36 ICm 414/2011
36 ICm 414/2011-275 (KSPH 36 INS 12899/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, sídlem nám. Kinských 5, Praha 5, rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Vaško v právní věci žalobce Mgr. Pavla Ubra, se sídlem 110 00 Praha 1, Senovážné náměstí 24, insolvenčního správce dlužníka LEVITA, s.r.o., se sídlem Zaječice 72, 251 67 Pyšely, IČ: 264 03 994, zastoupeného JUDr. Norbertem Žídkem, advokátem, se sídlem Lohenická 223, 190 17 Praha 9, proti žalované SEY STAV, s.r.o., se sídlem Sladkovského 552, Pardubice, IČ: 28796667, zastoupenému JUDr. Janem Vondráčkem, advokátem se sídlem Zbraslavské nám. 458, 156 00 Praha 5-Zbraslav, o určení, že popření vykonatelné pohledávky bylo učiněno po právu

takto:

I. Určuje se, že pohledávka přihlášená žalovanou do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 12899/2010 na majetek dlužníka LEVITA s.r.o., IČ: 26403994, sídlem Pyšely 72, 251 67 Zaječice, není po právu.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů ve výši 27.976,-Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Od ůvo d ně n í:

Žalobce svojí žalobou uplatňoval popření pohledávky právní předchůdce žalované, společnosti No. 69 s.r.o., se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha 3, IČ: 28961617, když tato v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 12899/2010 na majetek dlužníka LEVITA s.r.o., (dále jen LEVITA), IČ: 26403994, sídlem Zaječice, Pyšely 72, PSČ 25167, přihlásila jako vykonatelnou pohledávku za dlužníkem pohledávku v částce 1 919 626,-Kč. Jednalo se o pohledávku, která byla na právního předchůdce žalované postoupena smlouvou o postoupení ze dne 12. 4. 2010 uzavřenou mezi advokáty JUDr. Romanem anonymizovano , anonymizovano , sídlem Přerov, Jiráskova 9, a Hynkem anonymizovano , anonymizovano , jako postupiteli a právním předchůdcem žalovaného jako postupníkem. Žalobce tuto pohledávku na přezkumném jednání konaném dne 21.1.2010 popřel. Žalobce vstoupil do řízení na místo svého právního předchůdce na základě rozhodnutí Krajského soud v Praze ze dne 31.1.2012, č.j. 36 INS 12899/2010-P-21-3.

Žalobce v žalobě uváděl, že žalovaná nepředložila žádné podklady, ze kterých by vyplývalo, že by mandátní smlouva byla jejími právními předchůdci splněna a že dlužníkovi vznikla povinnost uhradit odměnu dle čl. VI. mandátní smlouvy. S ohledem na to se žalobce domníval, že žalovaná neprokázala právní důvod vzniku pohledávky, ani její výši. Žalobce uváděl, že pohledávky vychází z dohody o uznání pohledávky, její splatnosti a jejího zajištění zástavní smlouvou uzavřenou dne 11.3.2010 mezi advokáty JUDr. Romanem anonymizovano a Hynkem anonymizovano na straně jedné a dle textu dlužníkem na straně druhé. Přihláška pohledávky se dále opírala o dohodu o splnění závazku, uzavřenou dne 15.3.2010 mezi advokáty JUDr. Romanem anonymizovano a Hynkem anonymizovano na straně jedné a dlužníkem na straně druhé, sepsanou formou exekutorského zápisu exekutorským kandidátem Mgr. René Mohylou, pověřeným k sepisování exekutorských zápisů JUDr. Tomášem Vránou, exekutorem se sídlem v Přerově, Komenského 38, opatřeným doložkou vykonatelnosti, č.j. 103 EZ 297/2010. Dle obou výše citovaných dohod dlužník měl uznat pohledávku co do důvodu i výše a zavázal se ji uhradit JUDr. Romanu Chytilovi a Hynku Applovi. Dohodou ze dne 11.3.2010 mělo být rovněž zřízeno zástavní právo k nemovitostem dlužníka nacházejícím se v k. ú. Nová Pec, obec Nová Pec, okres Prachatice, zapsaným na LV č. 478 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Prachatice. Na základě návrhu právního předchůdce žalované nařídil Okresní soud v Benešově usnesením ze dne 11.6.2010, č.j. 7 EXE 2143/2010-26, exekuci na majetek dlužníka k uspokojení předmětné pohledávky. Exekučním příkazem vydaným JUDr. Tomášem Vránou, exekutorem se sídlem v Přerově, ze den 16.6.2010, č.j. 103 Ex 19431/10-38, bylo rozhodnuto o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech dlužníka. Jak dohoda ze dne 11.3.2010, tak dohoda ze dne 15.3.2010 uzavřená formou exekutorského zápisu byly za dlužníka podepsány panem Lubomírem Slaninou, bytem Bělá pod Pradědem, Domašov 445, údajně dlužníkem zmocněným k jednání na základě plné moci ze dne 23.7.2008. Dlužník však přeložil doklad o tom, že tato plná moc byla odvolána 22.7.2009. K tomuto dni pak zaniklo oprávnění Lubomíra Slaniny za dlužníka jednat a nemohl proto platně učinit po tomto datu za dlužníka jakékoliv úkony.

