický stav budovy (budova údržby), ve které se movité věci nacházely, byl naprosto v pořádku a v žádném případě nehrozilo jejich znehodnocení. Společnost R&H KLASIK s.r.o. nabízela žalovanému, že si tyto prostory včetně movitých věcí pronajme. Žalobce také vyslovil nesouhlas s tvrzením žalovaného, že movité věci byly v účetnictví společnosti LARIA TREND s.r.o. K doložené účetní evidenci majetku za období od 1. ledna 2008 do 31.12.2008 žalobce uvedl, že má za to, že tato inventarizace není důkazem o tom, že by movité věci, u nichž se žalobce domáhá vyloučení z majetkové podstaty dlužníka, byly do této evidence zahrnuty. Žalobce má za to, že pan Vojtěch Maděryč, který byl jednatelem dlužníka, byl ve věcech inventarizace a účetnictví precizní, a neopomenul by hodnotné věci do účetnictví dlužníka zaevidovat a uvést je k soupisům majetku dlužníka z 18.5.2012. V tomto soupisu však absentují. Žalobce vyjádřil názor, že je Vojtěch Maděryč neuvedl z toho důvodu, neboť věděl, že patří žalobci a nikoliv dlužníkovi.

Žalobce také namítl, že prodej movitých věcí mimo dražbu, ke kterému došlo v průběhu řízení (pozn. soudu 1.8.2013) a také považuje za nestandardní postup insolvenčního soudu, který vydal 24.6.2013 souhlas k prodeji mimo dražbu. V důsledku toho, že došlo k prodeji věcí, změnil žalobce žalobu tak, že dále požadoval vydání peněžitého plnění, které za prodej movitých věcí utržil.

U jednání potom žalobce uvedl, že skutečnost, že dohodou došlo k zapůjčení věci dlužníkovi, se nenašla v listinách dlužníka, nemůže jít k jeho tíži, protože od roku 2009 neměl nad společností kontrolu, když převedl obchodní podíl na pana Maděryče. K dotazu soudu se však nedokázal vyjádřit k tomu, zda tedy byly vedeny v účetnictví jako zapůjčený majetek. Uvedl pouze, že je měl vedené.

Žalovaný k žalobě uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno 22.3.2012 na základě návrhu věřitele dlužníka. Shodně s žalobcem uvedl tvrzení ohledně zjištění úpadku a prohlášení konkursu. K nároku se vyjádřil tak, že jej neuznává, a to ani z části. Namítl, že žalobce své vlastnické právo k movitým věcem (vyjma dřevoobráběcího stroje TOS Svitavy) dokládá fakturou č. 940012 z 31.1.1999. Ke kterým konkrétním movitým věcem se faktura vztahuje, vyplývá z dodacího listu, v němž však dle žalovaného nejsou dané věci označeny nikterak jasně a určitě, tedy tak, aby byly nezaměnitelné za jiné věci obdobného druhu, nýbrž jsou označeny spíše obecnými názvy. Žalobce neprokázal, že by věci sepsané do majetkové podstaty dlužníka byly skutečně věcmi uvedenými v tomto dodacím listě. Namítl, že tento dodací list nejde v žádném případě považovat za listinu prokazující vlastnické právo žalobce. Poukázal na skutečnost, že z účetní evidence majetku dlužníka z období od 1.1.2008 do 31.12.2008 jednoznačně vyplývá, že vlastnické právo přísluší dlužníku. V tomto dokumentu je uvedena převážná většina z předmětných movitých věcí, ačkoliv také jsou uvedeny pouze pod obecnými názvy. Jako příklad, že označení na dodacím listu je nedostatečné uvedl označení vrtačka stojanová , která je takto označena na dodacím listu, v poukazované účetní evidenci majetku dlužníka je tato položka uvedena hned 2x, a to jednou s datem pořízení 14.6.2001 a dále s datem pořízení 25.9.2002. S ohledem k této skutečnosti tak není zcela vyloučeno, že v prvním případě nebo ve druhém případě se může jednat o věc, která byla původně ve vlastnictví žalobce, nicméně v roce 2008 se již nacházela v majetku dlužníka. Stejně tak dle žalovaného není vyloučeno ani to, že se ani v jednom případě nejedná o stojanovou vrtačku, uvedenou v dodacím listě, který dokládá žalobce. Řádné seznamy majetku dlužníka insolvenčnímu správci nepředložil. Účetní evidence řádné vedení inventarizace majetku neobsahovala, vyjma evidence z roku 2008, jinou se nepodařilo dohledat. Správce tak vycházel z vlastních zjištění na místě samém a z tvrzení statutárních orgánů dlužníka, že všechny označené věci jsou v majetku dlužníka.

