36 ICm 2766/2011
36 ICm 2766/2011-235 (KSPH 36 INS 13794/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, se sídlem nám. Kinských 5, Praha 5, rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Vaško v právní věci žalobce Ing. Tomáš Zůza, IČ: 64558843, se sídlem Kodaňská 45, 100 00 Praha 10, insolvenční správce dlužníka Ludmily Knoflíčkové (dříve anonymizovano , anonymizovano , bytem Štolmířská 1273, 282 01 Český Brod), zast. JUDr. Evou Halířovou, advokátem, se sídlem Kroftova 1, Praha 5 proti žalovanému Jan anonymizovano , anonymizovano , bytem Tupolevova 479, 199 00 Praha 9

o odpůrčí žalobě

t a k t o:

I. Určuje se, že kupní smlouva ze dne 3.11.2010, jejímž předmětem jsou movité věci: monitor Asus 19-3x, fotoaparát benq-4x, acer aspire PC/M1201-3x, samsung tiskárna SCX-4521F-1x, zelmer vysavač ELF 323-1x, TV stůl magnum-1x, PC gamebox-1x, regál na spisy flat-line flat-R110-1x, psací stůl flat-line flat SGZ 100-2x, skříň na akta flat-line flat-AS20-2x, dveře falt-line flat-T21, 1x, skříň na akta flat-line flat-AS12-1x, dveře flat-line flat-T2-1x, psací sůl flat-line flat SGZ 140-1x, kontejner falt- line flat-C5-2x, deska pro klávesnice flat-ta-2x, deska pro Pc flat-line flat-CPU-2x, kancelářské křeslo Artur 97317-2x, psací sůl flat-line flat SGZ 140-1x, Gallet ASP 9560 vysavač-1x, Gallet FMOE 821W isir.justi ce.cz

mikrovlná trouba-1x, skartovačka S050-1x, samsung SCX.4521F tiskárna-1x, canon power zhot a480 fotoaparát-1x, verbatin usb hold 320 Giga pevný disk-1x, Toshiba satellite pro l 300-1x, hp pavelion A6741 PC-1x, hitachi hifi microsystém-1x, software pohoda 2009 lite- 1x, stůl dora M01 alu-1x, mona židle R1990-01-6x, pohovka kožená forum-1x, konferenční stolek ACT-006-1x, spojovací deska flat-line flat-e75-2x, master zásuvka kx09-4x, psací sůl master nt72/187-4x, kancelářské křeslo lva-k9bk-4x, věšák na šaty-1x, pojízdný kontejner master nc40/429-4x, regál master nr80/133-1x specifikované v pokladním daňovém dokladu č. 10HP00016 ze dne 3.11.2010, jejichž kupní cena, včetně DPH, činila celkem Kč 173 813,40, je neúčinným právním úkonem,

II. Určuje se, že zápočet mezi dlužnicí Ludmilou Knoflíčkovou ( anonymizovano ) a žalovaným ze dne 3.11.2010, učiněný prostřednictvím příjmového pokladního dokladu č. 10H00016 ze dne 3.11.2010, vystaveného dlužnicí Ludmilou Knoflíčkovou ( anonymizovano ) na částku Kč 173.813,40 a žalovaným vystaveným potvrzením, podle něhož dne 3.11.2010 byly dlužnicí Ludmilou Knoflíčkovou ( anonymizovano ) uhrazeny všechny pohledávky vůči žalovanému, je neúčinným právním výkonem.

III. Žaloba se v části, kde žalobce požadoval uložit žalovanému povinnost vydat do majetkové podstaty dlužnice Ludmily Knoflíčkové anonymizovano náhradu, tedy finanční kompenzaci ve výši 176.813,40 Kč, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náhradu řízení ve výši 44.200,-Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu, aby soud rozhodl tak, že a) kupní smlouva ze dne 3. 11. 2010, jejímž předmětem jsou movité věci specifikované v pokladním daňovém dokladu č. 10HP00016 ze dne 3. 11. 2010, jejichž kupní cena, včetně DPH, činila celkem Kč 173.813,40, je neúčinným právním úkonem, b) zápočet mezi dlužnicí a žalovaným ze dne 3. 11. 2010, učiněný prostřednictvím příjmového pokladního dokladu č. 10HP00016 ze dne 3. 11. 2010, vystaveného dlužnicí na částku Kč 173.813,40 a žalovaným vystaveným potvrzením, podle něhož dne 3. 11. 2010 byly pí. anonymizovano uhrazeny všechny pohledávky vůči žalovanému, je neúčinným právním úkonem, c) žalovaný je povinen vydat do majetkové podstaty dlužnice Ludmily anonymizovano náhradu, tedy finanční kompenzaci ve výši 176.813,40 Kč a nahradit mu, prostřednictvím jeho právního zástupce, náklady řízení + DPH. Uvedl, že dlužnice fyzicky předala a zároveň i dne 3. 11. 2010 vyfakturovala žalovanému movité věci, sloužící původně k jejímu podnikání. Movité věci ve faktuře ocenila na částku 146.941,76 Kč plus DPH 26.871,64 Kč. Celkem tedy bylo žalovanému vyfakturováno 176.813,40 Kč.

