34 ICm 3081/2014
34 ICm 3081/2014-43 (KSOS 34 INS 11219/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní ve věci žalobkyně JUDr. Mileny Bódiové, se sídlem Ostrava, Stodolní 835/17, insolvenční správkyně dlužníka Libora Noštinského, nar. 01.10.1970, bytem Třinec-Staré Město, Jablunkovská 160, zastoupené Mgr. Kateřinou Štěpánovou, advokátkou se sídlem Ostrava, Stodolní 835/17, proti žalovanému Český inkasní kapitál, a.s., se sídlem Praha 1-Nové Město, Václavské nám. 808/66, IČ: 27646751, zastoupenému JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem Praha 4, Vyskočilova 1326/5, o popření vykonatelných pohledávek,

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že věřitel č. 5 Český inkasní kapitál, a.s., se sídlem Praha 1-Nové Město, Václavské nám. 808/66, IČ: 27646751, nemá v insolvenčním řízení sp.zn. KSOS 34 INS 11219/2012 vedeném u Krajského soudu v Ostravě vůči dlužníkovi Liboru Noštinskému, nar. 01.10.1970, bytem Třinec-Staré Město, Jablunkovská 160, pohledávku č. 1 v celkové výši 99.411,85 Kč, pohledávku č. 2 v celkové výši 32.993,43 Kč a pohledávku č. 3 v celkové výši 16.465,54 Kč, jako úroky z prodlení vyšší než jsou zákonné úroky z prodlení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 19.09. 2014 domáhala popření vykonatelných pohledávek věřitele-žalovaného, konkrétně pohledávky č. 1 v celkové výši 99.411,85 Kč, pohledávky č. 2 v celkové výši 32.993,43 Kč a pohledávky č. 3 v celkové výši 16.465,54 Kč. Popřené částky u vykonatelných pohledávek (č. 1 na základě elektronického platebního rozkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12.02.2010, č.j. 113 EC 14/2010-22, č. 2 na základě rozsudku pro uznání Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 01.06.2009, č.j. 141 EC 8/2009-35, č. 3 na základě rozsudku pro uznání Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 04.11.2009, č.j. 111 EC 35/2009-18), představují úrok z prodlení a úrok z úvěru sjednaný v takové výši, že je nutno jej s ohledem na postavení dlužníka jakožto spotřebitele považovat za neplatný, a to pro rozpor s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách, jakož i pro rozpor s dobrými mravy. Rovněž tak jsou neplatná ujednání o úročení úroky z prodlení nejen dlužné jistiny, ale také smluvních úroků. Všechny tři smlouvy o úvěru obsahovaly (v žalobě příkladmo vyjmenované ustanovení obchodních podmínek resp. všeobecných podmínek ) nepřiměřená ujednání, jejich neplatnost pak způsobuje neplatnost smluv jako celku.

Dále žalobkyně uvedla, že jádrem její argumentace, vznesené jak při přezkumném jednání, tak v žalobě, je skutečnost, že dlužník v předchozích smluvních vztazích s věřitelem, jakož i v řízení soudním s jeho právním nástupcem, vystupoval v pozici spotřebitele, což je argumentem skutkovým, nikoliv právním. Tato námitka dlužníkem v nalézacích řízeních nebyla uplatněna. Skutečnosti, uvedené v žalobách, podaných na elektronickém formuláři, ve všech 3 věcech, projednávaných u Okresního soudu ve Frýdku-Místku (sp.zn. 113 EC 14/2010, 141 EC 8/2009 a 111 EC 35/2009) neozřejmovaly, že je uplatněn nárok ze spotřebitelských smluv). Proto s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18.12.2008, sp.zn. 15 Co 707/2008 nebylo možné sjednat úrok z prodlení v jiné než zákonné výši.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Procesní obranu ve vztahu k části popřené pohledávky č. 1, č. 2 a č. 3 vybudoval na argumentu, že námitky uplatněné insolvenční správkyní jsou zapovězené podle ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť se jedná o právní posouzení věci. Žalovaný doložil své vykonatelné pohledávky veřejnými listinami, přičemž pokud příslušný soud vyhověl žalovanému vydáním rozhodnutí, které následně nabylo právní moci a vykonatelnosti, posoudil nárok žalovaného jako oprávněný, a to ve všech jeho složkách, tj. i pokud jde o úrok z prodlení.

Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a jeho zástupce, neboť tito se ze soudního jednání omluvili. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů podle ust. § 160 odst. 3, ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) a ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

Z listin ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 34 INS 11219/2014 soud zjistil:

ICM R

-z usnesení ze dne 05.06.2014, že byl zjištěn úpadek dlužníka Libora Noštinského, insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Milena Bódiová a soud povolil řešení úpadku oddlužením, -z usnesení ze dne 09.01.2015, že bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, -z přihlášky pohledávky č. P5 doručené insolvenčnímu soudu 24.06.2014, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení s dlužníkem vykonatelnou pohledávku č. 1 ve výši 265.840,74 Kč dle pravomocného elektronického platebního rozkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12.02.2010, č.j. 113 EC 14/2010-22, sestávající z jistiny 59.085,04 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. 2712751813 ze dne 01.09.2005 a z příslušenství 206.755,70 Kč (úroky z prodlení ve výši 124.845,12 Kč, úroky z úvěru ve výši 59.190,57 Kč a náklady nalézacího řízení ve výši 22.720,-Kč), vykonatelnou pohledávku č. 2 ve výši 99.031,32 Kč dle pravomocného rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 01.06.2009, č.j. 141 EC 8/2009-35, sestávající z jistiny 18.010,-Kč z titulu smlouvy o úvěru na úvěrovém účtu č. 2311900873/0800 ze dne 16.12.2004 a z příslušenství 81.021,32 Kč (úroky z prodlení ve výši 40.457,65 Kč, úroky z úvěru ve výši 27.149,67 Kč a náklady nalézacího řízení ve výši 13.414,-Kč), vykonatelnou pohledávku č. 3 ve výši 60.216,94 Kč podle pravomocného rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 04.11.2009, č.j. 111 EC 35/2009-18, sestávající z jistiny 10.427,15 Kč z titulu smlouvy č. 374859 o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty ze dne 14.09.2005 a z příslušenství ve výši 49.789,79 Kč (úroky z prodlení ve výši 20.956,99 Kč, úroky z úvěru ve výši 17.013,80 Kč a náklady nalézacího řízení ve výši 11.819,-Kč), -z protokolu o přezkumném jednání ze dne 02.09.2014 a ze seznamu přihlášených pohledávek ve vztahu k číslu přihlášky P5, že pohledávky byly přezkoumány jako vykonatelné, přičemž insolvenční správkyní byla pohledávka č. 1 popřena co do pravosti v rozsahu 99.411,85 Kč, pohledávka č. 2 byla popřena co do pravosti v rozsahu 36.699,92 Kč a pohledávka č. 3 byla popřena co do pravosti v rozsahu 16.465,54 Kč, všechny s argumentací, že se jedná o úroky z prodlení ve výši vyšší než jsou zákonné úroky. Uznány byly jen úroky z prodlení v zákonné výši. Dlužník měl při uzavření smlouvy postavení spotřebitele a dle rozsudku publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí pod Rc 83/2010, má-li smlouva o úvěru uzavřená mezi peněžním ústavem a fyzickou osobou charakter spotřebitelského úvěru, lze platně sjednat úrok z prodlení pouze do výše stanovené občanskoprávními předpisy. Ujednání o vyšších úrocích z prodlení je tedy neplatné, a to vzhledem k postavení dlužníka při uzavření smlouvy o úvěru jako spotřebitele a charakteru úvěru jako spotřebitelského úvěru. Rovněž tak je neplatné ujednání o úročení úroky z prodlení nejen dlužné jistiny, ale také smluvních úroků. Dlužník pohledávky uznal, -ze zpětvzetí popření přihlášky P5 u dílčí pohledávky č. 2, že žalobkyně podáním ze dne 18.09.2014 vzala částečně zpět svůj popěrný úkon ve vztahu k pohledávce č. 2, a to v rozsahu 3.706,49 Kč, -z usnesení ze dne 23.09.2014, že Krajský soud v Ostravě, pohledávku věřitele č. 5 (žalovaného) na základě částečného zpětvzetí popěrného úkonu insolvenční správkyní pokládá za zjištěnou v části 276.218,18 Kč a popřenou v části 148.870,82 Kč, -že insolvenční řízení není dosud skončeno.

