34 ICm 4712/2015
č. j. 34 ICm 4712/2015-48 KSOS 34 INS 19398/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Bartoszovou, Ph.D., ve věci

žalobce: Barlog Capital a.s., IČ: 28210956 sídlem Praha 5-Smíchov, Moulíkova 2238/1, PSČ 15000

proti žalovaným: 1. JUDr. Milena Bódiová sídlem Jurečkova 1860/4, 702 00, Ostrava insolvenční správkyně dlužníků Elišky anonymizovano , narozené dne 20. 8. 1944 a Ignáce anonymizovano , na anonymizovano

2. Eliška anonymizovano , narozená dne 20. 8. 1944 bytem Nýdek 491, PSČ 739 95

3. Ignác anonymizovano , anonymizovano bytem Nýdek 491, PSČ 739 95

o určení popřených pohledávek

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková. isir.justi ce.cz

takto :

I. Žaloba na určení, že pohledávka žalobce za spoludlužníky Eliškou anonymizovano , narozenou 20. 8. 1944 a Ignácem anonymizovano anonymizovano z titulu smlouvy o úvěru č. 2314000361 ze dne 23. 5. 2014 a ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 23. 5. 2014, je po právu, a to u pohledávky č. 1, zajištěné zástavním právem k nemovitosti spoludlužníků, co do pravosti, pořadí a výše 148 089,48 Kč a u pohledávky č. 2, zajištěné zástavním právem k nemovitosti spoludlužníků, co do pravosti, pořadí a výše 256 988 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) na náhradu nákladů řízení částku 6 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 12. 2015 se žalobce domáhal určení, že pohledávka žalobce za spoludlužníky Eliškou anonymizovano , narozenou 20. 8. 1944 a Ignácem anonymizovano anonymizovano z titulu smlouvy o úvěru č. 2314000361 ze dne 23. 5. 2014 a ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 23. 5. 2014, je po právu, a to u pohledávky č. 1, zajištěné zástavním právem k nemovitosti spoludlužníků, co do pravosti, pořadí a výše 148 089,48 Kč a u pohledávky č. 2, zajištěné zástavním právem k nemovitosti spoludlužníků, co do pravosti, pořadí a výše 256 988 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že přihláškou ze dne 30. 9. 2015 uplatnil v předmětném insolvenčním řízení zajištěnou pohledávku v celkové výši 623 888,16 Kč z titulu nespláceného úvěru, který byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru č. 2314000361 ze dne 23. 5. 2014 a smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 23. 5. 2014, a to dílčí pohledávku č. 1 ve výši 366 900,16 Kč a dílčí pohledávku č. 2 ve výši 256 988 Kč. Při přezkumném jednání, které se konalo dne 24. 11. 2015, byla insolvenční správkyní popřena dílčí pohledávka č. 1 co do pravosti, pořadí a výše 148 089,48 Kč a dále byla insolvenční správkyní a oběma dlužníky popřena dílčí pohledávka č. 2 co do pravosti, pořadí a výše 256 988 Kč, celkově tak bylo popřeno 405 077,48 Kč. Smlouva o úvěru obsahuje jasné a přehledné ujednání o závazku spoludlužníků, když jednoznačně uvádí výši úvěru a celkovou částku k úhradě. Smlouva dále jednoznačně stanovuje sankce za porušení povinnosti hradit splátky řádně a včas. Úroky ve výši 22 % ročně byly platně sjednány, jejich výše není nepřiměřeně vysoká, či v rozporu s dobrými mravy. Stejně tak ujednání o přirůstání úroků k jistině v případě zesplatnění úvěru není neplatné, přičemž žalobce v tomto směru odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, č.j. 104 VSPH 169/2014 ze dne 24. 6. 2014. V dané věci přirostly úroky k jistině před rozhodnutím o úpadku a ustanovení § 170 písm. a) insolvenčního zákona se proto neuplatní. Právo zesplatnit úvěr pro vedení exekuce, zatajení podstatných informací a pro úpadkovou situaci je standardně

