36 ICm 3240/2015
Jednací číslo: 36 ICm 3240/2015-42 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 36 INS 12727/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou ve věci žalobce: VITACREDIT s. r. o., IČO 28614488, Selské nám. 9/43, 779 00, Olomouc, Chválkovice, proti žalovaným: 1) Mgr. Renáta anonymizovano , anonymizovano , advokátka se sídlem Dr. E. Beneše 1873/61, 792 01 Bruntál, insolvenční správkyně dlužníka Barbory Šemelákové, anonymizovano , Na Rybníčku 565/60, Opava, 2) Barbora anonymizovano , dříve Šemeláková, anonymizovano , Na Rybníčku 565/60, 746 01 Opava, zastoupené Ing. Jozefem anonymizovano , anonymizovano , Na Rybníčku 60, 746 01 Opava, o určení popřené nevykonatelné pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že nezajištěná pohledávka žalobce VITACREDIT s. r. o. IČ 28614488 se sídlem Selské náměstí 9/43, 779 00 Olomouc za dlužníkem paní Barborou Šemelákovou, nyní anonymizovano , anonymizovano , bytem Na Rybníčku 565/60, 746 01 Opava, z titulu smlouvy o úvěru č. 2311000066 ze dne 21. 4. 2011, co do důvodu a výše v rozsahu 301.293 Kč, tj. pohledávka č. 1 v částce 4.813 Kč z titulu zákonného úroku z prodlení a pohledávka č. 2 v částce 296.480 Kč z titulu smluvní pokuty, je po právu. isir.justi ce.cz

II. Žalobce a žalovaná 1) nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 5.000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 18. 8. 2015 u příslušného soudu žalobu, kdy se domáhal určení, že jeho nezajištěná pohledávka z titulu smlouvy o úvěru je co do důvodu a výše v rozsahu 301.293 Kč po právu tak, jak je specifikováno v žalobním petitu. Žalobce skutkově uvedl, že při přezkumném jednání 30. 7. 2015 byla insolvenční správkyní i dlužnicí popřená pohledávka č. 1 v částce 4.813 Kč a pohledávka č. 2 v částce 296.480 Kč. Dne 7. 8. 2015 obdržel žalobce vyrozumění o popření pohledávky. Dne 24. 4. 2011 byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě který byl poskytnut dlužnici úvěr 170.000 Kč (číslo úvěrové smlouvy 2311000066). V souladu se smlouvou o úvěru se dlužník, respektive spoludlužníci zavázali uhradit žalobci 376.200 Kč, z toho poplatek za uzavření smlouvy 9.000 Kč a dále částku 367.200 Kč v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7.650 Kč, první splátka splatná k 26. 4. 2011, další vždy k patnáctému dni každého následujícího měsíce. Smlouva obsahuje jasné a přehledné ujednání, kolik je dlužníkovi půjčeno a dále i o úroku a úplatě. Dlužník do doby podání přihlášky pohledávky uhradil 6 splátek, za měsíc duben až září 2011, na sedmou splátku v měsíci říjnu 2011 nebylo uhrazeno ničeho, dále byl uhrazen poplatek za uzavření smlouvy 9.000 Kč. V souladu s ust. článku III bod 2 byl závazek dlužníka k 7. 11. 2011 zesplatněn. Pokud jde o popření pohledávky č. 1 v částce 4.813 Kč-část zákonného úroku, tak žalobce uvádí, že celková výše zákonného úroku činí 72.237 Kč a výpočet je správný dle výpočtu uvedeného v článku III žaloby. Pokud jde o pohledávku č. 2 ve výši 296.480 Kč, z titulu smluvní pokuty tuto žalobce uplatnil v souladu s článkem IV bod 1 smlouvy o úvěru, a to pouze ve výši 2/3 z celkem vyčíslené smluvní pokuty 0,2 % denně z jistiny 170.000 Kč-340 Kč denně za každý započatý den prodlení, za 1308 dní prodlení se jedná o smluvní pokutu 444.720 Kč, přičemž žalobce požaduje na smluvní pokutu 296.480 Kč. Smluvní pokuta je pojímána jako sankční plnění, jelikož dlužník neuhradil splátky na smlouvu o úvěru řádně a včas, dostal se do prodlení, čímž porušil povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 32 Cdo 3622/2011, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze posuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty byla dohodnutá ve výši 0,2 % denně z původní výše jistiny, podle ustálené judikatury, přitom hranice pochybnosti o výši smluvní pokuty z hlediska mravnosti je opakovaně nalézána při výši smluvní pokuty 0,5 % z jistiny denně.