Právní předchůdce žalované s žalobou nesouhlasil a uváděl, že má zato, že mandátní smlouva byla mezi dlužníkem a původními věřiteli řádně uzavřena a na základě této mandátní smlouvy mandatáři mandantovi řádně plnili a za svoji činnost pravidelně vystavovali mandantovi řádné faktury, daňové doklady, jejichž část mandant (dlužník) řádně plnil (uhradil). Na základě odstoupení mandanta od mandátní smlouvy, se stal splatný celý závazek mandanta vůči mandatářům z titulu mandátní smlouvy, který byl původně rozložen do splatnosti po dobu tří let. Na základě dohody o uznání pohledávky ze dne 11.3.2010 a mandant (nově již dlužník) se zavázal zaplatit mandatářům (nově již věřitelům) částku 1.1919.626,-Kč ve dvou splátkách, a to v částku 158.746,-Kč do 30.5.2010 a částku 1.760.880,-Kč do 31.8.2010, to vše pod ztrátou výhody splátek. Právní předchůdce žalované uváděl, že pokud se jedná o jednání jménem společnost LEVITA zástupcem p. Lubomírem

Slaninou, je nepochybné, že úkony učiněné společností LEVITA zastoupenou p. Lubomírem Slaninou, byly učiněny na základě notářsky ověřené, písemné plné moci, která byla p. Lubomírem Slaninou, ke každému z jednotlivých úkonů řádně předložena v podobě originálu této plné moci. Jakákoliv tvrzení o údajném odvolání plných mocí ze dne 22.7.2009 pak nemohou proti tomu obstát.

Soud prvního stupně ve věci rozhodl dne 22.3.2012 tak, že žalobu zamítl, když měl za to, že žalobce neprokázal své tvrzení, že na žalovanou nepřešel nárok z mandátní smlouvy, neprokázal existenci listiny o odvolání plné moci, a soud tak vycházel ze zjištěných skutečností, že jak mandátní smlouva ze dne 16. 10. 2008, dohoda o uznání pohledávky, její splatnosti a jejího zajištění zástavní smlouvou ze dne 11. 3. 2010, dohoda o splnění závazku, uzavřená dne 15.3.2010, smlouva o postoupení pohledávky ze dne 12. 4. 2010 a dodatku č. 1 ze dne 12. dubna 2010 byly uzavřeny platně.

Žalobce proti tomuto rozsudku podal odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dne 25.10.2012 a to tak, že napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu jednání. Odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a bezezbytku se nevypořádal s provedenými důkazy.

V rámci dalšího jednání soudem prvního stupně bylo jednáno dne 12.9.2013, 29.11.2013, 4.6.2015 a 10.9.2015, kdy soud doplnil dokazování a učinil pokus k získání originálu listin odvolání plných mocí ze dne 20.7.2009.

