35 ICm 3902/2014
Číslo jednací: 35 ICm 3902/2014-30 ( KSHK 35 INS 13825/2013 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Danielou Kadlečkovou ve věci žalobce Mgr. Ing. Dalibora Jandury, insolvenčního správce dlužnice Danuše Lakatošové, nar. 8. září 1954, bytem v Červeněvsi 14, Smidary, se sídlem správce v Hradci Králové, Dlouhá 103, zastoupeného Mgr. Davidem Zdeňkem, advokátem, se sídlem tamtéž, proti žalovanému Mgr. Ing. Josefu Cingrošovi, soudnímu exekutorovi, IČ: 63386461, se sídlem v Brně, Bohunická 728, o pořadí pohledávky ve výši 7.865,00 Kč,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalovaného, přihlášená do insolvenčního řízení dlužnice, vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 35 INS 13825/2013, evidovaná pod P-14, je pohledávkou nezajištěnou.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 10.200,00 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Davida Zdeňka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové soudní poplatek ve výši 5.000,00 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11. listopadu 2014 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že pohledávka žalovaného je pohledávkou nezajištěnou. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný jako věřitel uplatnil v insolvenčním řízení dlužnice Danuše Lakatošové přihláškou ze dne 10. června 2014, která je vedena pod č. P-14, pohledávku ve výši 7.865,00 Kč uplatněnou na základě usnesení Okresního soudu v Hradci Králové o nařízení exekuce ze dne 16. listopadu 2011, č. j. 32 EXE 4037/2011-21. Pohledávku žalovaný uplatnil jako zajištěnou s odkazem na exekuční příkaz soudního exekutora Mgr. Ing. Josefa Cingroše k provedení exekuce zřízení exekutorského zástavního práva ze dne 12. prosince 2011, č. j. 009 EX 2152/11-9. Ze zřízení exekutorského zástavního práva pro vymožení pohledávky oprávněného podle žalobce nevyplývá, že by se zajištění vztahovalo i k pohledávce exekutora, a jiný zajišťovací titul nebyl žalovaným doložen. Podle žalobce s sebou nese exekutorské zástavní právo toliko vznik zajištění pro oprávněného. Žalobce byl toho názoru, že ze skutečností, které byly doloženy v rámci přihlášky pohledávky pod P-14 nevyplývá, že by žalovaný měl za dlužnicí zajištěnou pohledávku.

Žalovaný uvedl, že k vymožení povinnosti povinného zaplatit oprávněnému pohledávku, náklady oprávněného v exekučním řízení a soudnímu exekutorovi náklady exekuce bylo zřízeno exekučním příkazem č. j. 009 EX 2152/11-9 zástavní právo na nemovitostech ve vlastnictví povinné. Předmětný exekuční příkaz byl zřízen v souladu s § 69a exekučního řádu. Žalovaný zásadně nesouhlasil se stanoviskem žalobce, že ze zřízení exekutorského zástavního práva nevyplývá, že by se zajištění vztahovalo i k pohledávce exekutora, jelikož toto vyplývá přímo ze zákona, je-li tato skutečnost uvedená v exekučním příkaze. V předmětném příkaze bylo uvedeno, že se vztahuje i na náklady exekuce, přičemž tyto byly určeny příkazem k úhradě nákladů exekuce č. j. 009 EX 2152/11-55, který byl rovněž přílohou přihlášky a zároveň byl doplněn dodatečně i o doložku prokazující nabytí právní moci. Je tedy nepochybné, že pohledávka žalovaného z titulu pravomocného příkazu k úhradě nákladů exekuce je zajištěná exekutorským zástavním právem na základě exekučního příkazu. Exekutorské zástavní právo, zavedené novelou exekučního řádu, účinnou od 1. ledna 2009, jest zajišťovacím institutem, který umožňuje zajistit pro pohledávku věřitele lepší postavení v případě uspokojení z prodeje. Exekutorské zástavní právo je oprávněn zřídit ve prospěch oprávněného na nemovitostech povinného exekutor k zajištění uspokojení pohledávky oprávněného, jejího příslušenství, náklady oprávněného a náklady exekuce. Je alternativou k vedení exekuce prodejem nemovitostí, která je podmíněna účelností ve vztahu k vymáhané pohledávce. Právní úprava tohoto zajišťovacího institutu je obdobná jako v případě zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem. Příkazem k úhradě nákladů exekuce soudní exekutor určuje konkrétní výši a jednotlivé složky nákladů exekuce, aniž by stanovil způsob, kterým budou vymoženy, neboť toto je stanoveno exekučním příkazem, kterým se příkaz k úhradě nákladů exekuce vykonává. Exekuční příkaz ze dne 12. prosince 2011, č. j. 009 EX 2152/11-9, obsahoval výrok I., podle něhož se daný příkaz vztahuje mj. i na vymožení povinnosti povinného uhradit oprávněnému náklady oprávněného a povinnosti povinného uhradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce, jejichž výše je stanovena v příkazu k úhradě nákladů exekuce. Exekuční příkaz k úhradě nákladů řízení č. j. 009 EX 2152/11-55 poté již jen stanovil konkrétní náklady exekuce, pro které se vztahuje exekuční příkaz, resp. zřízení exekutorského zástavního práva. K úplnému posouzení skutkového stavu věci považoval žalovaný za nutné sdělit, že novelou § 69a odst. 1 exekučního řádu zavedenou po 1. lednu 2013, je-li to účelné, může exekutor na nemovitých věcech povinného zřídit k zajištění vymáhané pohledávky a nákladů oprávněného exekutorské zástavní právo. Z přechodných ustanovení čl. IV bodu 1 zákona č. 396/2012 Sb. plyne, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 33e, 44b, 46, § 49 odst. 1 písm. h), § 55c odst. 3, § 66 odst. 4 a § 69a zákona č. 120/2001 Sb., které se použijí ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle názoru žalobce však retroaktivní procesní právní úprava nemůže vést k zániku (či změně rozsahu) hmotného (zástavního) práva vzniklého dne 12. prosince 2011, jelikož takový výklad by byl protiústavní.

