36 ICm 394/2015
36 ICm 394/2015-84 KSOS 36 INS 19053/2013

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou ve věci žalobců: a) Tomáš anonymizovano , anonymizovano , bytem Nový Hrozenkov 826, 756 04 a b) Libuše anonymizovano , nar. 11.1.1953, oba bytem Nový Hrozenkov 826, 756 04, zastoupených JUDr. Josefem Červinkou, advokátem se sídlem Nový Hrozenkov 843, 756 04, proti žalovaným: 1) Kateřina anonymizovano , r.č. 735716/5563, bytem Jirská 2747/18, 702 00 Ostrava, zastoupena JUDr. Naděždou Zetkovou, advokátkou Bezručova 206, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, a 2) Mgr. et Mgr. Radim Dostal, se sídlem Náměstí 77/11, 757 01 Valašské Meziříčí, insolvenční správce dlužnice Libuše anonymizovano , nar. 11.1.1953, bytem Nový Hrozenkov 826, 756 04, zastoupen Mgr. Juditou Pelechovou, advokátkou se sídlem Čs. Legií 1364/20, 702 00, Ostrava-Moravská Ostrava, o určení neplatnosti kupní smlouvy,

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že kupní smlouva uzavřená dne 10. 12. 2014 mezi prodávajícím Mgr. et Mgr. Radimem Dostálem, advokátem se sídlem 757 01 Valašské Meziříčí, Náměstí 71/11, IČO 71330216 insolvenčním správcem dlužníka Libuše anonymizovano , r. č. 535111/111, 756 04 Nový Hrozenkov 826 a kupující Kateřinou anonymizovano , isir.justi ce.cz r. č. 735716/5563, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, Jirská 2747/18 k předmětu převodu vlastnictví-budovy Nový Hrozenkov č. p. 826 rodinný dům na p. č. st. 503/2/LV 734 zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín na LV č. 1949 pro obec a kat. úz. Nový Hrozenkov je neplatná a právně neúčinná, neboť nedošlo ke změně vlastnického práva, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení 42.742 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Naděždy Zetkové, advokátky.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů řízení 29.086 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Judity Pelechové, advokátky.

Odůvodnění:

Žalobci podali dne 27. 1. 2015 u příslušného soudu žalobu, kdy se domáhali vyslovení neplatnosti kupní smlouvy tak, jak je specifikována v žalobním petitu. Původní žalobce Ludvík anonymizovano zemřel v průběhu zahájeného řízení dne 14. 6. 2015. Proto soud usnesením č. j.-54 ze dne 20. 6. 2016 rozhodl, že v řízení bude pokračováno namísto žalobce a) Ludvíka anonymizovano s jeho procesním nástupcem Tomášem anonymizovano , nar. 15. 10. 1986.

Žalobci skutkově uvedli, že žalobkyně b) jako dlužnice podala ke Krajskému soudu v Ostravě 8. 7. 2013 návrh na zahájení insolvenčního řízení, insolvenční soud rozhodl o úpadku a ustanovil insolvenčního správce. Česká spořitelna a.s. vydala vůči žalovanému 2) jako insolvenčnímu správci dne 19. 11. 2014 pokyn ke zpeněžení nemovitosti ve vlastnictví dlužníka, a to stavby v Novém Hrozenkově č. p. 826 na pozemku parc. č. 503/2 LV č. 734 zapsaná v katastru nemovitostí pro Zlínský kraj Katastrální pracoviště Vsetín k.ú. Nový Hrozenkov na LV č. 1949. Tento zajištěný věřitel navrhl, aby zpeněžení nemovitého majetku bylo provedeno mimo dražbu přímým prodejem za kupní cenu 260.000 Kč plus daň z nabyté nemovité věci a dále za předpokladu úhrady nákladů za zmařenou dražbu dobrovolnou připravenou na základě smlouvy o provedení dražby uzavřené mezi dražebníkem EURODRAŽBY CZ a.s. a insolvenčním správcem k prospěchu Kateřiny anonymizovano označené jako žalované č. 1). Dne 10. 12. 2014 byla mezi insolvenčním správcem-žalovaným 2) a Kateřinou anonymizovano -žalovaná 1) uzavřena kupní smlouva k předmětným nemovitostem a převedena do výlučného vlastnictví žalované 1) za částku 260.000 Kč. Žalobci se tedy domáhají určení, že kupní smlouva je neplatná, k převodu vlastnictví nedošlo. Předmětná nemovitost byla užívána na základě povolení k užívání z 27. 9. 2000. Žalobci, původně žalobce a) a žalobkyně b) nabyly stavbu do SJM jako tehdejší manželé, jejich manželství bylo

ICM R rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně č. j. 8 C 341/2010-21 z 27. 5. 2011, který nabyl právní moci 8. 7. 2011. Bývalí manželé anonymizovano neuzavřeli dle tehdy platného ustanovení § 150 odst. 3 občanského zákoníku dohodu o vypořádání SJM, nebyl podán návrh na vypořádání SJM, tudíž ze zákona u nemovitosti, stavby rodinného domu uplynutím dne 8. 7. 2014 vzniklo podílové spoluvlastnictví, a to žalobkyni b) ve výši ideální jedné poloviny a původně žalobci a) rovněž ve výši ideální jedné poloviny. V aukční vyhlášce o provedení aukce vydané 29. 7. 2014 dražebníkem EURODRAŽBY CZ byla v bodě 4 vyhlášky stanovená cena stavby v čase a místě obvyklé ve výši 660.000 Kč. Insolvenční správce jako žalovaný 2) pochybil, když stanovil cenu v kupní smlouvě jen na částku 260.000 Kč. Další pochybení insolvenčního správce spočívala v nevyžádání souhlasu věřitelského výboru k prodeji nemovitosti, včetně určení ceny prodeje. Žalovaný 2) nepochybně při výkonu své činnosti porušil péči řádného hospodáře, kdy vědomě způsobil škodu žalobcům, když je připravil o majetek nezodpovědným jednáním při uzavírání kupní smlouvy s kupující žalovanou 1). Uzavřením kupní smlouvy z 10. 12. 2014 došlo k neplatnosti tohoto právního úkonu a jeho právní neúčinnosti z důvodu nerespektování podílového spoluvlastnictví dlužnice a podílového spoluvlastnictví zemřelého Ludvíka anonymizovano a porušení povinností žalovaného 2) při stanovení neodůvodněně nízké kupní ceny.

Žalovaná 1) se k žalobkyně vyjádřila podáním z 22. 4. 2016 a uvedla, že v plném rozsahu odkazuje na argumentaci uvedenou žalovaným 2) v jeho vyjádření k žalobě ve znění zveřejněném v insolvenčním rejstříku, když tato je v souladu s platnou judikaturou. K nedostatku aktivní legitimace obou žalobců odkazuje žalovaná 1) na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 29 ICDo 26/2013-smlouva na zpeněžení majetkové podstaty dlužníka mimo dražbu, podle kterého osoba, která není účastníkem insolvenčního řízení nebo stranou smlouvy, kterou byla zpeněžena majetková podstata dlužníka mimo dražbu, není oprávněná domáhat se vyslovení neplatnosti takové smlouvy v řízení podle § 289 odst. 3 IZ . Podmínkou pro vedení řízení o platnosti uzavřené smlouvy v rámci insolvenčního řízení je naléhavý právní zájem na straně žalobce. Žalobci naléhavý právní zájem netvrdí. Žalovaná 1) navrhla, aby žaloba jako nedůvodná byla zamítnuta.

K žalobě se vyjádřil žalovaný 2) podáním ze dne 1. 4. 2016. Žalovaný 2) byl ustanoven insolvenčním správcem dlužnice, tedy žalobkyně b), zároveň byl zjištěn úpadek dlužnice a povoleno řešení úpadku oddlužením. Původní žalobce a) byl bývalým manželem dlužnice. Usnesením Krajského soudu v Ostravě z 6. 12. 2013 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, přičemž výrokem IX. bylo stanoveno, že jako zajištění věřitelé budou dle svých pokynů ze zpeněžení předmětu zajištění do výše zajištěného zajištění uspokojení věřitele č. 1-Česká spořitelna a.s. a věřitel čí. 4 Red Orange s.r.o. Předmětem zajištění byl rodinný dům č. p. 826 v obci a v k.ú. Nový Hrozenkov zapsaným na LV č. 1949, který byl zapsán do majetkové podstaty dlužnice. Žalovaný 2) má za to, že žalobci nejsou k podání této žaloby vůbec aktivně legitimováni, původní žalobce a) nebyl účastníkem předmětného insolvenčního řízení, žalobkyně b) sice účastníkem insolvenčního řízení je, avšak pozbyla dispozičního oprávnění k předmětu zajištění, které nabyl insolvenční správce (§ 409 odst. 2 IZ). V ustanovení § 289 odst. 3 IZ není blíže specifikován okruh osob, které se mohou domáhat určení neplatnosti smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení mimo dražbu, avšak to, že zákon nepočítá se situací, že by se mohl dlužník vůči svému správci tohoto nároku domáhat vyplývá z ustanovení § 159 odst. 5 IZ. Dlužník nemá ani aktivní legitimaci

