35 ICm 4312/2017
č. j. 35 ICm 4312/2017-53 (KSHK 35 INS 13416/2017)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Danielou Kadlečkovou ve věci žalobkyně: NOTABLE zástavy, s. r. o., IČO: 24797481 sídlem Sadová 638, 560 02 Česká Třebová zastoupená advokátem JUDr. Leošem Strouhalem sídlem Tovární 1130, 537 01 Chrudim proti žalované: Denisa Škodová, narozená dne 9. června 1974 bytem 552 22 Jasenná 68 zastoupená advokátem JUDr. Kamilem Podroužkem sídlem Fráni Šrámka 1139, 500 02 Hradec Králové o určení pravosti a výše popřené pohledávky 85 325 Kč rozsudkem pro uznání a o určení pravosti a výše popřené pohledávky 402 022,50 Kč

takto: I. Určuje se, že dílčí pohledávka žalobkyně P-2/1 v insolvenčním řízení dlužnice-žalované Denisy Škodové, vedeném Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 35 INS 13416/2017, jako jistina ve výši 181 500 Kč a příslušenství ve výši 85 325 Kč, je v popřené části příslušenství ve výši 85 325 Kč po právu. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala určení, že její dílčí pohledávka P-2/3 v insolvenčním řízení dlužnice-žalované Denisy Škodové, vedeném Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 35 INS 13416/2017, jako jistina ve výši 402 022,50 Kč je v této výši po právu, se zamítá.

Shodu s prvopisem stvrzuje Petra Klejnová. isir.justi ce.cz (KSHK 35 INS 13416/2017) III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 12 342 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované JUDr. Kamila Podroužka.

Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. října 2017 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že má za dlužnicí-žalovanou (dále též žalovaná ) pohledávky označené ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku a že jsou tyto pohledávky přihlášené v popřené výši po právu. Žalobu odůvodnila tím, že v insolvenčním řízení žalované přihlásila celkem tři pohledávky. Pohledávka P-2/1 v celkové výši 266 825 Kč (181 500 Kč jistina, 27 340 Kč zákonný úrok z prodlení a 57 985 Kč náklady soudního řízení) byla přihlášena z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 12. března 2015, kterou žalobkyně uzavřela s Ladislavem Novákem (dále též smlouva o zápůjčce ) a na ní navazující smlouvy o ručení, kterou uzavřela žalobkyně se žalovanou dne 12. března 2015 (dále též smlouva o ručení ). Pohledávka P-2/1 byla nesprávně přihlášena jako vykonatelná pouze pro částku 181 500 Kč, přestože se vykonatelnost vztahuje na celou její výši, a to s odkazem na rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 12. ledna 2017, č. j. 7 C 247/2016-38, který nabyl právní moci 15. března 2017 a vykonatelnosti 19. března 2017. Pohledávka P-2/2 ve výši 218 707,50 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z částky 181 500 Kč za období od 12. září 2015 do 9. května 2016) byla přihlášena z titulu smlouvy o zápůjčce a smlouvy o ručení. Pohledávka P- 2/2 byla přihlášena jako vykonatelná, a to s odkazem na shora citovaný rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 12. ledna 2017, č. j. 7 C 247/2016-38. Pohledávka P-2/3 ve výši 402 022,50 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z částky 181 500 Kč za období od 10. května 2016 do 26. července 2017) byla přihlášena z titulu smlouvy o zápůjčce a smlouvy o ručení. Dopisem ze dne 21. září 2017, který byl žalobkyni doručen dne 22. září 2017, byla žalobkyně insolvenčním správcem žalované vyrozuměna o popření části nevykonatelné pohledávky P-2 žalovanou co do pravosti, a to dílčí pohledávky P-2/1 a P-2/3 v souhrnné výši 487 347,50 Kč, přičemž popěrným důvodem pro popření dílčí pohledávky P-1/1 byla nepřiměřená výše zákonného úroku a nákladů soudního řízení, dílčí pohledávka P-2/3 podle žalované nevznikla, tedy neexistuje. Zároveň