34 ICm 837/2012
Jednací číslo: 34 ICm 837/2012-45 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 34 INS 21740/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Bartoszovou, Ph.D. ve věci žalobce Profidebt, s.r.o., se sídlem Praha 1, Nové Město, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, IČ: 27221971, zastoupeného JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalované JUDr. Anně Antlové, se sídlem Sadová 2650/20, 702 00, Ostrava-Moravská Ostrava, insolvenční správkyni dlužníka Kamila anonymizovano , anonymizovano , bytem Masarykova 158, 735 81 Bohumín-Nový Bohumín, zastoupené Mgr. Janem Svobodníkem, advokátem se sídlem Sadová 2650/20, 702 00, Ostrava -Moravská Ostrava, o určení popřené pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že část pohledávky žalobce ve výši 71.466,03 Kč, která byla do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 34 INS 21740/2011 s dlužníkem Kamilem anonymizovano , anonymizovano přihlášena přihláškou P8, je po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a v rozsahu 44.580,16 Kč vykonatelná a v rozsahu 26.885,87 Kč nevykonatelná, s e z a m í t á .

II. Žalobce j e p o vi n e n zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 12.342,-Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta Mgr. Jana Svobodníka.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 27.03.2012 se žalobce domáhal určení, že část pohledávky žalobce ve výši 71.466,03 Kč, která byla do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 34 INS 21740/2011 s dlužníkem Kamilem anonymizovano , anonymizovano přihlášena přihláškou P8, je po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a v rozsahu 44.580,16 Kč vykonatelná a v rozsahu 26.885,87 Kč nevykonatelná. Žalobu odůvodnil tím, že dlužník uzavřel dne 25.04.2001 se společností GE Money Multiservis a.s. smlouvu o úvěru č. 3545631148. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 01.08.2008 a Seznamu postupovaných pohledávek ze dne 23.07.2009 byla společností GE Money Multiservis a.s. postoupena na žalobce pohledávka vzniklá ze smlouvy o úvěru č. 0171576346. Žalobce uzavřel s dlužníkem dne 02.12.2009 dohodu o uznání dluhu, na základě které uznal dlužník co do důvodu i výše pohledávku žalobce za dlužníkem ve výši 32.235,71 Kč a tento závazek se dlužník zavázal zaplatit žalobci do 10 dnů dle čl. 3 odst. 3.1 smluvních ujednání dohody o uznání dluhu. Vzhledem k tomu, že dlužník se dostal do prodlení s úhradou tohoto závazku, vznikla mu na základě čl. 5 odst. 5.1 smluvních ujednání dohody povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 8.058,29 Kč. Podle čl. 5 odst. 5.3 a čl. 6 odst. 6.1 smluvních ujednání dohody se dlužník zavázal žalobci uhradit nesplacenou část závazku spolu se smluvní pokutou shora uvedenou v celkové výši 40.294,-Kč (tj. konečný závazek) v 60 měsíčních splátkách po 672,-Kč splatných vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Uzavřením dohody o uznání dluhu se dlužník zavázal uhradit uznaný dluh do 10 dnů, přičemž podle čl. 4 smluvních ujednání dohody o uznání dluhu pak v případě, že nezaplatí svůj dluh do 10 dnů, souhlasil se smluvní pokutou ve výši 8.058,29 Kč. Význam dohody o uznání dluhu však spočíval pro dlužníka primárně v tom, že na jejím základě umožnil žalobce dlužníku celý dluh splácet způsobem shora popsaným. Smluvní pokutu je tedy nutno chápat nikoliv jako sankci za nedodržení podmínek dohody o uznání dluhu, ale především jako částku reflektující skutečnost, že věřitel nepřistoupí k uplatnění své pohledávky v nalézacím řízení a poté k jejímu vymáhání cestou exekuce, s čímž by pro dlužníka byly spojeny značné negativní důsledky. Dohoda o uznání dluhu byla uzavřena platně, dlužník s touto dohodou souhlasil a podepsal ji. Vzhledem k tomu, že dlužník řádně nesplnil svůj závazek dle dohody, když se dostal do prodlení s úhradou konečného závazku, došlo k zesplatnění celé dlužné částky v souladu s čl. 7 smluvních ujednání dohody o uznání dluhu. Pro případ prodlení dlužníka se splacením dlužné částky byl účastníky sjednán v čl. 7 odst. 7.2 písm. c) smluvních ujednání úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to od 11.05.2010. Dlužník byl dále povinen uhradit žalobci úroky z prodlení od 24.07.2009 do 10.05.2010 ve výši 0,1 % denně v celkové výši 5.626,16 Kč. Žalobce se pro neplnění závazků ze strany dlužníka musel domáhat svého nároku v rozhodčím řízení podle sjednané rozhodčí doložky uvedené v čl. 10 smluvních ujednání. Pokud chtěl dlužník jakkoliv zpochybnit rozhodčí doložku, měl se proti ní účinně bránit již v rozhodčím řízení (§ 15 odst. 2 ZRŘ),