Dále se žalovaný vyjádřil k dřevoobráběcímu stroji TOS Svitavy, o němž také má za to, že byl do soupisu majetkové podstaty pojat oprávněně a to už jen proto, že od listopadu 2009, kdy došlo k převodu obchodního podílu žalobce na právního předchůdce a současného jediného společníka a jednatele dlužníka, tj. na Vojtěcha Maděryče až po podání vylučovací žaloby v roce 2013, tj. po 3,5 letech, neprojevil žalobce o uvedený obráběcí stroj, jakož ani o žádnou další předmětnou movitou věc jakýkoliv zájem. Žalovaný namítl, že kupující z kupní smlouvy o prodeji věcí movitých z 1.8.2013 již v současnosti část těchto věcí prodal a to přímo žalobci. Mezi nimi byl i právě dřevoobráběcí stroj TOS Svitavy MW 102. Z toho je zřejmé, že vlastnické právo nemohlo žalobci náležet již dříve, neboť žalobce by jej zcela jistě neplatil opětovně, pokud by měl být v jeho vlastnictví.

Žalovaný ve svém podání upozornil, že kupní smlouvou ze dne 1.8.2013 došlo ke zpeněžení většinové části majetkové podstaty dlužníka, a to včetně vylučovaných movitých věcí z důvodu, že se nacházely v budovách, jejichž technický stav byl velmi špatný, bezprostředně hrozilo nebezpečí, že do skončení řízení o vylučovací žalobě by mohlo z tohoto důvodu dojít ke znehodnocení vylučovaného majetku. Žalovaný zároveň neměl k dispozici náhradní prostory, kam by bylo možno vylučované movité věci umístit. Přesun věcí do náhradních skladovacích prostor by vzhledem na finanční náročnost bylo za dané situace nemožné. Není ani jisté, zda by to bylo možné tak, aby se stroje nepoškodily. Žalovaný seznámil s těmito skutečnostmi věřitelský výbor, na jednání 25.7.2013 byl postup správce odsouhlasen. Žalobce o prohlášení konkursu věděl, jako bývalý společník a statutární orgán věděl o umístění věcí v držení dlužníka, se správcem od počátku řízení komunikoval, nikdy se však vydání věci ani svého vlastnického práva k těmto věcem nedomáhal. Učinil tak teprve až vylučovací žalobou z 12.6.2013. Poměrná část z výtěžku zpeněžení připadající na vylučované věci byla znaleckým posouzením z 16.1.2014 vyhotoveným znalcem ing. Jiřím Lysákem stanovena na částku 237.500,--Kč.

U jednání žalovaný doplnil své tvrzení tak, že o tom, které konkrétní věci žalobce požaduje vyloučit ze soupisu, se dozvěděl až z podané žaloby, předtím mu žalobce nikdy při jednání, které společně měli, konkrétně nepoukázal na jednotlivé stroje, resp. tvrdil, že jeho vlastnictvím jsou stroje, které byly ve vlastnictví společnosti INFINITAS, s.r.o a byly to jiné stroje, než které jsou předmětem žaloby. Tato společnost je však koupila od leasingové společnosti VIVA LEASING, a.s., která je nabyla na základě přefinancování strojů, které provedl dlužník (zastoupený jednatelem panem Maděryčem).

Ve svém podání ze dne 13.2.2017 potom žalovaný doplnil, že s žalobcem jednali hned od počátku insolvenčního řízení, neboť žalobce se svojí družkou paní Hudcovou se zajímal o průběh vedeného řízení. Tato jednání byla obecného charakteru, zejména ve vztahu k postupům insolvenčního řízení a k provozu areálu, vzhledem k tomu, že žalobce je majitel nemovitosti bezprostředně související s areálem a je také bývalý vlastník dlužníka. Jako takový disponoval s některými informacemi, které správce ke své činnosti potřeboval. Žalobce oslovil správce s tím, že by chtěl areál do pronájmu, což vzhledem na nutnost brzkého zpeněžení nebylo možné, okolnosti, které žalobce prezentoval byly ty, že vlastní stroje, které jsou v majetku společnosti INFINITAS (tyto stroje nejsou sepsány do soupisu majetkové podstaty). Žalovaný o skutečnosti, že žalovaný připravuje zpeněžení majetkové podstaty, byl žalobce informován, neboť i on byl jedním z potencionálních zájemců o majetek dlužníka a prohlídky majetku se zúčastnil. Informace byla navíc zveřejněna 22.4.2013 v insolvenčním rejstříku. Dne 23.4.2013 pak žalobce adresoval správci písemnost, ve které sdělil, že vypovídá nějakou dohodu o bezplatném užívání. Přílohu tento dopis neobsahoval. Správce jej přípisem ze dne 3.5.2013 vyzval, aby svůj požadavek specifikoval, protože doposud se o existenci smlouvy nezmiňoval a ani neoznačil, o který majetek se jedná. Ani v dalším přípise, kterým reagoval žalobce 10.5.2013, neobsahoval přesné určení položek, ale pouze kopii nějakých dokladů, a to kupní smlouvy z 6.2.2014, ze dne 7.4.2014, dohodu o zapůjčení strojů z 1.1.2005 a dodací list z 1.1.2005, kupní smlouvu ze 7.4.2004, kupní smlouvu ze 4.3.1992, kupní smlouvu z 22.9.1992, nedatovanou hospodářskou smlouvu, další dohodu o zapůjčení strojů z 1.1.2005 s přílohou dodací list, daňový doklad z 31.1.1999. Z těchto listin ani z přípisů se nepodávalo, k jakému majetku žalobce uplatňuje svoje právo. Žalovaný z procesní opatrnosti zaslal žalobci dne 15.5.2013 oficiální výzvu k podání vylučovací žaloby. 13.6.2013 žalobce adresoval výzvu k vydání majetku nezahrnutého do majetkové podstaty. Dne 24.7.2013 žalobce žalovaného vyzval, aby insolvenční správce nevydával stroje, jež jsou v majetku společnosti INFINITAS s.r.o. Jiná korespondence neproběhla.