ICM R k podání žaloby na určení neplatnosti dražby v případě zpeněžení majetku v insolvenčním řízení veřejnou dražbou. Žaloba podle § 289 odst. 3 IZ je svou povahou žalobou určovací, tj. žalobci by měli tvrdit a prokázat svůj naléhavý právní zájem na určení, že předmětná kupní smlouva, kterou došlo dle pokynů zajištěných věřitelů ke zpeněžení mimo dražbu, je neplatná. K argumentaci žalobců ohledně neplatnosti kupní smlouvy pak žalovaný 2) uvádí, že žalobci netvrdí žádné relevantní důvody neplatnosti kupní smlouvy podle insolvenčního zákona ani podle obecných právních předpisů, tj. občanského zákoníku. Pokud žalobci tvrdí, že důvodem neplatnosti kupní smlouvy má být nerespektování vzniku podílového práva k nevypořádanému majetku v SJM a dále sjednání nedůvodně nízké kupní ceny a nevyžádání souhlasu věřitelského výboru, pak žalovaný 2) uvádí, že předmětný majetek byl zapsán do majetkové podstaty dlužnice dne 5. 11. 2013, když dle ustanovení § 205 odst. 1 IZ v tehdy účinném znění, podal-li insolvenční návrh dlužník, patří do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, a to dle § 205 odst. 3 IZ, včetně majetku (nevypořádaném) SJM. Proto insolvenční soud 19. 8. 2013 (č. d. A7) vyzval dlužnici -žalobkyni b) k předložení souhlasu bývalého manžela s oddlužením s tím, že povolením oddlužením dlužnice může být dotčen i tento majetek v nevypořádaném SJM. Zemřelý žalobce a) na základě toho dal svůj souhlas k oddlužení žalobkyně b). K majetku uplatnili nárok na uspokojení ze zajištění věřitele č. 1 a č. 4. Jejich pohledávky včetně práva na uspokojení ze zajištění byly zjištěny, když byly na přezkumném jednání 14. 11. 2013 uznány správcem i dlužnicí. Následně dne 6. 12. 2013 bylo insolvenčním soudem vydáno usnesení, kterým bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, přičemž pod výrokem IX. bylo stanoveno, že zajištění věřitelé budou uspokojení dle svých pokynů ze zpeněžení předmětu zajištění. S odkazem na ustanovení § 409 odst. 3 insolvenčního zákona a § 293 IZ není třeba schválení věřitelským výborem, případně insolvenčním soudem jak uvádí ustanovení § 293 odst. 2 IZ, naopak správce je pokyny zajištěných věřitelů k prodeji vázán. Žalobci si tedy byli vědomi toho, že předmětný majetek bude zpeněžován, a že se tak nestane pouze tehdy, pokud se se zajištěnými věřiteli případně dohodnou jinak. Zajištění věřitelé vydali insolvenčnímu správci pokyny směřující ke zpeněžení formou elektronické aukce s možností snižování nabídkové ceny, přičemž vyvolávací cena byla stanovena na částku 660.000 Kč jako cena odhadní stanovená znaleckým posudkem, avšak s možností jejího snižování až na 50 %, tj. na částku 330.000 Kč (minimální vyvolávací cena). Žádný zájemce za stanovených podmínek zájem o nemovitost neprojevil a nepodařilo se ji prodat ani za nejnižší vyvolávací cenu 330.000 Kč. Po neúspěšné dražbě obdržel insolvenční správce nabídku pozdější nabyvatelky-žalované 1) na přímou koupi za částku 260.000 Kč, kterou předložil zajištěným věřitelům. Po udělení pokynu zajištěných věřitelů ke zpeněžení mimo dražbu přímým prodejem této zájemkyni, byla uzavřena kupní smlouva, zaplacena kupní cena a došlo k převodu do katastru nemovitostí. Žalovaný 2) tedy nemůže souhlasit s tím, že by prodal předmětný majetek za neobvykle nízkou cenu, když skutečná tržní cena majetku se obvykle pozná až v průběhu zpeněžení, kdy se nepodařilo nemovitost prodat ani za 330.000 Kč, tzn., že v otevřeném tržním prostředí se nenašel zájemce, který by nabídl alespoň tuto částku. Jiný zájemce nabídku na přímý prodej nepředložil. Nabídka kupní ceny 260.000 Kč byla jedinou nabídnutou částkou za daný majetek. Nabyvatelka navíc souhlasila s přenesením daňové povinnosti k dani z nabytí nemovitosti, tj. celkem za nemovitost zaplatila 270.400 Kč a vzhledem k předchozí neúspěšné aukci po zajištěných věřitelích nešlo požadovat, aby tuto nabídku odmítli, když mají právo, aby předmět zajištění byl co nejrychleji a nejefektivněji zpeněžen. Alternativa, tj. opakovaná aukce by vedla k dalšímu snížení

