36 ICm 590/2016
č. j. 36 ICm 590/2016-78 KSOS 36 INS 22462/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Bartoszovou, Ph.D., ve věci

žalobce: JUDr. Lukáše Zrůsta BA (Hons), LL.M.,MBA, se sídlem Kabátníkova 219/7, 602 00 Brno, jako insolvenčního správce dlužníků Martina anonymizovano , anonymizovano a Šárky anonymizovano , anonymizovano , oba dlužníci bytem Mládežnická 1111/12, 737 01 Český Těšín, zastoupeného Mgr. Žanetou Burkotovou, advokátkou se sídlem Masarykovo nám. 38, 733 01 Karviná,

proti žalované Jitce Vosáhlové, IČO: 13449028, bytem Říjnová 1359/5, 736 01 Havířov,

o odpůrčí žalobě a o vydání do majetkové podstaty

takto:

I. Žaloba na určení, že právní úkony dlužníků Martina anonymizovano , anonymizovano a Šárky anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Mládežnická 1111/12, 737 01 Český Těšín,

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková. isir.justi ce.cz spočívající v úhradě částky v celkové výši 40 500 Kč, učiněné dílčími úhradami ve výši 500 Kč dne 3. 7. 2015, ve výši 20 000 Kč dne 15. 7. 2015 a ve výši 20 000 Kč dne 14. 8. 2015 ve prospěch žalované, jsou neúčinné, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná vydala do majetkové podstaty dlužníků Martina anonymizovano , anonymizovano a Šárky anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Mládežnická 1111/12, 737 01 Český Těšín, v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 22462/2015 částku 40 500 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 2. 2016 se žalobce domáhal určení, že právní úkony žalované spočívající v přijetí platby 500 Kč ze dne 3. 7. 2015, platby 20 000 Kč ze dne 15. 7. 2015, platby 20 000 Kč ze dne 14. 8. 2015 a platby 20 000 Kč ze dne 18. 9. 2015 od dlužníka, jsou právně neúčinné (výrok I.) a dále se domáhal uložení povinnosti žalované vydat částku 60 500 Kč do majetkové podstaty dlužníka. Žalobu odůvodnil tím, že dne 4. 9. 2015 bylo na návrh Martina anonymizovano , anonymizovano a Šárky anonymizovano , anonymizovano (dále také jen dlužník ) zahájeno insolvenční řízení. Usnesením č.j. KSOS 36 INS 22462/2015-A-7 ze dne 27. 10. 2015 byl zjištěn úpadek dlužníka a povoleno oddlužení. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Žalobce jako insolvenční správce dlužníka prověřoval v rámci svých povinností, zda dlužník učinil neplatné nebo neúčinné úkony, přičemž dospěl k názoru, že dlužník před rozhodnutím o úpadku učinil neúčinné úkony ve smyslu ust. § 235 insolvenčního zákona, a to úkony, za které dlužník neobdržel přiměřené protiplnění, a žalovaná, v jejíž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn, je tak povinna vydat do majetkové podstaty plnění získané z neúčinných právních úkonů. Žalobce dále uvedl, že dne 3. 7. 2015 uzavřela Šárka anonymizovano s žalovanou smlouvu o dluhovém poradenství č. 3150006 (dále také jen smlouva ), jejímž předmětem mělo být v první řadě vytvoření splátkového kalendáře za účelem pravidelného splácení pohledávek věřitelům dlužníka. Za zpracování osobních údajů dlužník uhradil nejprve administrativní poplatek 500 Kč při podpisu smlouvy, následně pak měl dlužník v červenci 2015 uhradit 20 000 Kč v souladu s čl. V. smlouvy. Tuto částku si žalovaná ponechala jako svoji odměnu. Následně mělo dojít k placení vlastního splátkového kalendáře, kdy dlužník zaslal v srpnu 2015 žalované další částku 20 000 Kč, která měla být rozdělena věřitelům. Tuto částka však žalovaná věřitelům v rozporu s čl. III odst. 4 smlouvy nerozdělila. Dlužník v srpnu 2015 od smlouvy platně odstoupil a začal na žalovanou naléhat, aby mu vypracovala insolvenční návrh. Za jeho zpracování požadovala žalovaná úhradu další částky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná přiměla dlužníka k písemnému uznání dluhu. Na základě tohoto uznání dluhu dlužník částku 20 000 Kč splatil. Žalovaná žádnou z uvedených částek nerozdělila věřitelům dlužníka, ani neučinila žádné úkony v souladu se smlouvou, za které