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

využíváno rovněž v bankovním sektoru v rámci poskytování obdobných finančních produktů. Žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1201/2009, podle kterého i ochrana spotřebitele má své meze a v žádném případě ji nelze pojímat jako obranu lehkomyslnosti a neodpovědnosti smluvní strany. Spoludlužníci uhradili celkem částku ve výši 58 331 Kč (z toho 14 000 Kč na poplatek za uzavření smlouvy a 44 331 Kč na splátky úvěru, resp. později na zesplatněný závazek). Vzhledem k tomu, že vůči jednomu ze spoludlužníků byla vedena exekuce, a to Exekutorským úřadem Praha 3, soudním exekutorem JUDr. Miloslavem Zwiefelhoferem, pod sp. zn. 144 Ex 12386/2014, byl závazek spoludlužníků v souladu s ustanovením čl. IV/7 písm. b) smlouvy ke dni 18. 9. 2014 zesplatněn. K ujednání o přednostní úhradě úroků před jistinou žalobce uvedl, že není nikde v právním řádu ČR zakotven explicitní zákaz podobné konstrukce postupného splácení úvěru. Naopak v ustanovení § 6 zákona č. 145/2010 Sb. je v Příloze 3 k tomuto zákonu uveden seznam povinných informací. Pod písmenem i) je napsáno soupis uvádějící lhůty a podmínky pro splacení úroků a veškeré související opakující se či jednorázové poplatky, mají-li být poplatky a úroky splaceny bez umoření jistiny . Zákon sám zjevně předvídá a připouští, že si smluvní strany mezi sebou můžou sjednat přednostní splácení úroků před jistinou. Smluvní pokuta byla sjednána platně, a to ve výši 0,2 % denně z dlužné částky, přičemž podle ustálené judikatury hranice pochybností o výši smluvní pokuty z hlediska mravnosti je opakovaně nalézána zhruba při výši smluvní pokuty 0,5 % z jistiny denně. Takto stanovená výše smluvní pokuty odpovídá požadavkům na její motivační funkci, ale nepřesahuje hranici, pro kterou by měla být dovozena její nemravnost. V podání ze dne 11. 10. 2016 žalobce doplnil, že v ustanovení čl. IV/3 smlouvy bylo zakotveno právo dlužníka určit současně s provedenou platbou, na co se tato platba započítá, zda na jistinu, případně na úroky. Ve smlouvě byla nastavena pevná úroková sazba a dále bylo dlužníkovi poskytnuto právo volby, zda uhradí jistinu, popřípadě úroky. Dále uvedl, že v případě, že dlužník porušil svou povinnost ve smlouvě sjednanou, měl věřitel právo svou pohledávku zesplatnit a požadovat úhradu celé jistiny včetně úroků do budoucna. Úvěr je poskytován pro ekonomické zhodnocení finančních prostředků v čase a pokud je zhodnocení zmařeno v důsledku porušení smluvní povinnosti, nelze mít za nemravné, pokud věřitel následně tento očekávaný výnos požaduje a za této situace pak nelze porovnávat dobu, ve které dlužníci svůj dluh spláceli s celkovou zesplatněnou jistinou, kterou věřitel v případě zesplatnění závazku požaduje a tvrdit, že úrok po přepočtení vychází ve výši 468 %. Žalobce nesouhlasí s argumentem žalované 1) ohledně nepoměru mezi hodnotou zajištěné pohledávky a hodnotou zajištěných nemovitostí, resp. s tvrzením, že zajištěná pohledávka byla úmyslně nadhodnocena, když zajištěna byla i případná smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně z jistiny. Je zcela běžnou praxí, resp. i povinností péče řádného hospodáře, zajistit veškeré své závazky zástavním právem před případnou neschopností dlužníka závazek splatit, tj. jak jistinu a úroky, tak i smluvní pokutu jako samostatný závazek. Žalobce také nesouhlasí s obranou žalované 1) ohledně neplatnosti smlouvy pro lichvu dle § 1796 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. V uvedeném případě se nedá hovořit o zneužití tísně, a to z toho důvodu, že dlužníkům byly poskytnuty podrobné předsmluvní informace, se kterými měli dostatek času se seznámit, prostudovat si je a na základě nich si vytvořit úsudek, zda dobrovolně smlouvu uzavřou, či nikoliv.

2. Žalovaná 1) navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že dlužníci byli při uzavírání veškerých smluv v postavení spotřebitelů a původní věřitel v postavení podnikatele. Smlouva byla uzavřena

