36 ICm 653/2011
36 ICm 653/2011-47

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, se sídlem nám. Kinských 5, Praha 5, rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Watzkovou v právní věci žalobce PPF B1 B.V., reg.č.: 341 92 873, se sídlem Strawinskylaan 933, WTC Twr B Amstrdam, Nizozemí, zastoupený JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem, se sídlem AK Havlíčkova 13, 602 00 Brno, proti žalovaným: 1) Ing. Vladimír Bouček, MBA, se sídlem U Studánky 26, 170 00 Praha 7, insolvenčním správcem dlužníka Jozefa Galby, zastoupený JUDr. Libuší Krafft, advokátkou se sídlem U Studánky 26, 170 00 Praha 7 a 2) Jozef anonymizovano , anonymizovano , bytem Bratronice 16, 294 42 Smilovice, o určení popřené pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že pohledávka žalobce PPF B1 B.V., reg.č. 341 92 873, se sídlem Strawinskylaan 933, WTC Twr B Amsterdam, za dlužníkem Jozef Galbou, anonymizovano , bytem Bratronice 16, 294 42 Smilovice, co do výše 37 630,02 Kč, pokládá za zjištěnou, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen žalovanému č. 1 nahradit náklady řízení ve výši 10 900,-Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného č. 1, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný č. 2 nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Svým návrhem se žalobce domáhal určení, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 9649/2010 ve výši 37.630,02,-Kč je po právu platná. Uvedl, že žalobce přihlásil jako nevykonatelnou svou pohledávku za dlužníkem ve shora uvedené výši. Uvedl, že dlužník uzavřel úvěrovou smlouvu č. 3510285628 s právním předchůdcem žalobce, spol. Home Credit, a.s., prostřednictvím, které byla dlužníkovi poskytnuta finanční hotovost ve výši 8 000,-Kč (viz. bod 49 úvěrové smlouvy), a to k nákupu zboží-mrazák Zanussi (viz. bod 44 a 45 smlouvy a viz. hlava 3, § 1 úvěrových podmínek, tvořící nedílnou součást výše uvedené úvěrové smlouvy). Pohledávka z této úvěrové smlouvy následně přešla na žalobce dnem 2. 8. 2010, a to v důsledku smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené mezi žalobcem a spol. Home Credit, a.s. Žalobce uvedl, že jeho nárok ale vyplývá z ustanovení hlavy 9 úvěrových podmínek úvěrové smlouvy č. 3510285628, podle které platí, že smluvní strany úvěrové smlouvy uzavřely současně i smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru-viz § 1, hlavy 9 úvěrových podmínek, kde se smluvní strany dohodly, že vedle stávající smlouvy o úvěru uzavírají smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které je dlužník oprávněn čerpat prostřednictvím úvěrové karty peněžní prostředky, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Výše úvěrového rámce byla sjednána ve výši 15 000,-Kč tím, že klient (tj. dlužník) a společnost Home Credit, a.s. se telefonicky dohodli na zvýšení úvěrového rámce až do výše 30 000,-Kč. Věřitel v této souvislosti opět odkazuje na ust. hlavy 9, § 4 úvěrových podmínek. Žalobce se tak ve své žalobě dovolává revolvingové smlouvy č. 5606218314 a odkazuje na její údajnou existenci odkazem na všeobecné úvěrové podmínky uvedené na rubu smlouvy č. 3510285628. První čerpání a tedy poskytnutí smlouvy o revolvingovém úvěru se uskutečnilo dne 7.8.2006, první měsíční splátka se tedy stala splatnou dne 20.9.2006 (viz hlava 10, § 5 úvěrových podmínek). Právní předchůdce věřitele a dlužník se dále dohodli tak, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátky úvěru či její části delší než 7 dní, je dlužník povinen zaplatit věřiteli úrok z prodlení ve výši 0,008% denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Vedle tohoto úroku je dlužník v případě prodlení s úhradou splátky úvěru či její části delší než 7 dní dále povinen zaplatit věřiteli jednorázově smluvní pokutu ve výši 8% z částky, s jejíž úhradou je dlužník v prodlení (v podrobnostech viz obsah ustanovení hlavy 13, § 3 úvěrových podmínek). Věřitel uvádí, že dlužník, v návaznosti na uzavřenou úvěrovou smlouvu, realizoval čerpání úvěru ve výši celkem 66 000,-Kč. Z přiložených výpisů z revolvingového účtu čerpání dlužníkem jednoznačně vyplývá. Věřitel dále uvádí, že dlužník do dne sesplatnění (tj. do dne 24.2.2010) uhradil věřiteli na svém dluhu splátky v celkové výši 50 183,-Kč, a to v období od září 2006 do října 2009. Ke dni sesplatnění dlužná částka představuje jistinu pohledávky ve výši 28 987,58 Kč, poplatky spojené poskytnutím úvěru ve výši 140,-Kč, úrok dopočtený ke dni sesplatnění ve výši 2 498,98 Kč, smluvní pokutu v součtu ve výši 617,39 Kč. Věřitel dále uvádí, že ode dne následujícího dni sesplatnění, tj. ode dne 25.2.2010, je oprávněn požadovat také úhradu stanoveného úroku 1,99,% měsíčně (což představuje úrokovou sazbu 23,88% ročně) z neuhrazené a čerpané jistiny, tj. z částky 28 987,58 Kč, do zaplacení, tedy do dne, který předchází povolení oddlužení, tj. do 6.12.2010. Úrok ve výši 7 885,05 Kč, který byl věřitelem přihlášen do insolvenčního řízení, je vypočten jako součet částky ve výši 2 498,98 Kč (úrok vyčíslený k datu sesplatnění úvěru) a dále částky stanovené ve výši 23,88% ročně z částky 28 987,58 Kč ode dne 25.2.2010 do 6.12.2010. Existenci závazku dlužníka splatit poskytnutou částku v 10 měsíčních splátkách po 880,-Kč vzniklou z titulu samotné úvěrové smlouvy žalobce netvrdí. Popření pohledávky žalovanými považuje za předčasné, neboť pokud se žalovaný č. 1) domníval, že je přihláška, jak následně uvedl insolvenční správce ve svém vyrozumění o popření pohledávky nepřezkoumatelná , pak měl insolvenční správce dle názoru žalobce, využít možnost, kterou mu dává ustanovení § 188 InZ. Tedy, že insolvenční správce měl věřitele vyzvat k doplnění přihlášky pohledávky. Uvedl, že věřitel by zcela jistě na výzvu insolvenčního správce k doplnění přihlášky pohledávky reagoval tím, že by přihlášku v požadovaných intencích řádně a včas doložil příslušnými listinami.

