34 ICm 3279/2014
č. j. 34 ICm 3279/2014-82 KSOS 34INS 6537/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl soudcem JUDr. Simonou Pittermannovou ve věci

žalobce: PRŮMSTAV, a.s., IČO 25105825 sídlem Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8 zastoupený advokátem JUDr. Petrem Moravcem sídlem Pod Hybšmankou 3090/28, 150 00 Praha 5

proti žalovaným: 1. Insolvenční agentura v.o.s., IČO 29115540 sídlem Západní 1448/16, 360 01 Karlovy Vary insolvenční správce dlužníka: VOKD, a.s., IČO 47675853 zastoupený advokátkou JUDr. Hanou Skotnicovou sídlem Na Hradbách 119/3, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava 2. VOKD, a.s., IČO 47675853 sídlem Nákladní 3179/1, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava

o určení pravosti pohledávky

Shodu s prvopisem potvrzuje Andrea Mrenicová. isir.justi ce.cz KSOS 34INS 6537/2014

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem VOKD, a.s., se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Nákladní 3179/1, PSČ 402 00, IČ: 47675853 pohledávku ve výši 9 066 500 Kč vázanou na podmínku, po právu.

II. Řízení se vůči žalovanému 2. zastavuje.

III. Ve vztahu žalobce a žalovaného 1. nemá nikdo právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Ve vztahu žalobce a žalovaného 2. nemá nikdo právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 30. 6. 2016 č.j.-40 návrh žalobce, aby soud určil, že žalobce má za dlužníkem VOKD, a.s. pohledávku ve výši 9 066 500 Kč vázanou na podmínku, pro předčasnost zamítl z důvodu neurčitých a nepřezkoumatelných popěrných úkonů žalovaných 1. a 2. Na základě odvolání žalobce a žalovaného 1. byl výše uvedený rozsudek usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 2. 2017 č.j. 34 ICm 3279/2014-63 zrušen a věc byla Krajskému soudu v Ostravě vrácena k dalšímu řízení. Vrchní soud dospěl k závěru, nepopěrný úkon byl perfektní a způsobilý vyvolat účinky popření.

2. Dne 25. 1. 2018 vzal žalobce žalobu vůči žalovanému 2. zpět z důvodu přeměny reorganizace v konkurz. Soud tak řízení vůči žalovanému 2. v souladu s ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb., zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) za současné aplikace ust. § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu zastavil.

3. Soud z nesporných skutkových tvrzení účastníků zjistil, že dne 3. 10. 2013 byla mezi Národním památkovým ústavem jako objednatelem a sdružením Průmstav-VOKD (dále jen sdružení ), jehož členy byly žalobce a dlužník VOKD, a.s. (dále jen dlužník ), uzavřena smlouva o dílo na akci Rekonstrukce nové správní budovy NPÚ Ostrava . Ve smlouvě o dílo bylo sjednáno, že dílo bude dokončeno do dne 31. 12. 2014. Cena díla sjednána jako zásadně neměnná ve výši 68 874 410 Kč, přičemž k jejímu navýšení mohlo dojít v důsledku změny zákonné výše DPH nebo přičtením nákladů na vícepráce. Dodatkem č. 1 ze dne 23. 4. 2014 došlo k rozšíření předmětu díla a cena byla zvýšena o 661 618 Kč (celkem 69 536 028 Kč za dílo). Dodatkem č. 2 ze dne 19. 6. 2014 došlo k prodloužení termínu dokončení díla na 31. 3. 2015 a cena díla byla navýšena o 2 914 261 Kč (celkem 72 450 289 Kč za dílo). Dodatek č. 3 ze dne 23. 7. 2014 došlo k dalšímu rozšíření díla a zvýšení jeho ceny o 1 665 016 Kč (celkem 74 115 305 Kč).

4. Ze smlouvy o sdružení vzal soud za prokázáno, že dne 15. 3. 2013 uzavřeli žalobce jako vedoucí účastník a dlužník jako účastník smlouvu o sdružení za účelem vypracování a podání společné

Shodu s prvopisem potvrzuje Andrea Mrenicová. KSOS 34INS 6537/2014

nabídky do zadávacího řízení na realizaci veřejné zakázky Rekonstrukce nové správní budovy NPÚ Ostrava . Ve smlouvě bylo sjednáno, že sdružení bude vykonávat svou činnost pod názvem Průmstav-VOKD po celou dobu existence práv a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy o dílo. Účastníci sdružení byli ve vztahu k zadavateli a třetím osobám zavázáni společně a nerozdílně po celou dobu plnění veřejné zakázky a po dobu trvání jiných závazků vyplývajících ze zakázky. Každý z účastníků sdružení se ve výši 50 % měl podílet na realizaci díla, nákladech, výnosech a ztrátě.

5. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o sdružení ze dne 15. 3. 2013-Stanovy sdružení vzal soud za prokázáno, že členové sdružení se měli podílet na výnosu a ztrátě rovným dílem, každý ve výši 50 %. Účastník sdružení mohl být vyloučen ze sdružení pouze v případě hrubého porušení smlouvy o sdružení, stanov, smlouvy o dílo a v případě, kdy bylo pravomocných rozhodnutím soudu rozhodnuto o úpadku účastníka sdružení, pokud se účastníci nedohodli jinak. Vyloučený účastník byl povinen nahradit druhému účastníku veškeré ztráty, škody a náklady, jež způsobil v důsledku realizace části plnění a aktiv sám nebo za pomoci třetích osob.

6. Ze smlouvy o dílo ze dne 3. 10. 2013 vzal soud za prokázáno, že Národní památkový ústav jako objednatel a sdružení jako zhotovitel uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla Rekonstrukce nové správní budovy NPÚ Ostrava . Dílo mělo být provedeno a předáno dne 31. 12. 2014, cena díla byla stanovena jako nejvýše přípustná a nepřekročitelná ve výši 68 874 410 Kč. Cenu díla bylo možné navýšit pouze za předpokladu provedení víceprací, které nařídí objednatel nad rámec množství nebo kvality uvedené v dokumentaci nebo položkovém rozpočtu a v případě změny sazby DPH.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému závěru:

-žalobce uzavřel s dlužníkem smlouvu o sdružení, na základě které se měli žalobce a dlužník společně podílet rovným dílem na realizaci díla Rekonstrukce nové správní budovy NPÚ Ostrava a také na případné ztrátě vzniklé realizací díla. Cena díla byla sjednána jako zásadně neměnná ve výši 68 874 410 Kč. Cena díla však byla podhodnocena, proto došlo jednotlivými dodatky ke smlouvě o dílo k navýšení ceny díla až na částku 74 115 305 Kč. K vyloučení účastníka sdružení mohlo dojít v případě pravomocného rozhodnutí soudu o úpadku tohoto člena, pokud se účastníci nedohodli jinak.

8. Soud nejdříve konstatuje, že žaloba byla podána oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a žalovaný 1. je v řízení pasivně legitimován. Žaloba je přípustná.

9. Podle ust. § 193 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon- dále jen insolvenční zákon ) o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Shodu s prvopisem potvrzuje Andrea Mrenicová. KSOS 34INS 6537/2014

10. Podle sut. § 194 insolvenčního zákona o popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky.

11. Popření pravosti pohledávky umožňuje soudu ve sporu o určení pravosti pohledávky zkoumat pouze základ nároku, nikoli již jeho výši nebo pořadí. Pro závěr o tom, zda byla popřena nejen pravost, nýbrž i výše, případně pořadí pohledávky, je určující obsah popření (jeho důvodu) v podobě zachycené v protokolu o přezkumném jednání nebo v seznamu přihlášených pohledávek, který tvoří součást tohoto protokolu (srovnej s rozhodnutími Nejvyššího soudu R 76/2002 ze dne 24. 5. 2001, 29 Cdo 4268/2010 ze dne 27. 4. 2012, 29 Cdo 147/2011 ze dne 23. 1. 2014).

12. Žalovaný 1. na přezkumném jednání popřel pouze pravost podmíněné pohledávky žalobce ze smlouvy o dílo ve výši 9 066 500 Kč z důvodu ukončení účasti dlužníka na sdružení. Soud se proto v intencích výše uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu zabýval pouze pravostí pohledávky, tedy tím, zda je dlužník povinen podílet se na ztrátě vzniklé ze smlouvy o dílo, když bylo pravomocně rozhodnuto, že je dlužník v úpadku.

13. Smlouva o sdružení byla uzavřena dne 15. 3. 2013 za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč.zák ). Podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z ) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Na právní vztah vzniklý ze smlouvy o sdružení se proto bude aplikovat obč.zák.

14. Smlouva o sdružení je upravena v ust. § 829 až 841 obč.zák. Podle ust. § 835 obč.zák. podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou určeno jinak (odst. 1). Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně (odst. 2).

15. Podle ust. § 838 odst. 2 obč.zák. lze z vážných důvodů účastníka ze sdružení vyloučit, a to pouze jednomyslným usnesením ostatních účastníků sdružení, nestanoví-li smlouva jinak.

16. Podle ust. § 840 obč.zák. účastník, který vystoupil nebo který byl vyloučen, se nezprošťuje odpovědnosti za závazky z činnosti sdružení, které vznikly do dne vystoupení nebo vyloučení.

17. Aby mohl být účastník sdružení ze sdružení vyloučen, musí být dle ust. § 838 odst. 2 obč.zák. splněny dvě podmínky, a to existence vážných důvodů pro vyloučení účastníka ze sdružení a usnesení ostatních společníků sdružení o vyloučení. Účastník, který se svým vyloučením nesouhlasí, se může u soudu domáhat, aby bylo určeno, že usnesení o vyloučení není platné.