byla žalobkyně insolvenčním správcem poučena o možnosti uplatnění svého práva k žalovanou popřené pohledávce žalobou na určení u insolvenčního soudu. Žalobkyně nesouhlasila s důvody popření přihlášených pohledávek. K žalovanou popřené pohledávce P-1/1 žalobkyně uvedla, že uzavřela dne 12. března 2015 (na smlouvě nesprávně uvedeno datum 12. března 2014, ale podle data ověřovací doložky pro legalizaci je zřejmé, že datum podpisu smlouvy byl dne 12. března 2015) s Ladislavem Novákem smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 181 500 Kč, za podmínek uvedených ve smlouvě. Finanční prostředky žalobkyně předala Ladislavu Novákovi v hotovosti při podpisu smlouvy, což pan Novák potvrdil svým podpisem pod smlouvou. Splatnost půjčky byla smluvními stranami sjednána nejpozději do dne 11. září 2015 s tím, že pro případ prodlení s úhradou dlužné částky byla účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Společně se smlouvou o zápůjčce uzavřela žalobkyně dne 12. března 2015 (na smlouvě opět nesprávně uvedeno datum 12. března 2014, ale dle data ověřovací doložky pro legalizaci je zřejmé, že datum podpisu smlouvy byl dne 12. března 2015) se žalovanou smlouvu o ručení, ve které se žalovaná zavázala, že pohledávku žalobkyně za Ladislavem Novákem ze smlouvy o zápůjčce uspokojí, a to včetně smluvní pokuty, v případě, že tuto pohledávku pan Novák nesplní, ačkoliv k tomu bude žalobkyní písemně vyzván. Vzhledem k tomu, že pan Novák ani žalovaná pohledávku žalobkyně neuhradili, přestože je k tomu písemně vyzvala, podala žalobkyně dne 9. května 2016 k Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou žalobu, kterou uplatňovala po panu Novákovi a žalované částku 181 500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 181 500 Kč od 12. září 2015 do zaplacení a společně se smluvní pokutou ve výši 0,5 % denně z částky 181 500 Kč od 12. září 2015 do 9. května 2016 (celkem 218 707,50 Kč). Okresní soud

Shodu s prvopisem stvrzuje Petra Klejnová. (KSHK 35 INS 13416/2017) v Rychnově nad Kněžnou vydal dne 12. ledna 2017 rozsudek č. j. 7 C 247/2016-38, kterým panu Novákovi a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 400 207,50 Kč s 8,05% úrokem z prodlení z částky 181 500 Kč od 12. září 2015 do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení ve výši 57 985 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého. Žalovaná při přezkumném jednání popřela přihlášenou pohledávku žalobkyně P-2/1, a to v části přihlášeného zákonného úroku z prodlení a přiznaných nákladů shora uvedeného soudního řízení, kdy popěrným důvodem měla být nepřiměřená výše zákonného úroku z prodlení a nákladů soudního řízení. Žalobkyně uvedla, že nesprávně přihlásila příslušenství k pohledávce P-2/1 jako nevykonatelné, přestože byl tento její nárok pravomocně přiznán citovaným rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. Žalobkyně zároveň tvrdila, že jí uplatněný nárok v přihlášce pohledávek je zcela po právu, když výše zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a za období od 12. září 2015, tj. prvního dne prodlení s úhradou zápůjčky, do dne 26. července 2017 do úpadku žalované, činí 27 340 Kč. Stejně tak náklady soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ve výši 57 985 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 16 009 Kč, odměny advokáta a náhrady hotových výdajů k pěti úkonům právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného návrhu na zahájení řízení, účast na jednání před soudem po 9 940 Kč, společně s paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč; dvakrát jednoduchá výzva k plnění po 4 970 Kč, společně s paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč) a náhrady za promeškaný čas v podobě čtyř