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková. s dlužníky na standardním tiskopise původního věřitele bez individuálního projednání a možnosti dlužníků dosáhnout změn ve smluvních ujednáních. Smlouva obsahuje celou řadu ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele a v případě povinností spotřebitele se jedná o zakázaná ujednání ve spotřebitelských smlouvách dle § 1813 občanského zákoníku. Těmito ujednáními jsou zejména: sjednání metody jednoduchého úročení nezohledňujícího splátky jistiny (čl. III/1), přičemž i v případě, že by dlužník určil, že plní na jistinu (čl. IV/3), neměla by tato skutečnost vliv na jeho celkovou povinnost uhradit žalobci celkovou částku 478 000 Kč. V kombinaci těchto ujednání spatřuje žalovaná 1) výslovně zakázané ujednání v § 1814 písm. l) občanského zákoníku, neboť zbavuje spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním hrazen přednostně. V neprospěch dlužníka jako spotřebitele je také ujednání dle čl. III/1 o tom, že v případě zesplatnění úvěru přirůstá k jistině nesplacená část úroků (zesplatněná jistina), tj. úroky, které měly být splatné v budoucnu. V době, kdy došlo k zesplatnění úvěru, žalovaní 2) a 3) řádně hradili všechny splátky dle splátkového kalendáře, dokonce uhradili více, a ze strany věřitele tak došlo ke zneužití práva úvěr zesplatnit a sankcionovat dlužníky pouze z důvodu zahájení exekučního řízení. Zatímco u věřitele činí základ pro výpočet smluvní pokuty 200 000 Kč (výše jistiny), tj. při sjednané výši 0,2 % denně činí maximálně 400 Kč denně, pro dlužníky činí základ pro výpočet smluvní pokuty 478 000 Kč (zesplatněná jistina), tj. při sjednané výši 0,2 % denně činí maximálně 956 Kč denně, tj. za rok 340 336 Kč. Ujednání o smluvních pokutách jsou tak zcela v neprospěch dlužníků. Další významnou nerovnováhu představuje zajištění úvěru zástavním právem k bytové jednotce dlužníků. K zakázaným ujednáním ve smyslu § 1813 občanského zákoníku se nepřihlíží dle § 1815 občanského zákoníku. Dlužníci se navíc v době uzavření úvěrové smlouvy a zástavní smlouvy nacházeli v ekonomické tísni, kdy byla proti nim vedena exekuce, v rámci exekuce byl nařízen prodej jejich nemovitosti a dlužníci měli i další nesplacené závazky, přičemž věřitel o této tísni na straně dlužníků věděl, jak vyplývá ze samotného textu smlouvy (čl. II/2, 3), kdy z první části úvěru ve výši 155 000 Kč měl být uhrazen závazek dlužníků, pro který již byla vedena exekuce a z druhé části úvěru měl být mj. uhrazen další závazek z jiné úvěrové smlouvy. Kombinace všech shora uvedených ustanovení spolu se skutečností, že úvěr byl zajištěn zástavním právem k bytové jednotce ve vlastnictví dlužníků, přičemž věřiteli bylo při uzavírání smlouvy známo, že se dlužníci nacházejí v tíživé finanční situaci (vyplácel exekuce dlužníků), kterou věřitel zneužil, činí celou tuto smlouvu neplatnou pro lichvu dle § 1796 občanského zákoníku. K popěrnému úkonu ve vztahu k pohledávce č. 1 žalovaná 1) uvedla, že nárok věřitele přepočítala, jako by nepřiměřená ujednání nebyla sjednána, vyšla z poskytnuté jistiny 200 000 Kč a úroku ve výši 22 % ročně a dílčích plateb dlužníků, tak jak je žalobce uvedl v přihlášce. Celková dlužná částka tak činí 204 844,12 Kč, což představuje nesplacenou jistinu ve výši 175 002,64 Kč a kapitalizované smluvní úroky za období od 27. 5. 2014 (kdy byl zcela vyplacen úvěr) do 2. 9. 2015 (rozhodnutí o úpadku dlužníků). Dále žalovaná 1) uznala na úroku z prodlení částku 13 966,20 Kč (vypočtenou jako zákonný úrok z prodlení z částky 181 447 Kč od 19. 9. 2014 do 2. 9. 2015. V rozsahu, v jakém nárok žalobce neexistoval, popřela žalovaná 1) rovněž právo žalobce na uspokojení ze zajištění. Ve vztahu k popření dílčí pohledávky č. 2 žalovaná 1) uvedla, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními o spotřebitelských smlouvách, neboť dlužníci uzavírali smlouvu jako spotřebitelé, přičemž smlouva má charakter smlouvy formulářové a smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,2 % denně z tzv. zesplatněné jistiny, zatímco smluvní pokuta v případě porušení povinnosti věřitele byla vypočítávána ze základu 200 000 Kč a tedy ujednání o smluvní pokutě nepřiměřeně znevýhodňovalo dlužníky, u nichž činil základ pro výpočet smluvní pokuty až 478 000 Kč.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

3. Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění účinném do 30. 6. 2017 (insolvenční zákon-dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

4. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu podáním ze dne 2. 1. 2017 zpět vůči žalovaným 2) a 3), soud usnesením ze dne 19. 4. 2017, č.j.-33, které nabylo právní moci dne 10. 5. 2017, zastavil řízení vůči žalovaným 2) a 3) a dále rozhodl o nákladech řízení mezi těmito účastníky.

5. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce za splnění podmínek uvedených v § 101 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce svou neúčast předem omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti.

6. Soud provedl dokazování obsahem spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. KSOS 34 INS 19398/2015, přičemž zjistil, že:

-vyhláškou ze dne 28. 7. 2015 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníků Ignáce anonymizovano anonymizovano a Elišky anonymizovano , narozené 20. 8. 1944;

-usnesením ze dne 2. 9. 2015 byl zjištěn úpadek dlužníků-manželů, insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Milena Bódiová a soud povolil řešení úpadku oddlužením;

-usnesením ze dne 5. 1. 2016 bylo schváleno oddlužení dlužníků-manželů plněním splátkového kalendáře;