ICM R

Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný jako věřitel řádně a včas přihlásil přihláškou P5 své vykonatelné pohledávky č. 1, č. 2 a č. 3, které insolvenční správkyně částečně co do pravosti (hodnoceno dle obsahu úkonu) popřela. Pohledávky byly přezkoumány jako vykonatelné. Žalobkyně včas uplatnila své právo žalobou u soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání, tj. ve lhůtě v souladu s ust. § 199 odst. 1 IZ. Žaloba směřuje správně proti věřiteli, který pohledávky přihlásil.

K pohledávce č. 1 soud zjistil:

-ze spisu sp.zn. 113 EC 14/2010 Okresního soudu ve Frýdku-Místku, a to z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci žalobce-Český inkasní kapitál, a.s. vůči žalovanému Liboru Noštinskému (dlužníkovi) o zaplacení peněžité částky 59.085,04 Kč s příslušenstvím , že byl podán u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, a že dlužník v něm byl označen jako nepodnikatel (jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem a bydlištěm). Ve skutečnostech, z nichž vyplývá uplatněné právo na zaplacení peněžité částky, je uvedeno, že dlužník uzavřel dne 01.09.2005 s Českou spořitelnou, a.s. (právním předchůdcem žalovaného) smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 60.000,-Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly všeobecné obchodní podmínky České spořitelny, a.s. Úvěr byl sjednán s pevnou úrokovou sazbou 13,10% ročně. Z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru byl úvěr zesplatněn. Dlužník byl pro případ svého prodlení s úhradou úvěru povinen v souladu se smlouvou hradit sjednaný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 23,1% ročně. V rozsahu svých skutkových tvrzení odkázala společnost Český inkasní kapitál, a.s. na obsah předložených listinných důkazů, především smlouvu o úvěru, doklad o platební historii dlužníka, doklad o čerpání úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru, sazebník, všeobecné obchodní podmínky a smlouvu o postoupení pohledávek, -z elektronického platebního rozkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12.02.2010, č.j. 113 EC 14/2010-22, že dlužníkovi bylo uloženo, aby zaplatil věřiteli -Českému inkasnímu kapitálu, a.s. pohledávku ve výši 59.085,04 Kč spolu s úrokem ve výši 15.910,29 Kč a úrokem ve výši 13,10% ročně z částky 59.085,04 Kč jdoucím ode dne 01.12.2008 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 27.975,53 Kč a úrokem z prodlení ve výši 23,1% ročně z částky 74.995,33 Kč jdoucím ode dne 01.12.2008 až do zaplacení, dále náhradu nákladů řízení ve výši 22.720,-Kč, to vše do patnácti dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu. Platební rozkaz je opatřen doložkou právní moci, ze které je patrné, že byla dne 11.03.2010 vyznačena tak, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 06.03.2010, -z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 19.07.2010, č.j. 29 EXE 3303/2010-9, že byla vůči dlužníkovi jako povinnému nařízena exekuce k uspokojení pohledávky Českého inkasního kapitálu, a.s. podle elektronického platebního rozkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12.02.2010, č.j. 113 EC 14/2010-22, ve výši 59.085,04 Kč s příslušenstvím, nákladů předcházejícího řízení ve výši 22.720,-Kč a nákladů oprávněného v exekučním řízení, které budou v průběhu řízení stanoveny, přičemž provedením exekuce byl pověřen JUDr. Marcel Smékal-soudní exekutor, -ze smlouvy o úvěru č. 2712751813 ze dne 01.09.2005, že tuto smlouvu uzavřel právní předchůdce žalovaného (Česká spořitelna, a.s.) jako podnikatel a dlužník, který byl označen jménem, příjmením, rodným číslem a bydlištěm. Věřitel se zavázal

ICM R

dlužníkovi poskytnout úvěr do výše 60.000,-Kč, který měl být dlužníkem splacen v pravidelných měsíčních splátkách 1.280,-Kč. Úroková sazba činila 13,10% a RPSN činilo 16,19% s tím, že výpočet roční procentní sazby nákladů byl proveden podle zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky České spořitelny, a.s., -z výpočtu úroků z prodlení ve vztahu ke smlouvě o úvěru č. 2712751813, že žalovaný provedl výpočet úroků z prodlení dle této smlouvy,

K pohledávce č. 2 soud zjistil:

-ze spisu 141 EC 8/2009 Okresního soudu ve Frýdku-Místku, a to z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci žalobce-Český inkasní kapitál, a.s. vůči žalovanému Liboru Noštinskému (dlužníkovi) o zaplacení peněžité částky 18.010,-Kč s příslušenstvím, že byl podán u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, a že dlužník v něm byl označen jako nepodnikatel (jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem a bydlištěm). Ve skutečnostech, z nichž vyplývá uplatněné právo na zaplacení peněžité částky, je uvedeno, že dlužník uzavřel dne 16.12.2004 s Českou spořitelnou, a.s. (právním předchůdcem žalovaného) smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 20.000,-Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly všeobecné obchodní podmínky České spořitelny, a.s. Úvěr byl sjednán s pevnou úrokovou sazbou 19,80% ročně. Z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru byl úvěr zesplatněn. Dlužník byl pro případ svého prodlení s úhradou úvěru povinen v souladu se smlouvou o úvěru hradit sjednaný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 22,8% ročně. V rozsahu svých skutkových tvrzení odkázala společnost Český inkasní kapitál, a.s. na obsah předložených listinných důkazů, především smlouvu o úvěru, platební historii dlužníka, doklad o čerpání úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru, sazebník, všeobecné obchodní podmínky a smlouvu o postoupení pohledávek, -z rozsudku pro uznání Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 01.06.2009, č.j. 141 EC 8/2009-35, že dlužníkovi byla uložena povinnost uhradit věřiteli-Českému inkasnímu kapitálu, a.s. pohledávku ve výši 18.010,-Kč s úrokem ve výši 7.209,90 Kč a s 19,8% úrokem ročně z částky 18.010,-Kč od 01.12.2008 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8.304,80 Kč a s 22,8% úrokem z prodlení ročně z částky 25.219,90 Kč od 01.12.2008 do zaplacení, dále náklady řízení ve výši 13.414,-Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Tento rozsudek byl vydán jako rozsudek pro uznání dle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř., neboť dlužník nárok věřitele uznal. Rozsudek nabyl právní moci dne 05.08.2009, -z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 05.03.2010, č.j. 26 EXE 2365/2010-10, že byla vůči dlužníkovi jako povinnému nařízena exekuce k uspokojení pohledávky Českého inkasního kapitálu, a.s. podle rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 01.06.2009, č.j. 141 EC 8/2009-35, ve výši 18.010,- Kč s příslušenstvím, nákladů předcházejícího řízení ve výši 13.414,-Kč a nákladů oprávněného v exekučním řízení, které budou v průběhu řízení stanoveny, přičemž provedením exekuce byl pověřen JUDr. Marcel Smékal-soudní exekutor, -ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 16.12.2004, že tuto smlouvu uzavřel právní předchůdce žalovaného (Česká spořitelna, a.s.) jako podnikatel a dlužník, který byl označen jménem, příjmením, rodným číslem a bydlištěm. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr do výše 20.000,-Kč, který měl být veden na úvěrovém

ICM R

účtu č. 2311900873/0800. Dlužník se zavázal peněžní prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách 523,-Kč. Úroková sazba činila 19,80%. Výše úrokové sazby byla zároveň rovna výši RPSN podle zákona č. 321/2001 Sb. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky České spořitelny, a.s., -z výpočtu úroků ve vztahu ke smlouvě o úvěru ze dne 16.12.2004, že žalovaný provedl výpočet úroků z prodlení dle této smlouvy.

K pohledávce č. 3 soud zjistil:

-ze spisu sp.zn. 111 EC 35/2009 Okresního soudu ve Frýdku-Místku, a to z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci žalobce-Český inkasní kapitál, a.s. vůči žalovanému Liboru Noštinskému (dlužníkovi) o zaplacení peněžité částky 10.427,15 Kč s příslušenstvím, že byl podán u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, a že dlužník v něm byl označen jako nepodnikatel (jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem a bydlištěm). Ve skutečnostech, z nichž vyplývá uplatněné právo na zaplacení peněžité částky, je uvedeno, že dlužník uzavřel s Českou spořitelnou, a.s. (právním předchůdcem žalovaného) smlouvu o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty, na jejímž základě poskytl dlužníkovi úvěrový rámec s výší úvěrového limitu, včetně poskytnutí kreditní karty k čerpání peněžních prostředků v rámci úvěrového limitu (kartový účet č. 0051780388038194). Úvěr byl sjednán s pevnou úrokovou sazbou 19,80% ročně. Z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru byl nesplacený zůstatek úvěru dne 06.08.2007 převeden na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Dlužník byl vyzván, aby jej uhradil. Pro případ prodlení s úhradou úvěru byl sjednán úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 29% ročně. V rozsahu svých skutkových tvrzení odkázala společnost Český inkasní kapitál, a.s. na obsah předložených listinných důkazů, především smlouvu o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty, doklad o čerpání úvěru, oznámení o převedení pohledávky z kartového účtu na účet pohledávek, sazebník a smlouvu o postoupení pohledávek, -z rozsudku pro uznání Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 04.11.2009, č.j. 111 EC 35/2009-18, že dlužníkovi byla uložena povinnost uhradit věřiteli-Českému inkasnímu kapitálu, a.s. pohledávku ve výši 10.427,15 Kč s úrokem ve výši 5.469,38 Kč a úrokem ve výši 19,8% ročně z částky 10.427,15 Kč od 01.12.2008 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 4.048,50 Kč a úrokem z prodlení ve výši 29% ročně z částky 10.427,15 Kč od 01.12.2008 do zaplacení a náklady řízení ve výši 11.819,- Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Tento rozsudek byl vydán jako rozsudek pro uznání dle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř., neboť dlužník nárok věřitele uznal. Rozsudek nabyl právní moci dne 05.01.2010, -z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 10.06.2010, č.j. 28 EXE 2741/2010-10, že byla vůči dlužníkovi jako povinnému nařízena exekuce k uspokojení pohledávky Českého inkasního kapitálu, a.s. podle rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 04.11.2009, č.j. 111 EC 35/2009-18, ve výši 10.427,15 Kč s příslušenstvím, nákladů předcházejícího řízení ve výši 11.819,-Kč a nákladů oprávněného v exekučním řízení, které budou v průběhu řízení stanoveny, přičemž provedením exekuce byl pověřen JUDr. Marcel Smékal-soudní exekutor, -ze smlouvy o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty, uzavřené mezi Českou spořitelnou, a.s. a dlužníkem dne 14.09.2005 (číslo smlouvy 374859, kartový účet č.

ICM R

0051780388038194), že smlouvu uzavřel právní předchůdce žalovaného jako podnikatel a dlužník, který byl označen jménem, příjmením, rodným číslem a číslem občanského průkazu. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr do výše 9.000,- Kč, smluvní strany přitom odkázaly na zákon o spotřebitelském úvěru č. 321/2001 Sb. Úvěr měl být veden na kartovém účtu a dlužník se zavázal věřiteli jej splatit s úrokem ve výši 19,80% ročně. RPSN činilo 20,10%, -z výpočtu úroků ve vztahu ke smlouvě o úvěru ze dne 14.09.2005, že žalovaný provedl výpočet úroků z prodlení dle této smlouvy.

Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu, a sice že právní předchůdce přihlášeného věřitele Česká spořitelna, a.s. uzavírala předmětné smlouvy o úvěru v rámci své podnikatelské činnosti a dlužník je uzavíral v postavení spotřebitele-nepodnikatele. Žaloby podané na elektronickém formuláři ozřejmovaly, že jsou uplatněny nároky ze spotřebitelských smluv, neboť dlužník jako účastník řízení v procesním postavení žalovaného v nich byl vymezen jako nepodnikatel (spotřebitel), přičemž věřitel odkázal na listiny, zejména úvěrové smlouvy, které doložil a ze kterých se vymezení dlužníka jako spotřebitele, potažmo smluv jako spotřebitelských, podává.

