34 ICm 2992/2014
34 ICm 2992/2014-25 (KSOS 34 INS 24899/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobkyně JUDr. Dagmar Jahnové, se sídlem Nový Jičín, Generála Hlaďo 748/4, insolvenční správkyně dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Příbor, Frenštátská 1595, proti žalovanému Stanislavu anonymizovano , anonymizovano , bytem Mošnov 78, zastoupenému JUDr. Tomášem Mikulíkem Hamelem, Ph.D., advokátem se sídlem Frýdek- Místek, Pod Štandlem 2218, o popření vykonatelné pohledávky,

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že pohledávka č. 1 žalovaného-věřitele č. 10 Stanislava Hanzelky, anonymizovano , bytem Mošnov 78, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Příbor, Frenštátská 1595, ve výši 1.209.647,-Kč, není po právu, eventuelně aby bylo určeno, že žalovaný nemá za dlužníkem Pavlem Wojcikem, anonymizovano , bytem Příbor, Frenštátská 1595, pohledávku ve výši 1.209.647,-Kč, se zamítá pro předčasnost.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. isir.justi ce.cz

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 12.09.2014, se žalobkyně domáhala určení, že vykonatelná pohledávka č. 1 věřitele č. 10-Stanislava Hanzelky, anonymizovano , bytem Mošnov 78 (dále jen žalovaný), přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Příbor, Frenštátská 1595 (dále jen dlužník), vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 34 INS 24899/2012, není ve výši 1.209.647,-Kč po právu event. určení, že žalovaný nemá za dlužníkem pohledávku ve výši 1 209.647,-Kč. Žalobkyně jako insolvenční správkyně popřela přihlášenou vykonatelnou pohledávku dle rozhodčího nálezu ze dne 19.10.2012, č.j. RN-20121, a to při přezkumném jednání dne 19.08.2014, neboť žalovaný existenci pohledávky neprokázal. Žalobkyně uvedla, že ačkoli žalovaný předložil řadu listin, žádná se nevztahuje k deklarované smlouvě o půjčce ze dne 26.09.2009, kterou žalovaný uvedl jako důvod vzniku pohledávky za dlužníkem. Rozhodčí nález ze dne 19.10.2012 vydaný Ing. Miroslavou Grigorescu, uznání dluhu a dohoda o úhradě pohledávky věřitele ze dne 08.06.2011 a směnka ze dne 20.06.2009 odkazují na smlouvu o půjčce ze dne 20.06.2009. Rovněž žalovaným předložené příjmové doklady ze dne 19.11.2007 na částku 450.000,-Kč a ze dne 08.08.2008 na částku 150.000,-Kč se zjevně vztahují k jiné smlouvě o půjčce. Žalovaný neprokázal předání peněz ani uzavření smlouvy, ačkoliv tato smlouva o půjčce jako reálný kontrakt vyžaduje předání peněz. Žalobkyně dále popírá pohledávku v rozsahu nákladů oprávněného v exekučním řízení, neboť žalovaný dostatečně neprokázal, že mu tyto náklady v exekučním řízení sp. zn. 142 EXE 01961/12 byly pravomocně přiznány a rovněž popírá zajištění pohledávky z důvodu nedostatečné specifikace předmětu zajištění v přihlášce pohledávky.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že do insolvenčního řízení dlužníka přihlásil pohledávku č. 1 z titulu smlouvy o půjčce ze dne 20.06.2009, která je vykonatelná na základě rozhodčího nálezu, kdy pravomoc rozhodce byla sjednaná bodem III. listiny nazvané Uznání dluhu a dohoda o úhradě pohledávky věřitele mezi dlužníkem a žalovaným ze dne 08.06.2011. Na základě této smlouvy věřitel dlužníkovi půjčil 600 000,-Kč. Půjčka měla být vrácena do 25.06.2010. Dne 08.06.2011 uznal dlužník svůj dluh písemně co do důvodu a výše a zavázal se jej zaplatit do 30.06.2011. Pro případ nezaplacení v tomto termínu dlužné částky byla písemně sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Platí zde tedy domněnka, že dluh existoval a je na žalobkyni, aby toto tvrzení, které je na listině opatřeno vlastnoručním podpisem dlužníka, vyvrátila hodnověrným způsobem za předložení relevantních důkazů. Žalovaný doplnil svou přihlášku přesně podle výzvy žalobkyně, když uvedl, že usnesení o nařízení exekuce na majetek dlužníka ze dne 16.11.2012, vydané Okresním soudem v Novém Jičíně pod č.j.54 EXE 1624/2012-7 nabylo právní moci 03.01.2013, čímž se stal vykonatelný i exekuční příkaz ze dne 26.11.2011 zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech dlužníka. Toto doplnění bylo opatřeno listinami s vyznačenou doložkou právní moci, tudíž mu případné vady přihlášky nemohou být dávány k tíži.