Žalovaná 1) u jednání soudu uvedla, že pokud jde o popření pohledávky č. 1 v částce 4.813 Kč, pak dle propočtů uznává, že tato pohledávka žalobce je po právu.

ICM R

K zpětvzetí popěrného úkonu v této části nedošlo. Pokud jde o popření pohledávky č. 2, žalovaná 1) trvá na popěrném úkonu, když má stále za to, že smluvní pokuta ve výši 0,2 % z jistiny za každý den z prodlení je nepřiměřená a z tohoto důvodu neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

Obecný zmocněnec, žalovaný 2) uvedl, že plně odkazuje na vyjádření tak, jak učinila žalovaná 1), tedy insolvenční správkyně.

Soud zjistil:

Seznamem přihlášených pohledávek, že přezkumné jednání se konalo 30. 7. 2005, žalobce celkem přihlásil 628.817 Kč, z čehož bylo popřeno 301.293 Kč. Z pohledávky č. 1 byla popřena částka 4.813 Kč a pohledávka č. 2 byla popřena v celkové výši 296.480 Kč.

Z úvěrové smlouvy č. 2311000066, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem a Ing. Jozefem anonymizovano a žalovanou 2) jako spoludlužnicí, smlouva byla uzavřena dne 21. dubna 2011. Předmětem smlouvy byl závazek věřitele poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 170.000 Kč, doba trvání 48 měsíců. Smluvní strany se kromě jiného dohodly, že za sjednání smlouvy o úvěru zaplatí spoludlužníci poplatek ve výši 9.000 Kč. Dle článku III se spoludlužníci zavázali uhradit společně a nerozdílně věřiteli celkem 376.200 Kč, z toho poplatek za uzavření smlouvy 9.000 Kč a částku ve výši 367.200 Kč v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7.650 Kč. Dále smluvní strany dohodly, že v případě neuhrazení některé splátky může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky, použitím tohoto práva se stává splatným celý dluh, včetně příslušenství úplaty smluvních pokut a paušální náhrady nákladů vynaložených na vymáhání pohledávky. V článku IV sankce účastníci nad rámec zákonného úroku z prodlení dohodli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z původní výše jistiny za každý započatý den prodlení.

Oznámením o zesplatnění závazku a o uložení smluvních pokut z 25. 10. 2011, že toto bylo adresováno žalované 2) a této bylo sděleno, že závazek ze smlouvy o úvěru č. 2311000066 byl zesplatněn v souladu se smluvními ujednáními a stává se splatný celý dluh, tj. jistina, včetně úroků a úplaty ve výši 321.300 Kč s tím, že zesplatnění nastává okamžikem doručením oznámení, jinak ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo připraveno k vyzvednutí, dále byla adrestátka informována o uložení smluvní pokuty ve výši 0,2 % z původní výše jistiny, tj. 340 Kč za každý započatý den prodlení od data zesplatnění. Toto oznámení bylo adresováno žalované 2) a zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí 26. 10. 2011.

Vyrozuměním o popření nevykonatelné pohledávky, že toto bylo adresováno žalobci jako věřiteli s tím, že z přihlášené částky bylo popřeno 301.293 Kč. Důvodem popření pohledávky č. 1 zákonný úrok z prodlení bylo, že dle propočtu tento činí 67.424 Kč a nikoliv věřitelem přihlášených 72.237 Kč, rozdíl 4.813 Kč, proto insolvenční správce popřel. Důvodem popření pohledávky č. 2 z titulu smluvní pokuty v celém rozsahu je, že ujednání o výši smluvní pokuty 0,2 % z jistiny za každý den prodlení, je zjevně nepřiměřené, a tak neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

ICM R

Po provedeném a zhodnoceném důkazním řízení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná.

