35 ICm 2049/2015
Číslo jednací: 35 ICm 2049/2015-34 ( KSHK 35 INS 10903/2014 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Danielou Kadlečkovou ve věci žalobce MZ Trading, s. r. o., IČ: 28776119, se sídlem v Hradci Králové, Piletická 55/36, proti žalovanému NOVA leasing, a. s., IČ: 24687332, se sídlem v Praze, Líbalova 2348/1, zastoupenému JUDr. Lubošem Kunou, advokátem, se sídlem v Praze, Táborská 65/29, o popření pohledávky ve výši 1.080.000,00 Kč přihlášeným věřitelem,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalovaného ve výši 1.080.000,00 Kč byla v insolvenčním řízení dlužníka Kobaly, s. r. o., IČ: 28808762, se sídlem v Hradci Králové, Jana Černého 376/5, vedeném Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 35 INS 10903/2014, přihlášena po právu.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 15.054,00 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného JUDr. Luboše Kuny.

Odůvodnění:

Žalobce jako věřitel dlužníka Kobaly, s. r. o., IČ: 28808762 (dále jen dlužník ), popřel v insolvenčním řízení, vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 35 INS 10903/2014, dne 3. prosince 2014 ve smyslu § 200 insolvenčního zákona pohledávku věřitele-žalovaného. Ve smyslu § 200 odst. 5 insolvenčního zákona se popření pohledávky považuje za incidenční žalobu. Žalobce své popření odůvodnil tím, že žalovaného přihláška pohledávky P-11/1 ve výši 100.000,00 Kč z titulu finančního vypořádání předčasně ukončené leasingové smlouvy č. 2130692 je bez právního důvodu, neboť k datu sepsání (a podání) výpovědi leasingovou firmou, tj. žalovaným, nebyl výpovědní důvod (uvedený v písemné výpovědi), tj. nesplácení řádných leasingových splátek dle splátkového kalendáře, případně nesplácení vyúčtovaných úroků z prodlení a smluvních pokut vůbec (tj. ani zčásti) naplněn. vypořádání předčasně ukončené leasingové smlouvy č. 2131131 je bez právního důvodu, neboť k datu sepsání (a podání) výpovědi leasingovou firmou, tj. žalovaným nebyl výpovědní důvod (uvedený v písemné výpovědi), tj. nesplácení řádných leasingových splátek podle splátkového kalendáře, případně nesplácení vyúčtovaných úroků z prodlení a smluvních pokut vůbec (tj. ani zčásti) naplněn. Pohledávka P-11/3 ve výši 600.000,00 Kč z titulu finančního vypořádání předčasně ukončené leasingové smlouvy č. 2131132 je bez právního důvodu, neboť k datu sepsání (a podání) výpovědi leasingovou firmou, tj. žalovaným nebyl výpovědní důvod (uvedený v písemné výpovědi), tj. nesplácení řádných leasingových splátek dle splátkového kalendáře, případně nesplácení vyúčtovaných úroků z prodlení a smluvních pokut vůbec (tj. ani zčásti) naplněn. Žalobce dále uvedl, že vzhledem k tomu, že výpověď každé ze shora uvedených leasingových smluv byla dlužníkovi podána bez právního důvodu, jsou proto všechny tři výpovědi leasingových smluv neplatné, a protože jsou tyto výpovědi neplatné, není ani po právu požadavek žalovaného na zaplacení finančního vypořádání, tj. přihlášené pohledávky v celkové výši 1.080.000,00 Kč z titulu finančního vypořádání předčasně ukončených tří leasingových smluv, tj. leasingových smluv č. 2130692, č. 2131131 a č. 2131132. Podle žalobce jestliže byly výpovědi všech tří leasingových smluv podány bez právního důvodu (bezdůvodně), nebyly podány ani v souladu se zákonem, ani v souladu s leasingovou smlouvou (popř. všeobecnými smluvními podmínkami finančního leasingu a sazebníku žalovaného), neboť výpovědní důvod použitý žalovaným nebyl naplněn, ke dni výpovědí neexistoval, pak žalovaný tzv. zesplatnění zůstatku leasingových splátek provedl neoprávněně, tj. též bez právního důvodu a rovněž tak neoprávněně zabavil výrobní stroje a strojní zařízení a další movité věci, jež byly předmětem leasingu, tedy je bez právního důvodu (podle žalobce nezákonně) odvezl a následně prodal, a proto je požadavek na zaplacení, uplatněný žalovaným v přihlášce do insolvenčního řízení, vedeného na majetek dlužníka z titulu finančního vypořádání všech tří jednostranně ukončených leasingových smluv (neplatnou výpovědí) neoprávněný, bez právního důvodu, neboť pohledávka z uvedeného titulu žalovanému nevznikla. Ze všech uvedených důvodů se žalobce domáhal toho, aby soud určil, že přihlášky pohledávek žalovaného vedené pod P-11/1, P-11/2 a P-11/3 v celkové výši 1.080.000,00 Kč jsou popřeny v plném rozsahu a v plné výši, a to co do pravosti.