Soud provedl ve věci dokazování, provedené důkazy zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

Z exekučního příkazu k provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva ze dne 12. prosince 2011, č. j. 009 EX 2152/11-9, soud zjistil, že tímto příkazem bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem povinné-dlužnice v katastrálním území Červeněves, a to podle vykonatelného rozhodčího nálezu Mgr. Martina Charváta ze dne 15. července 2011, č. j. M 1886/2011-Cha, a na základě usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. listopadu 2011, č. j. 32 EXE 4037/2011-21, k vymožení povinnosti povinné-dlužnice ve prospěch oprávněného MULTIRENT, a. s. Zástavní právo bylo zřízeno ohledně pohledávky oprávněného, včetně příslušenství (úroku z prodlení), smluvní pokuty, nákladů soudního řízení a nákladů soudního exekutora, jejichž výše byla stanovena v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 12. prosince 2011 ve výši 11.304,00 Kč.

Z příkazu k úhradě nákladů exekuce (částečného) soudního exekutora Mgr. Ing. Josefa Cingroše ze dne 25. července 2014, č. j. 009 EX 2152/11-55, soud zjistil, že tímto příkazem byly mj. určeny náklady exekuce, a to částkou 9.605,00 Kč.

Z přihlášky pohledávky žalovaného, která je vedena v insolvenčním řízení dlužnice Danuše Lakatošové u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 35 INS 13825/2013-P-14, soud zjistil, že žalovaný přihlásil v insolvenčním řízení dlužnice pohledávku ve výši 7.865,00 Kč, a to jako pohledávku vykonatelnou a zajištěnou v plné výši. Důvodem zajištění byl uveden exekuční příkaz k provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva ze dne 12. prosince 2011, č. j. 009 EX 2152/11-9.

Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně:

Podle § 199 insolvenčního zákona insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Podle § 69a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále jen exekučního řádu ), je-li to účelné pro provedení exekuce, může exekutor na nemovitostech povinného zřídit exekutorské zástavní právo. Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech. Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující den, kdy byl příslušnému katastrálnímu úřadu doručen exekuční příkaz; došlo-li několik exekučních příkazů ve stejný den, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva.

V řízení bylo prokázáno, že exekučním příkazem soudního exekutora Mgr. Ing. Josefa Cingroše k provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva ze dne 12. prosince 2011, č. j. 009 EX 2152/11-9, bylo ve smyslu § 69a exekučního řádu zřízeno exekutorské zástavní právo, které se vzhledem k nákladům soudního exekutora týkalo nákladů ve výši 11.304,00 Kč podle příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne

12. prosince 2011. Žalovaný se však přihláškou ze dne 10. června 2014 domáhá zaplacení nákladů exekučního řízení ve výši 7.865,00 Kč podle příkazu k úhradě nákladů exekuce (částečného) soudního exekutora Mgr. Ing. Josefa Cingroše ze dne 25. července 2014, č. j. 009 EX 2152/11-55. Avšak ke vzniku exekutorského zástavního práva však došlo již exekučním příkazem k provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva ze dne 12. prosince 2011, č. j. 009 EX 2152/11-9, kdy ještě příkaz k úhradě nákladů exekuce neexistoval. Navíc je v citovaném příkazu označeno rozhodnutí o nákladech soudního exekutora ze dne 12. prosince 2011, náklady řízení byly určeny ve výši 11.304,00 Kč. Soud má za to, že se příkaz k provedení exekuce zřízení exekutorského zástavního práva (ze dne 12. prosince 2011) nemůže vzhledem k časové ose vztahovat na náklady exekučního řízení, které byly určeny až příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 25. července 2014. Náklady řízení podle tohoto rozhodnutí tak nejsou zajištěny exekutorským zástavním právem.

Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že popření pořadí pohledávky, které žalobce učinil při přezkumném jednání dne 13. října 2014, je oprávněné, a proto bylo rozhodnuto tak, že podané žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tedy přiznal ve věci zcela úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v celkové částce 10.200,00 Kč. Tato částka je tvořena odměnou za zastupování advokátem podle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 9.300,00 Kč (3 úkony po 3.100,00 Kč), paušální náhradou hotových výdajů po 300,00 Kč za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu a účast na jednání před soudem dne 19. listopadu 2015) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900,00 Kč, celkem 10.200,00 Kč.

Žalovanému byla podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložena povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 5.000,00 Kč, neboť žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. q) citovaného zákona od soudního poplatku osvobozen. Výše poplatku je určena podle položky č. 13 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuci.

V Hradci Králové dne 26. listopadu 2015

Mgr. Daniela Kadlečková, v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Jirků