-přihláškou pohledávky P5 přihlásil žalobce do předmětného insolvenčního řízení dvě zajištěné a nevykonatelné pohledávky v celkové výši 623 888,16 Kč; pohledávku č. 1 ve výši 366 900,16 Kč, z toho 340 588,16 Kč na jistině (splatnost od 18. 9. 2014) a příslušenství ve výši 26 312 Kč (zákonný úrok z prodlení za období od 19. 9. 2014 do 1. 9. 2015), a to ze smlouvy o úvěru č. 2313000361 ze dne 23. 5. 2014; v kolonce další okolnosti žalobce jako věřitel uvedl, že celková dlužná částka činila 478 000 Kč, tj. jistina ve výši 200 000 Kč, smluvní úroky ve výši 264 000 Kč a poplatek za uzavření smlouvy 14 000 Kč; do data podání přihlášky bylo celkem uhrazeno 58 331 Kč (z toho 14 000 Kč na poplatek za uzavření smlouvy a 44 331 Kč na splátky úvěru, resp. později na zesplatněný závazek, tj. dne 27. 5. 2014-20 444 Kč, dne 27. 5. 2014-12 127 Kč, dne 21. 7. 2014-6 440 Kč a dne 20. 8. 2014-6 440 Kč); věřitel si ze shora uvedeného nárokuje zbývající jistinu 200 000 Kč a pouze 64 % ze zůstatku na smluvních úrocích ve výši 219 669 Kč, tj. 140 588,16 Kč, celkem tedy 340 588,16 Kč; vzhledem k tomu, že spoludlužníci nehradili svůj závazek řádně a včas, byl závazek spoludlužníků dle čl. IV bod 7 písm. b) smlouvy zesplatněn ke dni 18. 9. 2014 a na zesplatněný závazek uhradili dlužníci dne 23. 9. 2014 částku 6 440 Kč a dne 12. 1. 2015 částku 6 440 Kč; pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek č. V062015 ze dne 31. 5. 2015 ze společnosti VITACREDIT s.r.o., IČ: 28614488 na žalobce; pohledávku č. 2 ve výši celkem 256 988 Kč, která představuje smluvní pokutu dle čl. VI smlouvy o

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

úvěru č. 2313000361 ze dne 23. 5. 2014; smluvní pokuta činí 236 988 Kč, tj. 0,2 % denně z dlužné částky 340 588,16 Kč za období od 19. 9. 2014 do 1. 9. 2015 a dále požaduje jednorázovou smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč dle čl. VI předmětné smlouvy; obě pohledávky byly přihlášeny jako zajištěné majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, a to z důvodu smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 23. 5. 2014 s okamžikem vzniku zajištění ke dni 26. 5. 2014, přičemž předmět zajištění tvoří nemovité věci v SJM dlužníků, a to jednotka č. 491/4-byt v budově čp. 491, LV 1157, na pozemku parc. č. st. 1048, LV 1157, podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti 7278/39359, vše zapsáno na LV 1657 pro k.ú. Nýdek u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Třinec;

-u přezkumného jednání dne 24.11.2015 dlužníci nepopřeli dílčí pohledávku č. 1 a popřeli pravost dílčí pohledávky č. 2 v celém rozsahu; insolvenční správkyně popřela pohledávku č. 1 co do pravosti a pořadí a dále popřela výši 148 089,48 Kč (z toho popřena část jistiny ve výši 135 744,04 Kč a část úroků z prodlení ve výši 12 345,80 Kč); jako důvod popření uvedla neplatnost ujednání o zesplatněné jistině dle čl. III smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, ustanoveními o spotřebitelských smlouvách, neboť dlužníci uzavírali smlouvu jako spotřebitelé, jedná se o formulářovou smlouvu, dlužníci neměli možnost cokoli vyjednat. Ve smlouvě je v rozporu s občanským zákoníkem uvedeno, že dlužníci platí úrok ve výši 22 % ročně z celé poskytnuté částky, a to po celou dobu úvěru bez zohlednění plateb na jistinu (čl. III/1 smlouvy). Ve splátkovém kalendáři jsou splátky stanoveny tak, že dlužníci prvních 41 měsíců platí výhradně na úroky a teprve následně na jistinu. Částka 6 444 Kč měsíčně neodpovídá 22 % ročně z poskytnuté částky, ale 36 % ročně. Při sazbě úroků 22 % ročně činí z částky 20 000 Kč v 1. měsíci úrok 3 667 Kč, a nikoli 6 444 Kč. Ve smlouvě je dále uvedena v čl. VI/3 smluvní pokuta ve výši 0,20 % za každý den prodlení z tzv. zesplatněné jistiny (tj. včetně všech nesplacených budoucích úroků). Kombinace všech těchto ustanovení spolu se skutečností, že úvěr byl zajištěn zástavním právem k bytové jednotce dlužníků, přičemž věřiteli bylo při uzavírání smlouvy známo, že dlužníci se nacházejí v tísniví finanční situaci (neboť vyplácel exekuce dlužníků), kterou věřitel zneužil, činí tuto smlouvu neplatnou pro lichvu dle § 1796 občanského zákoníku; insolvenční správkyní zjištěná část jistiny ve výši 204 844,12 Kč představuje nesplacenou jistinu včetně kapitalizovaných smluvních úroků ke dni 2. 9. 2015 (175 002,64 Kč-jistina a 29 841,48 Kč- kapitalizované smluvní úroky), přičemž při výpočtu vycházela insolvenční správkyně z provedených plateb dlužníků, přičemž jednotlivé platby byly započítány nejdříve na úroky a ve zbytku na jistinu; u dílčí pohledávky č. 2 insolvenční správkyně popřela pravost, pořadí a výši 256 988 Kč s odůvodněním, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele a dále smlouva je neplatná pro lichvu dle § 1796 občanského zákoníku;

