35 ICm 2917/2014
Číslo jednací: 35 ICm 2917/2014-26 ( KSHK 35 INS 1257/2014 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Danielou Kadlečkovou ve věci žalobce AB 4 B. V., reg. č.: 34186049, se sídlem v Nizozemském království, Amsterdam, Strawinskylaan 933, zastoupeného Mgr. Ing. Jaromírem Škárou, advokátem, se sídlem v Brně, Blatného 36, proti žalovanému INKOS Hradec Králové-Turnov, v. o. s., insolvenčnímu správci dlužnice Jiřiny Černohouzové, nar. 1. srpna 1973, bytem v Chuchelně, Lhota 54, se sídlem správce v Boharyni 70, zastoupenému Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 148, o určení pravosti pohledávky ve výši 102.797,19 Kč,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že má za dlužnicí Jiřinou Černohouzovou pohledávku v celkové výši 102.797,19 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 8.228,00 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného Mgr. Jiřího Šlence.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. září 2014 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že má v insolvenčním řízení dlužnice přihlášenou pohledávku ve výši 102.797,19 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že přihlásil v rámci insolvenčního řízení dlužnice své nezajištěné a nevykonatelné pohledávky v celkové výši 102.797,19 Kč evidované pod č. P-4 a doložil výši i důvod vzniku předmětných pohledávek. Dne 20. srpna 2014 bylo žalobci doručeno vyrozumění, kterým jej žalovaný vyrozumívá, že jeho přihlášené pohledávky byly popřeny co do pravosti. Jako důvod popření žalovaný uvedl, že žalobce nedoložil nabytí konkrétní pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení od původního věřitele Home Credit, a. s., tudíž není aktivně legitimovaný k podání přihlášky ze dne 30. ledna 2014 právní předchůdce žalobce dlužnici zaslal dne 31. ledna 2014. Žalobce nesouhlasil s popřením pohledávky žalovaným, neboť měl za to, že nároky platně vznikly a byly uplatněny v insolvenčním řízení zákonným způsobem. Žalobce měl za to, že existence smlouvy o postoupení pohledávky, její obsah či platnost, není pro řízení rozhodná, pokud bylo žalovanému oznámení o postoupení pohledávky oznámeno původním věřitelem. Žalobce v této souvislosti připomněl závěry velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky, rozsudek ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, a dále nález Ústavního soudu ze dne 24. února 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08. Žalobce také odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. prosince 2009, sp. zn. 29 Cdo 1277/2007, ze kterého plyne, že aktivní legitimace věřitele je prokázána oznámením o postoupení pohledávky zaslaným původním věřitelem dlužníkovi, když neplatnost smlouvy o postoupení (tedy shodný stav, jako s jejím neprokázáním) nemá vliv na aktivní legitimaci postupníka. Podle žalobce žalovanému dle citované judikatury nesvědčí námitka nedostatku aktivní legitimace žalobce k podání přihlášky, kterou žalovaný odůvodnil nepředložením smlouvy o postoupení pohledávky, neboť dle citované judikatury žalovanému-insolvenčnímu správci stejně jako dlužníkovi nepřísluší přezkoumání platnosti smlouvy o postoupení pohledávky za předpokladu, když dlužníkovi bylo postoupení řádně oznámeno postupitelem. Dále žalobce uvedl, že samotná povinnost předložení takové smlouvy je značně ztížena tou skutečností, že předmětná smlouva existuje pouze v několika exemplářích, je vyhotovena v cizím jazyce, a nadto jde o velice rozsáhlý dokument, neboť touto smlouvou bylo postupováno velké množství pohledávek. Zároveň jsou ve smlouvě obsaženy informace spadající do obchodního tajemství postupitele i postupníka, které si ani jedna z těchto stran nepřeje zveřejňovat s ohledem na zachování tohoto tajemství. Za předpokladu, že by bylo třeba prokazovat postoupení každé jednotlivé pohledávky doložením této smlouvy, nebylo by možné takové povinnosti dostát už jen z toho titulu, že administrativní náročnost a náklady s tímto spojené by v některých případech mohly přesáhnout výši uspokojení každé jednotlivé pohledávky v insolvenčním řízení. Takový postup veřejných orgánů by nepoměrným způsobem ztížil přístup věřitele k uspokojení pohledávek v jednotlivých řízeních (ať se již jedná o řízení nalézací, exekuční nebo insolvenční.) Ve svém důsledku by takový postup znamenal odepření spravedlnosti-denegatio iustitiae. Žalobce dále poukázal na obdobná rozhodnutí, která byla vydána v právně souvisejících záležitostech, neboť s popřením přihlášených pohledávek ze strany insolvenčních správců z tohoto důvodu se již v minulosti setkal. V této souvislosti tedy odkázal např. na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. července 2013, č. j. 22 ICm 3293/2012-17 (KSOS 22 INS 14503/2012), nebo rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. srpna 2013, č. j. 156 ICm 840/2013 (KSPL 56 INS 28974/2012).