ICM R nabídkové ceny o dalších 15 %, to je na částku 280.500 Kč, aniž by bylo zajištěno, že ke zpěněžení i přesto dojde a došlo by k dalším nákladům se zpeněžením. Insolvenční zákon v případě prodeje mimo dražbu prodej pod cenu odhadní výslovně připouští a předpokládá (§ 289 odst. 2 IZ) a ani v této skutečnosti nelze shledat důvod neplatnosti kupní smlouvy. Následně insolvenční soud udělil insolvenčnímu správci souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům a po projednání odvolání žalobkyně b), o kterém rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením z od 15. 7. 2015 č. j. 3 VSOL 321/2015-B23 insolvenční správce zajištěným věřitelům výtěžek zpeněžení vydal. Kupní smlouva je platná, na jejím základě došlo k platnému převodu vlastnictví a následně k uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení. Žalovaný 2) navrhl, aby žaloba z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobců byla odmítnuta, případně pro věcné argumenty zamítnuta.

Soud zjistil:

Výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 26. 11. 2014, že předmětná nemovitost, budova č. p. 826 rodinný dům na parcele č. s.t. 503/2 zapsané na LV 737 byla ve společném jmění Ludvíka anonymizovano a Libuše anonymizovano . Jedná se o nemovitost v katastrálním území Nový Hrozenkov obec Nový Hrozenkov, LV č. 1949.

Aukční vyhláškou o provedení elektronické aukce prodej rodinného domku v obci Nový Hrozenkov, že tuto vydala společnost EURODRAŽBY CZ a.s. dne 29. července 2014, jako označený předmět aukce zde byla budova Nový Hrozenkov č. p. 826 rodinný dům stojící na s.t. parc. č. 503/2, LV 1949, přičemž v bodě 4 cena předmětu aukce byla zjištěna znaleckým posudkem a stanovena v čase a místně obvyklou částkou 660.000 Kč.

Nabídkou odkupu nemovitosti v insolvenčním řízení ze 14. 10. 2014, že tuto učinila žalovaná 1) a byla adresována žalovanému 2) jako insolvenčnímu správci s tím, že aby jako insolvenční správce předložil zajištěným věřitelům nabídku na odkup nemovitosti dlužníka a to budovy Nový Hrozenkov č. p. 826 rodinný dům na parc. č. s.t. 503/2, zapsaná na LV 1949 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, pracoviště Vsetín pro k.ú. Nový Hrozenkov. Předmětná nemovitost byla soudním znalcem ohodnocena na 700.000 Kč, v dražbě se ji nepodařilo vydražit ani za nejnižší podání 330.000 Kč. S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že stavba je umístěna na pozemku jiného vlastníka a není k ní zajištěn přístup ani formou věcného břemene, nabídla žalovaná 1) částku 260.000 Kč.

Podáním České spořitelny a.s. ze dne 19. 11. 2014, které bylo adresováno insolvenčnímu správci-pokyn ke zpeněžení, Česká spořitelna jako zajištěný věřitel v insolvenčním řízení dlužnice Libuše anonymizovano uděluje pokyn ke zpeněžení nemovitosti ve vlastnictví dlužnice a navrhuje, aby zpeněžení nemovitého majetku bylo provedeno mimo dražbu přímým prodejem za kupní cenu 260.000 Kč plus příslušná daň z nabyté nemovité věci a dále za předpokladu úhrady nákladů za zmařenou dražbu dobrovolnou a to Kateřině anonymizovano , anonymizovano . Kupní smlouva bude uzavřena nejpozději do 31. 1. 2015 s tím, že zájemce je povinen složit zálohu na kupní cenu ve výši 50.000 Kč, a to do 15. 12. 2014 k rukám insolvenčního správce.