započatých půlhodin za čas strávený cestou do místa jednání soudu v jednotlivé výši 100 Kč podle § 7, § 13 a § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a cestovného za cestu motorovým vozidlem tov. zn. Ford Mondeo z Chrudimi do Rychnova nad Kněžnou a zpět ve výši 616 Kč. Rovněž tyto náklady byly žalobkyni přiznány pravomocným rozhodnutím okresního soudu. Ve věci pohledávky P-2/1 tak žalobkyně dotvrdila vykonatelnost, což je i v této fázi řízení možné, proto břemeno tvrzení a důkazní přechází na žalovanou. Tato si musela být této skutečnosti zcela jistě vědoma, neboť rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou byl žalované doručen a byl rovněž přílohou přihlášky pohledávek žalobkyně. Ve věci samé pak žalobkyně poukázala na skutečnost, že žalovaná popřela pohledávku P-2/1 co do pravosti, a nikoliv co do výše. I kdyby však žalovaná měla vůli popřít pohledávku co do výše, její popření nemůže být účinné, neboť netvrdila správnou výši zákonného úroku z prodlení a výše náhrady nákladů řízení před Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou. K žalovanou popřené pohledávce P-2/3 žalobkyně, kromě již shora uvedeného, uvedla, že jí na její vykonatelnou pohledávku neuhradil pan Novák ani žalovaná ničeho. Žalobkyně proto předžalobní upomínkou ze dne 3. srpna 2017 vyzvala pana Nováka k úhradě smluvní pokuty vyplývající ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce, tj. ke smluvní pokutě ve výši 0,5 % denně z částky 181 500 Kč za období od 10. května 2016 do 26. července 2017 v celkové výši 402 022,50 Kč. Pan Novák však na upomínku nereagoval a smluvní pokutu žalobkyni neuhradil. S odkazem na smlouvu o ručení, ve které se žalovaná žalobkyni zavázala, že uspokojí její pohledávku za panem Novákem ze smlouvy o zápůjčce, a to včetně smluvní pokuty, v případě, že tuto pohledávku pan Novák neuhradí, ačkoliv k tomu bude žalobkyní písemně vyzván, přihlásila žalobkyně tuto svoji pohledávku do insolvenčního řízení žalované, jako pohledávku P-2/3. Žalovaná při přezkumném jednání popřela přihlášenou pohledávku žalobkyně P-2/3 s tím, že pohledávka nevznikla, tedy neexistuje. I tuto pohledávku popřela žalovaná co do pravosti, a nikoliv co do výše. Povinností žalobkyně je tak třeba prokázat, že nárok na zaplacení smluvní pokuty vznikl. S ohledem na shora uvedené měla žalobkyně za to, že existenci popřené pohledávky P-2/3 jednoznačně prokázala, a to předložením smlouvy o zápůjčce a smlouvy o ručení, jejichž existence a pravost byla navíc zjištěna pravomocným rozhodnutím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, předžalobní upomínkou ze dne 3. srpna 2017, kterou vyzvala pana Nováka k úhradě smluvní pokuty a splnila tak podmínku uvedenou ve smlouvě o ručení, neboť zajišťovaná pohledávka nebyla řádně a včas zaplacena,

Shodu s prvopisem stvrzuje Petra Klejnová. (KSHK 35 INS 13416/2017) a proto vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty tak, jak jej přihlásila ve své přihlášce. Pohledávka P-2/3 žalobkyně za žalovanou existuje a podle žalobkyně byla přihlášena zcela po právu. Žalobkyně nad rámec uvedeného uvedla, že sama žalovaná v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení ze dne 23. června 2017 v seznamu svých závazků ke dni 9. června 2017 uvedla a uznala závazek vůči žalobkyni ve výši 585 000 Kč. Zároveň svým podpisem potvrdila, že údaje uvedené v seznamu závazků jsou úplné a správné. Žalovanou uznaný závazek proto musí, s ohledem na uvedené, obsahovat i nyní popírané pohledávky, neboť závazek z jiného právního důvodu, žalovaná vůči žalobkyni nemá. Žalovaná popřela z celkově žalobcem přihlášených pohledávek ve výši 887 555 Kč pohledávky ve výši 487 347,50 Kč. Rozdíl tak činí 400 207,50 Kč, přičemž z její strany byly uznány závazky ve výši 585 000 Kč. Popření pohledávky žalovanou je podle žalobkyně i z tohoto důvodu zcela nedůvodné. 