36 ICm 381/2012
Číslo jednací: 36 ICm 381/2012-24 Sp. zn. ins. řízení: KSOS 36 INS 19155/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou ve věci žalobce: Chválkovické sklady Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Železniční 512/7, PSČ 779 00, IČ 25387561 zast. Mgr. Michalem Machkem, advokátem se sídlem Dlouhá 53/6, Ostrava-Moravská Ostrava, PSČ 702 00 proti žalovanému: Horizont ISPL v.o.s., se sídlem Ostrava, Slezská Ostrava, Bohumínská 788/61, PSČ 710 00, IČ 28599373 insolvenční správce dlužníka Amerstone s.r.o., IČ 28627202, se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, 1. Máje 1289/104, PSČ 702 00, o určení pořadí pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že nevykonatelné přihlášené pohledávky žalobce Chválkovické sklady Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Železniční 512/7, PSČ 779 00, IČ 25387561 za dlužníkem Amerstone s.r.o., se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, 1. Máje 1289/104, PSČ 702 00, IČ 28627202 přihlášené přihláškou č. P35, a to dílčí pohledávka č. 1 ve výši 106.281,91 Kč a dílčí pohledávka č. 4 ve výši 105.569,45 Kč, popřené žalovaným co do pořadí, jsou zajištěny v celém svém rozsahu a mají pořadí uvedené v přihlášce.

OL ICM B

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě 10.2.2012se žalobce domáhal určení pořadí pohledávky, když tvrdil, že přihláškou pohledávek doručenou insolvenčnímu soudu 14.12.2012 přihlásil do insolvenčního řízení své nevykonatelné pohledávky č. 1-6 v celkové výši 306.368,58 Kč. Přihlášce bylo přiděleno číslo P35. Přihlášené dílčí pohledávky č. 1 č. 4 vzniklé z titulu nezaplacení nájemného za pronájem nebytových prostor byly žalobcem přihlášeny jako pohledávky zajištěné s právem na uspokojení z majetku dlužníka, na němž dle ustanovení § 672 občanského zákoníku vázne zákonné zástavní právo a to zástavní právo váznoucí na movitých věcech,které jsou ve vlastnictví dlužníka (nájemce) a které se nachází v nebytových prostorách pronajímaných žalobcem dlužníkovi. Žalobce k prokázání svého nároku doložil smlouvu o nájmu nebytových prostor, dodatek č. 1 ke smlouvě o nájmu nebytových prostor, dodatek č. 2 ke smlouvě o nájmu nebytových prostor, oznámení o prodeji části podniky, fakturu č. 110110677 a fakturu č. 110110762. Na přezkumném jednám konaném 12.1.2012 byly všechny přihlášené dílčí pohledávky žalobce uznány žalovaným co do pravosti a výše avšak dílčí pohledávka č. 1 a č. 4 byly žalovaným popřeny co do pořadí. Důvodem popření byla dle žalovaného skutečnost, že podle § 248 IZ nejde-li o zajištění poskytnuté podle § 41 stávají se neúčinnými práva na uspokojení ze zajištění, která se týkají majetkové podstaty a která dlužníkovi věřitele získali poté, co nastaly účinky spojení se zahájením insolvenčního řízení. Zástavní právo k věcem, na které žalobce uplatňuje zajištění nebylo dle žalovaného před prohlášením konkurzu řádně a včas uplatněno. Zástavní právo podle § 672 občanského zákoníku je dle žalovaného úplné až sepsání konkrétních věcí soudním vykonavatelem což v daném případě nebylo učiněno a nejsou tedy označeny žádné konkrétní věci movité, kde by toto zástavní právo mohlo být uplatněno. O popření pořadí nevykonatelných pohledávek č. 1 a č. 4 byl žalobce v souladu s ustanovením § 197 odst. 2 IZ písemně vyrozuměn přípisem žalovaného ze dne 12.1.2012. Žalobce s popřením pořadí svých pohledávek nesouhlasí a trvá na tom,že přihlášené pohledávky č. 1 a č. 4 jsou pohledávkami plněn zajištěnými zástavním právem váznoucích na movitých věcech ve vlastnictví dlužníka nacházejících se v žalobcem pronajatých nebytových prostorách. Žalobce je přesvědčen,že názor žalovaného je nesprávný, neboť předmětné zástavní právo platně vzniklo dříve, než nastaly účinky spojené se zahájení insolvenčního řízení. Názor žalovaného, že zákonné zástavní právo podle § 672 OZ vyžaduje ke své úplnosti soupis konkrétních movitých věcí soudním vykonavatelem nemá oporu ani v zákoně ani v judikatuře soudu naopak je v rozporu s ustanovením § 672 OZ. Zákonné předpoklady vzniku zástavního práva jsou popsány v § 672 odst. 1 OZ, přičemž soupis věcí soudním vykonavatelem mezi podmínkami vzniku zástavního práva není. Uvádí-li odst. 2, že zástavní právo zanikne jsou-li věci odstraněny dříve než byly sepsány soudním vykonavatelem je zřejmé, že zástavní právo muselo vzniknou a existovat již před provedeným soupisem, jinak by logicky nemohlo zaniknout. Vzhledem k tomu, že obě přihlášené pohledávky č. 1 a č. 4 se staly splatnými před zahájením insolvenčního řízení dlužníka, pak zástavní právo nejenže vzniklo před tím, než nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, ale zároveň žalobci vzniklo i právo realizovat toto zástavní právo a to rovněž před zahájením insolvenčního řízení dlužníka. Žalobce pak své zástavní právo řádně realizoval podání své insolvenční přihlášky k soudu, ve které předmětné pohledávky přihlásil jako pohledávky zajištěné majetkem dlužníka a uplatnil