Na zjištěný skutkový stav navázal soud právní hodnocení věci a dospěl k závěru, že incidenční žaloba nebyla podána důvodně. Zjištěný skutkový stav podřadil pod ust. § 199 odst. 2, 3 IZ a ust. § 174a odst. 1 a 2 o.s.ř. a ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. Mezi účastníky nebylo sporné, že pohledávky č. 1, č. 2 a č. 3 přihlášené v rámci přihlášky P5 jsou pohledávky vykonatelné, které žalobkyně může popřít pouze v rámci vymezeném ustanovením § 199 odst. 2 a 3 IZ, podle kterého jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci a uplatněny mohou být pouze skutečnosti, pro které byla pohledávka č. 1, č. 2 a č. 3 popřena. Výklad posledně zmíněného zákonného ustanovení podal Nejvyšší soud v rozsudku ČR ze dne 18.07.2013, sp.zn. 29 ICdo 7/2013, (na nějž odkazuje též následná judikatura např. usnesení ze dne 29.08.2013, sp.zn. 29 ICdo 31/2013), ve kterém uvedl, že obecně platí, že u přihlášené vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, v dané věci soudu, lze uplatnit jako důvod popření její pravosti nebo výše jen skutkové námitky, konkrétně jen skutečnosti, které dlužník neuplatnil v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Přitom je lhostejné, zda takové skutečnosti dlužník neuplatnil vlastní vinou např. proto, že zcela rezignoval na svou procesní obranu v příslušném řízení, čímž přivodil vznik exekučního titulu založeného, v dané věci rozhodnutím, jež se neodůvodňuje vůbec-platebním rozkazem nebo jehož odůvodnění se omezuje pouze na vymezení předmětu řízení a na stručné vyložení důvodů-rozsudkem pro uznání. Pro úspěch takového popření bude naopak určující, zda skutečnosti, které dříve neuplatnil dlužník, jsou způsobilé změnit výsledek "sporu o pohledávku" (právě ony jsou důvodem ve výsledku jiného právního posouzení věci); tedy, že v porovnání se skutečnostmi, které dlužník dříve uplatnil, jsou skutečnosti, které dříve uplatněny nebyly, rozhodující příčinou pro určení, že žalovaný přihlášený věřitel nemá vůči dlužníku označené vykonatelné pohledávky.

Takovou skutečností v souzené věci mělo být, že dlužník při uzavírání a plnění smluv o úvěru vystupoval jako fyzická osoba, která nejedná v rámci své obchodní nebo jiné

ICM R podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, tedy jako spotřebitel (ust. § 52 odst. 3 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013) a druhou smluvní stranou byla osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tedy dodavatel (ust. § 52 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013). V právní rovině je pak důsledkem této skutečnosti závěr o nemožnosti platně sjednat úrok z prodlení ve výši vyšší než jsou zákonné úroky z prodlení. V řízení byla vyvrácena pravdivost skutkového tvrzení žalující strany, že se jedná o skutečnost dříve v nalézacím řízení neuplatněnou. Relevantní skutková rovina, která byla v dané věci posuzována, vyplývá ze substancování žalob (návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů), kterými byly zahájeny nalézací řízení u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 113 EC 14/2010, 141 EC 8/2009 a 111 EC 35/2009. Byť nikoliv slovy zákona (ust. § 52 odst. 2 a 3 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013), přesto jednoznačně žalovaný (tehdy v procesním postavení žalobce) povahu smluvních stran vymezil. Protože důvodem popření pravosti vykonatelných pohledávek není skutečnost dříve v nalézacím řízení neuplatněná, nezbývá než dospět k závěru, že daný skutkový stav má vést k jinému právnímu posouzení věci, než které o něm v řízení, které předcházelo vydání elektronického platebního rozkazu a které předcházelo vydání rozsudků pro uznání, učinil Okresní soud ve Frýdku-Místku. Jinak vyjádřeno argumentace žalobkyně, pro kterou popřela část pohledávky č. 1, č. 2 a č. 3, je kritikou správnosti právního posouzení věci, tedy jiným právním posouzením věci, které ust. § 199 odst. 2 IZ zapovídá.

Uplatnila-li žalobkyně v žalobě proti popřeným pohledávkám další námitku, a sice že smlouvy o úvěru jsou neplatné, neboť obsahují nepřiměřené podmínky ve světle ustanovení na ochranu spotřebitele, pak k takovéto argumentaci soud nepřihlížel, neboť se jedná o argumentaci novou, zapovězenou ust. § 199 odst. 3 IZ. Absence procesní diligence (připravenosti) k incidenčnímu sporu mající kořeny v přezkumném jednání (v popěrném úkonu), nelze ipso facto v incidenčním sporu reparovat.

Z uvedených důvodů soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 202 odst. 1 IZ, kdy ve sporu o pravost přihlášené pohledávky nemá úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenční správkyni, a jelikož v tomto sporu nebyl shledán důvod pro aplikaci ust. § 202 odst. 2 IZ, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

V Ostravě dne 10.11.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v. r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R