ICM R případně měl podat návrh na zrušení vydaného rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález vydaný rozhodcem Mgr. Michalem Wiedermannem, č.j. R-P 2076/2010 ze dne 01.11.2010 nabyl právní moci a stal se vykonatelným. Ve lhůtě tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu návrh na zrušení rozhodčího nálezu podán dlužníkem nebyl. Soudy, které projednávají incidenční spory, nemají pravomoc zkoumat rozhodčí doložku. Pohledávka byla přihlášena v rozsahu 44.580,16 Kč jako vykonatelná a její vykonatelnost byla doložena a ve smyslu § 199 odst. 2 IZ důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci, přičemž jiným právním hodnocením je i to, pokud insolvenční správce tvrdí neplatnost rozhodčí doložky.

Žalobce u jednání doplnil skutková tvrzení v tom směru, že mezi dlužníkem a původním věřitelem GE Capital Multiservis a.s. byla uzavřena smlouva o úvěru č. 3307551889, kterou žalobce předložil spolu s přihláškou pohledávky, přičemž účastníci si v této smlouvě mj. ujednali, že zákazník podpisem této smlouvy žádá GE Capital Multiservis a.s. o poskytnutí úvěrového rámce a vydání úvěrové karty dle obchodních podmínek GE Capital Multiservis a.s. V tomto případě byl dlužníku poskytnut úvěrový rámec a úvěrová karta a přihlášená pohledávka žalobce je tedy pohledávkou vzniklou z takto poskytnutého úvěrového rámce a úvěrové karty a následně tato pohledávka z úvěrové karty byla postoupena na žalobce. Pokud se týče námitky žalovaného ohledně data postoupení pohledávky, kdy byla předložena rámcová smlouva ze dne 01.08.2008 a dále byl žalobcem předložen seznam postoupených pohledávek č. 12, který odkazuje na rámcovou smlouvu uzavřenou dne 05.08.2008 a nikoli tedy 01.08.2008, pak se jedná patrně o písařskou chybu v textu seznamu postoupených pohledávek, kde mělo být uvedeno správné datum uzavření rámcové smlouvy, a to 01.08.2008, když má za to, že žádná rámcová smlouva mezi společností GE Money Multiservis, a.s. a žalobcem dne 05.08.2008 uzavřena nebyla.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť žalobce v incidenčním sporu nemůže tvrdit nové skutečnosti ani dokládat nové důkazy k prokázání svých tvrzení, které nebyly předloženy spolu s přihláškou pohledávky při přezkumném jednání. Žalobce k přihlášce pohledávky předložil jiné listiny, než uvedl v seznamu příloh přihlášky a než také fakticky doložil k přihlášce pohledávky. Přihlášená pohledávka měla vzniknout dle tvrzení žalobce na základě smlouvy o úvěru č. 3545631148 ze dne 25.04.2001, avšak jako důkaz žalobce předložil smlouvu o úvěru č. 3307551889 uzavřenou dne 08.07.2003 mezi dlužníkem a GE Capital Multiservis a.s. na poskytnutí úvěru ve výši 4.050,-Kč. Obdobně žalobce chybně uvádí v přihlášce pohledávky i v samotné žalobě, že pohledávku získal na základě postoupení dle Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 01.08.2008 a Seznamu postupovaných pohledávek ze dne 23.07.2009. V Seznamu postupovaných pohledávek ze dne 23.07.2009 je skutečně zahrnuta i pohledávka za dlužníkem, a to dle smlouvy č. 3545631148 ve výši 24.516,-Kč, ovšem tento seznam se váže k rámcové smlouvě uzavřené dne 05.08.2008 a nikoliv k rámcové smlouvě uzavřené dne 01.08.2008. V tomto případě tak žalobce chybně označuje doloženou rámcovou smlouvu a taktéž seznam postupovaných pohledávek obsahuje pohledávku z jiné smlouvy, než kterou žalobce doložil. Tento nesoulad žalobce tvrdí a opakuje i v žalobě samotné. Žalobce tak nedoložil listiny prokazující vznik a existenci pohledávky a její postoupení z GE Money Multiservis a.s. na žalobce. Pokud se týče dohody o uznání dluhu ze dne 02.12.2009, která je tak jediným označeným a doloženým důkazem k prokázání pohledávky žalobce, pak taková dohoda byla uzavřena pouze za účelem navýšení dluhu, když tato dohoda byla sepsána tak, že již v celkovém závazku dlužníka byla započítána