2. Žalovaná uvedla, že při přezkumném jednání popřela mj. část pohledávky žalobkyně P-2/1 v celkové přihlášené výši 266 825 Kč, a to příslušenství ve výši 85 235 Kč co do pravosti. V příslušenství byl zahrnut zákonný úrok z prodlení a náklady soudního řízení. V rámci přihlášky pohledávky byla uplatněna vykonatelnost jen co do částky 181 500 Kč, což je částka, která se shoduje s jistinou. V rámci žaloby žalobkyně dotvrdila a doplnila vykonatelnost i pro popřené příslušenství, když uvedla, že došlo k chybě při vyplňování formuláře a správně měla být celá pohledávka vykonatelná. Žalovaná tedy ve vyjádření vzala zpět popření pravosti příslušenství ve výši 85 235 Kč a tuto pohledávku tak zcela uznala. Žalovaná ale zároveň požádala soud o nezahrnování této částky do hodnocení úspěchu ve sporu, neboť to byla žalobkyně, která vznik sporu v této části spoluzavinila, když neuplatnila již v přihlášce vykonatelnost příslušenství a stanovila tak svou aktivní legitimaci k podání žaloby. Pokud by byla správně uplatněna vykonatelnost i pro příslušenství, obrátila by se žalovaná dříve s radou o právní pomoc na advokáta, který by jí jistě žalobu na určení popření této části pohledávky neporadil, neboť se jedná o pravomocně přisouzenou pohledávku. Pak by pro tuto část pohledávky nebyl veden ani incidenční spor a pohledávka by byla zjištěna. Ohledně popřené pohledávky P-2/3 žalovaná uvedla, že při přezkumném jednání popřela mj. i pravost pohledávky P-2/3 v celkové přihlášené výši 402 022,50 Kč, která se skládá ze smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z dlužné částky 181 500 Kč za období od 10. května 2016 do 26. července 2017. Důvodem popření pravosti pohledávky bylo, že pohledávka nevznikla. Žalovaná uvedla, že bylo její vůlí popřít i výši předmětné pohledávky, když v této části pochybil insolvenční správce, který označil, že pohledávku popírá pouze do pravosti, nikoliv i do výše. V této části žalovaná setrvala na svém popření a nárok uplatněný žalobou v této části neuznala, když k tomu dále odkázala na tvrzení žalobkyně ohledně předžalobní výzvy ze strany žalobkyně vůči panu Novákovi, který však na tuto výzvu nereagoval a ohledně následného ručení žalované. Ta nepopřela, že podepsala smlouvu o ručení, ve které bylo v části II. stanoveno, že uspokojí pohledávku žalobkyně za panem Novákem ze smlouvy o zápůjčce, a to včetně smluvní pokuty, v případě, že tuto pohledávku pan Novák neuhradí, ačkoliv k tomu bude žalobkyní písemně vyzván. Povinnost žalované tak vznikla až neuhrazením smluvní pokuty ze strany Ladislava Nováka k výzvě žalobkyně. Ta tvrdila a doložila soudu, že Ladislava Nováka vyzvala k uhrazení smluvní pokuty ve výši 402 022,50 Kč výzvou ze dne 3. srpna 2017 s tím, že má smluvní pokutu uhradit do 10. srpna 2017. Tato výzva byla podle podacího lístku zaslána panu Novákovi dne 4. srpna 2017. Nárok na uhrazení smluvní pokuty (pomine-li žalovaná výši smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy) vznikl žalobkyni za žalovanou teprve po marném uplynutí lhůty k plnění panu Ladislavu Novákovi, tj. dne 11. srpna 2017. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. července 2017, č. j. KSHK 35 INS 13416/2017-A-6, byl mj. výrokem I. zjištěn úpadek žalované. Toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 26. července 2017 v 10:10 hod. Žalovaná dále odkázala na § 170 písm. e) insolvenčního zákona s tím, že právo na uplatnění pohledávky P-2/3, tedy smluvní pokuty ve výši 402 022,50 Kč za žalovanou, vzniklo v souladu se smlouvou o ručení až neplněním smluvní pokuty ze strany Ladislava Nováka na písemnou výzvu. Ladislav Novák byl vyzván k plnění výzvou odeslanou dne 4. srpna 2017, tj. až po úpadku žalované. Právo