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková. by jí náležely finanční prostředky, které od dlužníka obdržela. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že byly učiněny právní úkony, za které neobdržel insolvenční dlužník odpovídající protiplnění ve smyslu § 240 insolvenčního zákona.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že za vyhotovení splátkových kalendářů a úkony žalované od 22. 5. 2015 do 18. 8. 2015 uhradili dlužníci částku 20 000 Kč, kdy tato částka byla sjednána jako odměna ve smlouvě o poradenství. Následně se dlužníci rozhodli tuto smlouvu ukončit, neboť někteří věřitelé nesouhlasili s navrhovanou výší splátky. Vzhledem k tomu, že dlužníci trvali na vypracování insolvenčního návrhu, uhradili dlužníci za tuto druhou službu další částku 20 000 Kč, a to bezhotovostně dne 16. 9. 2015, když vypracovaný návrh jim byl předán dne 26. 8. 2015 a v částce 20 000 Kč byl zahrnut servis až do povolení oddlužení. Po upozornění policií kontrolou zjistila, že v důsledku skutečnosti, že dlužníci neukončili trvalý příkaz na částku 20 000 Kč určenou na splátky věřitelům, se na jejím účtu nachází další částka 20 000 Kč od dlužníků a následně žalovaná tuto částka vrátila dlužníkům, a to na účet, který označila paní anonymizovano .

3. Podáním ze dne 20. 3. 2017 vzal žalobce žalobu zpět v části o vydání částky 20 000 Kč, neboť žalovaná po zahájení incidenčního sporu vydala na účet majetkové podstaty částku 20 000 Kč. Dále žalobce v tomto podání odstranil nesrozumitelnost žaloby spočívající v tom, že v bodě II. žaloby žalobce tvrdil, že dlužník učinil před rozhodnutím o úpadku neúčinné úkony ve smyslu § 235 insolvenčního zákona a v petitu (bod IV. žaloby) se žalobce domáhal určení neúčinnosti právních úkonů učiněných žalovanou (nikoli dlužníkem), a to tak, že navrhl, aby soud určil, že právní úkony dlužníků Martina anonymizovano a Šárky anonymizovano spočívající v úhradě částky v celkové výši 40 500 Kč, učiněné dílčími úhradami ve výši 500 Kč dne 3. 7. 2015, ve výši 20 000 Kč dne 15. 7. 2015 a ve výši 20 000 Kč dne 14. 8. 2015 ve prospěch žalované, jsou neúčinné a dále se domáhal uložení povinnosti žalované, aby vydala do majetkové podstaty insolvenčního řízení dlužníků Martina anonymizovano a Šárky anonymizovano vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 22462/2015 částku 40 500 Kč. Žalobce má za to, že i částka 40 000 Kč za poskytnuté služby je zcela nepřiměřená, a to jak za zpracování splátkových kalendářů , tak za následné vyhotovení insolvenčního návrhu. Jedná se o bezprostředně související služby, kdy součástí zpracování insolvenčního návrhu je vždy vyhotovení seznamu věřitelů, včetně uvedení data splatnosti a aktuální výše pohledávky za ins. dlužníkem; dalším společným prvkem je výpočet částky, která může být odňata z příjmu dlužníka a poukázána na úhradu dlužných částek. Vzhledem k tomu, že žalovaná již v rámci poskytnutí své první služby zpracovala všechny nebo alespoň většinu podkladů a údajů dlužníka, z nichž vycházela při sepsání insolvenčního návrhu, lze určit, že přijala plnění ve výši 40 000 Kč od dlužníků, aniž by za ně poskytla přiměřené protiplnění. Nadto má žalobce za to, že ani částka 20 000 Kč uhrazená za jednotlivý úkon není zcela přiměřená, kdy dle novely insolvenčního zákona a souvisejících předpisů, má za sepsání insolvenčního návrhu náležet zpracovateli částka 4 000 Kč v případě oddlužení jednotlivce a částka 6 000 Kč v případě společného oddlužení manželů. Nejedná se sice o dosud závaznou právní normu, ale z tohoto záměru zákonodárce lze obecně vycházet při určení přiměřené protihodnoty za sepsání insolvenčního návrhu.

4. Soud posoudil podání žalobce ze dne 20. 3. 2017 jako částečné zpětvzetí žaloby ve vztahu k vydání částky 20 000 Kč do majetkové podstaty dlužníků a dále ve zbývající části jako odstranění vad žaloby (nikoli změnu žaloby) ze shora uvedených důvodů. Soud proto rozhodl usnesením ze dne 20. 4. 2017, č.j.-38 o zastavení řízení v části, ve které se

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

žalobce domáhal, aby žalovaná vydala částku 20 000 Kč do majetkové podstaty dlužníků Martina anonymizovano a Šárky anonymizovano v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 22462/2015.