Žalovaný uvedl, že jako věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávky v celkové výši 1.080.000,00 Kč, a to třemi dílčími pohledávkami z titulu leasingových smluv uzavřených s dlužníkem, a to dílčí pohledávku P-11/1 ve výši 100.000,00 Kč z titulu leasingové smlouvy č. 2130692, dílčí pohledávku P-11/2 ve výši 380.000,00 Kč z titulu leasingové smlouvy č. 2131131 a dílčí pohledávku P-11/3 ve výši 600.000,00 Kč z titulu leasingové smlouvy č. 2131132. Všechny dílčí pohledávky žalobce popřel jako přihlášený věřitel s jediným odůvodněním, že přihlášky pohledávek žalovaného z titulu finančního vypořádání předčasně ukončené leasingové smlouvy jsou bez právního důvodu, neboť nebyl naplněn výpovědní důvod uvedený v písemných výpovědích, a to nesplácení řádných leasingových splátek dle splátkového kalendáře, případně nesplácení vyúčtovaných úroků z prodlení a smluvních pokut . Žalobce tvrdil, že jelikož nebyl naplněn výpovědní důvod, nemohly být leasingové smlouvy ze strany žalovaného vypovězeny a žalovanému tak nemohla vzniknout pohledávka z titulu finančního vypořádání předčasně ukončených výpovědních smluv. Důvod popření pohledávek žalovaného ze strany žalobce je podle žalovaného absurdní, už proto, že žalobce nemůže vědět, zda žalovaný měl nebo neměl důvod k předčasnému ukončení leasingových smluv. Žalovaný zdůraznil, že žalobce pro svá tvrzení nenabídl žádné důkazy, které by jeho názor potvrzovaly. Žalovaný skutečně do insolvenčního řízení dlužníka přihlásil pohledávky z titulu předčasného ukončení shora uvedených ukončeny výpovědí pro neplacení sjednaných leasingových splátek. Všechny tři leasingové smlouvy byly ze strany žalovaného ukončeny předčasně a k předčasnému ukončení všech tří leasingových smluv měl žalovaný důvod. Všechny tři leasingové smlouvy byly předčasně ukončeny v souladu se všeobecnými smluvními podmínkami leasingu, které byly nedílnou součástí každé z uzavřených smluv. Ohledně leasingové smlouvy č. 2130692 žalovaný uvedl, že lze nahlédnutím do splátkového kalendáře zjistit, že leasingová splátka č. 11 byla splatná dne 1. května 2014 a zaplacena žalovanému dosud nebyla. Je jako dlužná uvedena ve finančním vypořádání leasingové smlouvy č. 2130692. Ohledně leasingové smlouvy č. 2131132 žalovaný uvedl, že lze nahlédnutím do splátkového kalendáře zjistit, že leasingová splátka č. 7 byla splatná dne 1. května 2014 a zaplacena žalovanému dosud nebyla. Je jako dlužná uvedena ve finančním vypořádání leasingové smlouvy č. 2131132. K tomu žalovaný odkázal na čl. 9.2.1. písm. a) všeobecných smluvních podmínek leasingu žalovaného má pronajímatel právo vypovědět leasingovou smlouvu v případě, je-li leasingový nájemce v prodlení se zaplacením leasingové splátky déle než 10 dnů. Totéž platí i pro splátku pojištění, úrok z prodlení a smluvní pokutu. Ohledně leasingové smlouvy č. 2131131 žalovaný uvedl, že dne 1. května 2014 byla splatná leasingová splátka č. 7, když ani tu dlužník žalovanému nezaplatil. Tuto leasingovou splátku však žalovaný neeviduje jako dlužnou, neboť na její splnění použil výnos z prodeje odebraného předmětu leasingu (dne 23. května 2014). Všechny tři leasingové smlouvy byly žalovaným vypovězeny ke dni 16. května 2014, kdy si dlužník výpovědi leasingových smluv převzal. Pro úplnost žalovaný odkázal na čl. 9.2.2. všeobecných smluvních podmínek, podle kterého má pronajímatel právo leasingovou smlouvu vypovědět i v případě, že leasingový nájemce porušuje jinou leasingovou smlouvu uzavřenou mezi pronajímatelem a leasingovým nájemcem. Žalovaný tedy mohl vypovědět všechny tři leasingové smlouvy i v případě, že dlužník byl v prodlení s placením leasingových splátek i jen u jediné z nich. Závěrem žalovaný uvedl, že předčasně ukončil výpovědí všechny tři leasingové smlouvy oprávněně, neboť ke dni doručení výpovědi dlužníkovi, tj. ke dni 16. května 2014, dlužil dlužník leasingové splátky ze všech tří leasingových smluv, a to minimálně 15 dní po splatnosti, která byla dne 1. května 2014. I kdyby dlužník žalovanému nedlužil leasingové splátky, i tak mohl žalovaný všechny leasingové smlouvy předčasně ukončit výpovědí podle čl. 9.2.3. písm. a) všeobecných smluvních podmínek, podle kterého je pronajímatel oprávněn vypovědět leasingové smlouvy i v případě, je-li vůči leasingovému nájemci zahájeno insolvenční řízení. Žalovaný tak všechny tři leasingové smlouvy ukončil po právu předčasně, a to jednak pro neplacení leasingových splátek, a dále proto, že na majetek dlužníka byl dne 18. dubna 2014 podán insolvenční návrh.

