36 ICm 3259/2013
36 ICm 3259/2013-330 (36 INS 12903/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Vaško v právní věci

žalobce: David anonymizovano , anonymizovano , bytem Ke Křižovatce 466, 330 08, Zruč-Senec,

zast.: JUDr. Hanou Kapitánovou, advokátem, sídlem: sady 5. května 296, 30100, Plzeň,

proti

žalovaným: 1) Ing. Helena Štětinová, IČ: 49503464, sídlem Všechromy 26, 251 63 Strančice, insolvenční správce dlužníka Dagmar anonymizovano , anonymizovano , bytem Žebrák 23, 262 13, Nečín,

2) Dagmar anonymizovano , anonymizovano , bytem Žebrák 23, 262 13, Nečín

zast.: JUDr. Alexandrou Juráčkovou, advokátem se sídlem Jungmannova23/11, 110 00 Praha 1

o určení pohledávky,

Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Hronová isir.justi ce.cz

takto:

I. Řízení o určení, že pohledávka žalobce Davida anonymizovano , nar anonymizovano , bytem Ke Křižovatce 466, 330 08 Zruč-Senec, přihlášená do insolvenčního řízení ve věci dlužníka Dagmar anonymizovano , narozené 3.5.1978, bytem Žebrák 23, 262 13 Nečín vedeného u nadepsaného soudu pod sp. zn. KSPH 36 INS 12903/2013 v celkové výši 384.854,-Kč, je po právu zjištěna , se v částce Kč 24.626,-z a s t a v u j e .

II. Určuje se, že pohledávka žalobce Davida anonymizovano , nar anonymizovano , bytem Ke Křižovatce 466, 330 08 Zruč-Senec, přihlášená do insolvenčního řízení ve věci dlužníka Dagmar anonymizovano , narozené 3.5.1978, bytem Žebrák 23, 262 13 Nečín vedeného u nadepsaného soudu pod sp. zn. KSPH 36 INS 12903/2013 v celkové výši 384.854,-Kč, představující příslušenství, je v částce Kč 68.120,-Kč , po právu.

III. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit žalobci náhradu na nákladu řízení ve výši 23.265,-Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástpce žalobce.

Odůvodnění :

1. Žalobce se svým návrhem domáhal, aby soud rozhodl, že jeho pohledávka, přihlášená do insolvenčního řízení ve věci dlužníka Dagmar anonymizovano , anonymizovano , bytem Žebrák 23, 262 13, Nečín, je v celkové výši 384.854,-Kč po právu a zjištěná.

2. V průběhu řízení vzal žalobce svoji žalobu co do částky 36.000,-Kč zpět, když správná výše pohledávky žalobce, uplatněná v insolvenčním řízení činí 348.854,-Kč, což byla částka, kterou žalobce uplatnil ve své přihlášce v rámci výše uvedeného insolvenčního řízení. Řízení bylo v částce 36.000,-Kč při jednání dne 6.6.2014 zastaveno, žalobce i žalovaní s tímto vyslovili souhlas a vzdali se práva odvolání.

3. Žalovaná 1) i žalovaná 2) před zahájením jednání odkazovali na řízení ve věci o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp.zn. 43 Cm 127/2009, žalovaná 1) vyslovila pochyby o tom, zda s ohledem na ustanovení § 140a insolvenčního zákona mohl Krajský soud v Plzni ve věci vůbec rozhodnout.

4. Jako listinné důkazy byly provedeny potvrzení společnosti Ekonomické stavby s.r.o., přípis spolu s přílohou Martina Protivy (Ekonomické stavby, s.r.o.) manželům Dagmar a Františku anonymizovano , ze dne 7.6.2010, výpis z účtu č. 90003001/2004 název účtu Ekonomické stavby, s.r.o., výpis za období ze dne 27 .4. 2006-30.7.2006, daňová evidence společnosti Ekonomické stavby, s.r.o. za období od 1.10.2006 do 31.10.2006, faktura č.200601106 dodavatele Ekonomické stavby, s.r.o. odběratel František anonymizovano na částku 170.000,-Kč, přiznání daní z přidané hodnoty za měsíc říjen 2006 společnost Ekonomické stavby s.r.o., smlouva o budoucí smlouvě o dílo č.582/006, spolu s všeobecnými obchodními a technickými podmínkami dodávek rodinných domů, mimosměnečné ujednání ke směnce vystavené ze dne 12.9.2006, znějící na částku 256.108,-Kč, prohlášení Davida anonymizovano ze dne 1.10.2006, směnka ze dne 12.9.2006 znějící na částku 256.108,-Kč, spis Krajského soudu v Plzni sp.zn. 43 Icm127/2009.