V provedeném dokazování soud z listiny-výpis z obchodního rejstříku dlužníka zjistil a mezi stranami je nesporné, že usnesením zdejšího soudu č.j. KSBR 37 INS 6992/2012-A-21 ze dne 4.7.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka LARIA TREND s.r.o, IČ 25311344 a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Z tohoto výpisu též vyplývá, že žalobce byl jednatelem této společnosti od 26.10.1998 do 13.9.2000 a dále od 30.8.2007 do 20.3.2008, od 13.9.2000 do 20.3.2008 paní Růžena Hudcová, od 20. března 2008 je jednatelem pan Vojtěch Maděryč. Žalobce byl zároveň též v období od 20.10.1998 do 18.11.2009 společníkem, nejprve podílem 50 %, poté podílem 10 %. Od 11. dubna 2008 vlastnila podíl 80 % paní Alexandra Maděryčová, od 18. listopadu vlastnila 100 % podíl do 14.10.2014, poté byl 100 % společníkem pan Vojtěch Maděryč.

Z listiny s názvem Hospodářská smlouva, která byla podepsaná dne 15.1.1992 společností TOS Svitavy a.s. soud zjistil, že došlo k převodu majetku označeného posouvač MW 102 na pana Ladislava Řiháka. Na rubové straně smlouva obsahuje podmínky dodávky. Z vyjádření žalobce vyplývá, že jím podepsané vyhotovení odeslal společnosti TOS Svitavy a.s.

Z listiny-faktury č. 940012 soud zjistil, že byla vystavena společností Vytex s.r.o., adresovaná žalobci a to dne 31.1.1999. Jejím předmětem bylo vyúčtování prodeje strojního zařízení údržby v celkové ceně 150.000,--Kč s DPH 183.000,--Kč s tím, že se má jednat o prodej strojního zařízení dle dodacího listu. Dodací list přiložený k této faktuře obsahuje soupis majetku s obecným označením bez výrobních čísel, po většinou bez označení výrobce, v rozdělení na velká dílna, malá dílna, kovárna, přístřešek u kovárny, svářecí dílna, venku u dílny a umývárna. Tento dodací list obsahuje mj. v částech označených jako velká dílna a malá dílna majetek, který žalobce uvádí v žalobě. Svářecí láhve jsou vedeny v přístřešku u kovárny.

Žalobce k důkazu předložil též listiny s názvem Dohoda o zapůjčení strojů do bezplatného užívání, obě datované 1.1.2005, obě podepsané ze strany vlastníka panem Ladislavem Řihákem, ze strany nájemce LARIA TREND s.r.o paní Růženou Hudcovou, jednatelkou, z nichž jedna obsahuje mj. majetek označený jako posouvač MW 102 1ks a druhá ve své příloze obsahuje předměty rozdělené do místnosti velká dílna, malá dílna, kovárna, přístřešek u kovárny a svářecí dílna. Pokud se jedná o velkou a malou dílnu, obsahuje též předměty, které žalobce označil jako svůj majetek a jejichž název souhlasí s názvem ve výše uvedeném dodacím listu k faktuře. Příloha ke smlouvě je podepsána panem Řihákem a paní Hudcovou s razítkem společnosti LARIA TREND s.r.o. Obě smlouvy obsahují shodný text a to, že majetek je zapůjčen do bezplatného užívání s ukončením kdykoliv bez udání důvodu, výpovědní lhůta 30 denní.

Z usnesení zdejšího soudu KSBR 37 INS 6992/2012-A-21 ze dne 4.7.2012 vyplývá, že byl zjištěn úpadek dlužníka LARIA TREND s.r.o. Na majetek byl prohlášen konkurs, insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Přípisem ze dne 18.4.2013 předložil insolvenční správce soupis majetku, z toho bylo zjištěno, že obsahuje mj. též stroje, které jsou uvedeny v žalobě jako stroje sepsané v konkursní podstatě s tím, že dřevoobráběcí stroj TOS Svitavy je zapsán v budově dílny a ostatní v budově údržby.