Soud provedl ve věci dokazování, provedené důkazy zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

Z leasingové smlouvy ze dne 16. července 2013, č. 2130692, soud zjistil, že žalovaný jako výlučný vlastník souboru strojů a zařízení uvedeného v příloze smlouvy poskytl předmět leasingu (pořizovací cena 1.452.000,00 Kč včetně DPH) dlužníku do finančního leasingu na 60 měsíců. Dlužník se zavázal platit žalovanému leasingové splátky řádně a včas podle splátkového kalendáře, který tvořil součást smlouvy. Dále bylo sjednáno, že smluvní vztahy stran smlouvy se řídí všeobecnými smluvními podmínkami finančního leasingu, které taktéž tvořily součást smlouvy. Ze splátkového kalendáře, který byl součástí uvedené smlouvy, soud zjistil, že leasingové splátky byly splatné ke každému 1. dni v měsíci s účinností od 1. srpna 2013 do 1. července 2015. zjistil, že žalovaný vypověděl dlužníkovi uvedenou leasingovou smlouvu, a to včetně uvedení důvodu i s označením příslušného ustanovení všeobecných smluvních podmínek. Jako důvod výpovědi smlouvy bylo uvedeno nesplácení řádných leasingových splátek podle splátkového kalendáře. Žalovaný dlužníka vyzval k bezodkladnému předání předmětu leasingu s tím, že poté vyčíslí celkovou výši dluhu. Výpověď byla dlužníkovi doručena dne 16. května 2014. Z rekapitulace smlouvy č. 2130692 ke dni 26. listopadu 2015 soud zjistil, že dlužník byl ohledně uvedené smlouvy vůči žalovanému v prodlení se zaplacením leasingové splátky č. 8 (od 1. do 20. února 2014), splátky č. 9 (od 1. do 13. března 2014), splátky č. 10 (od 1. do 18. dubna 2014) a splátky č. 11 (od 1. května 2014).