5. Z provedeného dokazování měl soud za prokázané, že žalovaná 2) spolu se svým manželem uzavřeli se společností Ekonomické stavby s.r.o. smlouvy o budoucí smlouvě. Na základě této smlouvy se zavázali uhradit společnosti na přípravné práce částku 170.000,-Kč, vzhledem k tomu,

Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Hronová

že tuto částku neměli k dispozici, vystavili ve prospěch žalobce směnku vlastní, znějící na částku 256.108,-Kč, pro případ pozdní úhrady směnky se zavázali uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 68.000,-Kč. Žalobce poskytl za žalovanou 2) a jejího manžela plnění společnosti Ekonomické stavby s.r.o., k předání finančních prostředků došlo bezhotovostním převodem na účet třetí osoby, určené žalovanou 2) a jejím manželem. Ke vzniku právních vztahů účastníků ze smlouvy o půjčce došlo na základě písemné smlouvy a realizovaného bezhotovostního převodu. Soud měl pak rovněž za prokázané, že žalovaná 2) s manželem žalobci ze směnky neplnili a dlužnou částku neuhradili, a to ani částečně.

6. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobě dne 13.6.2014 vyhověl v plném rozsahu.

7. Proti tomuto rozsudku podaly žalovaná 1) a žalovaná 2) odvolání, o kterém rozhodoval Vrchní soud v Praze jako soud odvolací. Ten svým rozsudkem ze dne 27.5.2015 č.j. 104 VSPH 651/2014-205 rozsudek Krajského soudu v Praze č. j.-140 ze dne 13. června 2014 změnil tak, že žalobu, ve které se žalobce domáhal určení pravosti pohledávky P6 ve výši 348.854 Kč, přihlášené do insolvenčního řízení sp. zn. KSPH 36 INS 12903/2013, zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

8. Žalobce proti tomuto rozsudku podal dovolání, o dovolání bylo rozhodnuto Nejvyšším soudem ČR dne 30.11.2016 pod č.j. 29 ICdo 4/2016-248, Nejvyšší soud rozsudek Vrchního soud v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

9. Nejvyšší soud ČR v rámci odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že závěr o neplatnosti mimosměnečného ujednání (směnečné smlouvy) žalobce a druhé žalované o zajištění pohledávek žalobce spornou směnkou, nelze, jak nesprávně učinil odvolací soud, opřít jen o zjištění, že sporná směnka byla vystavena ve formě na řad. Tzn. ani skutečnost, že na základě dohody účastníků směnečného vztahu byla k zajištění pohledávky vůči spotřebiteli použita směnka vystavená ve formě na řad, nevede bez dalšího k závěru o neplatnosti uzavřené směnečné smlouvy pro rozpor se zákonem podle ustanovení § 39 obč. zák.

10.Následně dne 27.3.2017 pod č.j. 104 VSPH 651/2014-264 rozhodl Vrchní soud v Praze, a to tak, že rozsudek Krajského soudu v Praze č. j.-140 ze dne 13. června 2014 v bodě I. výroku v částce 188.108 Kč potvrdil; v částce 68.000 Kč žalobu zamítl a v částce 92.746 Kč a v bodě II. (výrok o nákladech řízení) rozsudek zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

11. Předmětem dalšího řízení tak již byla pouze částka 92.746 Kč, když ohledně této částky byl rozsudek soudu prvního stupně dle odvolacího soudu nepřezkoumatelný a rozhodnutí o nákladech řízení, to když odvolací soud dospěl k závěru, že je po právu nárok žalobce na zaplacení směnečné sumy ve výši 170.000 Kč, spolu s nárokem na zaplacení 16 % úroku z částky 170.000 Kč ve výši vyčíslené v mimosměnečném ujednání na částku 18.108 Kč.

12. Odvolací soud zároveň uvedl, že že není pochyb o tom, že má žalobce nárok na zaplacení 6 % směnečného úroku, a to nejenom ze součtu již zjištěných částek (170 000 Kč a 18 108 Kč), ale i z dalšího smluvního 16 % úroku za dobu od 31. 5. 2007 do doby jeho uplatnění v podané přihlášce, nejpozději do zjištění úpadku dlužnice ve smyslu § 170 IZ, jenž v takovém rozsahu tvoří nepopiratelný další nárok žalobce.