ICM R další smluvní pokuta, která nevycházela z žádné smlouvy o úvěru ani z jiného právního vztahu a takováto dohoda je absolutně neplatná dle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy-navíc i s přihlédnutím k tomu, že dlužník má postavení spotřebitele, a protože tato dohoda obsahuje i rozhodčí doložku, pak je neplatná i tato rozhodčí doložka a na základě ní vydaný rozhodčí nález je nicotný. Rozhodčí doložka byla navíc neplatně sjednána pro způsob určení rozhodce v bodě 10.1 písm. c) smluvních ujednání. K novým tvrzením žalobce u jednání pak žalovaný uvedl, že postoupená pohledávka žalobce nemohla vzniknout z žalobcem předložené úvěrové smlouvy č. 3307551889, neboť tato úvěrová smlouva byla uzavřena dne 08.07.2003 a smlouva o úvěru č. 3545631148, která je uvedena jako důvod vzniku přihlášené pohledávky, byla uzavřena již 25.04.2001, tedy byla uzavřena dříve, než úvěrová smlouva č. 3307551889. Taktéž má za to, že uvedené datum 05.08.2008 jako datum uzavření rámcové smlouvy, na kterou odkazuje seznam postoupených pohledávek, nemůže být písařskou chybou, kdy toto datum se v seznamu postoupených pohledávek opakovaně uvádí, a to jak na začátku, tak i na konci textu. Má za to, že mezi dlužníkem a původním věřitelem existovaly závazkové vztahy ze dvou smluv o úvěru a věřitel tyto úvěry v přihlášce spletl.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Listinami ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 34 INS 21740/2011 bylo prokázáno, že:

-usnesením ze dne 22.12.2011 byl zjištěn úpadek dlužníka Kamila anonymizovano , insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Anna Antlová a soud povolil řešení úpadku oddlužením,

-usnesením ze dne 07.03.2012 bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře,

-přihláškou pohledávky doručenou insolvenčnímu soudu dne 20.01.2012 evidovanou pod č. P8, přihlásil žalobce dle rozhodčího nálezu R-P2076/2010 pohledávku v celkové výši 71.467,03 Kč, sestávající z jistiny 44.580,16 Kč podle dohody o uznání dluhu č. 2464332095 ze dne 02.12.2009, na základě smlouvy o úvěru č. 3545631148 uzavřenou GE Money Multiservis, a.s. ze dne 25.04.2001 a příslušenství sestávajícího ze soudního poplatku 540,-Kč a úroku z prodlení 26.346,87 Kč za dobu od 11.05.2010 do 22.12.2011 z částky 44.580,16 Kč a sazbě úroků 0,10 %, přičemž tuto pohledávku přihlásil pro částku 44.580,16 Kč jako vykonatelnou a pro částku 26.886,87 Kč jako nevykonatelnou; žalobce v přihlášce pohledávky dále uvedl, že pohledávka byla odkoupena od GE Money Multiservis, a.s. na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 01.08.2008 a Seznamu postupovaných pohledávek ze dne 23.07.2009,

ICM R

-u přezkumného jednání dne 21.02.2012 dlužník pohledávku uznal v celém rozsahu a insolvenční správkyně uznala pohledávku pouze ve výši 1,-Kč a popřela přihlášenou pohledávku do výše 71.466,03 Kč a přezkoumala ji celou jako nevykonatelnou pro neplatnost rozhodčí doložky. Dohoda o uznání dluhu je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a žalobce kromě dohody o uznání dluhu č. 2464332095 ze dne 02.12.2009 nepředložil listiny dokládající postoupení pohledávky z GE Money Multiservis, a.s.,

-výzvou ze dne 08.03.2012 žalovaná vyrozuměla žalobce o popření části jeho pohledávky a poučila ho o právu uplatnit popřenou pohledávku u soudu, vyrozumění bylo žalobci doručeno dne 14.03.2012,

-insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

V daném případě žalobce sice přihlásil pohledávku přihláškou P8 v části 44.580,16 Kč jako vykonatelnou, avšak insolvenční správkyně ji takto neposoudila, neboť dospěla k závěru o neplatnosti rozhodčí doložky. Soud tedy uzavírá, že s ohledem na výsledek přezkumného jednání to byl žalobce, na kterém bylo, aby podal žalobu podle ust. § 198 odst. 1 IZ, což také učinil. Z aplikace tohoto právního závěru na skutkový stav, zjištěný z obsahu insolvenčního spisu, vyplývá, že žaloba byla ve smyslu § 198 odst. 1 IZ podána oprávněnou osobou a včas, tj. ve lhůtě 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ a směřuje v souladu s citovaným ustanovením proti popírající insolvenční správkyni.

Pro danou věc je dle názoru soudu rozhodující posouzení, zda rozhodčí nález R-P 2076/2010 zakládá vykonatelnost předmětné pohledávky v části 44.580,16 Kč, tedy zda se jedná o rozhodnutí, které vydal orgán, jenž k tomu měl pravomoc, a toto rozhodnutí vyvolalo právní účinky. V tomto směru soud zaměřil dokazování a relevantní skutečnosti zjišťoval z obsahu předložených listin.

Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi GE Money Multiservis, a.s. jako postupitelem a Profidebt, s.r.o. jako postupníkem ze dne 01.08.2008 soud zjistil, že strany se dohodly, že postupitel bude postupníkovi postupovat pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru a smluv o revolvingovém úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky a jejichž platnost byla ukončena a postupník se zavázal platit postupiteli za postoupené pohledávky sjednanou úplatu, přičemž smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami.

Ze seznamu postupovaných pohledávek č. 12 na základě Rámcové smlouvy uzavřené dne 05.08.2008 mezi žalobcem jako postupníkem a GE Money Multiservis, a.s. jako postupitelem soud zjistil, že na žalobce byla za úplatu postoupena mj. pohledávka za dlužníkem Kamilem anonymizovano z úvěrové smlouvy č. 3545631148 v celkové výši 24.516,-Kč uvedená na straně 4/6 přílohy pod pořadovým číslem 114.

Ze smlouvy o úvěru č. 3307551889 ze dne 08.07.2003 soud zjistil, že dlužník Kamil Tomas, označený rodným číslem a bydlištěm, uzavřel s věřitelem GE Capital Multiservis, a.s. za účelem úhrady kupní ceny mobilního telefonu ve výši 4.500,-Kč smlouvu o úvěru ve výši

ICM R

4.050,-Kč, přičemž dlužník se zavázal tento úvěr zaplatit v 10 měsíčních splátkách po 466,-Kč splatných vždy k 8. dni v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne 08.08.2003 a RPSN činí 26,3 %.

Z historického výpisu z účtu VS: 2464332095, č. úvěru 3545631148 soud zjistil, že jsou zde zaznamenány transakce v období od 13.06.2001 (13.06.2001: nákup kartou-13.900,-Kč, 19.06.2001: nákup kartou-6.000,-Kč atd.) až do 20.01.2009 (ke dni 29.06.2008 je vykazován minusový zůstatek 21.516,-Kč a dlužné úroky 3.978,-Kč).