Z listiny z 22.9.2012 a z vyjádření žalovaného vyplývá, že žalobce mu zaslal listinu s názvem Výpověď dohody o bezplatném užívání strojů , kde uvádí, že uzavřel jako fyzická osoba se společností LARIA TREND 1.1.2005 dohodu o bezplatném užívání strojů. Tuto dohodu vypovídá.

Z další listiny datované 23.4.2013 a vyjádření žalovaného vyplývá, že mu žalobce zaslal listinu s názvem Výpověď dohody o bezplatném užívání strojů , kde uvádí, že uzavřel jako fyzická osoba se společností LARIA TREND s.r.o. dne 1.1.2005 k bezplatnému užívání stroje a soubory strojních zařízení, a tuto dohodu vypovídá. Žádá o vyjádření a součinnost při předávce souboru movitých věcí dle dodacího listu této dohody, o které uvádí, že ji přikládá v kopii. Dále uvádí, že předkládá též dohody. Dle vyjádření správce mu byla tato listina doručena bez dohody i dodacích listů.

Z přípisu správce ze dne 3.5.2013 vyplývá, že sdělil žalobci, že neví o existenci smlouvy z 1.1.2005 a namítá, že se o ní žalobce nikdy při jednáních doposud nezmínil. Vytýká mu, že smlouvu ani označení konkrétních strojů přípis neobsahuje. Vyzývá jej, aby ve lhůtě do 5 dnů od doručení výzvy sdělil, k jakému majetku, který je zapsán do majetkové podstaty, uplatňuje svá práva tak, aby insolvenční správce mohl žalobce řádně vyzvat k podání vylučovací žaloby. Upozornil jej, pokud řádně neoznačí majetek, nebude insolvenční správce k jeho sdělení přihlížet.

Z přípisu insolvenčního správce ze dne 5.5.2013 vyplývá, že vyrozuměl žalobce o zahrnutí majetku do soupisu majetkové podstaty. Uvádí, že přípisem z 23.4. žalobce sdělil, že uplatňuje, že vlastnické právo, ovšem soubor movitých věcí blíže nespecifikuje, upozorňuje jej, že na základě toho přípisu není možné určit, k jakému majetku svá vlastnická práva uplatňuje. Dále jej upozorňuje, že na výzvu ze 3.5.2013 opět nespecifikoval, ke kterému majetku uplatňuje tvrzené vlastnické právo, pouze předložil kupní smlouvy k různým souborům majetku a dohody o bezplatném užívání obsahující v přílohách různé soubory majetku. Upozorňuje jej, že na základě tohoto přípisu není možné určit, k jakému majetku svá vlastnická práva uplatňuje, neboť majetek není řádně a přesně specifikován a v dohodách a listinách je obsažen i majetek, který není vůbec do majetkové podstaty dlužníka zahrnut. Správce uvádí, že z procesní opatrnosti má za to, že svá vlastnická práva uplatňuje ke všem movitým věcem zapsaných do majetkové podstaty oddílu B, C, D a E s tím, že soupis připojuje k dané výzvě. Vyzývá jej k podání žaloby ve lhůtě do 30 dnů od doručení. Z dodejky vyplývá, že zásilka byla žalobci doručena 16.5.2013.

Z vyjádření dlužníka k insolvenčnímu návrhu z 18.5.2012 soud zjistil, že jednatel dlužníka pan Vojtěch Maděryč ve vyjádření uvedl, že s insolvenčním návrhem souhlasí, připojil seznam majetku, pohledávek a závazků. Pokud se týká movitého majetku, obsahuje kromě výrobků a materiálů a zboží na skladě pouze 2 automobily, 2 sušárny, lakovnu a pouze 16 strojů.

Z vyjádření správce u jednání konaného dne 12.1.2017 vyplývá, že z tohoto seznamu nevycházel, neboť nekorespondoval s majetkem, který se našel v daném objektu. Z toho, co je uvedeno v seznamu, bylo na místě pouze něco, kromě tohoto tam byla řada jiných věcí, které v seznamu uvedené nejsou.

Z inventárního soupisu majetku pro období od 1.1.2008 do 31.12.2008 vyhotoveného 20.2.2009 vyplývá, že obsahuje různé frézy, soustruhy, svářecí láhve, vrtačky, nůžky na plech, dřevoobráběcí stroje, brusky, nářadí, nábytek, automobily a další lisy, počítače, tiskárnu.

