35 ICm 910/2016
Číslo jednací: 35 ICm 910/2016-41 ( KSHK 35 INS 21781/2015 )

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Danielou Kadlečkovou ve věci žalobce PM Steel, s. r. o., IČ: 04084501, se sídlem v Cerekvici nad Bystřicí 150, zastoupeného Mgr. Janem Veselým, advokátem, se sídlem v Praze, Na Zábradlí 1, proti žalovanému IREKON, v. o. s., insolvenčnímu správci dlužníka hefa weld, spol. s r. o., IČ: 28783018, se sídlem v Cerekvici nad Bystřicí 150, se sídlem správce v Turnově, Palackého 211, o vyloučení věci z majetkové podstaty dlužníka,

takto:

I. Z majetkové podstaty dlužníka hefa weld, spol. s r. o., v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 35 INS 21781/2015, se vylučuje movitá věc, a to vozidlo tovární značky Mercedes-Benz, skříňový 208 CDI, VIN: , reg. značky: 6H1 6516.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 16.692,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Jana Veselého.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. března 2016 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla z majetkové podstaty vyloučena movitá věc uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že mu dne 19. února 2016 bylo doručeno vyrozumění žalovaného o tom, že byl proveden soupis majetkové podstaty dlužníka a do majetkové podstaty bylo zahrnuto i vozidlo označené ve výroku I. tohoto rozsudku (dále též vozidlo ). Žalobce, který je výhradním vlastníkem vozidla, považoval jeho zahrnutí do majetkové podstaty za neoprávněné. Předmětné vozidlo podle názoru žalobce nespadá do majetkové podstaty tak, jak je vymezena v insolvenčním zákoně. Žalobce odkázal na § 205 odst. 1 insolvenčního zákona, podle kterého jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží isir.justi ce.cz do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení. Předmětné vozidlo však dlužníkovi v okamžiku zahájení insolvenčního řízení nepatřilo, neboť jej pouze užíval na základě smlouvy. Dlužník uzavřel dne 2. května 2013 s GE Money Auto, s. r. o., IČ: 60112743, se sídlem v Praze, Vyskočilova 1422/1a, který jednal v zastoupení TROTINA Auto, s. r. o., IČ: 25298861, se sídlem v Holohlavech, Ve Dvoře 3, smlouvu o úvěru číslo 33603559, na základě které čerpal úvěr za účelem financování pořízení vozidla. Součástí smluvních ujednání byla rovněž smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva, a to v článku 3 smlouvy o úvěru, když podle bodu 3.1 smlouvy o úvěru bylo ujednáno, že za účelem zajištění řádného plnění povinností klienta (tj. dlužníka) se smluvní strany dohodly na zřízení zajišťovacího převodu vlastnického práva k vozidlu. V článku 3 bodu 3.3 bylo dále ujednáno, že k zajištění řádného a včasného splacení závazků ze smlouvy o úvěru včetně jakýchkoli úroků, smluvních pokut, či jiných sankčních částek, klient (tj. dlužník) bezpodmínečně a v plném rozsahu převádí na věřitele (tj. GE Money Auto, s. r. o.) vlastnické právo k vozidlu. Dlužník vozidlo pouze bezplatně užíval, a to na základě článku 3 bodu 3.6 smlouvy o úvěru. Dlužník své závazky vůči GE Money Auto, s. r. o., nesplnil, nebyly tak splněny podmínky k tomu, aby na něj věřitel, tedy GE Money Auto, s. r. o., převedl vlastnické právo podle článku 3 bodu 3. 4 smlouvy o úvěru. Dne 3. září 2015 uzavřel žalobce s GE Money Auto, s. r. o., a dlužníkem dodatek č. 1 k úvěrové smlouvě č. 33603559, jímž v souladu s ustanovením § 1888 a násl. občanského zákoníku převzal dluh dlužníka, nastoupil na jeho místo a GE Money Auto, s. r. o., s převzetím dluhu z pozice věřitele vyslovil souhlas. Na žalobce také přešla veškerá práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru, tedy zejména povinnost splácet zbývajících 21 měsíčních splátek po 3.366,61 Kč; celková výše úvěrované částky, kterou měl žalobce zaplatit, je 70.698,81 Kč. Dlužník nechal za účelem zjištění obvyklé ceny vozidla vypracovat znalecký posudek, jímž znalec stanovil hodnotu vozidla na částku 57.000,00 Kč (bez DPH). S účinností ke dni 15. března 2016 GE Money Auto, s. r. o., oznámil žalobci ukončení smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva sjednané v článku 3 smlouvy o úvěru a převedl na žalobce vlastnické právo k vozidlu. Dlužník tudíž není vlastníkem vozidla. V okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, dlužník vozidlo sice užíval, avšak vlastníkem vozidla byl GE Money Auto, s. r. o. Na celé věci nic nemění ani skutečnost, že v době podání insolvenčního návrhu byl dlužník jakožto vlastník vozidla zapsán v registru vozidel. Údaje v registru vozidel mají toliko evidenční charakter a nemohou nikdy mít konstitutivní účinky ve vztahu k nabytí vlastnického práva k vozidlu, které je v něm zapsáno. Žalobce shrnul, že jím uvedené skutečnosti brání zahrnutí vozidla do majetkové podstaty dlužníka, když vlastníkem vozidla je žalobce a jeho vlastnické právo je neslučitelné s uplatňovaným nárokem žalovaného.