Žalovaný ve svém vyjádření s žalobou nesouhlasil, navrhoval ji zamítnout, uváděl, že u dlužnice byl zaměstnán a dluh na neuhrazené mzdě měl být uhrazen výše uvedeným movitým majetkem.

Soud prvního stupně ve věci rozhodl dne 17.1.2013 pod č.j.-44 tak, že žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že žalobce neprokázal existenci kupní smlouvy ze dne 3.11.2010. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dne 16.7.2014 pod č.j. 102 VSPH 225/2013-74 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a k provedení důkazů, původně navrhovaných žalobcem.

K důkazu byl proveden

-Výpis s živnostenského rejstříku žalovaného, -Příjmový pokladní doklad č. 10HP00016, -Pokladní daňový doklad č. 10HP00016, -,,potvrzení o finančním vyrovnání,, podepsané Janem Knoflíčkem, ze dne 03.11.2010, -Rozsudek OS Praha 9, sp. zn. 3 T 20/2012 ze dne 29.05.2012, -Vyčíslení výše mzdy, vyplacené Ludmile anonymizovano (Knoflíčkové) za období od 01.07.2012-31.03.2013 společnosti Informační linky a.s., -Potvrzení o zaměstnání-zápočtový list u společnost ADECCO s.r.o. za období od 01.03.2012-30.04.2012 a 01.05.2012-30.06.2012 (zaměstnanec Ludmila anonymizovano -Emailová korespondence mezi Ludmilou anonymizovano a žalobcem, v období 30.05.2011- 21.06.2011, -Smlouva o obchodním zastoupení ze dne 01.11.2009 (Ludmila anonymizovano zastoupení a Jan anonymizovano jako obchodní zástupce), -Jednostranné ukončení spolupráce, ze strany obchodního zástupce ze dne 24.08.2010, -Faktury-daňové doklady vystavené žalovaným, odběratel Ludmila anonymizovano č 10010003, č. 10010004, č. 10010005, č. 10010006.

Ve věci bylo dále jednáno ve dnech 13.3.2015, 28.5.2015, 24.11.2015, 26.1.2016 a 8.11.2016, byli vyslechnuti svědci Aneta Kratochvílová, Margita Brychtová, Tomáš Brychta, Ludmila Knoflíčková a Ing. Milan Machulda.

Svědkyně Aneta Kratochvílová uvedla, že asi před 6 lety při studiu na škole hledala zaměstnání a našla jsem možnost práce v realitní kanceláři, provozované dlužnicí. Místo výkonu práce bylo v Praze Vysočanech, byla jsem zaměstnána jako asistentka, zde potkala

žalovaného. Pokud jde o vztah žalovaného a dlužnice, měli být partneři v osobním životě, dozvěděla se to od spolupracovníků.

Svědkyně Margita Brychtová uvedla, že žalovaného a dlužnici zná, někdy v roce 2009 se s dlužnicí potkala, řekla svědkyni že podniká v oboru realit, že potřebuje finanční prostředky pro rozjezd realitní kancelář, svědkyně začala pro dlužnici pracovat a zároveň jí půjčila částku 650.000,-Kč. Pokud se jedná o vztah dlužnice a žalovaného, dotyční byli milenci, toto svědkyně postupem času zjistila, uvědomila si, že označení KB Reality, s.r.o. je fakticky anonymizovano , anonymizovano O tom, že by dlužnice a žalovaný mezi sebou uzavírali nějaké smlouvy, na základě kterých by si převáděli nějaký majetek, není svědkyni nic známo.