Z usnesení zdejšího soudu ze dne 23.6.2013, č.j. KSBR 37 INS 6992/2012-B-23 vyplývá, že soud udělil insolvenčnímu správci souhlas, aby prodal mimo dražbu veškerý movitý a nemovitý majetek sepsaný v soupisu majetkové podstaty ze dne 24.10.2012 v přílohách A až E a stanovil podmínky prodeje. Ze zápisu z jednání s věřitelským výborem, konaného dne 25.7.2013 vyplývá, že insolvenční správce informoval věřitelský orgán o vylučovací žalobě a též o tom, že technický stav budov, kde se stroje nacházejí je natolik špatný, že do dokončení řízení o vylučovací žalobě by mohlo dojít ke znehodnocení strojů a o tom, že insolvenční správce nemá jiné prostory, kam by bylo možno stroj umístit, zajištění náhradních prostor by s ohledem na finanční náročnost bylo nemožné. Věřitelský výbor dal insolvenčnímu správci souhlas, aby movité věci zpeněžil a poměrnou částku deponoval.

Z dílčí zprávy o činnosti insolvenčního správce ze dne 2.1.2014 vyplývá, že insolvenční správce informoval soud o tom, že uzavřel kupní smlouvu s vítězem výběrového řízení a areál byl předán. Správce též uvedl, že součástí prodeje byl i majetek, na něhož se vede exindační řízení, správce zpeněžil tento majetek za souhlasu věřitelského výboru, neboť odvracel újmu hrozící tomuto majetku vzhledem k tomu, že technický stav budov, kde se stroje nacházejí byl natolik špatný, že do skončení řízení o vylučovací žalobě mohlo dojít ke znehodnocení a zničení strojů a zároveň nemá náhradní prostory.

Ze zápisu jednání s věřitelským výborem ze dne 25.10.2013 soud zjistil, že insolvenční správce informoval věřitelský výbor, že převážná část strojů není v majetku dlužníka, neboť v roce 2008 byl uzavřen tzv. zpětný leasing s obchodní společností VIVA LEASING, kdy vlastnické právo přešlo na leasingovou společnost, která stroje dlužníkovi dále pronajímala. Dále insolvenční správce seznámil členy věřitelského výboru s žádostí Ladislava Řiháka o pronájem areálu. Věřitelský výbor dal pokyn nevyhovět. Dále byla projednána žádost společnosti TECHNITEX s.r.o. o pronájem budovy k uložení materiálu.

Z vyjádření správce vyplývá, že se jednalo ovšem o jinou budovu než tu, která byla ve špatném technickém stavu.

Z kupní smlouvy, uzavřené dne 1.8.2013 vyplývá, že správce převedl mj. též majetek, který je předmětem žaloby společnosti Reality Kyjovan a.s., IČ: 27727173.

Z dodatku č. 1 k odbornému vyjádření č. 28/2013-3406 ing. Jiřího Lysáka v němž bylo zpracováno ocenění strojů, které jsou předmětem žaloby, vyplývá, že obvyklá hodnota dřevoobráběcího stroje TOS Svitavy je 65.000,--Kč, zbývající hodnota do 237.500,--Kč připadá na ostatní předměty, které jsou žalovány v této věci.

Žalobce předložil soudu čestná prohlášení pana Josefa Machaly, Josefa Marady a Františka Pantlíka. Z těchto prohlášení vyplývá, že obsahuje zcela totožný text, pouze s různými osobními údaji prohlašovatelů, kteří uvedli, že společnost LARIA TREND s.r.o prováděla každoročně inventarizace majetku, oni byli členy inventarizační komise a účastnili se fyzické inventarizace. Z těchto důvodů potvrzují, že majetek uvedený v čestném prohlášení nikdy nebyl ve vlastnictví společnosti LARIA TREND s.r.o, ale ve vlastnictví pana Ladislava Řiháka. Zde byly uvedeny věci, které nejsou předmětem žaloby, předmětem žaloby je pouze posouvač MW. Dále je zde uvedeno kompletní vybavení zámečnické a údržbářské dílny, aniž by bylo toto vybavení jakkoliv specifikováno. Vzhledem k tomu, že se soudu tato čestná prohlášení jevila nedůvěryhodná z důvodu stejného textu a dále také z důvodu, že neobsahují popis majetku (kromě posouvače MW), soud z nich neučinil žádná zjištění a považoval za nutné provést výslech těchto osob.