ICM R

Kupní smlouvou uzavřenou mezi žalovaným 2) jako insolvenčním správcem-prodávajícím a žalovanou 1) jako kupující, že předmětem této kupní smlouvy byla budova Nový Hrozenkov č. p. 826 rodinný dům na parcele č. p. 503/2 (LV 734). Dle bodu 3 kupní cena byla stanovena na částku 260.000 Kč, která je splatná při podpisu této smlouvy kupující na účet majetkové podstaty. Kupní smlouva byla podepsána prodávajícím 10. 12. 2014 a kupujícím 8. 12. 2014.

Usnesením KSOS 36 INS 19053/2013-A-10 ze dne 17. 9. 2013, že byl zjištěn úpadek dlužnice, insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný 2). Bylo povoleno řešení úpadku oddlužením.

Usnesením KSOS 36 INS 19053/2013-B3, že soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a kromě jiného v bodě IX. bylo rozhodnuto, že jako zajištěný věřitel bude dle jeho pokynu ze zpeněžení zajištění do výše zajištěného zajištění uspokojován věřitel č. 1) Česká spořitelna a.s. a č. 4 Red Orange s.r.o.

Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 27. 5. 2011, č. j. 8 C 341/2010-21, který nabyl právní moci 8. 7. 2011, že manželství uzavřené mezi žalobkyní Libuší anonymizovano dříve Dolníčkovou, roz. Vránovou a žalovaným Ludvíkem anonymizovano před Městským národním výborem ve Vsetíně se rozvádí.

Výpisem z katastru nemovitostí LV č. 2111 k datu 12. 1. 2015, že vlastníkem stavby Nový Hrozenkov č. p. 826 rodinný dům na parcele s.t. 503/2 (LV 734) je žalovaná 1), na základě smlouvy kupní z 10. 12. 2014, právní účinky zápisu ke dni 17. 12. 2014.

Po provedeném a zhodnoceném důkazním řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně b) jako dlužnice se svým rozvedeným, zemřelým, manželem Ludvíkem anonymizovano vlastnili nemovitost v režimu SJM a to budovu, rodinný dům č. p. 826 Nový Hrozenkov na parcele č. s.p. 503/2 LV 734 tak, jak je tato nemovitost, tedy budova č. p. 826 zapsána u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj Katastrální pracoviště Vsetín na LV 1949. Manželství dlužnice a jejího bývalého manžela bylo pravomocně rozvedeno, právní moc rozsudku 8. 7. 2011. Vzhledem k tomu, že nedošlo k vypořádání SJM, předmětná nemovitost se stala podílovým spoluvlastnictvím, každý k jedné polovině k 8. 7. 2014. Usnesením Krajského soudu v Ostravě z 17. září 2013 byl zjištěn úpadek dlužnice žalobkyně b) a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Jak tvrdil žalovaný 2) a tato skutečnost nebyla zpochybněna za situace, kdy předmětný majetek byl zapsán do majetkové podstaty dlužnice, bývalý manžel s oddlužením žalované b) souhlasil, jelikož předmětná nemovitost byla v nevypořádaném SJM. Významnou skutečností bylo usnesení Krajského soudu v Ostravě KSOS 36 INS 19053/2013-B3, kdy soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a v bodu IX. bylo rozhodnuto, že jako zajištěný věřitel bude dle jeho pokynů ze zpeněžení zajištění do výše zajištěného zajištění uspokojován věřitel, a to č. 1 Česká spořitelna a.s. a č. 4 Red Orange s.r.o. K majetku tedy uplatnili nárok na uspokojení ze zajištění věřitelé č. 1 a č. 4. Žalobci si tedy byli vědomi toho,

ICM R

že předmětný majetek bude zpeněžován. Zajištění věřiteli dali žalovanému 2) jako insolvenčnímu správci nejprve pokyn směřující ke zpeněžení formou elektronické aukce prostřednictvím společnosti EURODRAŽBY CZ za vyvolávací cenu 660.000 Kč s možností jejího snížení až na 50 %, tj. na částku 330.000 Kč minimální vyvolávací cena. Ani za tuto cenu se nenašel žádný zájemce. Po neúspěšné dražbě obdržel žalovaný 2) nabídku žalované 1) na odkup předmětné nemovitosti za částku 260.000 Kč, kterou žalovaný 2) předložil zajištěným věřitelům a po udělení souhlasu zajištěných věřitelů ke zpeněžení mimo dražbu přímým prodejem této zájemkyni žalovaný 2) prostřednictvím kupní smlouvy předmětnou nemovitost prodal.