Žalovaný č. 1) navrhl žalobu zamítnout. Učinil nesporným tvrzení žalobce, že žalobce přihlásil jako nevykonatelnou svou pohledávku za dlužníkem ve výši 37.630,02 ,-Kč a že žalovaný tuto v insolvenční věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 9649/2010 popřel. Žalovaný č. 1) učinil nesporným tvrzení žalobce, že dlužník uzavřel úvěrovou smlouvu č. 3510285628 s právním předchůdcem žalobce, spol. Home Credit, a.s., prostřednictvím, které byla dlužníkovi poskytnuta finanční hotovost ve výši 8 000,-Kč, a to k nákupu zboží-mrazák Zanussi. Uvedl, že úvěr byl dlužníkem splácen tak, že na přiložených podacích listcích provedených plateb uvedl variabilní symbol úvěrové smlouvy, tj. č. 3510285628. Úvěr poskytnutý podle úvěrové smlouvy č. 3510285628 ze dne 29.10.2005 byl úhradou poslední splátky dne 11.8.2006 včas a v celé výši uhrazen. K tomuto dni závazek dlužníka z předmětné smlouvy zanikl splněním. Pokud jde o výpočet žalobce ohledně celkové žalované částky vyplývající z revolvingového úvěru prostřednictvím úvěrové karty, má za to, že se tím žalobce dovolává nových okolností ohledně vzniku jeho pohledávky za dlužníkem.