Shodu s prvopisem stvrzuje Petra Klejnová. (KSHK 35 INS 13416/2017) na uplatnění pohledávky P-2/3 za žalovanou tak vzniklo až dne 11. srpna 2017, tj. po rozhodnutí o úpadku žalované. S ohledem na § 170 písm. e) insolvenčního zákona tedy je podle žalované tato pohledávka zcela vyloučena z uspokojení v rámci jejího insolvenčního řízení. 3. Soud provedl ve věci dokazování, provedené důkazy zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 12. března 2015 soud zjistil, že žalobkyně (zapůjčitelka) přenechala vydlužiteli Ladislavu Novákovi částku 181 500 Kč, ten se zavázal poskytnuté prostředky (se sjednanou odměnou), celkem 213 000 Kč, žalobkyni vrátit nejpozději do 11. září 2015. Pro případ prodlení vydlužitele s plněním dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. 5. Ze smlouvy o ručení ze dne 12. března 2015 soud zjistil, že žalovaná vůči žalobkyni prohlásila, že ji jako věřitelku (zapůjčitelku) uspokojí, jestliže by Ladislav Novák dluh ze smlouvy o zápůjčce včetně smluvní pokuty nesplnil, ač jej k tomu žalobkyně v písemné formě vyzvala. Dále bylo ujednáno, že výzvy vydlužiteli by nebylo třeba, nemohla-li by ji žalobkyně uskutečnit nebo by bylo nepochybné, že vydlužitel dluh nesplní. Žalobkyně prohlášení žalované přijala a zavázala se, že se na ni jako na ručitelku obrátí teprve ve chvíli, kdy by vydlužitel Ladislav Novák v přiměřené lhůtě dobrovolně nesplnil svůj dluh vyplývající ze smlouvy o zápůjčce. 6. Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 12. ledna 2017, č. j. 7 C 247/2016-38, který nabyl právní moci dne 15. března 2017 a vykonatelnosti dne 19. března 2017, byla ve věci žalobkyně proti Ladislavu Novákovi a žalované uložena žalovaným (Ladislav Novák a žalovaná) povinnost zaplatit žalobkyni částku 400 207,50 Kč s 8,05% úrokem z prodlení z částky 181 500 Kč od 12. září 2015 do zaplacení a dále náklady řízení ve výši 57 985 Kč s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého. Částka 400 207,50 Kč se skládala z jistiny 181 500 Kč a kapitalizované smluvní pokuty od 12. září 2015 do 9. května 2016 (podání žaloby) ve výši 218 707,50 Kč (181.500+218.707,50=400.207,50). 7. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 28. dubna 2017, sp. zn. 164 EX 1720/17, soud zjistil, že ve věci oprávněné žalobkyně proti povinným Ladislavu Novákovi a žalované byla zahájena exekuce k vymožení pohledávky žalobkyně v celkové výši 585 562,72 Kč (jistina, včetně smluvní pokuty, úrok z prodlení, nákladů řízení a exekuce) na základě rozsudku citovaného v odstavci 6. rozsudku. Ze spisového přehledu exekuce, vedené soudním exekutorem Mgr. Janem Svobodou pod sp. zn. 164 EX 1720/17, soud zjistil, že v průběhu tohoto exekučního řízení v období od 11. dubna 2017 do 30. listopadu 2017 nebylo ničeho vymoženo. 8. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 21. června 2017, sp. zn. 164 EX 2405/17, soud zjistil, že ve věci oprávněné Petry Seidlové proti povinnému Ladislavu Novákovi byla zahájena exekuce k vymožení pohledávky Petry Seidlové v celkové výši 132 335,46 Kč na základě platebního rozkazu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 27. dubna 2017, 4 C 15/2017-32. Ze spisového přehledu exekuce, vedené soudním exekutorem Mgr. Janem Svobodou pod sp. zn. 164 EX 2405/17, soud zjistil, že v průběhu tohoto exekučního řízení v období od 6. června 2017 do 30. listopadu 2017 nebylo ničeho vymoženo. 9. Z (předžalobní) upomínky ze dne 3. srpna 2017 a podacího lístku ze dne 4. srpna 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala vydlužitele Ladislava Nováka k zaplacení dlužné částky 402 022,50 Kč, a to ve lhůtě do 10. srpna 2017. Upomínku mu zaslala poštou dne 4. srpna 2017. 