-insolvenční správkyně vyrozuměla žalobce o popření pohledávek dopisem ze dne 24. 11. 2015, který byl žalobci doručen dne 27. 11. 2015;

-insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

7. Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

8. Žalobce včas uplatnil své právo žalobou u soudu (doručenou dne 14. 12. 2015) ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání (24. 11. 2015) podle ust. § 198 odst. 1 IZ. Žalobce jako věřitel popřených nevykonatelných (zajištěných) pohledávek je aktivně legitimován k podání určovací žaloby dle § 198 odst. 1 IZ a incidenční žaloba směřuje správně proti žalované 1), tj. insolvenční správkyni, která nevykonatelné pohledávky žalobce popřela (§ 198 odst. 1 IZ). Dlužníci pasivně legitimováni ve věci nejsou ve smyslu § 410 odst. 2 IZ, neboť předmětem incidenční žaloby jsou zajištěné pohledávky věřitele. Soud se proto mohl zabývat vlastním nárokem žalobce na určení popřených pohledávek.

9. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil a vzal za prokázáno:

-ze smlouvy o úvěru č. 2314000361 ze dne 23. 5. 2014, že tuto smlouvu uzavřela společnost VITACREDIT s.r.o., IČ: 28614488 jako úvěrující (věřitel) a Eliška anonymizovano a Ignác anonymizovano jako úvěrovaní (dlužníci), přičemž oba dlužníci byli označeni ve smlouvě jménem, příjmením, bydlištěm a rodným číslem; věřitel se v čl. I/1 zavázal poskytnout dlužníkům úvěr ve výši 200 000 Kč, přičemž dlužníci se v čl. IV/1 zavázali věřiteli zaplatit částku 478 000 Kč, z toho poplatek za uzavření smlouvy ve výši 14 000 Kč a částku 464 000 Kč v 72 splátkách ve výši 6 444 Kč měsíčně s tím, že výše poslední 72. splátky bude činit 6 476 Kč a 1. splátka bude splatná ke dni 27. 5. 2014 a každá další splátka vždy k 22. dni v měsíci počínaje měsícem červnem 2014, až do úplného zaplacení; v bodě IV/2 je ujednání o tom, že nejdříve budou splátkami hrazeny úroky a až poté jistina, nebude-li dlužníkem nejpozději současně s platbou určeno jinak; dle čl. IV/6 má věřitel právo zesplatnit úvěr v případě, že dlužník nesplní povinnost uhradit kteroukoli splátku řádně a včas, přičemž okamžikem odeslání oznámení o zesplatnění úvěru se stává splatným celý doposud nesplacený zůstatek jistiny a doposud neuhrazená nebo nesplatná část úroků, včetně příslušenství; dle čl. IV/7 se smluvní strany dohodly, že věřitel je oprávněn použít právo okamžitého zesplatnění úvěru nebo využít práva odstoupení od smlouvy s okamžitou účinností v případě, že dlužník se dostane do úpadkové situace, nebo je proti němu vedeno nalézací, exekuční, insolvenční, správní, daňové řízení či jakékoli jiné obdobné řízení s možným negativním dopadem na jeho majetkovou situaci (písm. b) a také v případě zhoršení finanční a majetkové situace, která ohrožuje návratnost a splácení úvěru (písm. d); čl. IV/2 obsahuje čestné prohlášení dlužníka, že s výší splátek výslovně souhlasí a potvrzuje, že vzhledem k výši svých měsíčních příjmů a výdajů, které uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta, je schopen veškeré tyto splátky hradit řádně a včas a že si je vědom toho, že splátky nejsou anuitní, což potvrzuje podpisem smlouvy a současně čestně prohlásil, že veškeré listiny a jiné doklady předložené věřiteli jsou úplné a pravdivé, stejně jako veškerá prohlášení vůči věřiteli; dle čl. II se strany dohodly na způsobu čerpání úvěru tak, že první část úvěru ve výši 155 000 Kč bude určena na žádost dlužníka k úhradě závazku dlužníka, pro který je vedena soudním exekutorem JUDr. Robertem Pazákem, Exekutorský úřad Brno-venkov exekuce pod sp. zn. 59 EX 4064/2011 a z druhé části úvěru bude uhrazen závazek dlužníka vůči společnosti JET Money s.r.o., Olomouc ze smlouvy o úvěru ze dne 8. 10

