35 ICm 3391/2014
Číslo jednací: 35 ICm 3391/2014-33 (KSHK 35 INS 34591/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Danielou Kadlečkovou ve věci žalobce Beneš-insolvenční správce, v. o. s., insolvenčního správce dlužnice Lesany Pešlové, nar. 17. dubna 1965, bytem v Trutnově, M. Pujmanové 288, se sídlem správce v Kadani, Tušimice 23, zastoupeného JUDr. Ing. Helenou Horovou, LL.M., advokátkou, se sídlem v Praze 4, V Luhu 754/15, proti žalovanému Jiřímu Voralovi, nar. 11. března 1966, bytem v Pardubicích, Okrajová 307, zastoupenému JUDr. Vladimírem Krčmou, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Střelecká 437, o určení pravosti a výše vykonatelné pohledávky ve výši 180.000,00 Kč,

takto:

I. Určuje se, že popření vykonatelné pohledávky žalovaného ve výši 180.000,00 Kč, uplatněné přihláškou s pořadovým číslem 6 v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSHK 35 INS 34591/2013, učiněné žalobcem na přezkumném jednání konaném dne 8. září 2014, je po právu.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 10.850,74 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Ing. Heleny Horové, LL.M.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové soudní poplatek ve výši 5.000,00 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7. října 2014 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že pohledávka žalovaného, přihlášena v insolvenčním řízení dlužnice, byla popřena po právu. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uplatnil do insolvenčního řízení dlužnice včas pohledávku s pořadovým číslem 6 ve výši

180.000,00 Kč z titulu neuhrazeného dluhu na odebírání tiskovin. Na dlužnici měl závazek přejít po úmrtí paní Marie Pešlové v dědickém řízení. Při přezkumném jednání dne 8. září 2014 žalobce popřel předmětnou pohledávku co do pravosti a výše, jelikož žalovaný nedoložil veškeré tvrzené přílohy (důkazy) prokazující jeho pohledávku, zejména dohodu o úhradě dluhů ve splátkách sepsanou notářským zápisem, ačkoliv byl k tomu vyzván a jako přílohu ji ve své přihlášce uvedl a opřel o ni navíc vykonatelnost své pohledávky. Žalobce rovněž namítl promlčení pohledávky, neboť podle tvrzení věřitele k zastavení exekuce došlo již v roce 2005.

Žalovaný byl přesvědčen o tom, že popření jeho pohledávky není důvodné. Odkázal na znění přihlášky, kde uvedl potřebná tvrzení a na doklady, které připojil. Žalovaný byl přesvědčen o tom, že žalobce tvrzení žalovaného v přihlášce řádně nezohlednil, jinak by pohledávku uznal. Poukázal i na to, že jeho pohledávka nebyla popřena dlužnicí. Žalovaný má za to, že nedošlo k promlčení jeho pohledávky, když k jejímu uplatnění došlo před uplynutím promlčecí doby. Navíc námitka promlčení ze strany žalobce není konkrétní, žalobce neuvedl, kdy měla podle něj promlčecí doba skončit.

Soud provedl ve věci dokazování, provedené důkazy zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 35 INS 34591/2013-P-6 soud zjistil, že žalovaný dne 5. června 2014 přihlásil v insolvenčním řízení pohledávku za dlužnicí s tím, že Marie Pešlová odebírala tiskoviny od Regionální distribuce tisku, s. r. o. Po úmrtí paní Pešlové přešel závazek na dlužnici. Regionální distribuce tisku, s. r. o., postoupila svou pohledávku na žalovaného, který sepsal s dlužnicí uznání dluhu ve splátkách, a část pohledávky bylo dlužnici strženo z příjmu. Z dopisu ze dne 8. března 2006, 27. dubna 2006 a návrhu na odklad výkonu rozhodnutí ze dne 28. března 2006 soud zjistil, že dlužnice závazek vůči žalovanému uznávala.

Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně:

Podle § 199 insolvenčního zákona insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Podle § 387 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Podle § 388 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby.