5. Žalobce u jednání dne 19. 5. 2017 doplnil, že obvyklou cenou plnění za vypracování návodu na oddlužení je částka 199 Kč, což dovozuje z toho, že sama žalovaná na internetových stránkách nabízí kompletní návod na oddlužení za tuto částku.

6. Žalovaná u jednání dne 19. 5. 2017 doplnila, že byť je v čl. I. uznání závazku uvedeno, že Dluhové centrum Jitky Vosáhlové jako věřitel uzavřel s dlužníkem smlouvu o dílo na vypracování insolvenčního návrhu, smlouva na vypracování návrhu na oddlužení byla uzavřena mezi manželi anonymizovano na straně jedné a společností Hedemora, s.r.o. jako zpracovatelem návrhu na straně druhé, přičemž v té době byla žalovaná v této společnosti společníkem. Ve smlouvě o dílo pak byl uveden účet pro uhrazení odměny 20 000 Kč, kdy se jedná o účet Dluhového centra Jitky Vosáhlové, a to na základě dohody se společností Hedemora, s.r.o. Dluhové centrum Jitky Vosáhlové ve skutečnosti vypracovávalo podklady pro insolvenční návrh a pokud se nejednalo o komplikovaný případ, tak zaměstnanci žalované dělali nejen podklady, ale i samotné návrhy, přičemž v komplikovaných případech se se společností Hedemora, s.r.o. radila. Fungovalo to tak, že odlišovali dva účetní případy, a to první v případě produktů splátkových kalendářů, kdy v tomto případě smlouvy uzavíralo její dluhové centrum a v případě přijímaných odměn se tak jednalo o příjem žalované a druhý účetní případ byl na společnost Hedemora, s.r.o., která uzavírala smlouvy na vypracování insolvenčních návrhů. De facto Hedemora, s.r.o. tento typ smluv jen zastřešovala, vše zpracovávala žalovaná, a tedy příjem z obou typů smluv šel na její účet. Žalovaná měla zkušenosti s vypracováním insolvenčních návrhů, např. v předmětném roce 2015 vypracovala desítky těchto návrhů. Servisem do doby povolení oddlužení se míní skutečnost, že po zaslání insolvenčního návrhu soudu žalovaná osobně dvakrát denně kontroluje, zda je nějaký pohyb u předmětného insolvenčního návrhu u Krajského soudu v Ostravě, a to na www.justice.cz. Dělá to z toho důvodu, že v mnoha případech si dlužníci nepřebírají poštu, nedívají se na internet a mohlo by se stát, že na výzvy k doplnění návrhu nezareagují ve stanovené lhůtě. Insolvenční návrh vypracovávala ona, resp. její zaměstnanci, a to včetně příloh, přičemž dlužníci si návrh zkontrolovali, potvrdili tuto skutečnost v předávacím protokole, podepsali ho a doručili soudu. Pokud se týče úhrady částky 500 Kč ze dne 3. 7. 2015, tato částka byla uhrazena na základě první smlouvy v hotovosti v kanceláři žalované, částka 20 000 Kč ze dne 15. 7. 2015 byla zaplacena jako odměna za plnění z první smlouvy, a to bezhotovostně a třetí žalovaná platba ze dne 14. 8. 2015 ve výši 20 000 Kč byla platba dlužníků určená na tzv. rozplácení věřitelům podle navržených splátkových kalendářů, avšak k použití této částky pro věřitele již nedošlo z důvodu ukončení první smlouvy. Tato částka tedy zůstala na účtu žalované, avšak nenačetla se, neboť smlouva byla v počítači vedena jako ukončená a až následně k urgenci dlužníků ohledně této částky byla provedena žalovanou kontrola a zjištěno, že se nachází stále na jejím účtu a tato částka byla dlužníkům vrácena někdy v dubnu 2016. Odměna za vypracování insolvenčního návrhu ve výši 20 000 Kč, tj. za druhou smlouvu, byla zaplacena dlužníky někdy v září 2015, a to bezhotovostně, přičemž vyhotovený návrh si dlužníci převzali 4. 9. 2015. U jednání dne 13. 12. 2017 žalovaná doplnila, že pokud se týče vrácení částky 20 000 Kč, pak se jednalo o vrácení platby ze dne 14. 8. 2015, která byla dlužníky uhrazena za účelem rozplácení jednotlivým věřitelům, tato platba již neměla být žalované poukázána, neboť dlužníci od první smlouvy o dluhovém poradenství odstoupili a současně si nezrušili trvalý příkaz, přičemž na tuto skutečnost, tj. že žalované byla poukázána platba 20 000 Kč ze dne 14. 8. 2015, žalovaná přišla až