OL ICM B jediný účinek a to ten, že zástavní právo nezanikne odstraněním movitých věcí z pronajaté věci. S ohledem na skutečnost, že movité věci ve vlastnictví dlužník dosud nebyly z pronajatých nebytových prostor odstraněny, tedy se v prostorách nacházely jak ke dni podání přihlášky žalobce tak ke dni konání přezkumného jednání, zástavní právo k těmto movitým věcem nepochybně existovalo a dosud existuje. Žalovaný pak měl při přezkumném jednání uznat právo žalobce na uspokojení jeho pohledávky ze zajištění, proto neobstojí ani námitka žalovaného, že nebyly označeny žádné konkrétní movité věci, na kterých zástavní právo mělo váznout. Žalobce ve své přihlášce označil majetek tvořící předmět zajištění stejným způsobem jak je tento majetek specifikován v zákoně s odkazem na ustanovení § 672 OZ obecně jen jako movité věci nacházející se na pronajaté věci a patřící nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti. Žalobce pak nevidí důvod. Proč by taková identifikace nebyla dostatečná pro samotnou realizaci zástavního práva zvláště za předpokladu, že předmětný majetek dlužníka se nachází v uzavřených nebytových prostorách, byl žalovaným sepsán do soupisu majetkové podstaty a není pak žádných pochybností o tom, na kterých věcech předmětné zástavní právo vázne. Dle žalobce jím uplatněné zástavní právo nezanikne ani v případě, že žalovaný tyto nabyté věci odstraní z pronajatých prostor nebo je prodá neboť z § 672 odst. 2 OZ vyplývá, že zástavní právo nezanikne v případě, že věci byly odstraněny na úřední příkaz a pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do 8 dnů po výkonu. Žalovaný jako insolvenční správce je v daném případě právě tou osobou jejíž úkony a příkazy je nutno považovat za úřední příkaz předjímaný citovaným ustanovením zákona. Budou-li tedy v budoucnu movité věci, předmět zajištění z pokynu žalovaného nebo insolvenčního soudu odstraněny z pronajatých prostor, zástavní právo nezanikne neboť žalobce včas ohlásil svá práva u soudu a to právě svou insolvenční přihláškou. Žalobce má za to, že popřením pořadí přihlášených pohledávek č. 1 a č. 4 žalovaný pochybil. Žalobce tedy navrhl, aby soud určil, že nevykonatelné přihlášené pohledávky žalobce tak, jak jsou specifikovány v žalobním petitu popřené žalovaným co do pořadí jsou zajištěny v celém svém rozsahu a mají pořadí uvedené v přihlášce.