Z leasingové smlouvy ze dne 14. listopadu 2013, č. 2131131, soud zjistil, že žalovaný jako výlučný vlastník movitých věcí uvedených v příloze smlouvy poskytl předmět leasingu (pořizovací cena 726.000,00 Kč včetně DPH) dlužníku do finančního leasingu na 60 měsíců. Dlužník se zavázal platit žalovanému leasingové splátky řádně a včas podle splátkového kalendáře, který tvořil součást smlouvy. Dále bylo sjednáno, že smluvní vztahy stran smlouvy se řídí všeobecnými smluvními podmínkami finančního leasingu, které taktéž tvořily součást smlouvy. Ze splátkového kalendáře, který byl součástí uvedené smlouvy, soud zjistil, že leasingové splátky byly splatné ke každému 1. dni v měsíci s účinností od 1. prosince 2013 do 1. listopadu 2015.

Z výpovědi leasingové smlouvy č. 2131131 ze dne 29. dubna 2014 a doručenky soud zjistil, že žalovaný vypověděl dlužníkovi uvedenou leasingovou smlouvu, a to včetně uvedení důvodu i s označením příslušného ustanovení všeobecných smluvních podmínek. Jako důvod výpovědi smlouvy bylo uvedeno nesplácení řádných leasingových splátek podle splátkového kalendáře. Žalovaný dlužníka vyzval k bezodkladnému předání předmětu leasingu s tím, že poté vyčíslí celkovou výši dluhu. Výpověď byla dlužníkovi doručena dne 16. května 2014. Z rekapitulace smlouvy č. 2131131 ke dni 26. listopadu 2015 soud zjistil, že dlužník byl ohledně uvedené smlouvy vůči žalovanému v prodlení se zaplacením leasingové splátky č. 4 (od 1. do 20. února 2014), splátky č. 5 (od 1. do 13. března 2014), splátky č. 6 (od 1. do 17. dubna 2014) a splátky č. 7 (od 1. do 23. května 2014).

Z leasingové smlouvy ze dne 14. listopadu 2013, č. 2131132, soud zjistil, že žalovaný jako výlučný vlastník movitých věcí uvedených v příloze smlouvy poskytl předmět leasingu (pořizovací cena 968.000,00 Kč včetně DPH) dlužníku do finančního leasingu na 60 měsíců. Dlužník se zavázal platit žalovanému leasingové splátky řádně a včas podle splátkového kalendáře, který tvořil součást smlouvy. Dále bylo sjednáno, že smluvní vztahy stran smlouvy se řídí všeobecnými smluvními podmínkami finančního leasingu, které taktéž tvořily součást smlouvy. Ze splátkového kalendáře, který byl součástí uvedené smlouvy, soud zjistil, že leasingové splátky byly splatné ke každému 1. dni v měsíci s účinností od 1. prosince 2013 do 1. listopadu 2015.

Z výpovědi leasingové smlouvy č. 2131132 ze dne 29. dubna 2014 a doručenky soud zjistil, že žalovaný vypověděl dlužníkovi uvedenou leasingovou smlouvu, a to včetně uvedení důvodu i s označením příslušného ustanovení všeobecných smluvních podmínek. Jako důvod výpovědi smlouvy bylo uvedeno nesplácení řádných leasingových splátek podle splátkového kalendáře. Žalovaný dlužníka vyzval k bezodkladnému předání předmětu leasingu s tím, že poté vyčíslí celkovou výši dluhu. Výpověď byla dlužníkovi doručena dne 16. května 2014. Z rekapitulace smlouvy č. 2131132 ke dni 26. listopadu 2015 soud zjistil, že dlužník byl ohledně uvedené smlouvy vůči žalovanému v prodlení se zaplacením leasingové splátky č. 6 (od 1. do 17. dubna 2014) a splátky č. 7 (od 1. května 2014).