10.Žalovaná dne 26. června 2017 podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V seznamu závazků uvedla mj. závazek vůči žalobkyni ve výši 585 000 Kč s tím, že jej uznává. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. července 2017, č. j. KSHK 35 INS 13416/2017-A-6, byl zjištěn úpadek dlužnice-žalované. Insolvenční správkyní byla ustanovena Burián & Penka, insolvence, v. o. s., IČO: 29352037, (nyní) Středova 94/1, 602 00 Brno. Přihláškou ze dne 11. srpna 2017, která je evidována jako P-2, žalobkyně přihlásila

Shodu s prvopisem stvrzuje Petra Klejnová. (KSHK 35 INS 13416/2017) pod P-2/1 jako zčásti vykonatelnou pohledávku za žalovanou ve výši celkem 266 825 Kč, z toho byla uvedena pohledávka (jistina) ve výši 181 500 Kč jako vykonatelná a pohledávka (zákonný úrok z prodlení a náklady řízení) ve výši 85 325 Kč jako nevykonatelná. Pod P-2/3 žalobkyně přihlásila nevykonatelnou pohledávku za žalovanou ve výši 402 022,50 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně od 10. května 2016 do 26. července 2017). Ve zprávě o přezkumu ze dne 17. září 2017 insolvenční správkyně informovala o tom, že žalovaná uvedené pohledávky, tedy část pohledávky P-2/1 (co do 85 325 Kč) a pohledávku P-2/3 popřela co do pravosti. Vyrozuměním ze dne 21. září 2017 insolvenční správkyně vyrozuměla žalobkyni o popření těchto pohledávek, včetně uvedení důvodu, a poučila ji o možnosti podání incidenční žaloby. Po vyrozumění o popření pohledávky žalobkyně podala (včas) žalobu podle § 198 insolvenčního zákona. Usnesením zdejšího soudu ze dne 26. října 2017, č. j. KSHK 35 INS 13416/2016-B-4, byla zpráva o přezkumu schválena a oddlužení žalované bylo schváleno plněním splátkového kalendáře. 11.Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně: 12.Podle § 198 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a); tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 nebo § 410 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199. 13.Podle § 170 písm. e) insolvenčního zákona se v insolvenčním řízení neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak, mj. smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku. 14.Podle § 2018 občanského zákoníku kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 odst. 1 věta před středníkem občanského zákoníku ručení předpokládá platný dluh dlužníka. Podle § 2021 odst. 1 občanského zákoníku má věřitel právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. 15.Podle § 2048 věta první občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 16.Podle § 153a odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 17.V bodu 2. komentáře ASPI k § 2021 občanského zákoníku je uvedeno, že První podmínkou je, že věřitel ke splnění dluhu dlužníka písemně vyzval. Subsidiarita ručitelského závazku se projevuje i v tom, že předpokladem vzniku ručitelovy povinnosti splnit závazek je výzva učiněná dlužníkovi. Právě s ohledem

Shodu s prvopisem stvrzuje Petra Klejnová. (KSHK 35 INS 13416/2017) na subsidiaritu ručitelského závazku musí věřitel o splnění žádat nejprve přímo dlužníka, takže ručitelova povinnost je podmíněna tím, že dlužník dluh nesplnil, ačkoli k tomu byl písemně vyzván. Postačí, aby věřitel dlužníka ke splnění vyzval, není třeba, aby podával žalobu. Aby byla výzva způsobilá přivodit předpokládané účinky (povinnost ručitele splnit dluh), musí být písemná. Za písemnou výzvu se přitom vždy považuje i žaloba, kterou věřitel proti dlužníkovi podal. . 