Z dohody o uznání dluhu č. 2464332095 se splátkovým kalendářem ze dne 02.12.2009 soud zjistil, že se jedná o formulář, který je zpracován v tabulkové formě, je v něm uvedeno číslo smlouvy o úvěru č. 3545631148 (bod 2 tabulky) a jeho výše 32.235,71 Kč (bod 3 tabulky) s tím, že jistina činí 19.845,-Kč (bod 4 tabulky), úroky činí 11.770,71 Kč (bod 4a tabulky) a smluvní pokuty 620,-Kč (bod 4b tabulky). Celkem činí závazek 32.235,71 Kč (bod 7 tabulky). V bodě 9 tabulky je uvedena smluvní pokuta 8.058,29 Kč a v bodě 10 tabulky je uvedeno, že konečný závazek činí 40.294,-Kč. Bod 11 obsahuje počet měsíčních splátek-60 a bod 13 tabulky obsahuje výši měsíční splátky 672,-Kč vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce (bod 12 tabulky). Dohoda je podepsána věřitelem-žalobcem a dlužníkem, dále obsahuje prohlášení, že její nedílnou součástí jsou smluvní ujednání, uvedená v příloze. Podle smluvních ujednání N/2009/01/01 čl. 2.1 a 2.2 je předmětem dohody pohledávka věřitele za dlužníkem ve výši uvedené v bodě 7 (jistina s úroky a smluvní pokutou, společně dále jen závazek) a dlužník ji uznává co do důvodu a výše. Podle článku 3.1. smluvních ujednání se dlužník zavázal provést úhradu závazku v dodatečném termínu maximálně 10 dnů ode dne podpisu této dohody. V článku 5.1 smluvních ujednání je uvedeno, že v případě prodlení s úhradou závazku v dodatečném termínu je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši, stanovené v bodě 9 tabulky. Podle článku 10.1 veškeré spory vzniklé z této dohody nebo v souvislosti s ní, včetně sporů ze směnky, vystavené na základě této dohody, se účastníci zavázali řešit v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb. v platném a účinném znění v jednoinstančním rozhodčím řízení, rozhodovaným kterýmkoli z uvedených rozhodců, tj. a) JUDr. Evou Vaňkovou, b) Mgr. Markem Landsmannem, c) rozhodcem určeným Rozhodčí společností s.r.o. IČ: 2771891 ze seznamu rozhodců této společnosti zveřejněném na internetové adrese www.rozhodcispolecnost.cz.

Z rozhodčího nálezu ze dne 01.11.2010, sp.zn. R-P 2076/2010 soud zjistil, že rozhodce Mgr. Michal Wiedermann jako samorozhodce, určený Rozhodčí společností s.r.o., Lidická 1866/22, Brno, IČ: 27710891, v právní věci žalobce Profidebt, s.r.o., IČ: 27221971 proti žalovanému Kamilu Tomasovi, anonymizovano , rozhodl tak, že žalovaného zavázal uhradit žalobci pohledávku ve výši 44.580,16 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 44.580,16 Kč od 11.05.2010 do zaplacení a náklady rozhodčího řízení zahrnující rozhodčí poplatek ve výši 540,-Kč, to vše do tří dnů od nabytí právní moci rozhodčího nálezu. V rozhodčím nálezu je uvedeno, že pravomoc Rozhodčí společnosti s.r.o. určit rozhodce pro rozhodnutí sporu, byla dána na základě rozhodčí doložky, obsažené v čl. 10 smluvních ujednání, jež jsou nedílnou součástí dohody. Dne 29.07.2010 pro řešení sporu byl ustanoven rozhodce Mgr. Michal Wiedermann, určený Rozhodčí společností s.r.o., který tento spor přijal téhož dne k rozhodnutí. Procesní pravidla rozhodčího řízení si účastníci sjednali přímo ve smluvních ujednáních dohody. Protože dlužník dohodu uzavřenou dne

ICM R

02.12.2009 neplnil, došlo k zesplatnění dlužné částky v souladu s jejím článkem 7. Pro případ prodlení žalovaného se splacením dlužné částky byl účastníky sjednán rovněž v čl. 7 dohody o uznání-úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od 11.05.2010. Podle rozhodce je žalovaný dále povinen uhradit úroky z prodlení od 24.07.2009 do 10.05.2010 ve výši 0,1% denně v celkové výši 5.626,16 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovanému nepodařila doručit výzva rozhodce k vyjádření k žalobě z důvodu odstěhování se žalovaného z místa bydliště, rozhodce mu podle čl. 10.2 smluvních ujednání, jež jsou nedílnou součástí dohody, ustanovil pro doručení písemností v rozhodčím řízení opatrovnici Mgr. Kristýnu Wiedermannovou, přičemž ustanovené opatrovnici pro doručování písemností byla žaloba a výzva k vyjádření doručena dne 15.10.2010. Rozhodčí nález je opatřený doložkou právní moci 22.11.2010 a vykonatelností 26.11.2010.

Jak již bylo výše uvedeno, závěr, zda pohledávka, jejíž určení je předmětem řízení, je vykonatelná, je zásadní pro posouzení přípustnosti vznesených důvodů popření.

