36 ICm 4526/2014
č. j. 36 ICm 4526/2014-86 (KSOS 36 INS 11600/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Alešem Palkovským ve věci žalobce: Ing. Marián anonymizovano , anonymizovano bytem Sládkovičova 37, Leopoldov, Slovensko zastoupený advokátem JUDr. Petrem Jahelkou advokátní kancelář Bílkova 4, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Horizont ISPL v.o.s., IČO 28599373 sídlem Koněvova 177/61, 713 00 Ostrava-Heřmanice insolvenční správce dlužníka V.I.T. GROUP, s.r.o., IČO 25888188 sídlem Lidická 1264, 739 61 Třinec-Lyžbice zastoupený advokátkou Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou sídlem Husova 1285/2, 702 00 Ostrava o určení pravosti popřených pohledávek v celkové výši 7.627.006,59 Kč

takto: I. Určuje se, že pohledávky žalobce, přihlášené jím do insolvenčního řízení dlužníka V.I.T GROUP, s.r.o., IČO 25888188, vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 11600/2014, a to -pohledávka P17/1 ve výši 6.500.000 Kč představující směnečný peníz podle směnky z 8. 4. 2009 -pohledávka P17/1.1 ve výši 1.060.985,59 Kč představující 6% úrok ze směnečného peníze od 2. 6. 2011 do 25. 4. 2014 -pohledávka P17/2 ve výši 20.335 Kč představující směnečnou odměnu jsou pohledávkami po právu.

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková isir.justi ce.cz

II. Návrh na určení, že pohledávky žalobce, přihlášené jím do insolvenčního řízení dlužníka V.I.T. GROUP, s.r.o., IČO 25888188, vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 11600/2014, a to pohledávka P17/3 ve výši 437.224 Kč představující náklady řízení nepravomocně přiznané soudem I. stupně v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Cm 253/2011 pohledávka P17/4 ve výši 7.962 Kč představující další náklady řízení nepravomocně přiznané soudem I. stupně v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Cm 253/2011 jsou pohledávkami po právu, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že pohledávky žalobce, přihlášené jím do insolvenčního řízení dlužníka V.I.T. GROUP, s.r.o. z titulu směnečného peníze a úroku z něj ode dne 2. 6. 2011 do 25. 4. 2014, směnečné odměny, nákladů směnečného řízení a nákladů přezkumného směnečného řízení, jsou pohledávkami po právu. 2. Žalobce v postavení insolvenčního věřitele svou žalobu odůvodnil tím, že usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 36 INS 11600/2014-A39 z 1. 8. 2014 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka V.I.T. GROUP, s.r.o. Usnesením téhož soudu B11 ze dne 13. 11. 2014 byl insolvenčním správcem dlužníka jmenován žalovaný. Do probíhajícího insolvenčního řízení žalobce přihlásil svou přihláškou evidovanou pod P17 čtyři své pohledávky, a to pohledávku P17/1 ve výši 6.100.500 Kč jako pohledávku nevykonatelnou z titulu neuhrazené směnky, pohledávku P17/1.1 ve výši 1.060.985,59 Kč jako pohledávku nevykonatelnou z titulu úroku z prodlení z výše uvedené směnky od 2. 6. 2011 do 25. 4. 2014, P17/2 ve výši 20.335 Kč jako pohledávku nevykonatelnou z titulu směnečné odměny dle ust. § 48 odst. 1 bod 4 zák. č. 191/1950 Sb., P17/3 ve výši 437.224 Kč jako pohledávku nevykonatelnou z titulu náhrady nákladů řízení dle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě č. j. 17 Cm 253/2011-12 a P17/4 ve výši 7.962 Kč jako pohledávku nevykonatelnou z titulu náhrady nákladů řízení dle rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 17 Cm 253/2011-94. Podaná žaloba se týká všech výše uvedených nevykonatelných pohledávek. Na přezkumném jednání dne 13. 11. 2014 byly pohledávky žalobce popřeny v plné výši. Žalobce trvá na tom, že jím přihlášené pohledávky jsou v celé výši po právu. Všechny předmětné pohledávky ostatně jako zcela oprávněné posoudil i Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 5. 9. 2012 č. j. 17 Cm 253/2011-91, který kvůli procesním obstrukcím nenabyl právní moci. V této souvislosti žalovaný zdůraznil, že přihlášené pohledávky jsou pohledávky ze směnky. Dále žalobce uvedl, že již v roce 2012 bylo vydáno rozhodnutí, kterým soud určil, že všechny předmětné pohledávky žalobce jsou oprávněné. Z těchto důvodů považuje žalobce postup žalovaných spočívající v popření pohledávek za zcela nepochopitelný. 3. Soud pro přehlednost na tomto místě uvádí, že v podané žalobě byli jako žalovaní uvedeni insolvenční správce a insolvenční dlužník. Dne 12. 4. 2016 došlo zdejšímu soudu zpětvzetí žaloby vůči insolvenčnímu dlužníku V.I.T GROUP, s.r.o. Soud usnesením č. j. 36 ICm 4526/2014-30 ze dne 8. 11. 2016 zastavil řízení mezi žalobcem a insolvenčním dlužníkem,

