36 ICm 2220/2010
36 ICm 2220/2010-20

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5, rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Watzkovou ve věci žalobce ABEWY EXE GROUP, s.r.o., IČO 279 44 514, sídlem Táboritská 1000/23, 130 87 Praha 3-Žižkov, zastoupená JUDr. Pavlem Bergerem, advokátem se sídlem Bělocerkevská 1037/38, 100 00 Praha 10, proti žalovaným 1) JUDr. Davidu Uhlířovi, sídlem Opletalova 5, 110 00 Praha 1, insolvenčnímu správci dlužníka Marka Chvátala, zastoupený JUDr. Janem Hrnčářem, advokátem se sídlem Opletalova 5, 110 00 Praha 1, a 2) Marku anonymizovano , anonymizovano , bytem V Sadě 1380, 258 01 Vlašim, o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Návrh na určení, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze, sp. zn. KSPH 36 INS 10281/2010 ve výši 16 999,-Kč je po právu platná, se z a m í t á .

II. Žalobce je povinen žalovanému č. 1 nahradit náklady řízení ve výši 9 900,-Kč k rukám právního zástupce žalovaného č. 1 a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalovaný č. 2 nemá právo na náhrady nákladů řízení.

Odůvodnění:

Svým návrhem se žalobce domáhal určení, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 10281/2010 ve výši 16.999,-Kč je po právu platná. Uvedl, že žalobce přihlásil jako nevykonatelnou svou pohledávku za dlužníkem ve shora uvedené výši, když ve smyslu smlouvy o půjče uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným 2) byla žalovanému poskytnuta částka 22.000,-Kč a žalovaný 2) se zavázal právnímu předchůdci žalobce uhradit částku v celkové výši 42. 899,-Kč, a to v 18 ti měsíčních splátkách po 2. 384,-Kč. Uvedl, že žalovaný 2) uhradil ke dni 20. 12. 2010 částku 26. 400,-, zbývá mu tak uhradit částku 16. 499,-Kč navýšenou o smluvní pokutu ve výši 500,-Kč. Žalobce uvedl, že spolu s podpisem výše zmíněné smlouvy o půjčce podepsal žalovaný 2) Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (dále jen smluvní podmínky ), které jsou její nedílnou součástí, a dále také žalovaný 2) podepsal splátkový kalendář, když ze smluvních podmínek, konkrétně z ust. článku 18. mj. vyplývá, že žalovaný 2) si tyto přečetl, porozuměl jim, že smlouvu o půjčce uzavřel na základě svobodné vůle, nikoliv pod hrozbou nebo nátlakem nebo v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Dále, že ze smlouvy o půjčce, ve které je uvedena půjčená částka, výše souhrnného poplatku i celková částka, kterou je žalovaný 2) povinen uhradit žalobci, dále z všeobecných podmínek, ve kterých je v ust. čl. I. uvedena roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN ) ve výši 161,4 %, a taktéž ze splátkového kalendáře, ve kterém jsou rozepsány jednotlivé splátky a jejich celková výše muselo být žalovanému 2) dostatečně zřejmé, jakou částku bude povinen žalobci na základě uzavřené smlouvy o půjčce uhradit. Z uvedeného je podle žalobce tedy nepochybné, že žalovaný byl dostatečně obeznámen s výší tzv. souhrnného poplatku, tedy s částkou, kterou bude muset na základě smlouvy o půjčce žalovanému spolu s poskytnutou půjčkou zaplatit, a že žalobce se žádným způsobem nepokoušel celkovou částku jakýmkoliv způsobem zastírat. Žalobce taktéž uvádí, že maximální výše RPSN není žádným právním předpisem České republiky nijak omezena, přičemž ani nový zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, který vstoupí v účinnost od dne 1.1.2011 tuto výši nikterak neupravuje (což samo o sobě svědčí o skutečnosti, že stát nemá zájem výši RPSN regulovat). Ze všech výše uvedených skutečností má žalobce za to, že je zřejmé, že smlouva o půjčce nebyla uzavřena ani v rozporu s právními předpisy ČR a ani v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce žalovanému 2) poskytl před uzavřením smlouvy o půjčce maximum množství informací týkajících se předmětné půjčky, nesnažil se žalovaného 2) svým jednáním nikterak mást nebo ho k uzavření smlouvy nutit, žalovaný 2) smlouvu o půjčce nepodepisoval pod nátlakem ani v tísni, a výše RPSN neodporovala žádnému zákonnému ustanovení. O porušení dobrých mravů, by se dle žalobce mohlo v daném případě nanejvýš jednat na straně žalovaného 2), kdy tento byl od počátku dostatečně obeznámen se všemi částkami, jež byl na základě smlouvy o půjčce povinen žalobci uhradit, avšak kdy krátce po splacení jistiny přestal splátky na účet žalobce hradit, přičemž tuto skutečnost nyní odůvodňuje porušením dobrých mravů na straně žalobce.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Učinil nesporným tvrzení, že žalobce přihlásil jako nevykonatelnou svou pohledávku za žalovaným 2) ve výši 16.999,-Kč a že tuto v insolvenční věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 10281/2010 popřel. Uvedl, že žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 22.000,-Kč, když žalovaný se zavázal zaplatit částku v celkové výši 42. 899,-Kč, skladbou: a) 22. 000,-jistina, b) 20. 899,-Kč-souhrnný poplatek, s tím, že dlužník postupně uhradil částku v celkové výši 26. 400,-Kč. O splacenou částku byla dlužná částka 42. 899,-Kč ponížena a připočtena částka smluvní pokuty ve výši