Žalovaný se k žalobě žalobce písemně vyjádřil a uvedl, že nárok uplatněný v žalobě v celém rozsahu popírá, neboť jak uvedl při přezkumném jednání při popření pořadí pohledávky č. 1 a č. 4 zástavní právo nebylo před prohlášením konkurzu dlužníka řádně a včas uplatněno. Dle žalovaného žalobce nezajistil sepsání věcí soudním vykonavatelem a ve své přihlášce ani neuvedl, které konkrétní věci by měly být předmětem zajištění. Označení věci jako movité věcí nacházejících se v pronajatých nebytových prostorách ve vlastnictví dlužníka není dostatečně určité. Označení zajištění v přihlášce žalobce je tedy neurčité, nelze takto právo na uspokojení ze zajištění z neurčitě označených věcí žalobcem uplatňovat. Dle žalovaného s odkazem na § 21 vyhlášky č. 311/2007 Sb. přihláška musí pokud jde o pohledávku zajištěnou majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka obsahovat mimo jiné popis majetku majetkové podstaty k němuž bylo zajištění zřízeno. Tuto náležitost přihláška pohledávky žalobce neobsahuje a není tedy konkrétní. S odkazem na ustanovení § 248 IZ se právo stalo neúčinným jelikož právo k věcem bylo uplatněno až po zahájení insolvenčního řízení. Zástavní právo k věcem dle žalovaného zaniklo neboť žalobce nezajistil sepsání věcí, ke kterým právo ze zajištění uplatňuje dle § 672 OZ. Dle žalovaného podání přihlášky do insolvenčního řízení nelze zástavní právo na věcech nájemce řádně realizovat v případě, kdy nejsou označeny konkrétní věci představující zástavu. Doložení zástavního práva předpokládá i doložení vlastnického práva osoby označené jako zástavní dlužník. Žalobce v přihlášce vlastnické právo nedoložil. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu v celém rozsah zamítl.

OL ICM B odst. 1 věta poslední IZ, tedy soud upustil od projednání, když účastníci souhlasili s tím, aby o věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.

Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 36 INS 19155/2011 oddíl P bylo prokázáno, že přihláškou doručenou insolvenčnímu soudu dne 14.2.2011 žalobce přihlásil do insolvenčního řízení své nevykonatelné pohledávky č. 1-6 v celkové výši 306.368,58 Kč a přihlášce bylo přiděleno P35. Pokud jde o dílčí pohledávky žalobce č. 1, č. 4 které byly žalovaným popřeny co do pořadí, pak dílčí pohledávka č. 1 byla přihlášena v celkové výši 106.281,91 Kč z titulu neuhrazeného nájemného za měsíc září 2011 na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor č. 270810 ve znění dodatku č. 1 a č. 2 vyúčtovaná fakturou č. 110110677 s tím, že je zajištěná do celé své výše, datum pořadí zajištění 12.9.2011 a označený důvod a způsob zajištění zástavní právo k movitým věcem, které jsou v pronajatých nebytových prostorách a patří dlužníkovo (nájemci) vznikl na základě ustanovení § 672 OZ ve znění pozdějších předpisů. Dále žalobce uvedl, že věci zajišťující pohledávku jsou movité věci nacházející se v pronajatých nebytových prostorách ve vlastnictví dlužníka. Pokud jde o dílčí pohledávku č.4 tato byla žalobcem uplatněna ve výši 105.569,45 Kč z titulu neuhrazeného nájemného za měsíc říjen 2011 na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor č. 270810 ve znění dodatku č. 1 a č. 2 vyúčtovaná fakturou č. 110110762 jako zajištěná, datum pořadí zajištění 12.9.2011, způsob zajištění zástavní právo k movitým věcem, které jsou v pronajatých nebytových prostotách a patří dlužníkovi (nájemci) vzniklo na základě ustanovení § 672 OZ ve znění pozdějších předpisů, věci zajišťující pohledávku byly označeny jako movité věci nacházející se v pronajatých nebytových prostorách ve vlastnictví dlužníka.