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková. po podání trestního oznámení ze strany insolvenčního správce. Tuto částku 20 000 Kč pak vrátila někdy v dubnu 2016, a to na účet, který jí byl sdělen Šárkou anonymizovano , přičemž jí není známo, zda se jednalo o její účet, či o účet insolvenčního správce.

7. U jednání dne 19. 5. 2017 poučil soud zástupkyni žalobce dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád-dále jen o.s.ř. ), aby doplnila tvrzení o existenci úpadku na straně dlužníků v době napadených právních úkonů, tj. ke dni 3. 7. 2015, 15. 7. 2015 a 14. 8. 2015 a aby označila důkazy k prokázání těchto tvrzení s poučením, že v opačném případě neunese břemeno tvrzení, případně důkazní, což se může projevit neúspěchem v tomto sporu. Po tomto poučení zástupkyně žalobce u jednání doplnila, že v době napadených právních úkonů již dlužníci měli více věřitelů a měli více závazků, které nebyli schopni hradit, tj. 3 měsíce po splatnosti, přičemž k prokázání tohoto tvrzení navrhla provést důkaz insolvenčním návrhem a dále přihláškovými spisy. Poté vyzval soud zástupkyni žalobce, aby upřesnila tato tvrzení, která jsou obecná a nechť konkrétně uvede čísla přihlášek, označení věřitelů a konkrétních pohledávek, které byly tři měsíce po splatnosti k datu napadených právních jednání. Zástupkyně žalobce následně požádala o poskytnutí dodatečné lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů. Současně byla zástupkyně žalobce u tohoto jednání poučena dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila tvrzení, zda platby dlužníků ve výši 500 Kč ze dne 3. 7. 2015, ve výši 20 000 Kč ze dne 15. 7. 2015 a ve výši 20 000 Kč ze dne 14. 8. 2015 směřovaly ke vzniku, změně či zániku závazkového vztahu a v kladném případě, nechť tento závazkový vztah specifikuje, zejména nechť označí účastníky smlouvy, datum uzavření smlouvy a obsah smlouvy a nechť k tomu označí důkazy s poučením, že v opačném případě neunese břemeno tvrzení a břemeno důkazní, což se může projevit neúspěchem žalobce ve sporu. Zástupkyně žalobce po tomto poučení opětovně požádala o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů. Na konci tohoto prvního jednání byli oba účastníci poučeni o koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř. a žalobci byla poskytnuta lhůta 30 dní k doplnění tvrzení a označení důkazů.

8. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

9. Soud provedl dokazování listinami ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 36 INS 22462/2015, ze kterých zjistil a vzal za prokázáno:

-z vyhlášky ze dne 4. 9. 2015, že k insolvenčnímu návrhu dlužníků bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníků Martina anonymizovano a Šárky anonymizovano ; -z usnesení ze dne 27. 10. 2015, že byl zjištěn úpadek dlužníků-manželů Martina anonymizovano a Šárky anonymizovano , insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. Lukáš Zrůst BA (Hons) a soud povolil řešení úpadku oddlužením; -z usnesení ze dne 17. 2. 2016, že soud schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

10. Dle § 235 odst. 1 IZ neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí.

Dle § 237 odst. 1 IZ povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů mají osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch.

Dle § 239 IZ odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat (odst. 1). Rozhodne-li o tom věřitelský výbor, podá insolvenční správce odpůrčí žalobu vždy. Nejsou-li v majetkové podstatě peněžní prostředky potřebné ke krytí nákladů na podání odpůrčí žaloby a vedení incidenčního sporu, může insolvenční správce podmínit podání odpůrčí žaloby nebo další vedení incidenčního sporu tím, aby mu věřitelé poskytli na úhradu těchto nákladů přiměřenou zálohu. Skončí-li incidenční spor úspěchem insolvenčního správce, mohou věřitelé, kteří zálohu poskytli, požadovat její náhradu jako pohledávku za majetkovou podstatou (odst. 2). Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne (odst. 3). Dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno. Tím není dotčeno právo insolvenčního správce v případě, že šlo o peněžité plnění nebo že má jít o peněžitou náhradu za poskytnuté plnění, požadovat odpůrčí žalobou vedle určení neúčinnosti dlužníkova právního úkonu i toto peněžité plnění nebo peněžitou náhradu plnění. Vylučovací žaloba není přípustná (odst. 4).