Žalovaný uvedl, že není prokázáno, že by bylo oznámení o postoupení pohledávky řádně doručeno tak, aby se dostalo do sféry vědomí dlužnice. Jak vyplynulo z dokladů předložených žalobcem, oznámení o postoupení pohledávky bylo právním předchůdcem žalobce zasíláno na odlišnou adresu, než která je uvedena jak ve smlouvě o úvěru, tak i v přihlášce pohledávky. Adresa tedy není shodná se správnou adresou dlužnice, na kterou mělo být oznámení o postoupení pohledávky správně doručováno. Ze žádných dokladů nevyplývá, že by adresa byla pravou adresou dlužnice, ani nevyplývá důvod, proč bylo doručováno dlužnici právě na adresu uvedenou v oznámení o postoupení pohledávky. Navíc žalobce nepředložil ani smlouvu o postoupení pohledávky.

Soud provedl ve věci dokazování, provedené důkazy zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 18. února 2013, č. 4302102326, soud zjistil, že Home Credit, a. s., se zavázala poskytnout dlužnici úvěr ve výši 90.000,00 Kč. Ve smlouvě je uvedena trvalá adresa dlužnice: Lhota 54, Semily, kontaktní adresa: Sokolovská 1469, Čelákovice. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. ledna 2014 a podacího archu ze dne 31. ledna 2014 soud zjistil, že Home Credit, a. s., zaslala dlužnici Jiřině Černohouzové oznámení o postoupení pohledávky na žalobce, a to na adresu: Jižní 466/37, Semily.

Z přihlášky ze dne 17. dubna 2014 soud zjistil, že žalobce přihlásil v insolvenčním řízení dlužnice Jiřiny Černohouzové pod pořadovým číslem P-4 částku celkem 102.797,19 Kč s tím, že dlužnice uzavřela dne 18. února 2013 s původním věřitelem Home Credit, a. s., IČ: 26978636, úvěrovou smlouvu č. 4302102326. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel dlužnici úvěr ve výši 90.000,00 Kč. Dlužnice se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky zaplatit sjednané v 84 splátkách po 2.114,00 Kč. Úvěr byl ke dni 29. ledna 2014 zesplatněn a dlužnice byla vyzvána k zaplacení úvěru včetně smluvní pokuty. V přihlášce bylo mj. uvedeno, že pohledávky za dlužnicí vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy byly postoupeny na žalobce s tím, že postoupení pohledávky bylo dlužnici oznámeno původním věřitelem. V přihlášce žalobce uvedl adresu dlužnice: Lhota 54, Semily.

Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně:

Podle § 198 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku.

Podle § 524 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

Podle § 526 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, je postoupení pohledávky povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

Soud má za to, že žalobce se ohledně předmětné pohledávky domáhal určení pravosti pohledávky nikoli po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce přihlásil v insolvenčním řízení dlužnice pohledávku částku celkem 102.797,19 Kč jako dlužnou částku z úvěrové smlouvy, kterou dlužnice uzavřela s Home Credit, a. s. V přihlášce žalobce uvedl, že předmětná pohledávka byla původním věřitelem ve smyslu § 524 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, postoupena na žalobce. K žalobě žalobce předložil dlužnici zasláno na adresu: Jižní 466/37, Semily, přestože ve smlouvě byla uvedena adresa: Lhota 54, Semily. Tuto adresu ostatně žalobce uvedl i v přihlášce. Žalobce však nepředložil žádný důkaz, z něhož by vyplývalo, z jakého důvodu bylo oznámení o postoupení pohledávky zasláno právě na adresu Jižní 466/37, Semily. O zaslání oznámení o postoupení pohledávky byl předložen pouze podací arch, z něhož nevyplývá, že by zásilka byla dlužnici skutečně doručena. Soud však nemá za prokázané, že se oznámení o postoupení pohledávky dostalo do sféry dispozice dlužnice, že jí tedy bylo ve smyslu § 526 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, postoupení pohledávky řádně oznámeno. Navíc se žalobce nedostavil k jednání soudu, když se z účasti u jednání omluvil, nemohl tedy ani být soudem poučen ve smyslu § 118a občanského soudního řádu. Soud se ztotožňuje s názorem žalobce, který vyplývá také z konstantní judikatury, že postačí předložení důkazů o tom, že postoupení pohledávky bylo dlužníkovi oznámeno a nemusí být zároveň zkoumána smlouva o postoupení pohledávky. Žalobce však řádně skutečnost, že dlužnici bylo postoupení pohledávky oznámeno, nedoložil, resp. nedoložil, že jí bylo oznámení řádně doručeno. Naopak z předložených důkazů vyplynulo, že oznámení bylo dlužnici zasláno na chybnou adresu-bez důkazu o řádném doručení. Soud dospěl k závěru, že nebyla prokázána aktivní legitimace žalobce k podání přihlášky, jakož i k úspěchu v předmětném incidenčním řízení. Žalobce nedoložil ani řádné oznámení o postoupení pohledávky, ostatně ani smlouvu o postoupení pohledávky či její část, ze které by postoupení předmětné pohledávky vyplývalo. Z těchto důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 7 insolvenčního zákona ve spojení s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tedy přiznal ve věci zcela úspěšnému žalovanému vůči žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v celkové částce 8.228,00 Kč. Tato částka je tvořena odměnou za zastupování advokátem podle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 6.200,00 Kč (2 úkony po 3.100,00 Kč), paušální náhradou hotových výdajů po 300,00 Kč za 2 úkony (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600,00 Kč, včetně 21% DPH, celkem 8.228,00 Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuci.

V Hradci Králové dne 26. listopadu 2015

Mgr. Daniela Kadlečková, v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Veronika Hrdličková