Žalovaný uvedl, že dne 27. srpna 2015 byl insolvenčnímu soudu dlužníkem doručen insolvenční návrh, téhož dne bylo insolvenční řízení zahájeno. K tomuto dni byla v platnosti smlouvy o úvěru č. 33603559 na koupi předmětného vozidla, uzavřená mezi dlužníkem a GE Money Auto, s. r. o. Pohledávka z tohoto úvěru byla zajištěna zajišťovacím převodem práva k předmětu koupě. Dne 3. září 2015 uzavřel žalobce s GE Money Auto, s. r. o., dodatek ke smlouvě o úvěru, kterým na něj přešla veškerá práva a povinnosti plynoucí z této smlouvy. Žalovaný dne 11. února 2016 zahrnul předmětné vozidlo do majetkové podstaty. Žalovaný dne 15. února 2016 vyrozuměl žalobce o provedeném soupisu. Žalovaný poukázal na judikaturu vztahující se k této věci, a to např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. října 2008, sp. zn. Odo 495/2006, nebo ze dne 18. července 2013, sp. zn. 29 NSČR 23/2012, ve smyslu kterých obecně konstatoval, že věc, která je předmětem zajištění ve formě zajišťovacího převodu vlastnického práva, může být zahrnuta do majetkové podstaty a nelze se s úspěchem domáhat vyloučení takové věci z majetkové podstaty.

Soud provedl ve věci dokazování, provedené důkazy zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

Ze smlouvy o úvěru ze dne 2. května 2013, č. 33603559, soud zjistil, že GE Money Auto, s. r. o., poskytl dlužníkovi úvěr ve výši celkem 89.843,00 Kč na koupi předmětného vozidla. Ve smlouvě byla dále sjednána smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva a smlouva o výpůjčce, když za účelem zajištění řádného plnění smluvních povinností dlužník převedl vlastnické právo na GE Money Auto, s. r. o., který mu bezplatně vozidlo zapůjčil. GE Money Auto, s. r. o., se zavázal po zániku závazků dlužníka splacením na dlužníka převést vlastnické právo k vozidlu.

Z dodatku č. 1 k úvěrové smlouvě ze dne 3. září 2015 soud zjistil, že namísto dlužníka převzal dluh vůči GE Money Auto, s. r. o., žalobce a nastoupil na jeho místo s tím, že zbývalo zaplatit ještě 21 splátek úvěru. Z oznámení o ukončení smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 15. března 2016 soud zjistil, že GE Money Auto, s. r. o., oznámil žalobci ukončení smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva s tím, že převedl vlastnické právo k vozidlu na žalobce ke dni 15. března 2016.

Ze znaleckého posudku Vlastimíra Tihona ze dne 7. března 2015, č. 3569/9/2015, soud zjistil, že znalec ohodnotil předmětné vozidlo jako opotřebované (počet ujetých km: 244.481 km) obvyklou cenou ve výši 57.000,00 Kč (bez DPH).

Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně:

Podle § 111 insolvenčního zákona nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Dále se omezení podle odstavce 1 nevztahuje na uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávek jim postavených na roveň (§ 169); tyto pohledávky se uspokojují v termínech splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné. Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné, ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu.

Podle § 205 insolvenčního zákona jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení.

Podle § 224 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona insolvenční správce, který zapíše do soupisu věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáleží dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují, do soupisu poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo. Tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který insolvenční správce tento majetek sepsal. Vyrozumění podle odstavce 1 musí obsahovat i poučení o možnosti podat vylučovací žalobu a o následcích zmeškání lhůty k podání vylučovací žaloby; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis. Je-li do soupisu zapsána nemovitost, která podle katastru nemovitostí není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správce příslušné katastrální pracoviště. Je-li do soupisu sepsána věc, která podle Rejstříku zástav není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správce Notářskou komoru České republiky. Obdobně to platí o majetku uvedeném v jiných veřejných či neveřejných seznamech, jestliže podle zvláštních právních předpisů osvědčují vlastnictví nebo jiná věcná práva k tomuto majetku.

Podle § 225 insolvenčního zákona osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu. Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl. Od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Ustanovení § 217 tím není dotčeno. Před pravomocným skončením řízení o žalobě lze ke zpeněžení nebo jinému nakládání s majetkem podle odstavce 4 přistoupit, jestliže tak z důvodů hodných zvláštního zřetele určil insolvenční soud ve výroku rozhodnutí, jímž žalobu zamítl, řízení o ní zastavil nebo ji odmítl. Z výtěžku zpeněžení nebo jiného nakládání s takovým majetkem mohou být věřitelé uspokojeni až po pravomocném skončení řízení o žalobě. Byla-li zpeněžena věc, která neměla být pojata do soupisu, má její vlastník právo na vydání výtěžku zpeněžení; jeho právo na náhradu škody tím není dotčeno.

Soud má za to, že judikatura, konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. října 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006, nebo ze dne 18. července 2013, sp. zn. 29 NSČR 23/2012, či rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2013, č. j. MSPH 199 ICm 2489/2013-23 (MSPH 99 INS 4053/2013), se netýká této předmětné věci, neboť šlo o případy, kdy smlouva o zajišťovacím převodu práva ve prospěch věřitele (poskytovatele úvěru) trvala, případně věřitel byl zároveň přihlášen se svou pohledávkou do insolvenčního řízení dlužníka.

Z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2013, č. j. MSPH 199 ICm 2489/2013-23 (MSPH 99 INS 4053/2013), však soud cituje: Vyhovět žalobě o vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty lze při splnění následujících podmínek: 1. insolvenční správce zahrnul sporný majetek do soupisu majetkové podstaty, 2. žaloba byla podána včas, 3. žaloba byla podána proti insolvenčnímu správci, 4. v době rozhodování soudu trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (zjištěním úpadku, prohlášením konkursu) a majetek je stále zapsán v soupisu majetkové podstaty (nebyl ze soupisu majetkové podstaty vyňat či vyloučen), 5. osoba žalobce odlišná od dlužníka prokáže, že majetek neměl být do soupisu majetkové podstaty zahrnutý a zároveň že právo, které vylučovalo zařazení majetku do soupisu majetkové podstaty, svědčí jí. .

Mezi účastníky nebylo sporné, že dne 27. srpna 2015 bylo na návrh dlužníka zahájeno insolvenční řízení, které je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. KSHK 35 INS 21781/2015, a že předmětné vozidlo bylo žalovaným zapsáno do majetkové podstaty dlužníka.