18.V části žaloby, v níž se žalobkyně domáhala určení, že její dílčí pohledávka P-2/1 v insolvenčním řízení žalované je v popřené části příslušenství ve výši 85 325 Kč po právu, soud přihlédl k tomu, že žalovaná v průběhu incidenčního řízení vzala popěrný úkon zpět a pohledávku žalobkyně v popřené výši 85 325 Kč uznala. Byly tak splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro postup soudu ve smyslu § 153a o. s. ř. a soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl v této části věci rozsudkem pro uznání. 19.V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně (zapůjčitelka) smlouvou o zápůjčce ze dne 12. března 2015 ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku přenechala vydlužiteli Ladislavu Novákovi zápůjčku ve výši 181 500 Kč, pro případ prodlení vydlužitele s plněním dluhu byla sjednána smluvní pokuta (§ 2048 a násl. občanského zákoníku) ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná ve smlouvě o ručení ze dne 12. března 2015 ve smyslu § 2018 a násl. občanského zákoníku vůči žalobkyni prohlásila, že ji jako věřitelku (zapůjčitelku) uspokojí, jestliže by Ladislav Novák dluh ze smlouvy o zápůjčce včetně smluvní pokuty nesplnil, ač jej k tomu žalobkyně v písemné formě vyzvala. Dále bylo ve smlouvě o ručení ujednáno, že výzvy vydlužiteli by nebylo třeba, nemohla-li by ji žalobkyně uskutečnit nebo by bylo nepochybné, že vydlužitel dluh nesplní. Žalobkyně prohlášení žalované přijala a zavázala se, že se na ni jako na ručitelku obrátí teprve ve chvíli, kdy by vydlužitel Ladislav Novák v přiměřené lhůtě dobrovolně nesplnil svůj dluh vyplývající ze smlouvy o zápůjčce. Dále byla prokázána vykonatelnost dílčí pohledávky P-2/1 s tím, že smluvní pokuta, která byla předmětem řízení před Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 7 C 247/2016, byla kapitalizována za období od 12. září 2015 do 9. května 2016. K vymožení exekučního titulu označeného v odstavci 6. tohoto rozsudku byla soudním exekutorem Mgr. Janem Svobodou exekuce tak, jak je uvedeno v odstavci 7. tohoto rozsudku. V rámci této exekuce, vedené proti povinným Ladislavu Novákovi a dlužnici-žalované, nebylo v období od 11. dubna 2017 do 30. listopadu 2017 vymoženo ničeho. Kromě této exekuce byla proti (povinnému) Ladislavu Novákovi vedena exekuce označená v odstavci 8. tohoto rozsudku, v jejímž rámci také nebylo ničeho vymoženo (od 6. června 2017 do 30. listopadu 2017). Jak bylo uvedeno v odstavci 10. tohoto rozsudku, usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. července 2017, č. j. KSHK 35 INS 13416/2017-A-6, byl zjištěn úpadek dlužnice-žalované. Žalobkyně vyzvala Ladislava Nováka k zaplacení dlužné částky 402 022,50 Kč upomínkou ze dne 3. srpna 2017, stanovila mu lhůtu do 10. srpna 2017. Žalobkyně přihlásila dne 11. srpna 2017 svou pohledávku do insolvenčního řízení. 20.Předmětem tohoto řízení, resp. sporné části žaloby týkající se výroku II. tohoto rozsudku, byla dílčí nevykonatelná pohledávka žalobkyně P-2/3 představující smluvní pokutu ve výši 402 022,50 Kč (za období od 10. května 2016 do 26. července 2017). Žalobkyně pohledávku přihlásila za dlužnicí-žalovanou jako ručitelkou ze smlouvy o ručení ze dne 12. března 2015, jejíž ujednání byla uvedena v odstavci 5. a 18. tohoto rozsudku. Soud považuje smlouvu o ručení ve smyslu § 2018 a násl. občanského zákoníku za platnou, jakož považuje za platný i dluh dlužníka (§ 2019 odst. 1 věta před středníkem občanského zákoníku). Žalovaná se ve smlouvě o ručení ve smyslu § 2018 občanského zákoníku zavázala uspokojit žalobkyni v případě, že by Ladislav Novák svůj dluh nesplnil, a to ani po písemné výzvě (za stanovených podmínek možné absence výzvy ve smyslu § 2021 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku). Žalobkyně se však ve smlouvě o ručení zavázala, že se na žalovanou jako na ručitelku obrátí teprve ve chvíli, kdy by vydlužitel Ladislav Novák v přiměřené lhůtě dobrovolně nesplnil svůj dluh vyplývající ze smlouvy o zápůjčce.