V prvé řadě soud konstatuje, že spory ze spotřebitelských smluv (včetně smluv o úvěru mezi podnikatelem a spotřebitelem) lze rozhodovat v rozhodčím řízení. Otázka arbitrovatelnosti sporů ze spotřebitelských smluv je pozitivně vyřešena v judikatuře (viz rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11.05.2011, sp.zn. 31 Cdo 1945/2010, ústavní nález ze dne 05.10.2011, sp.zn. II. ÚS 3057/10 a ústavní nález ze dne 05.10.2011 sp.zn. II. ÚS 2164/10).

V daném případě mělo být o sporné části pohledávky rozhodnuto rozhodčím nálezem. U pohledávek, přisouzených v rozhodčím řízení je přitom zásadní, zda byl rozhodčí nález vydán rozhodcem (rozhodčím soudem), který byl oprávněn spor rozhodnout. Pokud byl rozhodčí nález vydán rozhodcem, který měl pravomoc spor rozhodnout, opírá se přihlášená pohledávka o vykonatelný titul. Pro účely určovacího sporu se pak jedná o vykonatelnou pohledávku a důvody jejího popření jsou limitovány úpravou § 199 odst. 2 IZ.

Soud přitom dospěl k závěru, že uzavřením dohody o uznání dluhu se splátkovým kalendářem č. 2464332095 a rozhodčí doložkou obsaženou v čl. 10 smluvních ujednání byla založena pravomoc toliko výslovně vyjmenovaných rozhodců, tj. JUDr. Evy Vaňkové a Mgr. Marka Landsmanna. Rozhodce Mgr. Michal Wiedermann byl vybrán do funkce rozhodce pro tento spor Rozhodčí společností s.r.o., se sídlem Lidická 1866/22, Brno, IČ: 27710891. Tato společnost přitom zcela jistě není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona ve smyslu § 13 zákona o rozhodčím řízení a není oprávněna vydávat statuty a řády, které by upravovaly způsob vedení rozhodčího řízení a jmenování rozhodců. Rozhodčí doložka sjednaná účastníky v čl. 10.1 písm. c) Smluvních ujednání N/2009/01/01 je tak v této části absolutně neplatná dle § 39 občanského zákoníku (viz rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11.05.2011, sp.zn. 31 Cdo 1945/2010), rozhodce Mgr. Michal Wiedermann, který rozhodčí nález vydal na základě rozhodčí doložky-z uvedeného důvodu absolutně neplatné podle § 39 občanského zákoníku-neměl k tomu pravomoc a rozhodčí nález ze dne 01.11.2010, sp.zn. R-P 2076/2010, není způsobilým exekučním titulem. Existence nezpůsobilého exekučního titulu (předmětného rozhodčího nálezu), který vydal orgán, jenž k tomu neměl pravomoc, zároveň vylučuje, aby se

ICM R soud mohl zabývat otázkou jeho vykonatelnosti (viz usnesení Nejvyššího soudu 31 Cdo 958/2012 ze dne 10.07.2013).

Tento titul proto není pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu ve smyslu § 199 odst. 2 IZ. Proto se na posuzování důvodů popření nevztahuje omezení dle § 199 odst. 2 IZ a námitkami jiného právního posouzení se v tomto sporu o popření vykonatelné pohledávky zabývat lze.

Listinou nazvanou jako dohoda o uznání dluhu nedošlo k uznání dluhu, neboť pokud prohlášení o uznání závazku, jak je upraveno obchodním zákoníkem (§ 323), bylo zapracované žalobcem do jeho formulářových smluvních ujednání, jejichž obsah nemohl dlužník při podpisu listiny označené jako dohoda o uznání dluhu se splátkovým kalendářem žádným způsobem ovlivnit, zejména když zákon zcela jednoznačně vyžaduje, aby takové písemné prohlášení pocházelo od dlužníka a určovalo závazek, kterého se uznání týká, je třeba takovýto postup žalobce považovat za zjevnou snahu vytvořit si pro sebe výhodnější podmínky k uplatňování nároků ze smlouvy o úvěru. Na takovýto výkon práva je aplikovatelný § 265 obchodního zákoníku, tedy nelze mu přiznat ochranu.