Soud obdržel sdělení od mgr. Petra Plocka, že tento nebyl zbaven mlčenlivosti ze strany Ing. Chládka, nicméně tento sděloval, že nikdy Lubomíra Slaninu nezastupoval a neměl tak a nemá originály ani kopie jakýchkoliv odvolání plných mocí ze dne 20.7.2009, adresovaných Lubomíru Slaninovi. K dotazu soudu bylo sděleno z OÚ Lešany, že pod poř. č. 34/2010 byla na OÚ Lešany provedena vidimace listiny ve věci odvolání plných mocí spol. Levita s.r.o. ze dne 20.7.2009 s tím, že provedení úkonu požadoval Ing. Pavel Chládek. Soud se rovněž pokusil vyslechnout JUDr. Romana Chytila a JUDr. Hynka Appla, oba však uvedli, že ve věci nebyli zbaveni mlčenlivosti a nemohou tedy vypovídat. Na žádost soud se pak ohledně zbavení mlčenlivosti vyjádřil jednatel dlužníka, Ing. Pavel Chládek tak, že uvedené právní zástupce nezprošťuje mlčenlivosti.

Byl proveden rovněž výslech svědkyně Věry Lavičkové, která byla v předmětném období starostkou obce Nová Pec (období od dubna 2008 až listopad 2010), která uvedla, že za dlužníka v rámci jednání mezi dlužníkem a obcí ( v souvislosti s plánem koupě pozemků a realizace výstavby domů na těchto pozemcích) jednal vždy pan Chládek, někdy i pan Slanina a pan Budín, který měl na starosti technickou stránku věci, a sám fakticky nikdy nerozhodoval, pouze se vyjadřoval k technickým věcem souvisejícím s realizací staveb. Za obec jednala vždy svědkyně, někdy s ní byla jednání přítomna i místostarostka Fudyová. Ohledně smluvní dokumentace k převodům pozemků svědkyně uváděla, že neví kdo je vyhotovil, předkládal je dlužník (LEVITA), svědkyně předpokládá, že je vyhotovoval nějaký právník, jí je ale předkládal pan Chládek.

Podle § 33 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (obč.zák.) překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí. Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhradu škody způsobené jeho jednáním.

Podle § 39 obč. zák neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle § 1 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. (obch. zák.) tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon.

Podle § 567 a násl. obch. zák. mandatář je povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta. Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavě nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.

Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

Podle § 16 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

Podle § 19 zákona o advokacii advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké.

Podle § 192 odst. 1 věty první zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon), dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může při přezkumném jednání změnit.

Podle § 193 insolvenčního zákona, o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla, nebo že již zcela zanikla, anebo že se zcela promlčela.

Podle § 197 odst. 1 insolvenčního zákona výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání . Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis.

Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi společností LEVITA (dlužník) a advokáty JUDr. Romanem anonymizovano a JUDr. Hynkem anonymizovano mandátní smluva, jejímž předmětem bylo poskytování právních služeb v souvislosti s realizací výstavby bytových domů (Projekt Prameny Lipno).