Svědek Tomáš Brychta uvedl, že s dlužnicí a žalovaným se seznámil přes jeho manželku, která pro dlužnici začala pracovat. Svědek pro dotyčnou nepracoval, byť se na začátku mluvilo o tom, že by mohl pro ni pracovat až ,,vyhodí pana Knoflíčka." Postupem doby, ale svědek se svojí manželkou zjistili, že to vše byla spíše ze strany dlužnice hra, za účelem získat od svědka a jeho manželky finanční prostředky. Pokud se jedná o osobní vztah mezi panem Knoflíčkem a dlužnicí, toto dle svědka vyplývalo i z toho, že dotyční nějakou dobu bydleli v prostorách realitní kanceláře ve Vysočanech. Někdy, když se svědek stavoval pro manželku v realitní kanceláři, tak tam dlužnici i pana Knoflíčka potkával, a z jejich vzájemných reakcí měl za to, že je mezi nimi partnerský vztah. Pokud se jedná o to, zda mezi dlužnicí a panem Knoflíčkem byly uzavírány nějaké smlouvy, případně zda si navzájem převáděli nějaké věci, svědek uvádí, že neví. Pouze si pamatuje, že ke konci (v roce 2010) dlužnice přestávala platit nájem, za prostory kde provozovala podnikatelskou činnost (svědek se domnívá, že výdaje dlužnice hradila z půjček, které nesplácela a postupem času ji již nikdo nepůjčoval) a majitel domu dlužnici neumožnil užívání těchto prostor a tyto zapečetil. Svědek uvádí, že si myslí, že v prostorách zůstalo nějaké vybavení, přesně ale neví.

Dlužnice Ludmily Knoflíčková (dříve anonymizovano uváděla, že žalovaný Jan anonymizovano je její manžel, brali se v roce 2012. Žalovaný byl v roce 2009 jejím zaměstnancem, poskytl jí půjčku na chod realitní kanceláře. Protože podnikání nešlo, toto v roce 2010 ukončila, nebyla schopna žalovanému uhradit závazky vůči němu a proto na něj jako protihodnotu převedla vybavení kanceláří.

Svědek Ing. Milan Machulda uvedl, že je majitelem domu Kolmá 9/672, Praha 9, kde měla dlužnice svoji realitní kancelář. V roce 2009 část nebytových prostor v jeho pronajal dlužnici, v prostoru kanceláří se od samého počátku vyskytoval i žalovaný pan anonymizovano . Svědek se domníval, že spolupracují a jsou rovnocennými partnery, toto dovozoval i z označení firmy ,,K + B Reality." Nájemní vztah probíhal bez problémů cca 1 rok, pak přestal být řádně hrazen nájem. Svědek se snažil situaci řešit s pí anonymizovano (dlužnicí), ta mu řekla, že nemá peníze, nato začal se svědkem jednat žalovaný, který mu nabídl, že by bylo možné situaci vyřešit tak, že by se nájemní vztah změnil, když by dlužnice zůstala nájemkyní pouze jedné místnosti a byla by uzavřena nová nájemní smlouva mezi svědkem a žalovaným, když žalovaný by si pronajal od svědka zbývající 3 místnosti. Žalovaný svědkovi ústně slíbil, že dluh na nájemném za dlužnicí uhradí do prosince 2010, to se ale nestalo.

Podle § 235 insolvenčního zákona neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí.

Podle § 237 insolvenčního zákona povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů mají osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch.

Podle § 241 insolvenčního zákona zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

Z provedeného dokazování měl soud za prokázané, že dlužnice začala v roce 2009 podnikat v oboru zprostředkování realita, v té době již spolupracovala s žalovaným. V roce 2010 dlužnice toto podnikání z ekonomických důvodů ukončila, v té době dlužila již více věřitelům, s žalovaným dlužnice byla v osobním partnerském vztahu. Soud měl rovněž za prokázané, že dne 3.11.2010 byla mezi dlužnicí a žalovaným uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo vybavení kanceláří dlužnice, a to za celkovou cenu 173.813,40,-Kč, úhrada kupní cena byla provedena zápočtem oproti žalovaným vystaveným daňovým dokladům za odvedenou práci pro dlužnici.

S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že výše uvedená kupní smlouva a provedený zápočet jsou neúčinnými právními úkony, kterými byl žalovaný zvýhodněn na úkor jiných věřitelů, když tyto právní úkony učinila dlužnice v době, kdy již byla v úpadku. To pak za situace, kdy žalovaný byl ve vztahu k dlužnici v pozici osoby blízké. Vzhledem k tomu soud žalobě vyhověl, pokud se jedná o část žaloby, kde žalobce požadoval žalovanému uložit povinnost vydat do majetkové podstaty finanční náhradu ve výši 173.813,40,-Kč, zde soud žalobu zamítl, když z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětné movité věci se stále nalézají u žalovaného a nic tak nebrání jejich vydání.

Pokud se jedná o náklady řízení, soud přiznal žalobci ve smyslu § 142/3 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v celkové výši 44.200,-Kč, kdy tyto se skládají z 13 úkonů právní služby po 3.100,-Kč ve smyslu §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) kdy tarifní hodnota činí 50.000 Kč ve smyslu § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu a 13 paušálů po 300,-Kč ve smyslu § 13 odst. 3 advokátního tarifu.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 15. listopadu 2016 Mgr. Jaroslav Vaško, v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Petra Venhodová