V řízení bylo prokázáno, že mezi GE Money Auto, s. r. o., a dlužníkem byla ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, uzavřena smlouva o úvěru, GE Money Auto, s. r. o., poskytl dlužníkovi úvěr na koupi předmětného vozidla, dlužník se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3.366,61 Kč (bez pojištění). Kromě toho sjednali ve smyslu § 553 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, za účelem zajištění řádného plnění smluvních povinností smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva, když vlastníkem vozidla se stal GE Money Auto, s. r. o., který jej zároveň uzavřenou smlouvou o výpůjčce (§ 659 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013), bezplatně zapůjčil dlužníkovi. Po zániku závazků dlužníka splacením mělo být zajištění vypořádáno tak, že GE Money Auto, s. r. o., měl na dlužníka převést vlastnické právo k vozidlu. Ke dni 27. srpna 2015 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka, když k tomuto okamžiku náležel do jeho majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Dále bylo prokázáno, že žalobce na základě dodatku č. 1 k úvěrové smlouvě ze dne 3. září 2015 ve smyslu § 1888 a násl. občanského zákoníku převzal závazek dlužníka a nastoupil na jeho místo. K datu převzetí dluhu zbývalo zaplatit ještě 21 splátek po 3.366,61 Kč, tzn. částka celkem 70.698,81 Kč. Poté se žalobce stal ke dni 15. března 2016 vlastníkem vozidla, které na něj převedl GE Money Auto, s. r. o., smlouva o zajišťovacím převodu práva byla ukončena. Bylo prokázáno, že obvyklá cena předmětného vozidla ke dni 7. března 2015 byla ve výši 57.000,00 Kč (bez DPH).

Na základě shora citovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2013, č. j. MSPH 199 ICm 2489/2013-23 (MSPH 99 INS 4053/2013), soud uzavřel, že jsou splněny body 1. až 4. citované části rozhodnutí, tzn., že žalovaný jako insolvenční správce zahrnul předmětné vozidlo do soupisu majetkové podstaty (bod 1.), žaloba v této věci byla podána včas (bod 2.), žaloba byla podána proti insolvenčnímu správci (bod 3.), soudu je známo, že v době rozhodování soudu trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (prohlášením konkursu) a majetek nebyl ze soupisu majetkové podstaty vyňat či vyloučen (bod 4.). Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že je ostatně splněn i bod 5. citované části rozhodnutí, tzn., že žalobce (který je osobou odlišnou do dlužníka), prokázal, že vozidlo nemělo být do soupisu majetkové podstaty zahrnuto (resp. z ní mělo být vyloučeno) a zároveň že právo, které vylučovalo zahrnutí vozidla do soupisu majetkové podstaty, svědčí žalobci. Soud má za to, že dlužník sice po zahájení insolvenčního řízení učinil právní jednání, kterým vyvedl část majetkové podstaty spočívající v aktivech-předmětném vozidle, avšak zároveň vyvedl i část pasiv spočívající v závazku vůči GE Money Auto, s. r. o. Jak bylo prokázáno, hodnota vozidla (57.000,00 Kč) ani nedosahovala výše zbývajících splátek úvěru (70.698,81 Kč). Soud má za to, že dlužník neporušil § 111 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť sice nakládal s majetkovou podstatou, resp. s jednou její částí, avšak tímto právním jednáním dlužníka nedošlo k podstatné změně ve skladbě či zmenšení majetkové podstaty. Vzhledem k tomu, že smlouva o zajišťovacím převodu práva již byla ukončena, vypořádána a žalobce je od 15. března 2016 vlastníkem předmětného vozidla, což bylo v řízení prokázáno, soud uzavřel, že žalovaný jako insolvenční správce nikoli po právu sepsal předmětné vozidlo do majetkové podstaty dlužníka. Z těchto všech uvedených důvodů soud předmětné vozidlo z majetkové podstaty dlužníka vyloučil.

O nákladech řízení soud rozhodl § 7 insolvenčního zákona ve spojení s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (v tomto případě se nepoužije § 202 odst. 1 věta první insolvenčního zákona). Soud tedy přiznal ve věci zcela úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v celkové částce 16.692,60 Kč. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000,00 Kč podle položky č. 13 bod 1. písm. d) Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměnou za zastupování advokátem podle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 9.300,00 Kč (3 úkony po 3.100,00 Kč), paušální náhradou hotových výdajů po 300,00 Kč za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu a účast na jednání před soudem dne 1. září 2016) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900,00 Kč, náhradou za ztrátu času podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600,00 Kč (6 započatých půlhodin), cestovným podle zákoníku práce a vyhlášky č. 385/2015 Sb. za 1 cestu z Prahy do Hradce Králové a zpět (238 km, vozidlem s průměrnou spotřebou benzínu 95 oktanů 6,2 l/100 km) ve výši 1.342,65 Kč, včetně 21% DPH, celkem 16.692,60 Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuci.

V Hradci Králové dne 8. září 2016

Mgr. Daniela Kadlečková v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Jirků