Z seznamu přihlášených pohledávek bylo prokázáno, že na přezkumném jednání dne 12.1.2012 u přihlášené dílčí pohledávky č. 1 a č. 4 žalovaný nepopřel pravost, nepopřel výši a popírá pořadí s tím, že u těchto dílčích pohledávek insolvenční správce popírá pořadí přihlášených pohledávek jelikož popírá zajištění popřené pohledávky s odkazem na § 248 IZ a § 41 IZ. Dále insolvenční správce uvedl, že zástavní právo k věcem na které věřitel uplatňuje zajištění nebylo při prohlášení konkurzu řádně a včas uplatněno. Zástavní právo podle § 672 OZ, na něž odkazuje věřitel, je úplné až sepsání konkrétních věcí soudním vykonavatelem což v tomto případě nebylo učiněno, tedy nejsou označeny žádné konkrétní movité věci, kde by toto zástavní právo mohlo být uplatněno. Dlužník u všech pohledávek nepopřel pravost, výši, pořadí.

Vyrozuměním o popření přihlášené pohledávky dle § 197 odst. 2 IZ bylo prokázáno, že toto bylo sepsáno žalovaným 12.1.2012 a adresované právnímu zástupci žalobce s tím, že žalobcem přihlášená pohledávka označená v seznamu přihlášených pohledávek č. P35 do insolvenčního řízení na přezkumném jednání 12.1.2012 byla popřena s odkazem na přiložený přezkumný list přihlášených pohledávek.

Smlouvou o nájmu nebytových prostor č. 270810BE ze dne 20.8.2010ve znění dodatku č. 1 ke smlouvě z 20.12.2010 a dodatku č. 2 ke smlouvě ze dne 1.1.2011 bylo prokázáno, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako pronajímatelem a právním předchůdcem dlužníka; předmětem pronájmu byly nebytové prostory nacházející se na parcelách a v budově uvedených na LV č. 273 v katastrálním území Moravská Ostrava, obec Ostrava sestávající z vnitřní skladovací, prezentační a provozní prostory o celkové výměře 660 m2 a ostatní plochy a komunikační zóny o výměře 33 m2, za sjednanou cenu nájemného

OL ICM B neurčitou od 1.9.2010 s výpovědní lhůtou 3 měsíce.

Fakturou č. 110110677 bylo prokázáno, že tuto vystavil žalobce dne 1.9.2011. Fakturováno bylo dlužníkovi celkem k úhradě 138.883 Kč jako nájemné za měsíc září 2011.

Fakturou, č. 110110762 bylo prokázáno, že tuto vystavil žalobce dne 3.10.2011. Fakturováno bylo dlužníkovi celkem k úhradě 134.881 Kč jako nájemné za měsíc říjen 2011.

Oznámením o prodeji části podniku ze dne 14.2.2011 bylo prokázáno, že právní předchůdce dlužníka společnosti BABY expert, s.r.o. oznámil žalobci, že ve smyslu § 477 odst. 4 obchodního zákoníku s účinností ke dni 31.1.2011 došlo k prodeji části podniku na společnost Amerstone, s.r.o. se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, 1. Máje 1289/104, IČ 28627202.