Z výpovědi účastníka-žalobce pana Ladislava Řiháka vyplývá, že než založil společnost, podnikal jako fyzická osoba a nakupoval stroje, uvedl, že budovy kupovala společnost od různých subjektů. Stroje kupoval také od firmy Vytex, od pana Vyňuchala. Tvrdil, že panu Maděryči (jednatel společnosti v dalším období), že nějaké stroje zapůjčil bezplatně. Chtěl po něm vrátit stroje, pan Maděryč mu je nechtěl vydat. O strojích neřekl insolvenčnímu správci hned když byla prohlášena insolvence, ale později. Z jeho výpovědi vyplynulo, že majetek, který koupil od Vytexu, nesrovnal s dodacím listem při převzetí ani poté, kdy majetek koupil. Důvodem, proč jej nesrovnával hned, bylo, že o tento majetek stál a musel hned složit peníze. Uvedl, že zámečnická dílna byla pořád na stejném místě, nikdy se neposunovala, ani stroje se neposunovaly. Tvrdil, že mj. od Vytexu zakoupil 2 vrtačky, avšak nebyl schopen vysvětlit, proč se na dodacím listu nachází pouze 1 vrtačka. Nevěděl např. od jakého výrobce byly soustruhy, o to se nezajímal. V zámečnické dílně byly také 2 frézy.

Soud neuvěřil jeho výpovědi v tom směru, že informoval pana Maděryče, že v areálu jsou jeho stroje, které pronajal bezplatně společnosti LARIA TREND s.r.o. vzhledem k tomu, že pan Vojtěch Maděryč ve své výpovědi jednoznačně popřel, že by byl informován předchozími jednateli, tedy panem Řihákem, popř. paní Hudcovou o takové skutečnosti. Zda se taková smlouva mohla nacházet v archivu, nevěděl. Věci však užívali, opravovali, platili údržbu, rozhodně nic neplatili za půjčení majetku. Měl za to, že pokud by byl veden nějaký půjčený majetek, pak by to mělo být v účetnictví, které předal insolvenčnímu správci. Vzhledem k tomu, že areál byl rozsáhlý, neměl přehled, jaký je tam konkrétní majetek, zda tam mohl být některý veden jako zapůjčený. Seznam, který předložil u insolvenčního soudu, sám nezpracovával, ale zpracovala mu jej třetí osoba Mgr. Bohuslav Novák z Prahy . Byly mu předány podklady, tj. výstupy z účetnictví, z archivu, ale nevěděl, v jaké rozsahu ani zda mu je předával on osobně.

Z výslechu svědka pana Františka Pantlíka soud zjistil, že v letech 2007 do roku 2010 pracoval v LARIA TREND s.r.o. jako mistr výroby. Nikdy nebyl mistrem údržby tak, jak je nesprávně uvedeno v čestném prohlášení, které nesepisoval, pouze si jej zběžně prohlédl a měl za to, že s ním může souhlasit. Nikdy nepracoval v údržbářské dílně (pozn. soudu-jinak označována jako zámečnická dílna). Tam pouze chodil, když něco potřeboval. Vzpomíná si na stroje, které zde byly umístěny, jako např. soustruh, drážkovací fréza, strojní pila, tabulové nůžky a další. Přesné názvy těchto strojů ani na výrobce si již nepamatoval. Posouvač MW 102 TOS Svitavy je stroj, který posouvá materiál, např. dřevo do frézy, není to fréza samotná, samotná fréza je potom již jiný stroj. Měl za to, že to, co je uvedeno v hospodářské smlouvě, je dle jeho zkušeností dle ceny posouvač MW 102, nikoliv dřevoobráběcí stroj. Pokud uvedl kompletní vybavení zámečnické dílny a údržbářské dílny, měl tím na mysli, že se jednalo o dílny, které byly v jedné budově, ve třech místnostech a tvořily funkční celek. Nevzpomínal si, zda se tam nacházel soustruh TOS Trenčín nebo obráběcí stroj TOS Trenčín, nevěděl, zda drážkovací fréza byla výrobek TOS Trenčín. Nacházelo se tam několik podavačů (posouvačů), všechny výroby TOS Svitavy). Ve své výpovědi uvedl, že v době, kdy tam pracoval, tak všechny stroje, které byly umístěny v LARII, kupoval pan Řihák. Nevěděl ovšem, co bylo dále. Nevěděl, zda je kupoval pan Řihák jako fyzická osoba nebo to kupoval za LARII, pouze věděl, že to tam přinesl a umístil. Poté však svědek uvedl, že si vzpomněl, že pan Řihák jako fyzická osoba kupoval 4 strannou frézu, formátovací pilu a další věci, které tam zůstaly po družstvu. Byl v nájmu družstva a měl tam svoje stroje. Ty potom převedl do LARIE, jak to vyřešil majetkově, svědek nevěděl. Uvedl, že když dovezli 4 strannou frézu a formátovací pilu, viděl i fakturu a tato byla na pana Řiháka. Čtyřstranná fréza byla v dřevoobráběcí dílně, zatímco frézy vertikální a horizontální byly v dílně zámečnické. Soustruh na železo byl určitě v jedné zámečnické dílně, ale nevěděl, zda jich bylo někde více. Také popsal, že tam v době, kdy pracoval, byly dvoje nůžky na plech, jedny tabulové a jedny pákové. Dále frézy na železo, jedna horizontální, jedna vertikální v zámečnické dílně. Další fréza byla v dřevoobráběcí dílně, toto byla fréza na dřevo. Svědek také uvedl, že si neuvědomuje, zda byl někdy jmenován do inventarizační komise.