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

2013 a dále bude na žádost dlužníka vyplacena provize zprostředkovateli tohoto úvěru Mgr. Lisztwanové nejvýše v částce 10 000 Kč; dle čl. III/1 se strany dohodly, že úroková sazba činí 22 % ročně s tím, že byla sjednána metoda jednoduchého úročení nezohledňující splátky jistiny a pro případ zesplatnění úvěru přirůstá nesplacená část úroků k jistině; v čl. III/2 je upravena povinnost dlužníka zaplatit za uzavření této smlouvy poplatek ve výši 14 000 Kč, který je splatný jednorázově společně s první splátkou ke dni vyplacení 2. části úvěru; dle čl. III/3 činí RPSN 50,5 %; v čl. VI/3 je upravena povinnost dlužníka zaplatit smluvní pokutu v případě jeho prodlení se zaplacením jistiny či zesplatněné jistiny, a to ve výši 0,2 % denně z dlužné částky; dle čl. VI/4 je dlužník dále povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 10 % z jistiny, která se stává splatnou v případě prodlení dlužníka s úhradou jistiny či zesplatněné jistiny delším než 1 měsíc; dle čl. VII/1 bude závazek z této smlouvy zajištěn zástavním právem k nemovitostem;

-ze splátkového kalendáře, že úvěr měl být splacen v 72 splátkách tak, že do 40. splátky včetně bude hrazen splátkou ve výši 6 444 Kč pouze úrok, v 41. splátce úrok ve výši 6 240 Kč a jistina ve výši 204 Kč a následně od 42. splátky bude již splácena pouze jistina;

-ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 23. 5. 2014, že tato smlouva byla uzavřena mezi společností VITACREDIT s.r.o., IČ: 28614488 jako zástavním věřitelem a dlužníky jako zástavci s tím, že dlužníci zřídili ve prospěch zástavního věřitele zástavní právo k zajištění závazků dlužníků z předmětné smlouvy o úvěru, a to dluhu ve výši 200 000 Kč (jistina) s příslušenstvím a budoucích dluhů sestávajících z případně uplatněné smluvní pokuty ve výši 0,2 % denně z dlužné částky, a to až do výše 1 046 820 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč; předmětem zástavy jsou nemovité věci, a to bytová jednotka č. 491/4 v budově čp. 491, LV 1157, na pozemku parc. č. st. 1048, LV 1157, včetně podílu na společných částech domu a pozemku, v k.ú. Nýdek, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Třinec;

-z oznámení o zesplatnění ze dne 18. 9. 2014 adresovaného oběma dlužníkům, že dle čl. IV/7 smlouvy původní věřitel zesplatňuje dluh z předmětné úvěrové smlouvy, a to z důvodu, že je vůči dlužníkům vedena exekuce u Exekutorského úřadu Praha 3 pod sp. zn. 144 Ex 12386/2014, přičemž tímto se stává splatným zůstatek jistiny a dosud neuhrazená nebo nesplatná část úroků, včetně příslušenství, tj. částka 432 549 Kč a dále byli dlužníci vyrozuměni o uložení smluvní pokuty ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení od data zesplatnění do zaplacení zesplatněné jistiny;

-z poštovního podacího archu s datem 18. 9. 2014, že dne 18. 9. 2014 odeslal původní věřitel dlužníkům doporučenou písemnost;

-ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 5. 2015, že společnost VITACREDIT s.r.o. jako postupitel se zavázala postoupit žalobci jako postupníkovi za úplatu pohledávky specifikované v Příloze č.1 a Příloze č. 2 včetně příslušenství a práv ze zástavních smluv; z části Přílohy č. 1 ze dne 31. 5. 2015, že smlouvou byla postoupena mj. předmětná pohledávka za dlužníky ze smlouvy o úvěru č. 2314000361; z Přílohy č. 2, že v této jsou specifikovány nemovitosti, které jsou předmětem zástavních smluv u postupovaných pohledávek.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

10. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

Právní předchůdce žalobce-společnost VITACREDIT s.r.o., IČ: 28614488 na straně jedné a Eliška anonymizovano a Ignác anonymizovano na straně druhé uzavřeli dne 23. 5. 2014 smlouvu o úvěru č. 2314000361, na základě které poskytla úvěrující společnost dlužníkům (úvěrovaným) úvěr v celkové výši 200 000 Kč, přičemž obsahem smlouvy jsou smluvní ujednání, tak jak jsou uvedena v předchozím odstavci 9. Dopisem ze dne 18. 9. 2014 oznámila úvěrující společnost dlužníkům zesplatnění pohledávky z důvodu, že je vůči dlužníkům vedena exekuce u Exekutorského úřadu Praha 3 pod sp. zn. 144 Ex 12386/2014, přičemž tímto se stává splatným zůstatek jistiny a dosud neuhrazená nebo nesplatná část úroků, včetně příslušenství, tj. částka 432 549 Kč a dále byli dlužníci vyrozuměni o uložení smluvní pokuty ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení od data zesplatnění do zaplacení zesplatněné jistiny. Do data zesplatnění pohledávky dlužníci uhradili dne 27. 5. 2014 částku 20 444 Kč (poplatek 14 000 Kč a 1. splátka 6 444 Kč), dne 27. 5. 2014 částku 12 127 Kč, dne 21. 7. 2014 částku 6 440 Kč a dne 20. 8. 2014 částku 6 440 Kč, tedy k datu zesplatnění neměli dlužníci žádné neuhrazené závazky po splatnosti. I po zesplatnění dlužníci uhradili splátku dne 23. 9. 2014 ve sjednané výši 6 440 Kč a naposledy uhradili částku 6 440 Kč dne 12. 1. 2015. Současně s uzavřením smlouvy o úvěru uzavřela úvěrující společnost jako zástavní věřitel s dlužníky jako zástavci smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 23. 5. 2014, přičemž touto smlouvou dlužníci zřídili ve prospěch zástavního věřitele zástavní právo k zajištění svých závazků z předmětné smlouvy o úvěru, a to dluhu ve výši 200 000 Kč (jistina) s příslušenstvím a budoucích dluhů sestávajících z případně uplatněné smluvní pokuty ve výši 0,2 % denně z dlužné částky, a to až do výše 1 046 820 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč. Předmětem zástavy jsou nemovité věci v SJM dlužníků, a to bytová jednotka č. 491/4 v budově čp. 491, LV 1157, na pozemku parc. č. st. 1048, LV 1157 a podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti 7278/39359, vše na LV 1657 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Třinec, k.ú. Nýdek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 5. 2015 společnost VITACREDIT s.r.o. jako postupitel postoupila pohledávku za dlužníky na žalobce, včetně příslušenství a práv ze zástavní smlouvy.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 164 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (odst. 1). Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup (odst. 2). Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (odst. 3). Pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi (odst. 4).

18. Po právní stránce soud posoudil věc dle shora citovaných ustanovení. Společnost VITACREDIT s.r.o., IČ: 28614488 jako úvěrující a Eliška anonymizovano a Ignác anonymizovano jako úvěrovaní (dlužníci) uzavřeli dne 23. 5. 2014 smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Společnost VITACREDIT s.r.o. ji uzavírala jako podnikatel a insolvenční dlužníci nepochybně jako spotřebitelé, když byli ve smlouvě označeni rodným číslem a bydlištěm, a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu dle § 1810 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy je tak třeba její platnost posuzovat také podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25. 2. 2013. Žalovaná 1) popřela pravost obou dílčích pohledávek mj. z důvodu, že úvěr byl zajištěn zástavním právem k bytové jednotce dlužníků, přičemž věřiteli bylo při uzavírání smlouvy známo, že dlužníci se nacházejí v tísnivé finanční situaci, neboť vyplácel exekuce dlužníků, kterou věřitel zneužil, což činí tuto smlouvu neplatnou pro lichvu dle § 1796 občanského zákoníku.

19. Zákonem č. 43/2013 Sb. byla do § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. doplněna poslední věta, podle níž smí věřitel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Současně byla zavedena sankce pro případ porušení této povinnosti v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tímto ustanovením je naplňován princip

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

odpovědného úvěrování, zejm. odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti spotřebitele negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem tohoto ustanovení je ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, spotřebitel je tak chráněn před vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, který by v budoucnosti nemohl splácet. Věřitel je přitom povinen vynaložit odbornou péči, přičemž v § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu k spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Tento pojem zahrnuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž tato osoba plní všechny povinnosti stanovené zákonem, jedná v souladu se zásadami dobré víry a poctivého obchodního styku, a to v nejlepším zájmu zákazníka (spotřebitele). Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je individuální, kdy se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem. Odborná péče ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru znamená, že vedle těchto informací věřitel získá další údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů, případně jejich prostřednictvím tvrzení spotřebitele ověří. Za vhodné jiné zdroje lze považovat veřejné dostupné rejstříky (obchodní rejstřík, registr živnostenského podnikání, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí provozovaná Exekutorskou komorou ČR apod.).

20. Při posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splácet nehraje roli případné použití zajištění, neboť směrodatná je pouze schopnost spotřebitele úvěr řádně splatit sjednanými splátkami. Skutečnost, že v případě problémů se splácením má věřitel možnost se plně nebo částečně uspokojit ze zajištění, nenahrazuje povinnost věřitele poskytnout spotřebiteli úvěr jen tehdy, když jej bude spotřebitel schopen splácet řádnými splátkami, nikoli tím způsobem, že se věřitel uspokojí ze zajištění.