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková

který navrhoval zamítnutí žaloby. S ohledem na výše uvedené bude jako žalovaný označován pouze insolvenční správce dlužníka. 4. Žalobce dále uvedl, že insolvenční dlužník se vystavením směnky zavázal uhradit na řad žalobce směnečnou sumu 249.000 EUR. Předmětná směnka byla vystavena v Třinci 8. 4. 2009, její splatnost nastala dne 1. 6. 2011. Oficiální kurz vyhlášený ČNB ke dni splatnosti byl 24,500 Kč za 1 EUR. S ohledem na výše uvedené zněla směnečná suma v den splatnosti 6.100.500 Kč. Na směnku nebylo ničeho uhrazeno. Žalobce uplatnil práva ze směnky u Krajského soudu v Ostravě. Tento vydal směnečný platební rozkaz ze dne 21. 7. 2001 č. j. 17 Cm 253/2011-12. Proti tomuto rozhodnutí byly podány námitky, které byly projednány a všechny odmítnuty. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 5. 9. 2012 č. j. 17 Cm 253/2011-91 rozhodl, že výše uvedený směnečný platební rozkaz ponechává v celém rozsahu v platnosti, a uložil avalovi a insolvenčnímu dlužníku zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 7.962 Kč. Tento rozsudek napadli dlužník i výstavce směnky odvoláním Z tohoto důvodu nenabylo výše uvedené soudní rozhodnutí právní moci, neboť do doby rozhodnutí o odvolání bylo zahájeno insolvenční řízení tamního žalovaného č. 1. Žalobce uvádí, že z toho důvodu přihlásil své pohledávky jako nevykonatelné, nicméně dle rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě zcela oprávněné a splatné. Žalobce zdůraznil, že jedním ze základních principů směnečného práva je princip, dle něhož není směnečný věřitel povinen prokazovat oprávněnost svých směnečných nároků. 5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Především zdůraznil, že dílčí pohledávky č. 3 a 4, které mají představovat náhradu nákladů řízení, nelze považovat za přihlášené po právu, neboť výše uvedená rozhodnutí nenabyla právní moci. K dílčím pohledávkám č. 1 a 2 uvedl, že byly insolvenčním správcem popřeny z důvodů neexistenčního protiplnění. Žalovaný má za to, že k popření pohledávek došlo zcela v souladu se zákonem. Dále dlužník namítl, že do směnky samotné byl proveden neoprávněný zásah. Do směnky byl nejprve napsán údaj na místo směnečné sumy ve slovenštině. Původně do směnky doplněný údaj směnečné sumy ve slovenštině byl následně přeškrtnut a nad něj byl uveden údaj v češtině. Tento následný zásah nelze chápat jinak než jako změnu textu směnky, což je změna neoprávněná. Žalovaný tvrdí, že dlužník nemůže být zavázán dle nově upraveného textu a také že lze namítat vícejazyčnost směnky a z toho plynoucí neplatnost. Žalovaný dále namítal nedostatek aktivní legitimace žalobce. V přednesu žaloby bylo žalovaným namítáno, že směnka byla vyplněna v rozporu s ujednáním o právu směnku vyplnit, a to i v místě splatnosti předmětné směnky. Dále žalovaný navrhl výslech osob Bohdana Sikory, Rostislava Sikory, Haliny Sikorové a pana Češka ke zjištění, že dluh neexistoval a že směnka byla vyplněna v rozporu se smluvním ujednáním. 6. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 5. 2. 2018 uvedl, že žalovaný popření pohledávky odůvodňuje námitkami dlužníka podanými dlužníkem ve směnečném řízení. Tento argument je pro žalobce nepochopitelný, neboť Krajský soud v Ostravě již ve dvou rozhodnutích jednoznačně konstatoval, že námitky dlužníka uplatněné v tomto směnečném řízení jsou zcela neoprávněné. Dále odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 12. 2017 č. j. 38 ICm 3410/2014-58, který se týká zcela obdobné věci z téže směnky. Z tohoto důvodu má žalobce za to, že žaloba je důvodná. Dále žalobce k vyjádření žalovaného uvedl, že vyplnění platebního místa na směnce je podstatnou náležitostí směnky a nutno počítat s tím, že v případě blankosměnky bude toto místo označeno dodatečně po podpisu směnky výstavcem. K výslechům svědků uvedl, že je považuje s ohledem na již proběhnutá řízení za nadbytečné. 7. Po provedeném řízení soud zjistil následující skutkový stav. 8. Z insolvenčního spisu sp. zn. 36 INS 11600/2014 soud zjistil následující:

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková

-z insolvenční vyhlášky z 25. 4. 2014 soud zjistil, že uvedeného dne bylo zahájeno insolvenční řízení vůči dlužníkovi V.I.T. GROUP, s.r.o. -z usnesení A39 z 1. 8. 2014 soud zjistil, že uvedeným usnesením byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurz; insolvenčním správcem dlužníka byl ustanoven Mgr. Krakovka -z usnesení B11, datovaného dnem 13. 11. 2014, soud zjistil, že bylo potvrzeno ustanovení Horizont ISPL v.o.s. se sídlem v Ostravě insolvenčním správcem -insolvenční řízení stále trvá. 9. Ze spisu pohledávky P17 soud zjistil, že včasnou přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka přihlásil zdejší žalobce jako věřitel pohledávku č. P17/1 ve výši 6.100.500 Kč, a to z titulu neuhrazené směnky, splatnost od 2. 6. 2011, č. P17/1.1 ve výši 1.060.985,59 Kč z titulu úroku z prodlení dle ust. § 48 odst. 1 bod 2 zák. č. 191/1950 Sb., splatnost od 25. 4. 2014, č. P17/2 vy výši 20.335 Kč z titulu směnečné odměny, splatnost od 2. 6. 2011, č. P17/3 ve výši 437.224 Kč z titulu práva na náhradu nákladů řízení dle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 7. 2011 č. j. 17 Cm 253/2011-12, splatnost od 25. 4. 2014, a P17/4 ve výši 7.962 Kč z titulu práva na náhradu nákladů řízení dle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2011 č. j. 17 Cm 253/2011-94, splatnost od 25. 4. 2014. V rubrice Další okolnosti rekapituluje žalovaný průběh vymáhání těchto jeho pohledávek, popsaných již rovněž výše ve vyjádření žalovaného k podané žalobě. 10. Ze stejnopisu směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě 17 Cm 253/2011-12 soud zjistil, že bylo insolvenčnímu dlužníku a Bohdanu anonymizovano , anonymizovano , bytem Olšová 898/6, 739 61 Třinec, uloženo zaplatit zdejšímu žalobci společně a nerozdílně částku 6.100.500 Kč s 6% úrokem s prodlení od 2. 6. 2011 do zaplacení, dále směnečnou odměnu ve výši 20.335 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 437.224 Kč. 11. Ze stejnopisu rozsudku 17 Cm 253/2011 soud zjistil, že výrokem č. I. zmíněného rozsudku byl výše uvedený směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti. Výrokem č. II. bylo insolvenčnímu dlužníku a Bohdanu anonymizovano uloženo společně a nerozdílně uhradit náklady řízení v částce 7.962 Kč. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že žalovaní podali včas námitky proti výše uvedenému směnečnému platebnímu rozkazu. Soud provedl důkaz předloženou směnkou a zjistil, že se jedná o směnku vlastní, vystavenou v Třinci 8. 4. 2009 na částku 249.000 EUR na řad zdejšího žalobce, splatnou 1. 6. 2011, kde v postavení výstavce je zdejší insolvenční dlužník a v postavení avala pan Bohdan Sikora. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že námitky byly soudem shledány jako nedůvodné. 12. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě 17 Cm 253/2011-106 soud zjistil, že byl opraven výrok č. I. výše uvedeného rozsudku, který zní Směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v Ostravě dne 21.07.2011, č.j. 17 Cm 253/2011-12 se ponechává v platnosti , neboť chybělo slovo vydaný . Výrok č. I byl tak ve smyslu § 164 o.s.ř. opraven. 13. Z vyjádření žalobce ze dne 15. 1. 2013 k opravnému usnesení soud zjistil, že proti výše uvedenému opravnému usnesení podali žalovaní odvolání. Podle žalobce podané odvolání představuje pouze procesní obstrukci vedenou snahou o získání času, neboť žalobce měl zprávy o významných převodech majetku na třetí osoby. 14. Z kopie směnky ze dne 8. 4. 2009 vystavené V.I.T. GROUP, s.r.o., avalované dlužníkem Bohdanem Sikorou soud zjistil, že se jedná o směnku vlastní, vystavenou v Třinci a splatnou 1. 6. 2011. Směnka byla vystavena na částku 249.000 EUR, bez protestu, ve prospěch Ing. Mariána Ajpe anonymizovano . 15. Z kurzů devizového trhu-České národní banky platných pro den 1. 6. 2011 soud zjistil, že oficiální kurz vyhlášený ČNB byl 24,500 Kč za 1 EUR.