13. Pokud se jednalo o částku 68 000 Kč, ohledně které odvolací soud rozsudek změnil tak, že žalobu zamítl, jednalo se o smluvní pokutu sjednanou pro případ nedodržení termínu splatnosti závazku (jistiny). Tuto smluvní pokutu odvolací soud shledal jako neplatnou z důvodu, že byla

Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Hronová

stanovena pevnou částkou bez ohledu na výši skutečného dluhu a svou konstrukcí nezohledňovala závažnost porušení smluvních povinností dlužnicí (a jejím manželem), neboť postihovala i případ prodlení se splacením dluhu ve výši 1 Kč částkou 68.000 Kč. Odvolací soud tak přihlédl k tomu, že smluvní pokuta dohodnutá za porušení smluvní povinnosti, spočívající v plnění peněžitého závazku, má být zásadně v relaci k výši zajištěného dluhu a újma způsobená zaplacením smluvní pokuty a tomu na druhé straně odpovídající prospěch věřitele nemůže být zcela neadekvátně vyšší a podstatnější, než význam splnění zajištěné povinnosti pro věřitele. Okolnost, že tomu tak v daném případě nebylo, posoudil odvolací soud jako nepřiměřenou podmínku, to i vzhledem k tomu, že tato smluvní pokuta byla sjednána ve spotřebitelském vztahu v neprospěch spotřebitele, způsobovala značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran a byla v rozporu s dobrými mravy a je tak podle § 39 obč. zák. absolutně neplatná.

14. Proti uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze podala žalovaná 2) dovolání, o dovolání žalované 2) rozhodl Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 31.10.2017, č.j. 29 ICdo 158/2017-299 tak, že řízení o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13.6.2014, č.j. 36 ICm 3259/2013-140 zastavil a dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27.3.2017, č.j. , 104 VSPH 651/2014-264 odmítl.

15. Ve věci bylo následně dne 3.7.2018 opakovaně jednáno soudem prvního stupně, když žalobce a žalovaná 1) se z jednání omluvili a odkázali na svá podání.

16. Žalobce ve svém podání ze dne 5.6.2018 uvedl, že s ohledem na právně závazný názor odvolaciho soudu a s ohledem na závěr odvolacího soudu, že nárok žalobce výši 188.108,-Kč je po právu, tj. část směnečné sumy co do nároku na jistinu půjčky ve vyši 170.000,-Kč a dále i nároku na 16% sjednaný kapitalizovaný úrok ve výši 18.108,-Kč, bere podanou žalobu zpět v částce 24.626,-Kč, představující kapitalizovaný 6 % směnečný úrok z častky 68.000,-Kč ode dne ode dne 31.5.2007 do 10.6.2013 a nadále žádá, aby bylo rozhodnuto o tom, že ve zbývající části, tzn. v částce 68.120,-Kč byla pohledávka žalobce zjištěna po právu.

17. Žalovaná 1) ve svém podání ze dne 2.7.2018 navrhovala, aby žaloba byla ohledně částky 92.746,- Kč zamítnuta.

18. Žalovaná 2) při jednání uvedla, že s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí a ve věci samé pak navrhovala, aby soud rozhodl v intencích rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 27.3.2017.

19. Soud prvního stupně ve věci následně rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku, s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ze strany žalobce řízení v částce 24.626,-Kč zastavil. Pokud se jedná o zbývající částku ve výši 68. 120,-Kč, zde soud prvního stupně vycházel z právního názoru odvolacího soudu, podle kterého dohoda účastníků obsažená v mimosměnečném ujednání není půjčkou podle § 657 obč. zák., ale ve smyslu § 51 obč. zák. smlouvou nepojmenovanou, kterou se žalobce zavázal splnit závazek dlužnice a jejího manžela vůči společnosti Ekonomické stavby, s.r.o. (dále jen Společnost) čímž mu vznikla povinnost poskytnout plnění Společnosti jako věřiteli dlužnice a jejího manžela, aniž by Společnosti z toho vzniklo vůči žalobci přímé právo. Účastnící tohoto závazkového vztahu se dohodli na úplatě v podobě úroku 16 % ročně z částky 170.000 Kč. Právní úprava § 534 obč. zák. nevylučuje sjednat v dohodě úplatu, avšak předpokládá takovou dohodu o převzetí plnění, jejímž předpokladem je platný závazek dlužníka vůči věřiteli, pokud by takový závazek zanikl ještě před uzavřením dohody o převzetí plnění, dohoda by byla neplatná pro počáteční nemožnost plnění (§ 37 odst. 2), pokud by závazek dlužníka zanikl po uzavření dohody o převzetí plnění, došlo by k zániku závazku mezi dlužníkem a třetí osobou pro následnou nemožnost plnění (§ 575). Tyto podmínky byly splněny, když dlužnice se spolu s manželem zavázali v čl. III. bodu 3.3 smlouvy o smlouvě budoucí uhradit Společnosti zálohu ve výši 170.000 Kč, kterou měly být hrazeny přípravné práce uvedené

Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Hronová

v čl. I. této smlouvy, prováděné pro účely výstavby rodinného domu.V řízení bylo prokázáno, že žalobce převzatý závazek dlužnice a jejího manžela vůči Společnosti splnil, a že dlužnice společně s manželem se v mimosměnečném ujednání zavázali v čl. III., bodu 3.1. půjčené finanční prostředky ve výši 170.000 Kč vrátit žalobci v termínu splatnosti 31. 5. 2007 a uhradit úrok ve výši 16 % z této částky, jenž vyčíslili za dobu od 1. 10. 2006 do splatnosti ke dni 31. 5. 2007 na částku 18.108 Kč. Tyto nároky byly zajištěny směnkou vlastní vystavenou dlužnicí (a jejím manželem) na řad žalobce. V řízení bylo dále prokázáno, že nejprve uzavřeli dlužnice (a její manžel) smlouvou o budoucí smlouvě o dílo, ve které se zavázali k úhradě zúčtovatelné zálohy ve výši 170.000 Kč, ze které měly být hrazeny přípravné práce uvedené v čl. I. této smlouvy. Po převzetí tohoto závazku vůči Společnosti však v mimosměnečném ujednání dlužnice a její manžel prohlásili, že nemají žádné vlastní finanční prostředky. Odvolací soud posoudil jako obvyklé a odpovídající běžné praxi při sjednávání zhotovení díla, v daném případě rodinného domu o hodnotě 1,97 mil. Kč, jak vyplynulo z listiny nazvané výpočet ceny výkonů v inženýrské a projektové činnosti , obsahující vyúčtování prováděného díla, pokud zhotovitel požadoval úhradu zálohy před vlastním započetím díla a jeho přípravných prací, které v daném případě představovaly zhotovení dokumentace pro účely výstavby, nutná povolení s realizací díla spojená a další činnosti vyjmenované v čl. I. smlouvy o budoucí smlouvě o dílo, prováděné Společností ve prospěch dlužnice (a jejího manžela). Odvolací soud přihlédl k tomu, že dlužnice (spolu s manželem) uzavřeli smlouvu o budoucí smlouvě o dílo zcela dobrovolně a podřídili se dobrovolně podmínkám této smlouvy, které odvolací soud, jak již uvedeno výše, nepovažuje za neobvyklé. Podle názoru odvolacího soudu nelze shledat jednání žalobce v rozporu s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele a k újmě dlužnice (a jejího manžela), jako dohodu odporující zákonu nebo pravidlům na ochranu spotřebitele, byť byl v tzv. dvoudomém postavení, pokud v řízení vyplynulo, že dlužnice (a její manžel) na sebe dobrovolně převzali závazek vůči Společnosti, který nebyli schopni v dohodnuté době splnit, neboť neměli žádné finanční prostředky, a přesto se zavázali, nejprve smlouvou o smlouvě budoucí, k vysokým platebním povinnostem. Podle názoru odvolacího soudu měla dlužnice (a její manžel) volbu práva v situaci, kdy na sebe převzali finanční závazek ve výši 170.000 Kč vůči Společnosti, mohli se obrátit s žádostí o poskytnutí finančních prostředků nebo o splnění závazku na jakoukoliv třetí osobu ochotnou takovou službu poskytnout. Naopak v jednání dlužnice (a jejího manžela) lze shledat lehkomyslný přístup při uzavírání smlouvy o budoucí smlouvě o dílo, pokud se zavázali k povinnostem, o kterých věděli, že je nebudou schopni splnit, tj. k úhradě zálohy ve výši 170.000 Kč do 30 dnů od podpisu smlouvy. Odvolací soud důsledně posoudil vztah založený smlouvou o smlouvě budoucí i mimosměnečné ujednání jako spotřebitelské vztahy, avšak neshledal nic, co by vedlo k závěru o neplatnosti těchto právních úkonů jako celku podle § 39 obč. zák. z důvodu ujednání k újmě spotřebitele, způsobující nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele. Potud tedy neshledal nárok žalobce na zaplacení směnečné sumy 170.000 Kč plus sjednaný úrok 16 % z této částky jdoucí v podobě odměny za neplatné.