Shodu s prvopisem potvrzuje Andrea Mrenicová. KSOS 34INS 6537/2014

18. Ve stanovách sdružení byly sjednány podmínky, kdy může dojít k vyloučení účastníka ze sdružení. K vyloučení mohlo dojít v případě, že účastník hrubě porušil smlouvu o sdružení, stanovy sdružení nebo smlouvu o dílo a dále v případě, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o úpadku dlužníka, pokud se však účastníci sdružení nedohodli jinak. Žalovaný 1. tvrdil, že prohlášením úpadku dlužníka došlo k automatickému vyloučení dlužníka ze sdružení, proto dlužník nemohl ovlivnit vznik ztráty sdružení ze smlouvy o dílo a není povinen se na ztrátě sdružení podílet. Žalovaný 1. se však mýlí, neboť k vyloučení účastníka ze sdružení nemůže dojít automaticky, ale je třeba, aby další účastníci sdružení rozhodli o vyloučení tohoto účastníka dle ust. § 838 odst. 2 obč. zák. Je tomu tak proto, aby byla vyloučenému účastníkovi zajištěna ochrana a ten se mohl v případě, že se svým vyloučení nesouhlasí obrátit na soud s žalobou na určení neplatnosti rozhodnutí sdružení o vyloučení. V předmětné věci žalobce žádným způsobem nerozhodl, že se dlužník vylučuje ze sdružení. Dlužník byl tak i po pravomocném rozhodnutí o jeho úpadku účastníkem sdružení a byl povinen podílet se na ztrátě vzniklé sdružení ze smlouvy o dílo.

19. Účastníci učinili nesporným, že jednotlivými dodatky ke smlouvě o dílo k navýšení ceny díla. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě o sdružení a ve stanovách sdružení bylo stanoveno, že se účastníci sdružení podílejí na zisku a ztrátě sdružení rovným dílem, vznikl každému členovi sdružení dluh ve výši 9 066 500 Kč dle ust. § 835 obč.zák.

20. Nad rámec výše uvedené argumentace soud podotýká, že také v případě, kdy by došlo k vyloučení dlužníka ze sdružení, byl by dlužník povinen podílet se na ztrátě sdružení dle ust. § 840 obč.zák., neboť již v době uzavření smlouvy o dílo došlo ke vzniku ztráty, když byla cena díla podhodnocena a pouze dalšími dodatky byla zjištěna konečná výše této ztráty.

21. Žalovaný 1. dále tvrdil, že pohledávka neexistuje, neboť byla do insolvenčního řízení přihlášena jako podmíněná vázána na podmínku, která není způsobilou podmínkou pro vznik pohledávky.

22. Podmínka je vedlejším ustanovením v právním úkonu, kterým se účinnost právního úkonu, tj. skutečný vznik, změna či zánik subjektivních občanských práv a povinností, činí závislým na skutečnosti, která je subjektům právního úkonu v době jeho učinění neznámá (nejistá). Do splnění, nesplnění či zmaření podmínky existuje stav nejistoty, kdy se neví, zda učiněný právní úkon, který je jinak platný a závazný, avšak není ještě účinný, nabude vůbec právní účinky (srovnej s rozhodnutími Nejvyššího soudu České republiky 32 Odo 894/2002 ze dne 26. 11. 2003, sp.zn. 29 Odo 31/2004 ze dne 14. 12. 2004, 23 Cdo 4357/2011 ze dne 28. 3. 2012, 29 Cdo 62/2014 ze dne 31. 3. 2015).

23. V daném případě není vznik, změna či zánik práva žalobce na uhrazení jeho pohledávky závislé na skutečnosti neznáme v době uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení dlužníka. Cena díla byla již v době uzavření smlouvy o dílo podhodnocena a uzavřením smlouvy o dílo vznikla sdružení ztráta, na které se měli účastníci sdružení rovným dílem podílet. Vznik ztráty není vázán na žádnou podmínku, neboť nárok na případnou ztrátu vznikl uzavřením samotné smlouvy. Avšak výše ztráty nebyla v době uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení konečná. Jinak řečeno,

Shodu s prvopisem potvrzuje Andrea Mrenicová. KSOS 34INS 6537/2014

žalobce v době přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení neznal konečnou výši ztráty, na které by se měl rovným dílem podílet i dlužník, proto neměl jinou možnost, než přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku, jejíž výše je podmíněná. V tomto případě nebylo možné přihlásit předmětnou pohledávku jiným způsobem než vázat její výši na tuto podmínku.

24. Soud dospěl k závěru, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka ve výši 9 066 500 Kč a vázaná na podmínku, je po právu.

25. Podle ust. § 163 insolvenčního zákona o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

26. Podle ust. § 202 odst. 1 věta první insolvenčního zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

27. Soud o náhradě nákladů řízení ve vztahu žalobce a žalovaného 1. rozhodl, že nikdo nemá právo na náhradu nákladů řízení podle s ust. § 163, § 202 odst. 1 věta první insolvenčního zákona, neboť žalovaný 1. má ve sporu o pravost pohledávky nákladovou imunitu. Ve vztahu žalobce a žalovaného 2. soud rozhodl, že nikdo nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce svým zpětvzetím zavinil zastavení řízení, ale žalovanému 2. žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

Ostrava 31. ledna 2018

JUDr. Simona Pittermannová soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Andrea Mrenicová.