Podle ust. § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Soud provedl dokazování listinami ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 34 INS 24899/2012, přičemž zjistil:

-z usnesení ze dne 02.08.2013, č.j. KSOS 34 INS 24899/2012-A22, že byl zjištěn úpadek dlužníka Pavla anonymizovano , insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Dagmar Jahnová, -z usnesení dne 29.10.2013, č.j. KSOS 34 INS 24899/2012-B6, že byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs, -z přihlášky pohledávky č. P10, doručené insolvenčnímu soudu dne 07.03.2013, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka vykonatelnou zajištěnou pohledávku ve výši 1 209.647,-Kč podle rozhodčího nálezu ze dne 19.10.2012, č.j. RN-20121, který nabyl právní moci 02.11.2012 sestávající z jistiny 600.000,-Kč a příslušenství 609.647,-Kč, a to smluvní pokuty 0,1% denně z částky 600.000,-Kč od 01.07.2011 do 05.03.2013, úroku z prodlení 7,75% p.a., nákladů řízení 87.960,-Kč, nákladů exekučního řízení 29.400,-Kč, jako důvod vzniku pohledávky uvedl: smlouva o půjčce ze dne 26.09.2009, pokud jde o důvod zajištění uvedl: exekuční příkaz ze dne 26.11.2012, vydaný Mgr. Kocincem, č.j. 142 EX 01961/12-zřízení exekutorského zástavního práva na spoluvlastnických, majetek tvořící předmět zajištění: podíly na LV 432, k.ú. Příbor, podíly na LV 776 k.ú. Drnholec, v seznamu příloh k přihlášce označil tyto listiny: rozhodčí nález z 19.10.2012, usnesení o nařízení exekuce, exekuční příkaz o zřízení zástavního práva. Insolvenční správkyně písemným podáním ze dne 18.10.2013 věřiteli (žalovanému) sdělila, že jeho přihláška je nepřezkoumatelná, když nedoložil následující dokumenty: doklad o předání částky 600.000,-Kč a rozhodčí nález ze dne 19.10.2012 vydaný rozhodcem Ing. Mirosl. Grigorescu č.j. RN-20121 s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti, současně žalovaného vyzvala, aby předložil originál směnky k přihlášce pohledávky do depozitu Krajského soudu Ostrava s poučením, že pokud na výzvu nebude reagováno do 15 dnů od jejího doručení, nebude k přihlášené pohledávce přihlíženo a insolvenční soud přihlášku odmítne svým rozhodnutím. Žalovaný v reakci na výzvu insolvenční správkyně zaslal dne 07.11.2013 k přihlášce P10 přílohy-listiny, a to: příjmové pokladní doklady ze dne 19.11.2007 a 08.08.2008, rozhodčí nález vydaný Ing. Miroslavou Grigorescu č.j. RN-20121 ze dne 19.10.2012, který odkazuje na smlouvu o půjčce ze dne 20.06.2009, kopii směnky ze dne 20.06.2009 vystavené dlužníkem. Dne 29.08.2013 doplnil svou přihlášku tak, že uvedl, že usnesení o nařízení exekuce na majetek dlužníka ze dne 16.11.2012, vydané Okresním soudem v Novém Jičíně pod č.j.54 EXE 1624/2012-7 nabylo právní moci 03.01.2013, čímž se stal vykonatelný i exekuční příkaz ze dne 26.11.2011 zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech dlužníka, k tomuto podání připojil exekuční příkaz soudního exekutora Mgr. Jaroslava Kocince LL.M. č.j. 142 EX 01961/12- 007 ze dne 26.11.2012, usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně č.j. 54 EXE 1624/2012-7, 142 EX 01961/2012, ze dne 16.11.2012. V přihlášce P10 je dále založena listina Uznání dluhu a dohoda o úhradě pohledávky věřitele , která byla sepsána Stanislavem Hanzelkou jako věřitelem a Pavlem Wojcikem jako dlužníkem dne 08.06.2011, a která odkazovala na ústní smlouvu o půjčce ze dne 20.06.2009, v rámci důvodu vzniku pohledávky přitom není uznání dluhu dlužníkem uvedeno (vylíčeno), -z protokolu o přezkumném jednání ze dne 19.08.2014, včetně seznamu přihlášených pohledávek ve vztahu k přihlášce P10, že insolvenční správkyně popřela pohledávku č. 1 ve výši 1 209.647,-Kč co do pravosti i pořadí s argumentací, že věřitel existenci

své pohledávky, která měla vzniknout na základě smlouvy o půjčce ze dne 26.09.2009, neprokázal, když sice předložil řadu listin, ale žádná se k této půjčce nevztahuje. Rozhodčí nález ze dne 19.10.2012 vydaný Ing. Miroslavou Grigorescu, uznání dluhu a dohoda o úhradě pohledávky věřitele ze dne 08.06.2011 a směnka ze dne 20.06.2009 odkazují na smlouvu o půjčce ze dne 20.06.2009. Rovněž příjmové doklady, a to ze dne 19.11.2007 na částku 450.000,-Kč a ze dne 08.08.2008 na částku 150.000,-Kč se zjevně vztahují k jiné smlouvě o půjčce než žalovaný uvádí jako důvod vzniku pohledávky ve své přihlášce. Smlouva o půjčce jako reálný kontrakt vyžaduje předání peněz, dlužník pohledávku neuznal, -že insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

Další důkazy provedeny nebyly, a to z důvodu nadbytečnosti a hospodárnosti řízení vzhledem k níže provedenému právnímu posouzení věci, které ostatně přítomné žalobkyni a zástupci žalovaného, soud sdělil při jednání, konaném dne 13.09.2016.

Podle § 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu (odst. 1). V žalobě podle odst. 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel (odst. 3).

V daném případě byla incidenční žaloba na popření pravosti vykonatelné pohledávky podána včas, když byla doručena soudu dne 12.09.2014 a přezkumné jednání proběhlo 19.08.2014. Lhůta pro podání žaloby v délce 30ti dnů od přezkumného jednání byla zachována. Soud se dále zabýval otázkou, zda jsou splněny i ostatní předpoklady pro to, aby se mohl zabývat důvodností nároku uplatněného touto incidenční žalobou a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.05.2001, sp.zn. 32 Cdo 1726/98 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a Stanovisek Nejvyššího soudu číslo vydání 9-10 ročník 2002 pod pořadovým číslem 76/2002), součástí právního posouzení věci soudem ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek musí být vždy závěr o splnění předpokladů, za nichž se může soud důvodností nároku uplatněného (včas podanou) incidenční žalobou vůbec zabývat. Tamtéž také vyložil, že tímto základním předpokladem je především řádná přihláška pohledávky v insolvenčním řízení, a také závěr o tom, v jakém rozsahu byla přihlášená pohledávka popřena. Tyto závěry se uplatní i ve sporu o pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek vyvolaném insolvenčním řízením (§ 159 odst. 1 písm. a) IZ).

Podle ustanovení § 174 IZ, přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci (odstavec 1). Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (odstavec 2).

Podle § 21 odst. 1 písm. e) vyhl. č. 311/2007 Sb. (o jednacím řádu pro insolvenční řízení) patří mezi náležitosti přihlášky pohledávky také bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky.

Podle ustanovení § 176, věta druhá IZ, přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.

Podle ustanovení § 177 IZ, k přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

Přihláška věřitelovy pohledávky je podáním, které má charakter žaloby, a které v rozsahu, ve kterém insolvenční zákon nestanoví jinak, musí obsahovat i náležitosti předepsané ustanovením § 42 odst. 4 a § 79 o.s.ř. Kromě řádného označení dlužníka, věřitele a označení výše každé přihlášené pohledávky patří k obsahovým náležitostem přihlášky také uvedení právního důvodu vzniku přihlášeného nároku, jímž se rozumí uvedení okolností, z nichž lze na existenci této pohledávky usuzovat (nejde o pouhou právní kvalifikaci přihlašované pohledávky). Skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci přihlašované pohledávky musí být vylíčeny tak, aby v přihlášce popsaný skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel uplatňuje (přihlašuje) svůj nárok v insolvenčním řízení, umožňoval jeho jednoznačnou individualizaci, to je nemožnost záměny s jiným skutkem.

Insolvenční zákon pak vychází z toho, že předmětem přezkumu budou jen ty přihlášky, které kromě formální náležitosti vyžadované ustanovením § 176 IZ mají veškeré obsahové náležitosti nezbytné k tomu, aby přihlášenou pohledávku bylo možné přezkoumat.