Shodu s prvopisem stvrzuje Petra Klejnová. (KSHK 35 INS 13416/2017) 21.Ručitelský závazek je závazkem subsidiárním, tedy předpokladem vzniku povinnosti ručitele je výzva učiněná dlužníkovi (komentář ASPI k § 2021 občanského zákoníku, viz citace uvedená v odstavci 17. tohoto rozsudku). Teprve poté, co byl dlužník (vydlužitel) věřitelem vyzván k plnění, a svůj dluh nesplní, vznikne povinnost k plnění ručiteli. Jak bylo uvedeno v odstavci 7., 8. a 19. tohoto rozsudku, byla vůči vydlužiteli Ladislavu Novákovi bezvýsledně vedena exekuce, což žalobkyně považovala za splnění podmínky ve smyslu § 2021 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku pro to, že by žalované jako ručitelce vznikla povinnost splnit závazek namísto vydlužitele. Soud má však za to, že pokud by mělo dojít ke splnění této podmínky, musela by se žalobkyně, podle ujednání ve smlouvě, na žalovanou obrátit , tzn. minimálně jí oznámit, z jakých důvodů dospěla k závěru, že je nepochybné, že dlužník (vydlužitel) dluh nesplní a namísto něj ji ke splnění její ručitelské povinnosti vyzvat. To však žalobkyně vůči žalované zjevně neučinila, výzvu ze dne 3. srpna 2017 zaslala pouze vydlužiteli. Žalobkyně tedy nejen, že žalovanou ke splnění její ručitelské povinnosti nevyzvala, avšak zároveň výzvu vydlužiteli Ladislavu Novákovi zaslala (4. srpna 2017) až poté, co byl zjištěn úpadek dlužnice-žalované (26. července 2017). Vzhledem k tomu, že by tedy marným uplynutím žalobkyní stanovené lhůty vydlužiteli, tedy dnem 10. srpna 2017, teprve vznikla povinnost žalované jako ručitelky zaplatit namísto vydlužitele smluvní pokutu ve výši 402 022,50 Kč, avšak bylo to již po zjištění jejího úpadku, vztahuje se na takto vzniklou povinnost spočívající ve smluvní pokutě § 170 písm. e) insolvenčního zákona, neboť se v insolvenčním řízení neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku smluvní pokuty, jestliže právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku. 22.V části žaloby, v níž se žalobkyně domáhala určení, že její dílčí pohledávka P-2/3 v insolvenčním řízení žalované je v popřené výši 402 022,50 Kč po právu, soud uvedených důvodů (odstavec 19. až 21. tohoto rozsudku) dospěl k závěru, že popření učiněné žalovanou bylo po právu a naopak žaloba v této části nebyla důvodná, a proto ji v této části výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. 23.O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle § 7 insolvenčního zákona ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Soud tedy přiznal ve věci zčásti úspěšné žalované, která měla úspěch ve věci co do 82,5 % vůči žalobkyni, která měla úspěch ve věci pouze co do 17,5 %, náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v celkové částce 12 342 Kč. Soud navíc zčásti přihlédl i k tomu, že přihláška nebyla ohledně dílčí pohledávky P-2/1 správně vyplněna co do vykonatelnosti. Částka 12 342 Kč je tvořena odměnou za zastupování advokátem podle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 9 300 Kč (3 úkony po 3 100 Kč), paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu a účast na jednání před soudem dne 1. února 2018) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč, včetně 21% DPH, celkem 12 342 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné a lze je podat k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové. Odvolání lze podat do 15 dnů ode dne, kdy byl rozsudek doručen zvlášť účastnici řízení, resp. jejímu zástupci. Proti výroku tohoto rozsudku pro uznání (výrok I.) jsou podle § 205b o. s. ř. (§ 7 insolvenčního zákona) odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. (tj., že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce či přísedící nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže by místo samosoudce rozhodoval senát) a dále skutečnosti a důkazy, jimiž má být

Shodu s prvopisem stvrzuje Petra Klejnová. (KSHK 35 INS 13416/2017) prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání podle § 153a o. s. ř. Nesplní-li povinná dobrovolně to, co jí ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuci.

Hradec Králové 1. února 2018

Mgr. Daniela Kadlečková soudkyně

Shodu s prvopisem stvrzuje Petra Klejnová.