Pokud se jedná o smlouvu samu, tato je dle názoru soudu ve smyslu § 39 obč. zák neplatná, když obchází zákon a je v rozporu s dobrými mravy. K tomu soud uvádí, že byť ustanovení § 574 obch. zák, umožňující mandantu smlouvu kdykoliv vypovědět a přiznávající mandatáři nárok pouze na vynaložené náklady a přiměřenou část úplaty je ustanovením dispozitivním, je třeba jej vykládat v souvislosti s ustanovením § 567 obch. zák. upravující povinnost mandatáře postupovat s odbornou péčí a zejména pak, v daném případě, s ustanoveními zákona o advokacii, upravujícími povinnosti advokáta. Právě v této souvislosti má soud za to, že zvláštní charakter poskytování právních služeb ze strany advokáta vylučuje možnost smluvního ujednání mezi advokátem a jeho mandantem, kdy by v rámci smluvního ujednání byla zaručena povinná úhrada advokátovi ze strany jeho mandanta , a to bez zřetele na další. Fakticky by se tak jednalo o obchodně zcela rovnocenné postavení mezi advokátem a jeho mandantem, a to zcela v rozporu se smyslem poskytování právních služeb, když takovéto ustanovení by připustilo konstrukci, v jejímž důsledku by byl zcela zajištěn ekonomický profit advokáta bez jakéhokoliv práva mandanta na protiplnění. Uvedené nikterak nezpochybňuje možnost paušálních náhrad, případně náhrady nákladů advokátovi, které tento musel vynaložit, nebo bude muset vynaložit, s ohledem na dlouhodobé poskytování právních služeb. V každém takovém případě by ale bylo třeba specifikovat, za jakých okolností přísluší právo na plnění, případně jakým způsobem se k výši plnění dospěje (myšleno v případě, bude-li předpokládaný dlouhodobý smluvní vztah, který v konečném důsledku nebude realizován a kdy v důsledku přípravy či realizace tohoto smluvního vztahu budou vynaloženy náklady ze strany poskytovatele služby, případně nebudou ze strany poskytovatele služby realizovány činnosti, které by mu jinak přinesly finanční či jiný profit). Nelze ale akceptovat stav, kdy mandatář má právo na plnou odměnu bez dalšího, tzn. zcela bez přihlédnutí k tomu, zda jsou služby poskytovány či nikoliv a bez přihlédnutí k důvodům, pro které případně poskytovány nejsou.

Ustanovení čl. VI. mandátní smlouvy ve vztahu k čl. IX. odst. 4 pak navíc přímo vyvolává stav, kdy by zájmy mandanta a mandatáře byly ve vzájemném rozporu. Vzhledem k tomu, že ze strany žalované nebylo doloženo, že by došlo k poskytování právních služeb společnosti LEVITA-když společnost LEVITA žádné takové podklady neeviduje-dospěl soud k závěru o neexistenci pohledávky i pokud se jedná o požadovanou částku 79.373,-Kč, odpovídající dvěma měsíčním paušálním úhradám.

Pokud se jedná o exekutorský zápis v rámci kterého došlo k uznání dluhu společnosti LEVITA (dlužník), kdy za tuto jednal Lubomír Slanina, soud měl za to, že k jeho sepsání (15.3.2010) došlo až poté, co byla ze strany společnosti LEVITA odvolána plná moc Lubomíru Slaninovi. Soud zde vycházel z kopie předložené listiny, a to v souvislosti se zprávou OÚ Lešany ohledně listiny, která byla předmětem vidimace. Zde soud hodnotil jednotlivé důkazy toto prokazující v jejich vzájemné souvislosti, kdy přihlédl ke vzájemným sporům jednatele Ing. Chládka a Lubomíra Slaniny, kdy k tomuto závěru lze dle názoru soudu dospět jednak z jejich výpovědí, jednak z podání adresovaných soudu a mimo jiné i z jejich sporu, vedeného u OS Benešov (8 C 52/2010). Pokud se jedná o důsledek jednání Lubomíra

Slaniny, nastávají dle názoru soudu následky předpokládané ustanovením § 33 odst. 2 obč. zák.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 27.976,-Kč, skládající se z odměny za 4 úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 11.500,-Kč (4 úkony z tarifní hodnoty 25.000,-Kč za období od 18.2.2011 do 31.12.2012 po 2.100,-Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) spolu s režijními paušály po 300,-Kč a 20% DPH a z odměny za 4 úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 16.456,-Kč (4 úkony z tarifní hodnoty 50.000,-Kč za období od 1.1.2013 do 10.9.2015 po 3.100,-Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) spolu s režijními paušály po 300,-Kč a 20% DPH.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího ( § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů dále jen o.s.ř.). Připadne-li konec této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den ( § 57 odst.2 o.s.ř. ). Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu, nebo podání odevzdání orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.)

V Praze dne 17. září 2015

Mgr. Jaroslav Vaško, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Petra Venhodová