V daném případě soud zastává názor, že přihláška pohledávky ve spojení s přílohou-rozhodčím nálezem a ani ve spojení s dalšími přílohami náležitosti předepsané ustanovením § 42 odst. 4 a § 79 o.s.ř. neobsahuje. Přihláška pohledávky P10 ze smlouvy o půjčce je v prvé řadě vnitřně rozporná s připojenými listinami, které odkazují na zcela jinou smlouvu. Vymezení této pohledávky způsobem, že jde o jistinu ve výši 600.000,-Kč a příslušenství ve výši 609.647,-Kč (úroky z prodlení, smluvní pokuta, náklady řízení a náklady exekučního řízení) z titulu smlouvy o půjčce ze dne 26.09.2009 totiž ani ve spojení s listinou, kterou žalovaný k přihlášce založil, případně založil později (viz výše uvedená zjištění z přihlášky), jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným) skutku neumožňuje. V prvé řadě z ní není zřejmé, na základě jakého skutkového děje měla pohledávka vzniknout, není v ní totiž uvedeno, mimo jiné, že dlužník předmět půjčky převzal a kdy (nevyplývá z ní tvrzení o tom, v jaké výši byly finanční prostředky skutečně předány), pohledávka v přihlášce byla identifikována tak, že vznikla na základě smlouvy bez uvedení dalších rozhodných skutečností, jež by ji ospravedlňovaly. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uveřejněném pod číslem 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (sp.zn. 29 Odo 742/2006) formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál ) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže. Toto rozhodnutí však na úplnost přihlášky pohledávky nelze aplikovat, neboť žalovaný nemohl odkázat na listiny, které připojil k přihlášce, když tento odkaz se váže prvotně vždy na základní tvrzení, k němuž na takové listiny odkáže. Taková tvrzení však žalovaný v přihlášce pohledávky nenabídl (z přihlášky se nepodává, že by věřitel projevil vůli vylíčit některou z rozhodujících skutečností tak, že odkáže na její popis v některém z připojených listinných důkazů). Navíc žalovaný k přihlášce z titulu smlouvy o půjčce ze dne 26.09.2009 nepřipojil tuto smlouvu o půjčce, nýbrž jiné listiny, které odkazovaly na smlouvu o půjčce z jiného dne (20.06.2009), případně půjčku nekonkretizovaly vůbec. Pokud by tedy pohledávka měla mít základ ve smlouvě o půjčce, z přihlášky nevyplývá, na základě jakého skutkového děje měla pohledávka vzniknout (smlouva sama o sobě není důvodem vzniku pohledávky, tím může být jen porušení povinnosti ze smlouvy, avšak u smlouvy o půjčce jen při tvrzení kdy, v jaké výši a jakou formou peněžní prostředky dlužník převzal). Smluvní pokuta, která byla přihlášena jako příslušenství společně se zákonným úrokem, není nikterak individualizována, není uvedeno, na základě čeho ji žalovaný uplatňuje, za jaké porušení povinnosti, kdy na ni vznikl nárok. Totéž platí pro úroky z prodlení, kdy není uvedeno, jak k nim žalovaný dospěl (za jaké období a z jakého základu jsou vypočteny).

Absence těchto skutkových okolností, jimiž byla přihlášená pohledávka identifikována, je vadou podání, jež je v poměrech insolvenčního řízení odstranitelná postupem podle ust. § 188 odst. 2 IZ, tj. výzvou insolvenčního správce k doplnění přihlášky, přičemž pokud nebude přihláška včas a řádně doplněna nebo opravena, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí, že se k takové přihlášce pohledávky nepřihlíží. Žalobkyně sice do přezkumu pohledávky věřitele vyzvala dne 18.10.2013 k doložení listin, avšak nevyzvala jej k odstranění těch vad přihlášky, kterými konkrétně trpěla, tj. zejména k odstranění rozporu v datu uzavření smlouvy, který se podával z přihlášky a z připojených listin a nevyzvala jej ani k doplnění přihlášky po skutkové stránce, neúplnou přihlášku pohledávky tak nemohla řádně přezkoumat.

Z těchto důvodů soud žalobu na popření pohledávky zamítl pro předčasnost. Po právní moci tohoto rozsudku žalobkyně-insolvenční správkyně přistoupí zákonem stanoveným způsobem (§ 188 odst. 2 IZ) k odstranění vad (doplnění, opravě) přihlášky, a poté k novému přezkumu přihlášené pohledávky.

Pokud jde o náklady řízení ve vztahu mezi účastníky, soud aplikoval ust. § 150 o.s.ř. a nepřiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem tohoto incidenčního sporu. V tomto konkrétním případě má soud za to, že sankcionování žalobkyně jako účastníka řízení podle ust. § 202 odst. 2 IZ by bylo nepřiměřeně tvrdé, vycházeje z toho, že to byl i žalovaný, kdo nesplnil základní předpoklad pro přezkum přihlášené pohledávky, jelikož nezpracoval řádnou přihlášku, která by obsahovala náležitosti předepsané ustanovením § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o.s.ř.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

V Ostravě dne 13.09.2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v. r. Martina Navrátilová samosoudkyně