Pokud namítají žalovaní, že žalobci nejsou aktivně legitimováni k podání žaloby, když původní žalobce a) nebyl účastníkem insolvenčního řízení a žalobkyně b) jako dlužnice s odkazem na ustanovení § 289 odst. 3 IZ, v návaznosti na ustanovení § 159 odst. 5 IZ není aktivně legitimována k podání předmětné žaloby tak za situace, kdy žalobce a) zemřel a bylo rozhodnuto o nástupnictví, kdy na jeho místo vstoupil žalobce a) Tomáš anonymizovano , soud tuto námitku považuje za irelevantní.

Podle § 289 odst. 3 IZ platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do tří měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Kupní smlouva mezi žalovaným 2) žalovanou 1) byla uzavřena 10. prosince 2014, právní účinky zápisu k 17. 12. 2014 2014 v katastru nemovitosti. Pokud žalobci podali žalobu 27. 1. 2015, byla podána včas. Žaloba dle § 289 odst. 3 IZ je svou povahou žalobou určovací, tj., žalobci by měli tvrdit a prokázat svůj naléhavý právní zájem na určení, že předmětná kupní smlouva, kterou došlo dle pokynů zajištěných věřitelů ke zpeněžení mimo dražbu, je neplatná. Žalobci však tím, že se nedostavili k jednání soudu, pozbyli možnost poučení soudem o tvrzení naléhavého právního zájmu.

Pokud jde o věcný důvod, pro který byla žaloba zamítnuta, pak je třeba plně odkázat na právní argumentaci, kterou ve svém vyjádření k žalobě podrobně uvedl zejména žalovaný 2). Sporný majetek byl řádně zapsán do majetkové podstaty dlužnice. Dle § 205 odst. 1 IZ platí, že jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patří k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení. Sporný majetek patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení dle § 205 odst. 3 IZ, tedy včetně majetku v nevypořádaném SJM do majetkové podstaty dlužnice (rozvod manželství nabyl právní moci 8. 7. 2011, majetek byl v SJM dlužnice b) a jejího, zemřelého, rozvedeného manžela v režimu SJM do 8. 7. 2014, kdy ze zákona, manželé anonymizovano neuzavřeli podle tehdy platného § 150 odst. 3 občanského zákoníku dohodu o vypořádání SJM po rozvodu manželství, ani nebyl podán návrh na vypořádání SJM k soudu, vzniklo ze zákona u nemovitosti stavbě rodinného domu č. p. 826 uplynutím dne 8. 7. 2014 podílové spoluvlastnictví každého k jedné polovině). Ke dni zahájení insolvenčního řízení pak předmětná nemovitost patřila do majetkové podstaty dlužnice v nevypořádaném SJM. Z tohoto důvodu byl zemřelý bývalý manžel dlužnice vyzván tak, jak tvrdil žalobce 19. 8. 2003 prostřednictvím dlužnice k předložení souhlasu s oddlužením s tím, že povoleným

ICM R

oddlužením dlužnice může být dotčen i tento majetek v nevypořádaném SJM. Žalobce a) (zemřelý Ludvík anonymizovano ) svůj souhlas k oddlužení dlužnice udělil.

Podle § 409 odst. 3 IZ, majetek sloužící k zajištění, zpeněžní insolvenční správce na základě žádosti zajištěných věřitelů, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli, přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu, to je dle jeho pokynů podle § 293 IZ. Pak pokud jde o námitky žalobců, nebyla potřeba schválení věřitelským výborem či insolvenčním soudem, stačil pokyn zajištěného věřitele, kdy insolvenční správce, tedy žalovaný 2) byl pokyny zajištěného věřiteli k prodeji vázán.