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková

16. Z dohody o uznání závazku a jeho postupném splácení soud zjistil, že společnosti DAMA- Siváčková Dana, združenie Dana Siváčková a Ing. Marian anonymizovano , sídlem Škultétyho 14, 831 02 Bratislava, Slovensko, IČO 32113374, zastoupená Ing. Marianem anonymizovano (věřitel), a CESEK-REUTER Vladimír, sídlem Stockacherstr. 3, 68239 Mannheim, BRD, zastoupená Vladimírem Češkem (dlužník), uzavřely dohodu, kde dlužník uznal závazek ve výši 249.653,30 EUR. Dlužník se dále zavázal uhradit věřiteli část závazku ve výši 170.000 EUR do konce roku 2009 a zbylou část ve výši 79.653,30 EUR do konce března 2010. 17. Ze smlouvy o oprávnění vyplnit a uplatnit ručitelskou bianco směnku ze dne 8. 4. 2009 soud zjistil (v souladu se skutkovým zjištěním uvedeným v odůvodnění rozsudku Krajského soudu 17 Cm 253/2011), že byla uzavřena mezi žalobcem jako remitentem, insolvenčním dlužníkem jako výstavcem a panem Bohdanem Sikorou jako avalistou s tím, že remitent jako účastník sdružení DAMA-Siváčková Dana a Ing. Marian anonymizovano uzavřeli v červnu 2007 s JUDr. Vladimírem Češkem smlouvu o přepravě zboží a následně na základě takto uzavřené smlouvy bylo fakturováno 249.000 EUR s tím, že výstavce a avalista jsou s obsahem i výší pohledávek seznámeni. Na základě takto specifikované pohledávky došlo k dohodě k zajištění možné budoucí pohledávky. Výstavce vystavil a předal remitentovi ručitelskou vlastní blankosměnku bez protestu, ve prospěch remitenta, avalovanou avalistou. K vyplnění blankosměnky byl oprávněn třetí účastník jako směnečný věřitel, a to k doplnění data splatnosti a směnečné sumy. 18. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě soud zjistil, že V.I.T. GROUP, s.r.o. byla zapsána v obchodním rejstříku 11. 9. 2001, přičemž jako statutární orgán byli zapsáni v době 8. 9. 2003-8. 6. 2011 Ing. Halina Sikorová, nar. 1960, a Bohdan Sikora, nar. 1961, oba bytem Třinec-Lyžbice, Olšová 898/6. V období od 8. 6. 2011 do 4. 4. 2014 s dnem vzniku funkce 1. 6. 2011 a dnem zániku funkce 21. 2. 2014 byla jako statutární orgán zapsána jednatelka Alena Gniadková. Od 4. 4. 2014 s datem vzniku funkce 21. 2. 2014 až dosud je jako jednatel dlužníka zapsán Rostislav Sikora, nar. 1965. 19. Soud účastníky vyzval v souladu s ust. § 118b a § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ ) k případnému doplnění dalších tvrzení a označení dalších důkazů a upozornil je na účinky z toho plynoucí koncentrace řízení. Po tomto poučení soudu žalovaný a žalobce nedoplňují skutková zjištění ani nenavrhují provádění dalších důkazů. 20. Z hlediska skutkového nutno uvést, že s výjimkou navržených svědeckých výpovědí soud provedl veškeré důkazy účastníky navržené a s uvedenou výjimkou nezůstal žádný důkaz, který by soud neprovedl, ač jeho provedení bylo navrženo. Důkaz výslechem osob ke zjištění, že dluh neexistoval a směnka byla vyplněna v rozporu se smluvními ujednáními, se soudu jeví nadbytečný s ohledem na fakt, že z důkazů provedených a následného právního hodnocení věci lze mít za dostatečně prokázaný opak, resp. je zjevné, že výslechy uvedených osob (ať už v postavení svědků, nebo účastníků) by nemohla být otřesena skutková zjištění v tom rozsahu, jak jsou podstatná pro níže uvedené právní hodnocení věci. Z těchto důvodů soud výslechy těchto osob neprovedl. 21. Soud zhodnotil veškeré důkazy nejprve každý jednotlivě a všechny pak v jejich vzájemném souhrnu a dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak je uveden u výše citovaných jednotlivých důkazních prostředků. 22. Dle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková

23. S účinností od 1. 7. 2017 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení článku II. bod 1. přechodných ustanovení novely insolvenční zákon ve znění účinném od nabytí účinnosti novely se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti novely, zůstávají zachovány. 24. Od účinnosti nové právní úpravy se tak i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony se řídí zrušenou právní normou. Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. Z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinnosti nového zákona, tj. zákona ve znění novely, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností. 25. Na výše uvedený zjištěný skutkový stav soud aplikoval jednak ust. § 198 IZ a sekundárně pak i příslušná ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového, přihlédl k judikatuře týkající se uvedeného zákona a dospěl k závěru, že žalobě lze z části vyhovět. 26. K dílčím pohledávkám P17/1, P17/1.1, P17/2 vzniklých ze směnečných práv žalobce soud uvádí, že se jedná o přihlášené nevykonatelné pohledávky, o kterých již bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 7. 2011 č. j. 17 Cm 253/2011-12. Bylo prokázáno, že se jedná o pohledávky vzniklé na základě uplatnění bianco směnky. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 5. 9. 2012 č. j. 17 Cm 253/2011-91 ve znění opravného usnesení ze dne 8. 11. 2012 č. j. 17 Cm 253/2011-106 ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti. S ohledem na obstrukční jednání tamějších žalovaných nenabylo rozhodnutí právní moci, neboť do doby rozhodnutí o odvolání bylo zahájeno insolvenční řízení a na insolvenčního dlužníka byl prohlášen konkurz. 27. K námitce konzumpce vyplňovacího práva doplněním částky ve slovenském jazyce, která je přeškrtnuta, přičemž nad tímto textem se nachází stejná částka v českém jazyce, a tvrzené vícejazyčnosti směnky soud uvádí, že již ve výše uvedeném nepravomocném rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě bylo shledáno, že se jedná jen o opravu chybně vypsané směnky, která nezpůsobuje její neplatnost, jelikož zákon nezakazuje na směnce škrtat. Tento názor považuje soud za odpovídající zákonu i rozhodovací praxi a neshledal žádného důvodu k tomu, aby v nyní posuzované věci tuto věc posoudil odlišně. 28. K námitce neplatnosti směnky z důvodu její vícejazyčnosti nutno dodat, že se jedná o směnku vyplněnou v jednom jazyce. Ke změně textu nutno dodat, že pod tvrzenou změnou textu by bylo nutno chápat zásahy, kdy je text na směnce již vyznačený upravován, nikoliv jestliže jsou na směnce zaplňována bílá místa. 29. Dle ustanovení čl. I. § 75 zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového vlastní směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce. 30. Soud posuzoval stejně jako Krajský soud v Ostravě v rozsudku 17 Cm 253/2011 a rozsudku 38 ICm 3410/2014 platnost směnky, neboť opětovně byla namítána její neplatnost. Zcela v souladu s výše uvedenými rozhodnutími došel soud k závěru, že se jedná o směnku platnou, neboť splňuje všechny náležitosti dle ust. čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového. Bylo prokázáno, že se jedná o bianco směnku s tím, že údaje budou doplněny v souladu s dohodou o oprávnění vyplnit a uplatnit ručitelskou bianco směnku. Až tímto doplněním se směnka stává splatnou (podrobněji viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 29 Cdo 2605/2007 ze dne 22. 4. 2009). K žalobcem tvrzené neplatnosti směnky