Bylo tedy na žalobci, aby prokázal svá tvrzení o existenci přihlášené pohledávky za dlužníkem. Žalobce důvod vzniku pohledávky opřel o dohodu o uznání dluhu č. 24643320985 ze dne 02.12.2009, která je uznáním dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 25.04.2001, č. úvěru 3545631148, přičemž pohledávka původního věřitele GE Money Multiservis a.s. měla být postoupena na žalobce. Žalobce k přihlášce předmětné pohledávky nepředložil k důkazu citovanou úvěrovou smlouvu, ale smlouvu s jiným číselným označením 3307551889 ze dne 08.07.2003. Žalobce, na jehož straně je břemeno tvrzení a břemeno důkazní, po poučení soudem dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., aby doplnil tvrzení, na základě čeho vznikla původnímu věřiteli GE Money Multiservis, a.s. pohledávka za dlužníkem, která byla následně postoupena na žalobce a kterou žalobce přihlásil do insolvenčního řízení, v jaké výši byl dlužníku poskytnut úvěr ze smlouvy č. 3545631148 a jak bylo dohodnuto splácení úvěru, zda a v jakých částkách bylo na tuto smlouvu dlužníkem plněno, z čeho se skládá žalobcem požadovaná částka 44.580,16 Kč v přihlášce označená jako jistina a na základě čeho se částka 44.580,16 Kč včetně úroků stala splatnou ke dni 10.5.2010, tvrzení v požadovaném rozsahu nedoplnil a důkazy nepředložil a neunesl tak břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní k existenci přihlášené pohledávky a k důvodům vzniku pohledávky uplatněným v přihlášce. Přitom soud zamítl návrh žalobce na poskytnutí lhůty k reakci na poučení soudem, neboť žalovaný nesrovnalosti mezi tvrzeními žalobce a předloženými důkazy, popř. nedoložení důkazů namítal písemně v rámci vyjádření k žalobě a toto vyjádření bylo žalobci doručeno spolu s předvoláním k jednání dne 15.08.2013, tedy více než měsíc před konáním jednání, přičemž žalobce je zastoupen advokátem a zástupce žalobce tak-z objektivního hlediska-zcela jistě mohl již u ústního jednání doplnit v potřebném rozsahu skutková tvrzení a označit důkazy a úvěrovou smlouvu č. 3545631148 současně předložit.

Soud proto z důvodů shora uvedených žalobu na určení pravosti pohledávky žalobce přihlášené v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod spisovou značkou KSOS 34 INS 21740/2011, přihláškou P8, v celém rozsahu zamítl.

ICM R

Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Žalobce navrhl, aby v případě jeho neúspěchu ve sporu nebyla žalované přiznána náhrada nákladů řízení dle § 150 o.s.ř., neboť žalovaná postupovala chybně, když za situace, kdy z přihlášky bylo zřejmé, že přílohy neodpovídají textu přihlášky, neměla pohledávku žalobce popřít, nýbrž jej měla vyzvat k odstranění vad přihlášky. Podle § 150 o.s.ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud neshledal podmínky pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. a tedy pro nepřiznání nákladů řízení žalované. Žalovaná insolvenční správkyně nepostupovala chybně, když nevyzvala žalobce k odstranění vad přihlášky dle § 188 IZ, neboť procesní úkon spočívající v přihlášce pohledávky nebyl vadný a okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy (popř. připojí jiné), má pro věřitele dopad v podobě neunesení důkazního břemene, jak se ostatně v tomto incidenčním sporu také stalo. Soud v tomto odkazuje např. na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 VSPH 94/2008-P16, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 13 v roce 2009, podle kterého pokud věřitel nedoplní zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy dle § 177 IZ, je na správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 IZ a násl. IZ ji popře.

Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a má tak právo na náhradu nákladů řízení dle shora uvedených ustanovení, přičemž v řízení vznikly žalované náklady na její právní zastoupení advokátem. Zástupce žalované učinil v řízení tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 01.01.2013 (dále jen advokátní tarif ), tj. převzetí a příprava věci, písemné vyjádření k žalobě ze dne 30.07.2013 a účast u jednání dne 18.09.2013 a má tak nárok na mimosmluvní odměnu ve výši 3x 3.100,-Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. na odměnu v celkové výši 9.300,-Kč. Dále má nárok na tři režijní paušály á 300,-Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a na náhradu za DPH, jejíž je plátcem, ve výši 21 % z částky 10.200,-Kč, tj. ve výši 2.142,-Kč. Celkem tak náklady řízení žalované činí 12.342,-Kč a žalobce je povinen zaplatit tuto částku žalované k rukám advokáta Mgr. Jana Svobodníka dle § 149 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně ve dvojím vyhotovení.

ICM R

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

V Ostravě dne 25.09.2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Jitka Bartoszová, Ph.D., v.r. Romana Lauberová samosoudkyně

ICM R