Z výpovědi svědka pana Josefa Marady jsou zjistil, že u společnosti LARIA TREND s.r.o. pracoval do roku 2009 nebo 2010. Pracoval jako mistr výroby, staral se o věci na dílně a dělal i inventarizace, 1x měsíčně. Že některé věci byly pana Řiháka, se dozvěděl od pana Řiháka, něco i od paní Jaglové. Žádné nabývací tituly nikdy neviděl. Zámečnická dílna byla plně vybavena, byla vlastně plně vybavena klempířská, kovářská, zámečnická dílna. Ví, že tam byl velký soustruh, v další místnosti další soustruh na přesnou práci, 2 frézy, rozbrušovačky, řezačky, ponky, nůžky-velké tabulové, svářecí přístroj, v další místnosti výheň s kompresorem a také stojanové vrtačky, různé nářadí. Nemohl blíže identifikovat frézy, měl za to, že to byly klasické stroje, zůstalo to tam zřejmě po TECHNITEXu. Na frézy si nevzpomínal, pouze uvedl, že to byly velké zelené litinové. Zelené či zelenožluté litinové stroje. Ohledně vrtaček pouze uvedl, že jedna stála u sloupu stojanová a další u dveří, nevybavoval si, že by tam byly další vrtačky. Dílna byla po celou dobu stejná, tak jak ji

popsal. Na frézku si pamatoval jednu v kovářské dílně, jinak měl za to, že tam byly pouze dřevoobráběcí stroje. Byla tam ještě další kovářská dílna, která byla pronajatá.

Z výpovědi svědka pana Josefa Machaly vyplývá, že u společnosti LARIA TREND s.r.o pracoval od roku 1998 do roku 2008 a to jako zámečník, údržbář dřevoobráběcích strojů. Inventury dělala paní Jaglová s panem Řihákem, on byl přítomen pouze jako dohled, je možné, že někdy něco podepisoval. Pokud podepsal kompletním vybavením, myslel kompletní vybavení zámečnické dílny, což je stejné jako dílna údržbářská. Nikdy neviděl žádné listiny, které by nasvědčovaly nabytí strojů panem Řihákem. Stroje tam byly, když nastoupil a proto si myslí, že byly ve vlastnictví pana Řiháka, co se dokupovalo, nevěděl. Pokud se týkalo názvu Vytex, měl za to, že to byla společnost, od které byla koupena dílna. Svědek nebyl schopen upřesnit stáří strojů, pouze uvedl, že byly všechny zelené a zašlé z důvodu času. Soustruhy byly dle jeho vyjádření české, strojní pila ruská, štosovačka rumunská. Přesně si již nepamatoval. Uvedl, že si pamatuje, že tam byly dva soustruhy, větší, který pouze tipoval na 70 roky a menší, který tipoval na 80 roky. Dle svědka se jednou do zámečnické dílny dostavil zaměstnanec bývalého majitele pana Stříže a začal odmontovávat stroje, konkrétně brusku. Svědek se tedy obrátil na pana Řiháka, aby si dané stroje koupil, aby je neodvezli, mělo to být v době, kdy tam byl zaměstnaný, asi 5 let. Pan Řihák mu poté sdělil, že dílnu koupil a bývalý majitel odevzdal panu Řihákovi klíče.

Z provedeného dokazování vyplývá, že ve smyslu ust. § 136 a násl. insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. byl zjištěn úpadek dlužníka LARIA TREND s.r.o. IČ: 253 11 344 a na jeho majetek byl dle ust. § 244 a násl. insolvenčního zákona prohlášen konkurs. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný, tento je tedy ve věci pasivně legitimován. Majetek, jehož vyloučení se žalobce domáhá, je sepsán ve smyslu ust. § 217 a násl. v soupisu majetkové podstaty dlužníka.

Kromě výše uvedených skutečností je nutno pro úspěšnost žaloby o vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty též prokázat, že žalobci svědčí právo k tomuto majetku nebo že je tu jiný důvod, pro který neměl být majetek zahrnut do soupisu (§225 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona). Tato žaloba musí být podána do 30 dnů ode dne, kdy bylo takové osobě doručeno oznámení o soupisu majetku. Žalobce podal žalobu včas ve lhůtě 30 dnů, vyrozumění bylo žalobci doručeno 16.5.2013, žaloba došla soudu 12.6.2013. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení došlo k prodeji věcí, které byly původně předmětem žaloby, (a to ve smyslu ust. § 225 odst. 4 insolvenčního zákona, neboť majetek se nacházel v nemovitostech, které byly ve velmi špatném technickém stavu) je možno se domáhat pouze vyloučení výtěžku zpeněžení (§225 odst. 6 insolvenčního zákona). Žalobce tak změnil žalobu na vydání výtěžku zpeněžení.