11. Žalobce je aktivně legitimován k podání odpůrčí žaloby dle § 239 odst. 1 IZ. Žaloba byla podána dne 22. 2. 2016, tj. ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku (dne 27. 10. 2015), a tedy byla podána včas dle § 239 odst. 3 IZ.

12. Dle § 240 IZ právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník (odst. 1). Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku (odst. 2). Právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby (odst. 3). Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není a) plnění uložené právním předpisem, b) příležitostný dar v přiměřené výši, c) poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti, nebo d) právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern,

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková. a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka (odst. 4).

13. Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se podle § 240 odst. 2 IZ rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Vzhledem k tomu, že žalobce netvrdil, že dlužníci a žalovaná jsou v poměru osob blízkých (§ 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), bylo na žalobci, aby v řízení o odpůrčí žalobě dle § 240 IZ v první řadě tvrdil a prokázal, že žalobou napadené právní úkony (právní jednání) učinili dlužníci v době, kdy byli v úpadku, nebo že napadené právní úkony vedly k jejich úpadku. V daném případě tedy bylo na žalobci, aby stav úpadku dlužníků prokázal k datu 3. 7. 2015 (ve vztahu k platbě dlužníků ze dne 3. 7. 2015), k datu 15. 7. 2015 (ve vztahu k platbě dlužníků ze dne 15. 7. 2015) a k datu 14. 8. 2015 (ve vztahu k platbě dlužníků ze dne 14. 8. 2015).

14. Definici úpadku podává ustanovení § 3 IZ, podle kterého je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost")-odst. 1. Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud (odst. 2).

15. Jak již soud shora uvedl, zástupkyně žalobce po poučení soudem o břemenu tvrzení ve vztahu ke stavu úpadku dlužníků reagovala fakticky citací ustanovení § 3 insolvenčního zákona, kdy uvedla, že v době napadených právních úkonů již dlužníci měli více věřitelů a měli více závazků, které nebyli schopni hradit, tj. 3 měsíce po splatnosti. Proto byla zástupkyně žalobce opětovně vyzvána k doplnění tvrzení, tj. k označení věřitelů a konkrétních pohledávek, které byly tři měsíce po splatnosti k datu napadených právních jednání. Zástupkyně žalobce následně požádala o poskytnutí dodatečné lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů, přičemž soud žalobci u jednání dne 19. 5. 2017 poskytl 30ti denní lhůtu k doplnění těchto tvrzení (viz shora).

16. Zástupkyně žalobce až u následujícího jednání dne 22. 9. 2017 předložila podání označené jako doplnění tvrzení s datem 18. 6. 2017 a s rukou dopsaným textem v horní části podání OD mailem 18. 6. 2017 , přičemž uvedla, že podání odeslala soudu mailem dne 18. 6. 2017. Dle zjištění soudu se však předmětné podání ve spise až do jednání dne 22. 9. 2017 nenacházelo. Následně zástupkyně žalobce k výzvě soudu předložila listinu (čl. 67), na které je uvedeno, že Mgr. Žaneta Burkotová odeslala dne 18. června 2017 v 12.20 hodin na adresu podatelna@ksoud.ova.justice.cz podání ve věci(vosahlová doplnění tvrzení) z adresy zaneta.burkotova@email.cz.

17. Z písemného sdělení Pavly Bartoňové z elektronické podatelny Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2017 a z připojeného printscreenu obrazovky soud zjistil, že Mgr. Žaneta Burkotová zaslala v červnu 2017 podání Krajskému soudu v Ostravě pouze ve dnech 2. 6. 2017 (ve věcech sp. zn. 31 ICm 4751/2015 a 18 ICm 4737/2016) a 9. 6. 2017 (ve věci sp. zn. 11 ICm 2087/2016).