Ze všeobecných smluvních podmínek finančního leasingu a sazebníku žalovaného, které byly součástí všech tří uvedených smluv, soud zjistil, že žalovaný (jako leasingový pronajímatel) byl oprávněn leasingovou smlouvu vypovědět zejména, byl-li dlužník (jako leasingový nájemce) v prodlení se zaplacením leasingové splátky déle než 10 dnů, totéž platilo i pro splátku pojištění, úrok z prodlení i mluvní pokutu, a to i částečně (čl. 9.2.1. písm. a/ všeobecných smluvních podmínek). Žalovaný byl oprávněn leasingovou smlouvu vypovědět i v případě, že by dlužník porušoval jinou leasingovou smlouvu, resp. více smluv, mezi žalovaným a dlužníkem takovým způsobem, že žalovaný by byl oprávněn porušovanou leasingovou smlouvu vypovědět, a to bez ohledu na to, zda a jakým způsobem by dlužník plnil podmínky leasingové smlouvy (čl. 9.2.2.). Kromě toho byl žalovaný oprávněn vypovědět leasingovou smlouvu rovněž v případě, že by bylo vůči dlužníkovi (jako leasingovému nájemci) zahájeno insolvenční řízení (čl. 9.2.3.).

Z přihlášky ze dne 28. července 2014, která je vedena ve spise zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. KSHK 35 INS 10903/2014 pod P-11, soud zjistil, že žalovaný přihlásil pohledávku za dlužníkem ve výši 1.080.000,00 Kč s tím, že jako leasingový pronajímatel uzavřel s dlužníkem jako leasingovým nájemcem tři leasingové smlouvy č. 2130692 (dne 16. července 2013), 2131131 (dne 14. listopadu 2013) a 2131132 (dne 14. listopadu 2013), na jejichž základě se předmětem leasingu stal soubor movitých věcí specifikovaný v příloze smluv. Nedílnou součástí leasingové smlouvy je splátkový kalendář, ve kterém si strany sjednaly výši a splatnost jednotlivých leasingových splátek a dále všeobecné smluvní podmínky leasingu. Dlužník neplatil leasingové splátky, proto byla leasingová smlouva věřitelem jednostranně ukončena ke dni 16. května 2014. Věřitel provedl finanční vypořádání předčasně ukončené leasingové smlouvy, ze kterého vyplývá jeho pohledávka vůči dlužníkovi v celkové výši 1.080.000,00 Kč.

Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně:

Podle § 200 insolvenčního zákona je věřitel oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží. Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce. Rozhodnutí podle odstavce 3 se doručuje zvlášť věřiteli, který popřel pohledávku, věřiteli popřené pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci. Osobou oprávněnou k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí je pouze věřitel, který popřel pohledávku. Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Podle § 262 odst. 1 věta první obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, si strany mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem.

Co do včasnosti podání žaloby, resp. popření pohledávky přihlášeným věřitelem ve smyslu § 200 insolvenčního zákona byla již věc vyřešena rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 3. dubna 2015, č. j. 3 VSPH 261/2015-B-15 (KSHK 35 INS 109/2014), v němž bylo uvedeno, že lhůta podle § 200 odst. 2 insolvenčního zákona byla zachována. Soudu je z úřední činnosti známo, že insolvenční řízení proti dlužníku bylo zahájeno dne 17. dubna 2014.