Pokud se žalobce dovolává dalších nových skutečností o poskytnutí úvěru až nyní ve své žalobě ze dne 14.3.2011, dovolává se těchto okolností opožděně. Tyto okolnosti jako důvod vzniku své pohledávky měl žalobce uvést již v přihlášce a připojit příslušné listiny, aby k nim mohlo být přihlédnuto. Toto však žalobce neučinil, proto dle žalovaného nemůže žalobce nyní žalobou rozšiřovat své nároky.

Z přihlášky pohledávky věřitele č. 2 soud zjistil, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 9649/2010 jako svou nevykonatelnou pohledávku, pohledávku ve výši 37.630,02,-Kč.

Z protokolu o přezkumném jednání ze dne ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 10281/2010 soud zjistil, že shora uvedená pohledávka byla popřena insolvenčním správcem i dlužníkem co do pravosti a výše.

Ze smlouvy o úvěru č. 3510285628 a shodných tvrzení účastníků poskytl první předchůdce žalobce dlužníkovi částku 8 000,-Kč na koupi věci: mrazák Zanussi. Dlužník se zavázal uhradit poskytnutý úvěr v deseti splátkách, každá ve výši 880,-Kč počínaje dne 29.11.2005, s následnými platbami vždy ke dvacátému dni kalendářního měsíce. Dle ust. hlavy 9, § 5 úvěrových podmínek platí, že věřitel ke dni účinnosti smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru zřídí dlužníkovi úvěrový účet pro čerpání revolvingového úvěru, přičemž revolvingovým účtem se rozumí účet, na kterém věřitel eviduje své pohledávky vůči dlužníkovi z poskytnutého úvěru a tomu odpovídající závazku dlužníka.

Z tvrzení žalobce vyplývá, že pokud žaloba zmiňuje smlouvu č. 5606218314, míní tím úvěrovou smlouvu, když toto číslo je číslem přiřazeným k úvěrové smlouvě č. 3510285628 a je uvedeno tak, aby jednotlivé platby byly odlišeny. Klienti toto číslo používají jako variabilní symbol.

Podle § 192 odst. 1 věty první InsZ, dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může při přezkumném jednání změnit.

Podle § 193 InsZ, o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla, nebo že již zcela zanikla, anebo že se zcela promlčela.

Žalovaný jako insolvenční správce popřel na přezkumném jednání přihlášenou pohledávku žalobce částečně co do pravosti a výše s tím, že pohledávka nevznikla. Podle § 197 odst. 1 InsZ výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání.Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis.

Podle § 197 odst. 2 InsZ, věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 InsZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 InsZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedoje-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 198 odst. 2 InsZ, v žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazků Žalobce pak v žalobě podle právě citovaného ustanovení uplatnil jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které uplatil ve své přihlášce pohledávky do insolvenčního řízení.

Podle § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 499 ObchZ za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

Podle § 37 odst. 1 OZ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

Podle § 39 neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle § 55 odst. 1 věty první OZ se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele.

Podle § 56 odst. 1 OZ spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Podle § 3 odst. 1 OZ výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Žalobce se v řízení domáhá určení existence nevykonatelné pohledávky, kterou mu v insolvenčním řízení popřel žalovaný č. 1) jako insolvenční správce a žalovaný 2) jako dlužník v insolvenčním řízení.

S odkazem na výzvu žalovaného č. 1) adresovanou žalobci k zahájení řízení o určení pravosti pohledávky a datum zahájeného řízení o určení existence této pohledávky, byla žaloba podána včas v souladu s § 198 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen InsZ).

Po shora provedeném dokazování má soud za to, že pohledávka žalobce ve výši 37.630,02,-Kč, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 9649/2010 není po právu. Předmětná smlouva o úvěru, z níž takto přihlášená pohledávka vznikla, obsahuje závazek žalobce jako věřitele poskytnout na žádost druhé strany v její prospěch finanční prostředky a závazek dlužníka splatit poskytnutou částku v 10 měsíčních splátkách po 880,-Kč. Tato smlouva obsahovala podstatné náležitosti podle § 497 obchodního zákoníku, tj. závazek žalobce jako věřitele poskytnout na žádost druhé strany v její prospěch finanční prostředky a závazek dlužníka poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit z nich úroky. Pokud se žalobce dovolává existence své pohledávky z titulu revolvingového úvěru ve smyslu hlavy 9 § 4 úvěrových podmínek nikoliv ze samotného spotřebitelského úvěru, má soud za to, že v této části je smlouva absolutně neplatná. Dovozovat existenci revolvingové smlouvy pouze v návaznosti na malým písmem psané položky ve všeobecných podmínkách, když žadatel o úvěr poskytovaný nebankovním subjektem (zvláště v postavení spotřebitele) není schopen se dostatečně správně orientovat ve svých povinnostech, pak způsobí neurčitost a absolutní neplatnost těchto ustanovení. Skutečnost, že samotné podmínky úvěrové smlouvy jsou psány malým písmem, neznamená neplatnost jejich ujednání, avšak dokládá snahu věřitele, fakticky dlužníka ještě více omezit v možnosti se s nimi řádně seznámit právě pro značnou obtížnost jejích čtení, a je nepochybné, že velikost písma těchto podmínek rozhodně neznamená podporu práv spotřebitele, a jde o dlouho používaný obchodní trik, který má umožnit tímto nečestným způsobem výhodu věřiteli při uzavírání úvěrové smlouvy. Dovozovat vznik revolvingové smlouvy pouhým odkazem na takto malým písmem psané všeobecné podmínky pak v rozporu s dobrými mravy je. V daném případě dlužník podepsal úvěrovou smlouvu, jejíž nesplnění věřitel ani netvrdil. Vznik revolvingového úvěru dovodit z pouhého držení, užívání úvěrové karty a s odkazem na všeobecné podmínky, když v tomto smyslu dlužník ani nepodepsal žádnou konkrétní smlouvu vztahující se na jeho konkrétní případ nelze. Navíc dlužník je v pozici, kdy fakticky uzavírá smlouvu s předem danými smluvními podmínkami, jejichž srozumitelnost a přehlednost snižuje právě grafická úprava, tedy obtížná čitelnost vzhledem k malému písmu. Aby si v daném případě žalovaný sám před uzavřením smlouvy, tím spíše v jejím průběhu, nedokázal přesně představit svůj závazek, popřípadě výhodnost poskytnuté služby. Je obecně naprosto nesmyslné, aby ekonomicky nevzdělaný potencionální spotřebitel nebyl ochráněn před neetickým, neslušným a nepoctivým jednáním. Na základě shora uvedených skutečností proto soud rozhodl tak, jak shora uvedeno s přihlédnutím k absolutní neplatnosti smlouvy s obranou žalobce, týkající se absence výzvy podle § 188 odst. 2 IZ ze strany insolvenčního správce v tomto rozhodnutí nezabýval.

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalovaní měli ve věci plný úspěch. Vzhledem k tomu, že žalovanému 2) žádné náklady nevznikly, byly přiznány jen žalovanému 1), a tyto spočívají v odměně advokáta podle § 8 vyhl. č. 484/2000 Sb. Ve výši 9.000,-Kč a paušální náhradě hotových výdajů 3 krát po 300,-Kč (podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 276/2006 Sb.)

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího ( § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů dále jen o.s.ř.). Připadne-li konec této lhůty na sobotu, neděli nebo

svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den ( § 57 odst.2 o.s.ř. ). Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu, nebo podání odevzdání orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.)

V Praze dne 26. srpna 2011

Mgr. Alena Watzková , v. r. samosoudce Za správnost: Monika Klemešová