500,-Kč. Žalovaný se bránil tvrzením, že smlouva o půjčce uzavřená mezi účastníky neobsahovala žádné ustanovení o smluvním úroku, obsahovala však ujednání o tzv. souhrnném poplatku, které pro rozpor s kogentním ustanovením § 658 odst. 1 OZ, §§ 39 a 56 odst. 1 OZ nelze považovat za platné a určité. Ujednání není vymezeno žádným časovým úsekem, za který se úrok platí, ani jeho konkrétní narůstání v závislosti na tomto čase a výší jistiny. Navíc tvrdil, že ujednání o RPSN ve výši 161,4 % ve smlouvě obsažené se příčí dobrým mravům ve smyslu § 3 odst. 1 OZ a že přihlášení smluvní konstrukce souhrnného poplatku do insolvenčního řízení jako jistinu pohledávky a nikoliv jako příslušenství, je v rozporu s § 5 písm. a) InsZ.

Z přihlášky pohledávky věřitele č. 10 soud zjistil, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 10281/2010 jako svou nevykonatelnou pohledávku, pohledávku ve výši 16.999,-Kč.

Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 1. 12. 2010, ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 10281/2010 soud zjistil, že shora uvedená pohledávka byla popřena insolvenčním správcem i dlužníkem co do pravosti.

Ze smlouvy o půjčce č. 291855 uzavřenou mezi společností TOMMY STACHI s.r.o., IČ 27148084, se sídlem Odolená Voda, Alšova 123, 250 70 a mezi žalovaným 2) ze dne 21. 10. 2009 soud zjistil, že žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 22.000,-Kč, když žalovaný se zavázal zaplatit částku v celkové výši 42. 899,-Kč, skladbou: a) 22. 000,-jistina, b) 20. 899,-Kč-souhrnný poplatek v 18 měsíčních splátkách po 2. 384,-Kč.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností TOMMY STACHI s.r.o. a společností ABEWY EXE GROUP, s.r.o. ze dne 15. 9. 2010 soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobce.

Podle § 5 písm. a) InsZ insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně znevýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.

Podle § 170 písm. a) Ins Z v insolvenčním řízení se neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí.

Podle § 192 odst. 1 věty první InsZ, dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může při přezkumném jednání změnit.

Podle § 193 InsZ, o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla, nebo že již zcela zanikla, anebo že se zcela promlčela.

Žalovaný jako insolvenční správce popřel na přezkumném jednání přihlášenou pohledávku žalobce částečně co do pravosti s tím, že pohledávka nevznikla.

Podle § 197 odst. 1 InsZ výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání.Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis.

Podle § 197 odst. 2 InsZ, věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 InsZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 InsZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedoje-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravost se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 198 odst. 2 InsZ, v žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazků Žalobce pak v žalobě podle právě citovaného ustanovení uplatnil jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které uplatil ve své přihlášce pohledávky do insolvenčního řízení.

Podle § 657 občanského zákoníku ( dále jen ,, OZ ) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Podle § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

Podle § 37 odst. 1 OZ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

Podle § 39 neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle § 55 odst. 1 věty první OZ se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele.

