36 ICm 3248/2011
Jednací číslo: 36 ICm 3248/2011-38 (KSOS 36 INS 16039/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobce GE Money Bank, a.s., se sídlem Praha 4, Michle, Vyskočilova 1422/1a, IČ: 25672720, zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem Praha 2, Sokolská 60, proti žalované 1) JUDr. Kateřině Martínkové, se sídlem Ostrava, Sokolská tř. 22, insolvenční správkyni dlužníka Petra Špoka, zastoupené Mgr. Ladislavem Popkem, se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sokolská tř. 22, a žalovanému 2) Petru anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava-Moravská Ostrava, Mánesova 3007/9, o určení popřené pohledávky,

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že část pohledávky č. 1 ve výši 20.668,-Kč z titulu náhrady nákladů řízení dle ust. § 3 odst. 1 vyhl.č. 484/2000 Sb. ve spojení s vyhl.č. 177/1996 Sb., která byla přihlášena do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp.zn. KSOS 36 INS 16039/2011 s dlužníkem Petrem Špokem, anonymizovano , bytem Ostrava-Moravská Ostrava, Mánesova 3007/9, jako podmíněná, váznoucí na podmínku úspěšného pravomocného skončení nalézacího řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp.zn. 151 EC 904/2011, je pravá, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů 11.616,-Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet jejího zástupce.

III. Žalobce a žalovaný 2) nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Incidenční žalobou doručenou soudu dne 08.12.2011 domáhal se žalobce vůči žalovaným určení, že část jeho pohledávky za dlužníkem ve výši 20.668,-Kč z titulu náhrady nákladů řízení je po právu. Argumentoval tím, že tato pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení jako podmíněná (vázána na splnění podmínky), konkrétně na pravomocné skončení nalézacího řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 1, sp.zn. 151 EC 904/2011. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11.10.2011, č.j. 151 EC 904/2011-22 nabyl právní moci dne 09.12.2011 a vykonatelnosti 13.12.2011. V době incidenčního sporu tak byla podmínka splněna a nárok žalobce je opodstatněný.

Žalovaná 1) navrhovala zamítnutí žaloby s argumentací, že žalobce vymezil podmínku, na kterou přihlášenou pohledávku váže v incidenční žalobě jinak, než vymezil podmínku v přihlášce pohledávky. Z přihlášky žalobce doručené insolvenčnímu soudu dne 19.10.2011 vyplývá, že žalobce přihlásil pohledávku jako podmíněnou co do výše 20.668,-Kč z důvodu, že platební rozkaz Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 151 EC 904/2011-9 ze dne 27.05.2011 dosud nenabyl právní moci. V žalobě se pak domáhá zjištění pravosti pohledávky ve výši 20.668,-Kč, přihlášené jako podmíněné, váznoucí na podmínku úspěšného pravomocného skončení nalézacího řízení, vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp.zn. 151 EC 904/2011. V době přezkumného jednání již byla v přihlášce vymezená podmínka nesplnitelná, neboť platební rozkaz Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 151 EC 904/2011-9 byl zrušen. Bylo tedy zřejmé, že nenabyde právní moci tak, jak ve formulaci podmínky předpokládal žalobce, z toho důvodu také žalovaná přistoupila k popření pravosti i výše přihlášené pohledávky. Žalovaná má za to, že z pozice insolvenční správkyně nebyla oprávněna měnit formulaci podmínky, na kterou žalobce vázal vznik pohledávky a zařadit tak pohledávku na seznam s podmínkou, která by byla splnitelná. Dále namítala, že podmínka vymezená v petitu žaloby je neurčitá z důvodu neurčitosti použitého pojmu úspěšného pravomocného skončení nalézacího řízení. Později uvedla, že k tomu, aby mohla být pohledávka žalobce v insolvenčním řízení uznána, bylo nezbytné, aby o náhradě nákladů nalézacího řízení bylo pravomocně rozhodnuto nejpozději do rozhodnutí o úpadku dlužníka. Jelikož pohledávka k datu rozhodnutí o úpadku dlužníka neexistovala, nebylo ji ani možné přihlásit do insolvenčního řízení.

Žalovaný 2) navrhoval žalobu zamítnout ze stejných důvodů, jaké prezentovala ve svém vyjádření žalovaná 1).