Po skutkové stránce tedy je možné uzavřít, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a právním předchůdcem dlužníkem byla dne 20.2.2010 ve znění dodatku č. 1 a č. 2 uzavřena smlouva o pronájmu nebytových prostor na dobu neurčitou s účinností od 1.9.2010 za sjednaných podmínek ve smlouvě. Žalobce jako pronajímatel vyfakturoval dlužníkovi (nájemci) nájemné za měsíc záři 2011 a říjen 2011. Přihláškou pohledávek doručenou insolvenčnímu soudu 14.12.2011 žalobce přihlásil do insolvenčního řízení své nevykonatelné pohledávky pod č. 1-6, přičemž pokud jde o sporné poheldávky tyto byly označeny jako dílčí pohledávky č. 1 a č. 4. Tyto dílčí pohledávky pouze co do pořadí popřel insolvenční správce, pokud jde o dlužníka tento nepopřel pravost, nepopřel výši, nepopřel ani pořadí. Insolvenční správce tyto dílčí pohledávky č. 1 ,č. 4 popřel do pořadí na přezkumném jednání dne 12.1.2012 a téhož dne vyhotovil vyrozumění o popření přihlášené pohledávky dle § 197 odst. 2 IZ. Žalobce podal u příslušného Krajského soudu v Ostravě dne 10.2.2012 žalobu o určení pořadí pohledávky.

Mezi stranami nebylo sporu o tom, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.11.2011 č.j. KSOS 36 INS 19155/2011-A-6 byl zjištěn úpadek dlužníka, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz a insolvenčním správcem dlužníka byl ustanoven žalovaný. Z tohoto důvody k těmto skutečnostem soudu nečinil žádná zjištění ani neprováděl důkazy.

Předpokladem projednání žaloby je posouzení její včasnosti a dále okruhu účastníků. Jak bylo prokázáno přezkumné jednání na kterém byly popřeny žalovaným dílčí pohledávky žalobce č. 1 a č. 4 se konalo 12.1.2012. Žaloba byla podána u příslušného Krajského soudu v Ostravě dne 10.2.2012, tedy včas (§ 198, § 410 IZ). Žaloba byla podána správně pouze proti insolvenčnímu správci jelikož dlužník pořadí přihlášených pohledávek nepopřel (§ 198 odst. 1 věta 2. IZ). Dále soud posuzoval náležitosti přihlášky žalobce, která byla doručena Krajskému soudu v Ostravě 14.2.2011 ve smyslu ustanovení § 174 odst. 3 IZ. Dle tohoto ustanovení jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvečním řízení uplatněno nebylo. Dle soudu přihláška žalobce, pokud jde o dílčí pohledávky č. 1 a č. 4, náležitosti shora citovaného zákonného ustanovení splňuje. V přihlášce těchto dílčích pohledávek žalobce uvedl, že se jedná o zajištěnou pohledávku majetkem dlužníka tedy, že uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění, označil druh zajištění, tedy movité věci nacházející se v pronajatých nebytových prostorách s tím, že důvodem zajištění je zástavní

OL ICM B dílčí pohledávky žalobce č. 1 a č. 4 mají řádné náležitosti zajištěných pohledávek.

Pokud jde o posouzení důvodnosti žaloby žalobce na určení, že nevykonatelné přihlášené pohledávky tak, jak je specifikováno v žalobním petitu popřené žalovaným co do pořadí jsou zajištěny v celém svém rozsahu a mají pořadí uvedené v přihlášce lze zcela souhlasit s argumentací žalobce, kterou uvedl v návrhu na zahájení řízení.

Podle § 672 odst. 1 OZ v platném znění na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k movitých věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení zástavní právo zanikne jsou-li věci odstraněny dříve než jsou sepsány soudní vykonavatelem leda, že by byly odstraněny na úřední příkaz a pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do 8 dnů po výkonu.

Z výkladu k výše uvedenému je nepochybné, že pokud jde o zástavní práva k movitým věcem na zajištění nájemného jde o zákonné zástavní právo zajišťující nárok na splatné nájemné. Předmětem jsou movité věci patřící nájemci a osobám, které s ním sdílejí společnou domácnost (§ 115), tedy nikoliv věci podnájemců či jiných osob ani věci, které jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí. Zástavní právo vzniká ze zákona umístěním věci do předmětu nájmu, popř. dnem, kdy nájem vznikne.