V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako leasingový pronajímatel ve smyslu § 262 odst. 1 věta první obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, uzavřel s dlužníkem jako leasingovým nájemcem tři leasingové smlouvy, které byly specifikovány shora. Na základě těchto smluv poskytl dlužníkovi předmět leasingu do finančního leasingu a dlužník se zavázal platit řádně a včas leasingové splátky podle splátkového kalendáře.

Ve všeobecných smluvních podmínkách sjednal žalovaný s dlužníkem podmínky, za kterých mohly být leasingové smlouvy vypovězeny žalovaným (zejména prodlení se zaplacením leasingové splátky déle než 10 dnů i u jedné ze smluv, zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi). Dále bylo prokázáno, že žalovaný vypověděl všechny tři leasingové smlouvy z důvodu nesplácení řádných leasingových splátek podle splátkového kalendáře, výpověď ze dne 29. dubna 2014 byla dlužníkovi doručena dne 16. května 2014 do vlastních rukou. Jak vyplynulo z rekapitulace smluv, dlužník byl v prodlení s placením leasingových splátek již v únoru, březnu, dubnu a květnu 2014. Žalovaný přihlásil v insolvenčním řízení pohledávku za dlužníkem ve výši 1.080.000,00 Kč jako dlužnou částku ze tří shora uvedených leasingových smluv, resp. finančního vypořádání předčasně ukončených leasingových smluv.

Soud má za to, že žalovaný vypověděl leasingové smlouvy dlužníkovi oprávněně, výpovědi jsou platné. Bylo prokázáno, že dlužník byl v prodlení s placením leasingových splátek již od 1. února 2014, 1. března 2014, 1. dubna 2014 i 1. května 2014. Podmínky pro výpověď všech tří leasingových smluv byly ve smyslu čl. 9.2.1. písm. a/ všeobecných smluvních podmínek i čl. 9.2.2. naplněny. Navíc bylo proti dlužníkovi dne 17. dubna 2014 zahájeno insolvenční řízení. Tento důvod nebyl žalovaným ve výpovědi ze dne 29. dubna 2014 uveden, avšak je další splněnou podmínkou pro důvodnost výpovědi všech tří leasingových smluv.

Žalobce ke svým tvrzením, že k datu sepsání výpovědi nebyly výpovědní důvody ani zčásti naplněny, nepředložil žádné důkazy. Navíc se žalobce bez omluvy nedostavil k prvnímu jednání soudu dne 3. prosince 2015, nemohl tedy ani být soudem poučen ve smyslu § 118a občanského soudního řádu, aby svá tvrzení a důkazy k nim doplnil. Soud uzavřel, že výpovědní důvod k ukončení všech tří leasingových smluv byl ze strany žalovaného dán, neboť dlužník byl k datu sepsání i převzetí výpovědi v prodlení déle než 10 dnů, a to již od února, března, dubna i května 2014. Kromě toho byl dán ještě další ze všech těchto důvodů dospěl k závěru, že pohledávka žalovaného ve výši 1.080.000,00 Kč je přihlášena do insolvenčního řízení dlužníka po právu, jak bylo rozhodnuto ve výroku tohoto rozsudku.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (§ 7 insolvenčního zákona), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tedy přiznal ve věci zcela úspěšnému žalovanému vůči žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v celkové částce 15.054,00 Kč. Tato částka je tvořena odměnou za zastupování advokátem podle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 9.300,00 Kč (3 úkony po 3.100,00 Kč), paušální náhradou hotových výdajů po 300,00 Kč za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu a účast na jednání před soudem dne 3. prosince 2015) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900,00 Kč, náhradou za ztrátu času podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 800,00 Kč (8 započatých půlhodin), cestovným podle zákoníku práce a vyhlášky č. 328/2014 Sb. za cestu z Prahy do Hradce Králové a zpět (232 km, vozidlem s průměrnou spotřebou benzínu 95 oktanů 7 l/100 km) ve výši 1.441,42 Kč, celkem 15.054,00 Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuci.

V Hradci Králové dne 3. prosince 2015

Mgr. Daniela Kadlečková, v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Veronika Hrdličková