21. Žalobce v řízení nijak netvrdil a neprokázal, že by před uzavřením smlouvy o úvěru úvěrující činil úkony ke splnění zákonné povinnosti dle § 9 shora citovaného zákona směřující k posouzení schopnosti spotřebitele úvěr řádně splatit sjednanými splátkami. Za splnění této povinnosti nelze považovat čestné prohlášení obsažené v čl. IV/2 smlouvy, jehož obsahem je prohlášení dlužníků, že jsou s ohledem na výši svých měsíčních příjmů a výdajů schopni sjednané splátky hradit řádně a včas, neboť povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele leží právě na věřiteli, nikoli na dlužníku a navíc, jak shora uvedeno, je třeba posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet provést s odbornou péčí. Z obsahu smlouvy navíc vyplývá, že dlužníci se v době uzavření smlouvy nacházeli v úpadkové situaci, jež musela být úvěrující společnosti známa, jak vyplývá z obsahu článku II. smlouvy. Z obsahu tohoto ustanovení je totiž zřejmé, že úvěr měl být čerpán ve dvou fázích, a to v částkách 155 000 Kč a 45 000 Kč. Z první části úvěru ve výši 155 000 Kč měl být uhrazen závazek dlužníků, pro který již byla vedena exekuce, přičemž ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti vyplývá, že smlouva o úvěru byla uzavřena necelý měsíc po vydání exekučního příkazu ze dne 28. 4. 2014 k prodeji bytové jednotky v SJM dlužníků. Z druhé části úvěru měl být vyplacen další závazek dlužníků ze smlouvy o úvěru ze dne 8. 10. 2013 a současně měla být vyplacena provize za zprostředkování úvěru. Čl. II smlouvy tak prokazuje, že úvěr byl dlužníkům poskytnut výlučně k úhradě jiných splatných závazků, které dlužníci již nebyli schopni plnit, což prokazuje nařízení exekuce a exekuční příkaz k prodeji jediné nemovité věci ve

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

vlastnictví dlužníků. S ohledem na to, že oba dlužníci uzavírali předmětnou smlouvu o úvěru ve věku 70 let, tj. jako starobní důchodci, byl reálný předpoklad, že dlužníci nebudou schopni nový úvěr, ze kterého splatili předchozí závazky (popř. jejich část), splácet, kdy nebylo reálné očekávat zvýšení jejich příjmů a z dosavadních příjmů nebyli schopni řádně splácet předchozí závazky.

22. Právní předchůdce žalobce jednoznačně porušil svou zákonnou povinnost dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a smlouvu o úvěru uzavřel s dlužníky za situace, kdy mu byla známa úpadková situace dlužníků, a navíc za této konkrétní situace vtělil do smlouvy ujednání o právu na okamžité zesplatnění úvěru v případě, že se dlužníci dostanou do úpadkové situace anebo bude proti nim vedeno mj. exekuční či insolvenční řízení či jakékoli jiné obdobné řízení s možným negativním dopadem na jejich majetkovou situaci (čl. IV/7 písm. b), či dokonce v případě zhoršení finanční a majetkové situace, která ohrožuje návratnost a splácení úvěru (čl. IV/7 písm. d). Současně bylo ujednáno, že věřitel má právo na smluvní pokutu ve výši 0,2 % ze zesplatněné jistiny a dále splnění povinností z úvěrové smlouvy zajistil zástavním právem k bytové jednotce dlužníků. Soud odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu č. 43/2013 Sb., dle které doplnění poslední věty v § 9 odst. 1 představuje posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Právě takto si počínal původní věřitel v nyní projednávané věci, a soud proto s ohledem na konkrétní okolnosti tohoto případu, tak jak je shora popsal, vyhodnotil právní jednání věřitele (úvěrujícího) jako zjevně se příčící dobrým mravům, a tedy smlouvu vyhodnotil jako absolutně neplatnou dle § 588 občanského zákoníku, když navíc přihlédl k tomu, že dlužníci jsou výrazně slabší smluvní stranou nejen z pohledu toho, že se jedná o spotřebitele, ale i z toho hlediska, že se jedná o starobní důchodce v pokročilém věku.

23. Vzhledem k tomu, že dlužníkům byla poskytnuta částka 200 000 Kč, přičemž dlužníci žalobci uhradili částku ve výši celkem 58 331 Kč a pohledávka č. 1 je již zjištěna ve výši 218 810,68 Kč, je žaloba ve vztahu k oběma dílčím pohledávkám nedůvodná, a soud proto žalobu na určení, že pohledávka žalobce za spoludlužníky Eliškou anonymizovano , narozenou 20. 8. 1944 a Ignácem anonymizovano anonymizovano z titulu smlouvy o úvěru č. 2314000361 ze dne 23. 5. 2014 a ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 23. 5. 2014, je po právu, a to u pohledávky č. 1, zajištěné zástavním právem k nemovitosti spoludlužníků, co do pravosti, pořadí a výše 148 089,48 Kč a u pohledávky č. 2, zajištěné zástavním právem k nemovitosti spoludlužníků, co do pravosti, pořadí a výše 256 988 Kč, jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

24. Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

25. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

26. Žalovaná 1) byla v řízení zcela úspěšná a má tak proti žalobci dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, přičemž žalované 1) vznikly v řízení náklady právního zastoupení. Právní zástupce žalované učinil v řízení dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif ), tj. převzetí a příprava věci, sepis vyjádření a má tak nárok na mimosmluvní odměnu ve výši 2 x 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. na odměnu v celkové výši 6 200 Kč a dále má nárok na dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem tak náklady řízení žalované 1) činí 6 800 Kč, a soud proto zavázal žalobce, aby žalované 1) zaplatil na náhradu nákladů řízení částku 6 800 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

Ostrava 15. prosince 2017

JUDr. Jitka Bartoszová, Ph.D. v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.