Žalobce pak v replice na vyjádření žalovaných uvedl, že je třeba na uplatněnou podmínku nahlížet ve smyslu, který fakticky má a ke kterému lze jejím výkladem dospět. Je logické, že platební rozkaz může být z nejrůznějších důvodů zrušen. Ačkoliv byla podmínka v přihlášce vymezena tak, že měl elektronický platební rozkaz nabýt právní moci, fakticky tím bylo myšleno, že pravomocně bude skončeno nalézací řízení, ve kterém bude žalobce úspěšný. To je také důvodem, proč byla takto popsána podmínka v podané žalobě. Nejedná se tedy o nově vymezenou podmínku, jakož o přesnější popis již uplatněné podmínky, což je přípustné. Nelze rovněž souhlasit s názorem žalovaných o neurčitosti podmínky z důvodu použitého pojmu úspěšného pravomocného skončení nalézacího řízení. Pokud jde o náklady řízení, žalobce poukazoval na to, že žalovaná 1) je zastoupena advokátem ze společné kanceláře insolvenčního správce, která je současně advokátní kanceláří. Řešení incidenčních

ICM R sporů, které nepředstavují vysoké nároky na insolvenčního správce, je výkonem předmětu činnosti insolvenčního správce a přenášení této činnosti na jiný subjekt a tímto postupem umělé zvyšování nákladů sporu je nepřípustné a s ohledem na nemožnost přiznání náhrady nákladů účastníků v řízení proti insolvenčnímu správci vnáší značnou nerovnováhu do práv účastníků řízení. Navrhoval, aby v případě, že bude žaloba zamítnuta, soud žalované 1) nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Jelikož účastníci řízení v souladu s ust. § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. žalovaná 1) projevila souhlas v písemném podání ze dne 06.12.2012 a žalobce a žalovaný 2) neměli k uvedenému postupu žádné námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), soud rozhodl jen na základě předložených listinných důkazů.

Z listin ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 36 INS 16039/2011 soud zjistil, že: 1) usnesením ze dne 21.09.2011 byl zjištěn úpadek dlužníka Petra Špoka, insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Kateřina Martínková a soud povolil řešení úpadku oddlužením, 2) usnesením ze dne 13.12.2011 soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, 3) z přihlášky P6, že dne 19.10.2011 přihlásil žalobce (mimo jiné) v rámci pohledávky č. 1 podmíněnou nevykonatelnou pohledávku ve výši 20.668,-Kč z titulu náhrady nákladů řízení podle elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 151 EC 904/2011-9 ze dne 27.05.2011 z důvodu, že platební rozkaz dosud nenabyl právní moci, 4) na přezkumném jednání dne 24.11.2011 insolvenční správkyně a dlužník popřeli částečně pohledávku č. 1 ve výši 20.668,-Kč (co do pravosti i výše), která byla přihlášena podmíněně, s argumentací, že nárok na zaplacení nákladů nalézacího řízení věřiteli nevznikl, když elektronický platební rozkaz Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27.05.2011, č.j. 151 EC 904/2011-9, z jehož titulu uplatnil nárok na náhradu nákladů řízení, byl zrušen, 5) insolvenční správkyně vyrozuměla žalobce o popření části pohledávky č. 1 ve výši 20.668,-Kč dopisem ze dne 24.11.2011, který byl doručen žalobci dne 28.11.2011 a ve kterém byl žalobce vyzván k podání žaloby dle ust. § 198 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ), 6) insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce řádně a včas přihlásil přihlášku P6, pohledávku č. 1 a v rámci ní přihlásil podmíněně náklady nalézacího řízení ve výši 20.668,-Kč podle elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 1, č.j. 151 EC 904/2011-9 ze dne 27.05.2011, který v době přihlášky nenabyl právní moci. Tato část pohledávky žalobce byla žalovanými na přezkumném jednání popřena jak co do pravosti, tak co do výše a žalobce včas uplatnil své právo žalobou u soudu v souladu s vyrozuměním insolvenční správkyně ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání podle ust. § 198 odst. 1 IZ. Žaloba směřuje proti insolvenční správkyni i dlužníkovi a žalobce v ní dle názoru soudu netvrdí stejné rozhodující skutečnosti jako v přihlášce (viz okolnosti přihlášené pohledávky na přihlášce P6). V průběhu incidenčního sporu pak žalobce předložil soudu rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11.10.2011, č.j. 151 EC 904/2011-22.

ICM R

Následně se soud zabýval vlastním nárokem žalobce na uplatněnou pohledávku z titulu nákladů nalézacího řízení. Skutkový stav soud zjišťoval z listinných důkazů předložených žalobcem.

Z elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 151 EC 904/2011-9 ze dne 27.05.2011 soud zjistil, že ve věci žalobce GE Money Bank, a.s. proti žalovanému Petru anonymizovano , anonymizovano soud rozhodl tak, že uložil žalovanému, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci částku 49.905,84 Kč a k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Tomáše Sokola na náhradě nákladů řízení částku 20.668,-Kč nebo aby podal proti tomuto platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení u podepsaného soudu odpor. Ze stránek www.justice.cz-infoSoud bylo zjištěno, že uvedený platební rozkaz byl zrušen.

Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11.10.2011, č.j. 151 EC 904/2011-22, předloženého v kopii a opatřeného doložkou právní moci soud zjistil, že tímto rozsudkem byl zrušen elektronický platební rozkaz vydaný Obvodním soudem pro Prahu 1 č.j. 151 EC 904/2011-9 ze dne 27.05.2011 (výrok I.), neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný byl zavázán zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku částku 49.905,84 Kč (výrok II. rozsudku), dále byla žalovanému uložena povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Tomáše Sokola na nákladech řízení částku 21.028,-Kč. Rozsudek nabyl právní moci 09.12.2011 a vykonatelnosti 13.12.2011.

Podle závěrů právní teorie (např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář I. vydání Praha: C.H.Beck, 2009, strana 1009) a samozřejmě judikatury Nejvyššího soudu ČR má nárok na náhradu nákladů řízení základ v procesním právu a vzniká na základě pravomocného rozhodnutí, které má v tomto směru konstitutivní povahu. V případě nalézacího řízení se jedná o pravomocné soudní rozhodnutí (platební rozkaz, rozsudek, usnesení), jímž je přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

Nárok na náhradu nákladů řízení je nárokem procesním a jak již bylo výše uvedeno, teprve rozhodnutím soudu o přiznání náhrady nákladů dle § 151 o.s.ř. vzniká jednomu z účastníků proti druhému pohledávka. V daném případě žalobce popřené náklady nalézacího řízení přihlásil jako pohledávku podmíněnou v souladu s ust. § 173 odst. 3 IZ, vázanou na právní moc elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 151 EC 904/2011-9 ze dne 27.05.2011, neboť tento elektronický platební rozkaz v době podání přihlášky ještě nebyl v právní moci. Přezkumné jednání v insolvenční věci dlužníka Petra Špoka se konalo dne 24.11.2011, kdy předmětný elektronický platební rozkaz nebyl ještě v právní moci. Jak bylo v tomto řízení zjištěno, právní moci nenabyl ani později, jelikož byl pro nedoručení žalovanému zrušen. Za tohoto stavu nelze než konstatovat, že popření části podmíněně přihlášené nevykonatelné pohledávky z titulu nákladů řízení ve výši 20.668,-Kč podle elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 151 EC 904/2011 -9 ze dne 27.05.2011 bylo zcela důvodné, neboť žalobcův nárok nebyl v době přezkumného jednání a ani v době rozhodování soudu o incidenční žalobě, opodstatněný, a tedy nebyl po právu. Takováto argumentace je plně v souladu se smyslem zákonné úpravy, která je obsažena v ust. § 173 odst. 3 IZ.

ICM R

Vedle toho soud zastává názor, že pokud žalobce až v incidenčním sporu uplatnil jako důvod vzniku popřené pohledávky náklady řízení podle rozsudku, který nabyl právní moci dne 09.12.2011, jedná se z pohledu ust. § 198 odst. 2 IZ o skutečnost novou a tedy nepřípustnou. S ohledem na shora uvedený právní závěr soud žalobu na určení, že část žalobcovy pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení z titulu náhrady nákladů nalézacího řízení podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11.10.2011, č.j. 151 EC 904/2011 -22 je po právu, zamítl.

K otázce nákladů řízení zastupované insolvenční správkyně-žalované 1) soud uvádí, že její procesní situace není připodobitelná k jakékoli výjimce z obecného pravidla, že je-li účastník řízení oprávněn se nechat zastupovat advokátem, nelze mu odepřít ani odpovídající náhradu tím vzniklých nákladů, pakliže podle procesních předpisů má na ni právo (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21.01.2010, sp.zn. III. ÚS 3315/09). Úspěšná žalovaná 1) má tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení celkem ve výši 11.616,-Kč, které sestávají z paušální odměny za zastupování advokátem ve výši 9.000,-Kč dle § 8 vyhl.č. 484/2000 Sb. (ve znění před změnou provedenou vyhláškou č. 64/2012 Sb.), ze dvou režijních paušálů po 300,-Kč dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. (za přípravu a převzetí věci a vyjádření k žalobě) a z 21 % DPH ve výši 2.016,-Kč, jelikož zástupce žalované 1) osvědčil, že je jejím plátcem. Náklady řízení zaplatí žalobce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalované 1) (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).

O nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným 2) bylo rozhodnuto rovněž dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že procesně úspěšný žalovaný 2) žádné náklady v řízení neuplatnil a z obsahu spisu ani žádné nevyplývají.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

V Ostravě dne 29.01.2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v. r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R