Podle § 56 odst. 1 OZ spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Podle § 3 odst. 1 OZ výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Žalobce se v řízení domáhá určení existence nevykonatelné pohledávky, kterou mu v insolvenčním řízení popřel žalovaný 1) jako insolvenční správce a žalovaný 2) jako dlužník v insolvenčním řízení.

S odkazem na výzvu žalovaného 1) adresovanou žalobci k zahájení řízení o určení pravosti pohledávky a datum zahájeného řízení o určení existence této pohledávky, byla žaloba podána včas v souladu s § 198 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen InsZ).

Po shora provedeném dokazování má soud za to, že pohledávka žalobce ve výši 16.999,-Kč. přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 10281/2010 není po právu. Předmětná smlouva o úvěru, z níž takto přihlášená pohledávka vznikla, obsahuje závazek žalobce jako věřitele poskytnout na žádost druhé strany v její prospěch finanční prostředky a závazek dlužníka poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit tzv. souhrnný poplatek. Ve smyslu §§ 657, 658 OZ se standartně úplatou za užívání půjčené jistiny sjednávají úroky. Úrok je peněžitá odměna za poskytnutí půjčky. Výše úroku musí být určitě a srozumitelně sjednána, jinak by takové ujednání ve smyslu § 37 odst. 1) OZ bylo absolutně neplatné. Shora uvedená smlouva o půjčce neobsahuje žádné ustanovení o tom, že by byl mezi účastníky sjednán nějaký (smluvní) úrok. Občanský zákoník nezná tzv. souhrnný poplatek, ani žádnou jinou formu úplaty než je sjednání úroku. V části sjednání tzv. souhrnného poplatku pak shledává soud prvního tuto smlouvu neplatnou podle §§§ 37, 39, 59 OZ pro rozpor s dobrými mravy i pro neurčitost. Úvěrová smlouva byla uzavřena ze strany žalovaného 2) jako spotřebitele, a proto se na ní rovněž vztahují i ustanovení týkající se spotřebitelských smluv podle § 51 odst. 1 občanského zákoníku. Následkem takovéhoto ujednání je potom podle § 55 odst. 2 OZ (účinném do 31.7.2010) relativní neplatnost takovéhoto jednání, kterého se žalovaný svým popěrným úkonem v rámci přihlášené pohledávky dovolal. Ujednání ve smlouvě o tzv. souhrnném poplatku, který v sobě zahrnuje úplatu a zřejmě i sjednaný úrok, je natolik složité, aby se žadatel o úvěr poskytovaných nebankovním subjektem dokázal ve svých povinnostech dostatečně správně orientovat a je zcela zřejmé, že žalovaný si sám před uzavřením smlouvy, tím spíše v jejím průběhu, nedokáže přesně spočítat svůj závazek a výhodnost poskytnuté služby. Obecně je naprosto nesmyslné, aby ekonomicky nevzdělaný potencionální spotřebitel nebyl ochráněn před neetickým, neslušným a nepoctivým jednáním. Samotný poukaz na rizikovost podnikání při poskytování tzv. nebankovních půjček neobstojí. Smluvními stranami dohodnuté ujednání o RPSN ve výši 161,4% navíc odporuje dobrým mravům podle § 3 odst. 1, § 39 OZ, zejména pro celkovou výši poskytnuté jistiny a době, za kterou měl žalovaný úvěr žalobci vrátit. Podle názoru soudu toto ujednání bylo uzavřeno v hrubém nepoměru žalovaného vůči žalobci a hrubě nespravedlivý je pak i postup přihlášení do insolvenčního řízení veškeré požadované částky jako celek-jako jistinu, nakonec i vůči ostatním přihlášeným věřitelům ve smyslu § 5 písm. a), § 170 písm. a) InsZ, proto soud s odkazem na vše shora popsané žalobu zcela zamítl.

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalovaní měli ve věci plný úspěch. Vzhledem k tomu, že žalovanému 2) žádné náklady nevznikly, byly přiznány jen žalovanému 1), a tyto spočívají v odměně advokáta podle § 8 vyhl. č. 484/2000 Sb. Ve výši 9.000,-Kč a paušální náhradě hotových výdajů 3 krát po 300,-Kč (podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 276/2006 Sb.)

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího ( § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů dále jen o.s.ř.). Připadne-li konec této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den ( § 57 odst.2

o.s.ř. ). Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu, nebo podání odevzdání orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.)

V Praze dne 8. dubna 2011

Mgr. Alena Watzková, v. r. samosoudce Za správnost: Monika Klemešová