20. S ohledem na výše uvedené tedy soud prvního stupně přiznal žalobci pohledávku v částce 68 .120,-Kč, když tato částka je příslušenstvím přihlášené pohledávky žalobce sestávající se ze směnečného úroku 6 % ze směnečné pohledávky ve výši 256.108,-Kč od 31.5.2007 do 10.6.2013, tj. 92.746,-Kč, ponížené o částku 24.626 Kč (částka o kterou byla žaloba vzata zpět) odpovídající směnečnému úroku ve výši 6% z částky 68. 000,-Kč (částka, ve které byla žaloba odvolacím soudem zamítnuta) od 31.5.2007 do 10.6.2013.

21. Pokud se jedná o náklady řízení, s ohledem na částečný úspěch žalobce ve věci soud uložil žalované 2) uhradit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 23. 265,-Kč, odpovídajíc 32% z nákladů řízení v plné výši (poměr činil 66% úspěchu žalobce oproti 34% neúspěchu ), když tyto se skládají z náhrady nákladů prvého nalézaciho incidenčního řízení (odměna za 6 ukonů (příprava a převzetí, sepis žaloby a 4 x účast při UJ) po 3.100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 vyhl. 177/1996 Sb. ve vyši 18.600,-Kč, 6 režijních paušálů po 300 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb. ve vyši 1.800 Kč, cestovné k ústnimu jednáni ze dne 20.2.2014, 3.4.2014, 25.4.2014 a 6.6.2014 4 x cesta Plzeň-Praha a zpět, Škoda Octavia, 190 km, prům. spotřeba paliva 6,2 l/100 km při ceně 36 Kč za 1 litr motorove nafty dle vyhl. 435/2013 Sb., tj. nahrada 5,90 Kč x 190 km x 4 = 4.484 Kč (3 x 1.121 Kč), 4 nahrady ztraty času cestou Plzeň-Praha a zpět, tj. 6 h po 100,-Kč x 4, tj. 2.400 Kč (4 x 600 Kč)), nahrada nakladů prveho odvolaciho řizeni (odměna za 2 ukony (vyjadřeni

Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Hronová

k odvolani, učast při UJ) po 3.100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 vyhl. 177/1996 Sb., tj. 6.200 Kč, 2 x režijni paušal dle vyhl. 177/1996 Sb. po 300,-Kč., tj. 600 Kč, cestovne k ustnimu jednani ze dne 27.5.2015 1 x cesta Plzeň-Praha a zpět, Škoda Octavia, 190 km, prům. spotřeba paliva 6,2 l/100 km při ceně 36,10 Kč za 1 litr motorove nafty dle vyhl. 328/2014 Sb., tj. nahrada 5,90 Kč x 190 km = 1.121 Kč, nahrada ztraty času cestou Plzeň-Praha a zpět, tj. 6 h po 100,-Kč, tj. 600 Kč), nahrada nakladů dovolaciho řizeni (odměna za 1 ukon (vyjadřeni k dovolani) dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 vyhl. 177/1996 Sb. ve vyši 3.100 Kč, 1 x režijni nahrada paušalnich vydajů ve vyši 300 Kč, nahrada nakladů druheho odvolaciho řizeni(odměna za 1 ukon (učast při UJ) po 3.100,-Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 vyhl. 177/1996 Sb. ve vyši 3.100 Kč, 1 x režijni paušal dle vyhl. 177/1996 Sb. ve vyši 300 Kč, cestovne k ustnimu jednani ze dne 27.3.2017 1 x cesta Plzeň- Praha a zpět, Škoda Octavia, 190 km, prům. spotřeba paliva 6,2 l/100 km při ceně 28,60 Kč za 1 litr motorove nafty dle vyhl. 440/2016 Sb., tj. nahrada 5,70 Kč x 190 km = 1.083 Kč, nahrada ztraty času cestou Plzeň-Praha a zpět, tj. 6 h po 100,-Kč, tj. 600 Kč), nahrada nakladů druheho nalezaciho incidenčniho řizeni(odměna za 1 ukon (vyjadřeni ze dne ) dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 vyhl. 177/1996 Sb. ve vyši 3.100 Kč, 1 x režijni paušal dle vyhl. 177/1996 Sb. ve vyši 300 Kč) tj. celkem 47.688,-Kč (34.100,-Kč + 3.300,-Kč + 6.688,-Kč + 3.600,-Kč)+ 10.014,48 Kč, tj. 21 % DPH + 5.000,-Kč zaplacený soudní poplatek za projednání věci + 10.000,-Kč zaplacený soudní poplatek za dovolací řízení tj. celkem 72.702,48 Kč vč. DPH.

22. Ve vztahu k žalované 1) soud postupoval ve smyslu § 202 odst. 1 insolvenčního zákona, když pak žalobce ve vztahu k žalované 1) náhradu nákladů řízení ani nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Praha 10. července 2018

Mgr. Jaroslav Vaško, v.r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Hronová