Jak bylo zjištěno smlouva o nájmu nebytových prostor mezi žalobcem jako pronajímatelem a právním předchůdcem dlužníka byla uzavřena 20.8.2010 s účinky od 1.9.2010. Ve smyslu ustanovení § 672 odst. 1 OZ a s ohledem na výše uvedený výklad má soudu za to, že zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti vzniklo dnem, kdy nabyla účinnosti smlouva o pronájmu nebytových prostor, tedy 1.9.2010 ze zákona. V zásadě tedy vnesením věcí na předmět nájmu vzniká zástavní právo splněním zákonných předpokladů vzniku. V případě, kdy se věci v najaté věci již nachází a patří osobám uvedeným v § 672 odst. 1 vzniká zástavní právo dne, kdy nájem vznikne. Zákonné zástavní právo vzniká k zajištění nájemného, které se stane splatným později a to již v okamžiku, kdy nájemci vznikne právo předmět nájmu užívat. K okamžiku prodlení nájemce a tedy splatností nájemného se vztahuje již možnost realizace zástavního práva. Jak bylo prokázáno fakturami, které předložil žalobce nájemné, které je předmětem uplatněné dílčí pohledávky č. 1 bylo splatné v září 2011 a nájemné, které je předmětem dílčí pohledávky č. 4 bylo splatné v říjnu 2011. Tímto okamžikem tedy poté co nájemné bylo splatné bylo i zajištěno zákonným zástavním právem k movitým věcem ve smyslu § 672 odst. 1 OZ, tedy před tím než byl zjištěn úpadek dlužníka. Zástavní právo platně vzniklo dříve než nastaly účinky spojené se zahájení insolvenčního řízení. Zákonné předpoklady vzniku zástavního práva jsou popsány v § 672 odst. 1 OZ, který situaci, kdy by bylo třeba soupis movitých věcí soudním vykonavatel neupravuje. Teprve dle § 672 odst. 2 OZ a to za situace, kdy by došlo k odstraňování movitých věcí z předmětu nájmu, aby nedošlo k zániku zákonného zástavního práva pro odstraňování věcí z předmětu nájmu může pronajímetel požádat soud o soupis movitých věcí soudním vykonavatelem tím, aby zabránil zániku zákonného zástavního práva. Jak žalobce zdůraznil v předmětné věci k takové situaci nedochází, tedy movité věci z předmětu nájmu nebyly ze strany dlužníka ke dni přihlášky pohledávky ani ke dni přezkumného jednání odstraňovány. Zákonné zástavní právo dle § 672 odst. 1 nepochybně dosud existuje a žalovaný měl při přezkumném jednání uznat právo žalobce na uspokojení jeho pohledávky ze zajištění. Platí, že pokud movité věci, které jsou umístěny v pronajatých nebytových prostorách dosud z těchto nejsou odstraňovány,

OL ICM B příslušného soudu dle § 672 odst. 2 OZ, k podání návrhu na sepsání movitých věcí soudním vykonavatelem. Z toho lze také dále dovodit , že není správná argumentace žalovaného, že ze strany žalobce nebyly označeny žádné konkrétní movité věci na kterých by zástavní právo mělo váznout. Žalobce ve své přihlášce označil majetek tvořící předmět zajištění stejným způsobem, jak je tento majetek specifikován v zákoně, za shora popsané situace, kdy nejsou podmínky pro postup podle § 672 odst. 2 OZ totiž žalobce nemůže ani znát přesný obsah a popis movitých věcí, které se v nebytových prostorách nachází, proto se může domáhat zajištění ke všem movitým věcem, které se v nebytových prostorách nachází (ve své podstatě i k těm, které nejsou ve vlastnictví dlužníka (nájemce) nebo osob, které s ním žijí ve společné domácnosti, pokud by k takovéto situaci došlo existuje právní úprava dle § 225 odst. 1, 2 IZ).

Z důvodů výše uvedených soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 7 odst. 1 IZ a § 202 odst. 1 věta 1. IZ tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Olomouc dne 11.2.2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Paučková, v.r. Kateřina Papoušková samosoudkyně

OL ICM B