V řízení žalobce prokázal, že nabyl smlouvou uzavřenou dne 15.1.1992, označenou jako hospodářská smlouva od společnosti TOS Svitavy a.s. stroj, který byl označen jako posouvač MW 102. Také prokázal, že uzavřel smlouvu ohledně majetku, který je uveden v příloze faktury č. 940012 strojní zařízení. V obou případech byl tento úkon učiněn žalobcem jako fyzickou osobou bez uvedení IČ, soud tak dospěl k závěru, že se jednalo o kupní smlouvu uzavřenou ve smyslu ust. § 588 a násl. občanského zákoníku. Žalobce též předložil smlouvy, které obsahovaly stejně popsaný majetek jako výše uvedené listiny a listiny označené jako dohoda o zapůjčení strojů do bezplatného užívání, datované 1.1.2005. Byly podepsány panem Ladislavem Řihákem a jednatelkou dlužníka paní Růženou Hudcovou. Tyto listiny by tedy svědčily o bezplatném zapůjčení, avšak soupis majetku dlužníka za rok 2008 svědčí o tom, že stejně označené stroje byly evidovány jako majetek dlužníka a to v soupise vyhotoveném k datu 20.2.2009.

K tomuto je třeba dodat, že o těchto smlouvách, které žalobce předložil soudu, neinformoval ani jednatele pana Maděryče, se kterým jednal při převodu podílu ve společnosti dalšímu vlastníkovi a s dalším jednatelem společnosti. Tuto skutečnost nesdělil ani bezprostředně po prohlášení konkursu insolvenčnímu správci, ačkoliv s ním průběžně jednal.

Kromě stroje TOS Svitavy MW 102 nejsou další věci, jejichž nabytí žalobce dokládá fakturou a dodacím listem k této faktuře, nijak konkrétně specifikovány. Listiny obsahují pouze obecné názvy bez uvedení výrobců, typu výrobku, popř. výrobního čísla. Nekorespondují s označením soupisu majetkové podstaty, není tedy zřejmé, zda se jedné o stejné stroje, které měl žalobce nabýt touto kupní smlouvou, popř. je zapůjčit žalovanému Ani výslechem svědků nedošlo ke ztotožnění věcí, které měl žalobce nabýt na základě kupní smlouvy uzavřené se společností Vytex, s.r.o. Vzhledem k tomu, že svědci si již dané události nepamatovali, stroje nedokázali označit konkrétním typem, popř. výrobcem, případně je označovali i jiným původem, než tyto stroje jsou ( např. pan Pantlík věděl o fréze vyrobené v ČR TOS Kuřim, ve skutečnosti se zde nachází frézy výroby SSSR a to jak fréza vertikální, tak fréza horizontální, což vyplývá z odborného vyjádření znalce). Výpovědi svědků se i liší v tom, jak se měl majetek v dílně ocitnout, když pan Pantlík uvedl, že v době, kdy tam pracoval, tedy v letech 2007-2010, pan Řihák tam stroje přinesl a umístil. Na druhé straně pan Josef Machala uvedl, že zaměstnanec bývalého majitele dílny si začal odmontovávat stroje a proto se on obrátil na pana Řiháka, aby je koupil, k čemž mělo dojít v době, kdy zde byl 5 let zaměstnaný, což znamená v roce 2003, tehdy pan Řihák dílnu koupil a majitel mu odevzdal klíče. Svědci pan Pantlík, pan Marada ani pan Machala nabývací tituly neviděli.

Soud dospěl k názoru, že v provedeném dokazování nebyla především prokázaná ta skutečnost, že věci které žalobce zřejmě nabyl smlouvou uzavřenou se společností VYTEX, s.r.o, (přičemž tyto nebyly dostatečně identifikovány a žalobce si v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy ani nezkontroloval, jaké věci přebírá do svého vlastnictví), jsou to právě ty věci, které správce do soupisu majetkové podstaty sepsal. Soud dospěl k závěru, že jednoznačná je pouze identifikace posouvače MW 102 TOS Svitavy, jehož hodnota je dle dodatku k odbornému vyjádření podaného znalcem ing. Jiřím Lysákem 65.000,--Kč. Soud tedy rozhodl tak, že žalobě vyhověl pouze ohledně výtěžku zpeněžení vztahujícího se k tomuto stroji. Ve zbytku žalobu zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V převážné části měl v řízení úspěch žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.

O nákladech státu soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterých má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Vzhledem k výsledku řízení (z žalovaných 11 věcí uspěl žalobce v jedné z nich) tak, že náklady řízení je povinen zaplatit žalobce, částka 450,--Kč. Jedná se o svědečné zaplacené panu Pantlíkovi.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí .

Krajský soud v Brně dne 4.12.2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zdeňka Mikolajková, v.r. Eliška Šobová samosoudce