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

18. Ze sdělení dozorčí úřednice Krajského soudu v Ostravě Žanety Koudelkové ze dne 7. 12. 2017 soud zjistil, že dne 18. 6. 2017 nebyl zaznamenán žádný problém týkající se příjmu elektronických podání, kdy tato skutečnost byla ověřena na servisním portálu Hotline společnosti CCA Group a.s., která spravuje aplikaci centrální elektronické podatelny (CEPO). Rovněž přímou lustrací v aplikaci CEPO Krajského soudu v Ostravě zjistila, že v období od 17. 6. 2017 do 19. 6. 2017 nebyla soudu zaslána žádná hromadná podání a příjem elektronických podání byl plynulý. Lustrací v CEPu dne 18. 6. 2017 v čase od 12.00 hodin do 14.00 hodin bylo Krajskému soudu v Ostravě včetně pobočky v Olomouci doručeno celkem 10 elektronických podání, kdy jejich číselná řada byla neporušena a začínala pořadovým číslem 111025 (12.02 hodin) a končila pořadovým číslem 111034 (13.50 hodin). Předmětné podání, jež mělo být odesláno z mailové adresy zaneta.burkotova@email.cz dne 18. 6. 2017 v 12.20 hodin, nebylo soudu doručeno. V případě řádného doručení elektronického podání je elektronickou podatelnou soudu vygenerováno a podateli zasláno automatické potvrzení o doručení s uvedením pořadového čísla zprávy. V případě, že takovéto potvrzení podatel neobdrží, nebylo podání doručeno do elektronické podatelny soudu.

19. K jednání dne 13.12.2017 se zástupkyně žalobce nedostavila, telefonicky soudu sdělila, že souhlasí s tím, aby se jednání konalo v její nepřítomnosti a dále uvedla, že potvrzení elektronické podatelny soudu o doručení předmětného podání nemá k dispozici. Soud tak učinil závěr, že žalobce řádně a včas tvrzení o úpadku dlužníků nedoplnil a neunesl tak v tomto směru břemeno tvrzení a důkazní návrhy žalobce k prokázání tvrzení o úpadku dlužníků proto zamítl. Vzhledem k neunesení břemene tvrzení soud žalobu na určení, že právní úkony dlužníků Martina anonymizovano a Šárky anonymizovano spočívající v úhradě částky v celkové výši 40 500 Kč, učiněné dílčími úhradami ve výši 500 Kč dne 3. 7. 2015, ve výši 20 000 Kč dne 15. 7. 2015 a ve výši 20 000 Kč dne 14. 8. 2015 ve prospěch žalované, jsou neúčinné, zamítl. Vzhledem k tomu, že žalobce byl neúspěšný v části o určení neúčinnosti shora uvedených právních úkonů, soud zamítl žalobu také v navazující části o vydání plnění z těchto úkonů v celkové výši 40 500 Kč do majetkové podstaty dlužníků.

20. Soud závěrem konstatuje, že žalobce by ani v případě unesení břemene tvrzení ohledně stavu úpadku dlužníků nemohl být úspěšný se svou žalobou ve vztahu k vydání částky 20 000 Kč (z celkové částky 40 500 Kč), neboť po odstranění vad žaloby učinil žalobce předmětem řízení právní úkony dlužníků spočívající v úhradě částky v celkové výši 40 500 Kč, učiněné dílčími úhradami ve výši 500 Kč dne 3. 7. 2015, ve výši 20 000 Kč dne 15. 7. 2015 a ve výši 20 000 Kč dne 14. 8. 2015 a žalobní požadavek na vydání částek v celkové výši 40 500 Kč je tak vázán na určení neúčinnosti právě těchto plateb, tj. v daném případě nikoli již ve vztahu k platbě ze dne 18. 9. 2015. Právě platba ze dne 18. 9. 2015 však dle shodných skutkových tvrzení účastníků byla určena na splnění závazku ze smlouvy na vypracování insolvenčního návrhu, zatímco předmětem řízení zůstal mj. návrh na určení neúčinnosti právního úkonu spočívajícího v dílčí úhradě ve výši 20 000 Kč ze dne 14. 8. 2015 určené k úhradě navržených splátek jednotlivým věřitelům dle smlouvy o dluhovém poradenství, kdy však tato platba byla po zahájení řízení žalovanou vrácena zpět.

21. Žalovaná z procesního hlediska zavinila zastavení řízení v části o vydání částky 20 000 Kč, kdy tuto částku zaplatila až po podání odpůrčí žaloby, naopak byla v řízení úspěšná co do zbývající částky 40 500 Kč, tj. s ohledem na celkový předmět řízení byla převážně úspěšná a podle § 142 odst. 2 o.s.ř. by tak měla nárok na poměrnou část nákladů řízení. Žalovaná se však výslovně

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková. vzdala práva na tuto náhradu, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 13. prosince 2017

JUDr. Jitka Bartoszová, Ph.D. v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.