Pokud jde o popření částečné pohledávky č. 1 a to ve vztahu k příslušenství 4.813 Kč z titulu zákonného úroku z prodlení, pak soud akceptuje propočet žalobce, který propočetl, že celková výše zákonného úroku z prodlení činí správně přihlášenou částku 72.237 Kč. Navíc u jednání soudu žalovaná 1) i obecný zmocněnec žalované 2) uznali správnost propočtu žalobce a v této části nárok žalobce nerozporovali.

Pokud jde o uplatněnou pohledávku č. 2 z titulu smluvní pokuty v celkové výši 296.480 Kč, i v této části je nárok žalobce zcela důvodný. Jednak žalobce uvedl, že z celkem vypočtené smluvní pokuty 444.720 Kč, na kterou dle smlouvy o úvěru by měl nárok, požaduje 296.480 Kč. Dle propočtu učiněného žalobcem, se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z jistiny z částky 170.000 Kč, tedy o částku 340 Kč denně za každý den prodlení. V daném případě prodlení trvalo 1308 dní a je tedy zcela nepochybné, že nelze usuzovat v konkrétním případě na nepřiměřenost smluvní pokuty, pokud je tato výše odvislá od celkové délky prodlení, kdy dlužnice si neplnila své zákonné a smluvní povinnosti, v konkrétním případě 1308 dní prodlení, Zde soud plně odkazuje na právní argumentaci žalobce s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 32 Cdo 3622/2011, kdy na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu. Pokud jde o sjednanou denní sazbou 0,2 % denně, soud má za to, že se jedná o zcela přiměřenou denní sazbu sjednané smluvní pokuty, když judikatura soudů je ustálena v stanovisku, že ujednání o smluvní pokutě je možné posuzovat jako neplatný právní úkon pro rozpor z dobrými mravy v případě, že přesahuje denní sazbu 0,5 % z jistiny denně. Výše smluvní pokuty, která byla dohodnuta v tomto konkrétním případě 0,2 % denně z původní výše jistiny, je z hlediska platnosti ujednání v souladu s dobrými mravy a nevybočuje z ustálené soudní praxe, když takto stanovená výše smluvní pokuty odpovídá požadavku na její motivační funkci, ale nepřesahuje hranici v režimu nutné ochrany spotřebitele, pro kterou by měla být dovozována její nemravnost. Dále je třeba uvést, že smlouva o úvěru je výsledkem dohody smluvních stran o právech a povinnostech ve smlouvě o úvěru uvedených a to za stanovených podmínek. Nelze proto s ohledem na dobrovolné uzavření smlouvy o úvěru ze strany dlužníka trvat na tom, že smlouva o úvěru je neplatná, včetně ujednání o smluvní pokutě, když smlouva o úvěru vyžaduje svobodnou vůli dvou smluvních stran, a proto je nárok žalobce právně podloženým.

Z důvodů výše uvedených soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 1) jako insolvenční správkyní, bylo rozhodnuto negativně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 202 odst. 1 věta prvá IZ, když v řízení úspěšný žalobce nemá vůči žalované 1) jako insolvenční správkyni právo na náhradu nákladů řízení.

O nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanou 2) bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 202 odst. 1 věta druhá IZ, když v řízení úspěšný žalobce má

ICM R

právo na náhradu nákladů řízení proti žalované 2) jako dlužnici ve výši 5.000 Kč za zaplacený soudní poplatek s tím, že náhrada nákladů řízení přiznána v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle IZ a uspokojí se v rámci insolvenčního řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vede spor.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc dne 12. 10. 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Paučková v. r. Markéta Chrudinová samosoudkyně

ICM R