Podle § 293 odst. 1 IZ, jde-li o zpeněžení věcí, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími k zpeněžení. Žalobci si byly tedy vědomi toho, že majetek bude zpeněžován a v této souvislosti došlo k pokynu zajištěných věřitelů směřující ke zpeněžení formou elektronické aukce prostřednictvím EURODRAŽBY CZ za vyvolávací cenu 660.000 Kč s možností snížení na 50 %, tj. částku 330.000 Kč. Jak bylo zjištěno prostřednictvím této dražby o koupi předmětné nemovitosti neprojevil žádný zájemce zájem, a proto na pokyn zajištěného věřitele žalovaný 2) dle nabídky žalované 1) odkoupit nemovitost za 260.000 Kč uzavřel platnou a řádnou kupní smlouvu o prodeji předmětné nemovitosti mimo dražbu přímým prodejem. Nelze tedy souhlasit s námitkou žalobců, že by insolvenční správce předmětný majetek prodal za neobvykle nízkou cenu nebo že by jednal v rozporu s péčí řádného hospodáře.

Podle § 289 odst. 2 IZ při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správce přitom přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku. Žádný jiný zájemcem na přímý prodej než žalovaná 1) nepředložil nabídku ke koupi za částku 260.000 Kč. Jak správně argumentoval žalovaný 2) jiná alternativa by vedla k dalšímu snížení nabídkové ceny, kdy minimálně vyvolávací cena 330.000 Kč by byla snížena o dalších 15 %, tj. na částku 280.500 Kč, aniž by bylo jisto, že ke zpeněžení prostřednictvím dražby by došlo a mohlo dojít i k nárůstu ceny na další náklady zpeněžení. Insolvenční zákon, tedy v případě prodeje mimo dražbu prodej pod cenu odhadní, jak je uvedeno výše připouští a předpokládá a tudíž nelze v této skutečnosti shledávat důvod neplatnosti kupní smlouvy.

Soud tedy uzavírá, že předmětná kupní smlouva uzavřená dne 10. 12. 2014 mezi prodávajícím žalovaným 2) a kupují žalovanou 1) byla uzavřena platně, došlo k převodu vlastnictví na žalovanou 1) a z tohoto důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř, kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaní 1) a 2) byli v řízení úspěšní, proto jim náleží právo na náhradu nákladů řízení.

Pokud jde o výši odměny za 1 úkon právní služby, tato činí 10.940 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty předmětu sporu, kdy nemovitost měla hodnotu dle znaleckého

ICM R

posudku 660.000 Kč a tato částka také byla vyvolávací částkou, stanovenou v bodě 4 aukční vyhlášky o provedení elektronické aukce, pak ve smyslu § 8 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/96 10.940 Kč za 1 úkon právní služby činí odměna 10.940 Kč.

Právnímu zástupci žalované 1) byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, vyjádření žalované 1) k žalobě, účast u jednání 2. 11. 2016), tedy odměna 32.820 Kč, dále dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ke každému úkonu právní služby režijní paušál á 300 Kč, tedy 900 Kč. Právní zástupce žalované 1) účtoval cestovné ve správné výši 1.004 Kč a dále náhradu za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 1, 3 citované vyhlášky ve výši 600 Kč. K takto účtovaným nákladům dále náleží 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. částka 7.418 Kč. Celkem náklady řízení ve výši 42.742 Kč jsou pak žalobci povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 1) ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Právní zástupce žalovaného 2) účtoval 3 úkony právní služby, a to přípravu a převzetí věci, konzultací v advokátní kanceláři a účast u ústního jednání soudu 2. 11. 2016. Soud přiznal právnímu zástupci žalovaného 2) pouze odměnu za 2 úkony právní služby a to za přípravu a převzetí věci a účast u jednání soudu 2. 11. 2016, když má za to, že na konzultaci v advokátní kanceláři před ústním jednáním nemá právní zástupce žalovaného 2) nárok, neboť tento úkon je zahrnut v rámci přiznaného úkonu příprava a převzetí věci. Pak právnímu zástupci žalovaného 2) náleží odměna za 2 úkony právní služby ve výši 21.880 Kč, dále dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky režijní paušál á 300 Kč, tedy 600 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. částka 4.721 Kč. Dále právní zástupce žalovaného 2) účtoval cestovné ve správné výši 1.062 Kč, a dále náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 citované vyhlášky ve výši 600 Kč a z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř. DPH ve výši 223 Kč. Celkem náklady řízení ve výši 29.086 Kč jsou žalobci povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované 2) ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce dle § 149 odst. 2 o. s. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 2. 11. 2016 Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Paučková v. r. Markéta Chrudinová samosoudkyně

ICM R