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková

z důvodu doplnění platebního místa nutno konstatovat zcela v souladu s rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci č. j. 4 Cmo 105/2007, že směnečný dlužník musí počítat s tím, že nevyplněné údaje na bianco směnce budou vyplněny, zejména jedná-li se o podstatné náležitosti směnky. Byl by zjevně nepřijatelný závěr, dle něhož by v případě, že v dohodě o vyplňovacím právu není uvedeno pravidlo o vyplnění podstatného údaje směnky v bianco směnce, by takovýto podstatný údaj nebylo možno vyplnit. Takovou směnku by totiž nebylo možno vyplnit do podoby směnky splatné a tato by tak nebyla způsobilá splnit svou základní funkci. 31. Soud má za to, že žalobce je aktivně legitimován, neboť právě on je uveden jako remitent a první majitel směnky a tuto směnku předložil. K tvrzenému promlčení zajišťovaného závazku nutno zdůraznit, že s ohledem na abstraktnost směnečných závazků případné promlčení kauzálního vztahu na směnečné závazky nemá žádný vliv. Ke smlouvě o oprávnění vyplnit a uplatnit ručitelskou bianko směnku soud konstatuje, že tato smlouva není nesrozumitelná a nelogická, jelikož závazky jsou jasně specifikovány v příloze č. 1 této smlouvy. Soud (obdobně jako v předchozích řízeních) uzavírá, že je zřejmé, které závazky směnka zajišťuje a že žalobce měl právo danou směnku vyplnit. 32. Na základě výše uvedených skutečností soud výrokem č. I. určil, že dílčí pohledávky č. P17/1, č. P17/1.1 a č. P17/2, přihlášené do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 11600/2014, jsou pohledávkami přihlášenými po právu. 33. K dílčím pohledávkám č. P17/3 a P17/4 soud uvádí, že byly přihlášeny z titulu náhrady nákladů řízení přiznané rozsudkem Krajského soudu v Ostravě 17 Cm 253/2011 a směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Ostravě 17 Cm 253/2011-12. Soud si je vědom, že tato rozhodnutí nenabyla právní moci zejména s ohledem na obstrukční jednání žalovaných. Jedná se (dle důvodů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn 29 Cdo 238/2007) o nárok, který má základ v procesním právu. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 29 ICdo 62/2014 jasně deklaroval, že nelze do insolvenčního řízení přihlásit nárok, který bez právní moci neexistuje, byť by byl nepravomocně přisouzen. Žalobce v řízení dále uvedl, že se také jedná o nárok z náhrady škody, která žalobci vznikla při hájení jeho práva před soudem. Dané tvrzení by mohlo mít racionální základ, nutno však konstatovat, že tyto dílčí pohledávky byly přihlášeny do insolvenčního řízení výslovně z titulu náhrady nákladů řízení jako procesního nároku, nikoliv z titulu náhrady škody jako hmotněprávního nároku. Soud proto s ohledem na výše uvedené výrokem č. II zamítl návrh na určení, že pohledávky č. P17/3 a č. 17/4 jsou přihlášeny po právu. 34. S ohledem na částečnou úspěšnost stran ve sporu soud ve výroku č. III. tohoto rozhodnutí žádnému účastníkovi řízení náhradu nákladů řízení nepřiznal v souladu s ust. § 142 odst. 2 OSŘ.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, trojmo.

Ostrava 15. února 2018

JUDr. Aleš Palkovský v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. Jana Válková