Podle § 397 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

Podle § 402 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení.

Podle § 407 odst. 1 a 3 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání. Týká-li se uznání pouze části závazku, běží nová promlčecí doba ohledně této části. Plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku.

Mezi účastníky bylo nesporné, že usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. února 2006, č. j. 17 Nc 4132/2005-22, byla exekuce proti dlužnici zastavena a že již žádné další exekuční řízení proti dlužnici neproběhlo. Z povahy původního závazku vzniklého smlouvou o dodávce, odběru, prodeji a rozšiřování periodického tisku, neperiodických publikací a dalšího obchodního zboží ze dne 4. března 1999 je zřejmé, že se věc řídí obchodním zákoníkem, ve znění účinném do 31. prosince 2013.

V řízení bylo prokázáno, že žalovaný přihlásil v insolvenčním řízení pohledávku za dlužnicí Lesanou Pešlovou z titulu dlužné částky ze smlouvy o dodávce, odběru, prodeji a rozšiřování periodického tisku, neperiodických publikací a dalšího obchodního zboží ze dne 4. března 1999, kterou s právním předchůdcem žalovaného uzavřela právní předchůdkyně dlužnice Marie Pešlová. Smrtí zůstavitelky přešel závazek na dlužnici, která jej v březnu 2006 vůči původnímu věřiteli ve smyslu § 407 odst. 1 a 3 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, uznala. Exekuce proti dlužnici, která byla vedena u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 17 Nc 4132/2005, byla zastavena, další exekuce ohledně předmětné pohledávky neproběhla (§ 402 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013). Původní věřitel Regionální distribuce tisku, s. r. o., postoupil pohledávku za dlužnicí na žalovaného, který poté dne 5. června 2014 předmětnou pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice.

Promlčecí doba u předmětné pohledávky počala běžet v březnu 2006 a ve smyslu § 397 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, skončila v březnu 2010. Přihláška pohledávky (která se rovná žalobě) byla žalovaným jako věřitelem podána až dne 5. června 2014, tzn. po uplynutí promlčecí doby. Žalobce jako insolvenční správce při přezkumném jednání podle § 192 insolvenčního zákona tuto pohledávku popřel mj. z důvodu promlčení. Poté insolvenční správce podal podle § 199 insolvenčního zákona v zákonné lhůtě incidenční žalobu. Ze všech uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že popření pohledávky, které žalobce učinil při přezkumném jednání dne 8. září 2014, je oprávněné, jak bylo rozhodnuto ve výroku tohoto rozsudku.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 7 insolvenčního zákona ve spojení s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tedy přiznal ve věci zcela úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v celkové částce 10.850,74 Kč. Tato částka je tvořena odměnou za zastupování advokátem podle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 6.200,00 Kč (2 úkony po 3.100,00 Kč), paušální náhradou hotových výdajů po 300,00 Kč za 2 úkony (převzetí a příprava zastoupení a účast na jednání dne 3. srpna 2015) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1.200,00 Kč, náhradou za ztrátu času podle § 14 odst. 3 vyhlášky

č. 177/1996 Sb., ve výši 600,00 Kč (6 započatých půlhodin), cestovným podle zákoníku práce a vyhlášky č. 328/2014 Sb. za jednu cestu z Prahy do Hradce Králové a zpět (230 km, vozidlem s průměrnou spotřebou motorové nafty 8,63 l/100 km) ve výši 1.567,55 Kč, včetně 21% DPH, celkem 10.850,74 Kč.

Žalovanému byla podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložena povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 5.000,00 Kč, neboť žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. n) citovaného zákona od soudního poplatku osvobozen. Výše poplatku je určena podle položky č. 13 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. O tento výrok byl rozsudek ve smyslu § 166 o. s. ř. oproti vyhlášení doplněn.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuci.

V Hradci Králové dne 3. srpna 2015

Mgr. Daniela Kadlečková, v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková