34 ICm 2911/2013
čj.: 34 ICm 2911/2013-41 sp.zn. insolvenčního řízení: KSPH 38 INS 7236/2013

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Podhrázkým ve věci žalobce: Jan anonymizovano , anonymizovano , bytem Úročnice 52, Benešov, zastoupený JUDr. Davidem Černeckým, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 225, Benešov, proti žalované mu: LIQUIDATORS, v. o. s., IČ: 24817465, se sídlem Radhošťská 1942/2, Praha 2, insolvenční správce dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Týnec nad Sázavou, Chrást nad Sázavou 262, o určení popřené pohledávky,

takto:

I. Řízení o žalobě na určení, že pohledávka žalobce za dlužníkem Jiřím Fonténem, anonymizovano , bytem Týnec nad Sázavou, Chrást nad Sázavou 262, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 38 INS 7236/2013, ve výši 98.555,86 Kč z titulu půjčky, je pohledávkou po právu, s e z a s t a v u j e.

II. Určuje se, že pohledávka žalobce za dlužníkem Jiřím Fonténem, anonymizovano , bytem Týnec nad Sázavou, Chrást nad Sázavou 262, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 38 INS 7236/2013, ve výši 98.555,86 Kč z titulu půjčky, je pohledávkou z a j i š t ě n o u exekutorským zástavním právem k domu čp. 262, část obce Chrást nad Sázavou na st. parc. č. 2067, parcelám st. parc. č. 2067, parc. č. 4175/3 a č. 4184/2, vše v k. ú. Týnec nad Sázavou, které jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, na LV č. 1800 vedené pro obec a k. ú. Týnec nad Sázavou.

III. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Od ůvo d ně n í:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze dne 28. 8. 2013 se žalobce domáhal určení, že jeho pohledávka za dlužníkem Jiřím Fonténem, anonymizovano , bytem Týnec nad Sázavou, Chrást nad Sázavou 262, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 38 INS 7236/2013, ve výši 98.555,86 Kč z titulu půjčky, je pohledávkou po právu a je zajištěná exekutorským zástavním právem k domu čp. 262, část obce Chrást nad Sázavou na st. parc. č. 2067, parcelám st. parc. č. 2067, parc. č. 4175/3 a č. 4184/2, vše v k. ú. Týnec nad Sázavou, které jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, na LV č. 1800 vedené pro obec a k. ú. Týnec nad Sázavou.

Jak v rámci žaloby žalobce předně připomněl, na přezkumném jednání žalovaný i dlužník popřeli jeho shora označenou pohledávku co do pravosti, výše i pořadí. K popření pohledávky došlo podle žalobce v důsledku pochybení žalovaného zapříčiněného záměnou termínu splatnosti pohledávky žalobce dle smlouvy o půjčce. Žalobce zdůraznil, že existenci a výši pohledávky doložil exekutorským zápisem, který byl dlužníkem a soudní exekutorkou sepsán dne 19. 9. 2012 a následující den k němu přistoupil žalobce. Žalovaný dovozuje neexistenci zajištění dané pohledávky z toho, že splatnost dluhu dle exekutorského zápisu měla nastat již dne 30. 6. 2012. To však není podle žalobce pravda, neboť první splátku dluhu, kterou byl dlužník povinen podle tohoto zápisu zaplatit, měl uhradit do 20. 10. 2012. Pro případ, že tento závazek v dohodnutých splátkách nesplatí, dal dlužník pro případ nesplnění své povinnosti svolení k přímé vykonatelnosti daného exekutorského zápisu. Závazek dlužníka a svolení k přímé vykonatelnosti nejsou v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, jak tvrdí žalovaný. Předmětný exekutorský zápis je platný a účinný a na jeho základě byla řádně nařízena exekuce, v rámci níž byl vydán exekuční příkaz ze dne 11. 3. 2013, čj. 170 EX 81/13-20, jímž bylo zřízeno exekutorské zástavní právo JUDr. Ivou Vychopňovou, exekutorkou Exekutorského úřadu v Benešově, pro pohledávku žalobce ke shora označeným nemovitostem ve vlastnictví dlužníka. Podle žalobce žalovaný pochybil a zaměnil splatnost půjčky dle smlouvy o půjčce se splatností závazku z exekutorského zápisu.

Žalovaný k žalobě uvedl, že bere zpět popření pravosti a výše přihlášené pohledávky, neboť žalobce doložil smlouvu o půjčce a doklady o úhradách dluhu dlužníkem s tím, že dlužník tyto doklady ani smlouvu nerozporuje. Na popření pořadí pohledávky však žalovaný trvá. Dodal, že na přezkumném listu bylo omylem uvedeno, že pohledávku popřel i dlužník, na přezkumném jednání však pohledávku nepopřel, proto žalovaný přezkumný list upravil.

Žalobce při jednání u soudu nad rámec písemného vyhotovení žaloby zdůraznil, že exekuce v dané věci byla vedena na základě řádného titulu a žalobce je zajištěným věřitelem. Podle žalobce exekutorský zápis není v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. K popření sporné pohledávky došlo jen v důsledku omylu na straně žalovaného týkajícího se data splatnosti závazku. Závazek měl být splacen až za měsíc od sepsání exekutorského zápisu, jedná se o zcela standardní postup. Závěrem žalobce zdůraznil, že je zajištěným věřitelem, přičemž z exekutorského zápisu plyne, že splatnost byla dohodnuta až po měsíci od sepsání daného zápisu. Vzhledem k tomu, že dlužník nehradil splátky, byla na základě daného zápisu exekuce řádně nařízena a zahájena.

Žalovaný při jednání u soudu uvedl, že vadu exekutorského zápisu spatřuje v tom, že byl sepsán pro závazek, který byl již několik měsíců splatný. Dovozuje to z článku II. odst. 1 smlouvy o půjčce i z vlastního textu exekutorského zápisu, kde odkazuje na článek I. odst. 1 a II. odst. 2. Exekutorský zápis má ryze formální charakter k přímé vykonatelnosti, hmotněprávní realitu však exekutorským zápisem měnit nelze a ani to nebylo možné. Nejde o novaci původního závazku. V dané věci z exekutorského zápisu ani neplyne, že by vůle stran ke změně původního závazku směřovala.

Z insolvenčního spisu ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 38 INS 7236/2013 vyplývá, že dne 17. 6. 2013 byl zjištěn úpadek dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Týnec nad Sázavou, Chrást nad Sázavou 262, soud povolil řešení úpadku uvedeného dlužníka oddlužením, přičemž insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný (usnesení Krajského soudu v Praze čj. KSPH 38 INS 7236/2013-A-13). Dne 20. 8. 2013 soud schválil oddlužení uvedeného dlužníka plněním splátkového kalendáře (usnesení Krajského soudu v Praze čj. KSPH 38 INS 7236/2013-B-11). Dne 1. 7. 2013 byla zdejšímu soudu doručena přihláška pohledávky žalobce v celkové výši 98.555,86 Kč (jistina ve výši 95.000 Kč a příslušenství ve výši 3.555,86 Kč), a to z titulu smlouvy o půjčce ze dne 7. 12. 2011. Žalobce pohledávku přihlásil jako vykonatelnou na základě exekutorského zápisu ze dne 19. 9. 2012, sp. zn. 170 EZ 8/12, a pokračujícího exekutorského zápisu ze dne 20. 9. 2012, sp. zn. 170 EZ 9/12, a jako zajištěnou exekutorským zástavním právem zřízeným JUDr. Ivou Vychopňovou, Exekutorský úřad v Benešově, na základě exekučního příkazu ze dne 11. 3. 2013, čj. 170 EX 81/13-20, s tím, že majetkem tvořícím zajištění jsou dům čp. 262, část obce Chrást nad Sázavou na st. parc. č. 2067, parcely st. parc. č. 2067, parc. č. 4175/3 a č. 4184/2, vše v k. ú. Týnec nad Sázavou, které jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, na LV č. 1800 vedeném pro obec a k. ú. Týnec nad Sázavou (Přihláška žalobce včetně příloh). Dne 15. 8. 2013 se ve věci konalo přezkumné jednání, kde žalovaný popřel přihlášenou pohledávku žalobce co do pravosti i pořadí a případně co do výše 98.554,86 Kč. Dlužník všechny přihlášené pohledávky uznal. Dne 13. 9. 2013 vzal žalovaný zpět popření pravosti a výše pohledávky žalobce. Popření pořadí přihlášené pohledávky odůvodnil žalovaný tak, že exekuční příkaz není způsobilý přivodit vznik exekutorského zástavního práva, protože exekuce byla vedena bez existujícího exekučního titulu. Jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR, dohoda, o níž má být sepsán notářský zápis, musí obsahovat závazek splnit pohledávku nebo jiný nárok vyplývající ze závazkového právního vztahu, přičemž povinný svoluje k vykonatelnosti teprve -a pouze-pro případ, že to, k čemu se zavázal, nesplní řádně a včas jinak řečeno doba plnění nemůže být sjednána tak, aby uplynula do okamžiku podpisu notářského zápisu účastníky; v takovém případě by totiž již nešlo o svolení k vykonatelnosti pro případ nesplnění povinnosti ze závazku. Uplynula-li doba plnění, v níž se povinný zavázal splnit dluh ze závazkového právního vztahu, před sepisem notářského zápisu, kterým oprávněný přistoupil k projevu vůle obsaženému v notářském zápisu sepsaném s povinným, nejsou notářské zápisy přímo vykonatelné. ( ) Tytéž závěry platí i o exekutorském zápise. V daném případě byl exekutorský zápis sepsán dne 20. 9. 2012 ale jak vyplývá z jeho obsahu, splatnost nastala (měla nastat) již 30. 6. 2012. Sepsaný exekutorský zápis se tudíž nikdy nestal exekučním titulem a úkony exekutora činěné na jeho podkladě nemají žádné právní účinky (Protokol z přezkumného jednání; Zpětvzetí popření; Upravený seznam přihlášených pohledávek).

Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 7. 12. 2011 mezi žalobcem (jako věřitelem) a dlužníkem soud zjistil, že žalobce na základě této smlouvy přenechal dlužníkovi k jeho volné dispozici peněžní prostředky ve výši 130.000 Kč a dlužník se zavázal přenechané peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky nejpozději do 30. 6. 2012 (Smlouva o půjčce ze dne 7. 12. 2011). Dne 19. 9. 2012 sepsal se soudním exekutorem JUDr. Ivou Vychopňovou dlužník exekutorský zápis sp. zn. 170 EZ 8/12, v němž dlužník mimo jiné uznal svůj závazek vůči

žalobci z titulu uvedené smlouvy o půjčce ze dne 7. 12. 2011 co do důvodu a výše a zavázal se celkovou dlužnou částku (130.000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou) zaplatit po měsíčních splátkách od 20. 10. 2012 ve výši 5.000 Kč vždy ke každému 20. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek. V tomto exekutorském zápise bylo pokračováno dne 20. 9. 2012 zápisem sp. zn. 170 EZ 9/12, kterým žalobce k výše uvedenému exekutorskému zápisu přistoupil (Exekutorský zápis ze dne 19. 9. 2012, sp. zn. 170 EZ 8/12; Exekutorský zápis ze dne 20. 9. 2012, sp. zn. 170 EZ 9/12). Soudní exekutor, JUDr. Iva Vychopňová, pověřená opatřením Okresního soudu v Benešově ze dne 7. 3. 2013, čj. 23 EXE 409/2013-18 vedením exekuce, exekučním příkazem ze dne 11. 3. 2013, čj. 170 EX 81/13-20, ve věci oprávněného (žalobce) proti povinnému (dlužníkovi) rozhodla o provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech dlužníka uvedených výše (zapsaných na LV č. 1800 pro k. ú. a obec Týnec nad Sázavou) (exekuční příkaz čj. 170 EX 81/13-20). Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 26. 6. 2013 (LV č. 1800 pro k. ú. a obec Týnec nad Sázavou) plyne, že shora označené nemovitosti jsou ve vlastnictví dlužníka a jeho manželky (SJM), přičemž je zde zapsáno zástavní právo exekutorské na základě exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva soudního exekutora JUDr. Ivy Vychopňové, sp. zn. 170 Ex 81/2013-20 (Výpis z katastru nemovitostí).

Krajský soud v Praze v dané věci předně připomíná, že žalovaný popřel přihlášenou pohledávku žalobce co do pravosti, pořadí i výše, přičemž žalobce se projednávanou žalobou domáhá určení jak pravosti této pohledávky v dané výši, tak i určení jejího zajištění exekutorským zástavním právem (pořadí). Popření pravosti a výše přihlášené pohledávky žalobce vzal žalovaný zpět až po podání žaloby.

Podle ustanovení § 160 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), brání-li projednání incidenční žaloby nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, nebo který se nepodařilo odstranit, insolvenční soud řízení o této žalobě zastaví. Podle § 198 odst. 1 citovaného zákona mohou věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

Z citovaných ustanovení insolvenčního zákona tedy především plyne, že předpokladem podání incidenční žaloby na určení popřené pohledávky je skutečnost, že přihlášenou pohledávku insolvenční správce popřel. Jak však plyne z výše reprodukovaného zpětvzetí popření žalovaného, ten již pravost a výši dané pohledávky nepopírá, a tím podle názoru zdejšího soudu již nadále nejsou dány podmínky pro vedení řízení o podané incidenční žalobě, pokud jde o určení pravosti, resp. výše pohledávky žalobce. Soud proto řízení v části určení, že pohledávka žalobce za dlužníkem přihlášená do daného insolvenčního řízení ve výši 98.555,86 Kč z titulu půjčky, je pohledávkou po právu, podle § 160 odst. 5 insolvenčního zákona zastavil.

Spornou otázkou, kterou se tedy v dané věci soud zabýval, zůstává určení pořadí přihlášené pohledávky žalobce (zajištění exekutorským zástavním právem na nemovitostech dlužníka). Podle žalobce je jeho pohledávka zajištěna exekutorským zástavním právem zřízeným na nemovitostech dlužníka, žalovaný je naopak toho názoru, že výše označený exekuční příkaz v projednávané věci není způsobilý přivodit vznik exekutorského zástavního práva, protože exekuce byla vedena bez existujícího exekučního titulu. Žalovaný v této souvislosti upozorňuje s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu především na to, že exekutorský zápis byl v dané věci sepsán dne 20. 9. 2012, ale splatnost dluhu měla nastat již dne 30. 6. 2012.

V projednávané věci není mezi účastníky z hlediska skutkového sporu o tom, že dlužník se na základě smlouvy o půjčce uzavřené se žalobcem zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky do 30. 6. 2012, k čemuž však nedošlo. V návaznosti na to bylo mezi účastníky formou exekutorského zápisu sepsaného ve dnech 19. 9. a 20. 9. 2012 ujednáno, že svůj závazek z této smlouvy o půjčce (který dlužník v rámci daného zápisu co do výše i důvodu uznal), bude dlužník žalobci splácet v měsíčních splátkách počínaje dnem 20. 10. 2012.

Podle ustanovení § 195 insolvenčního zákona o popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění.

Podle ustanovení § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění účinném do 31. 12. 2012, soudní exekutor sepíše na žádost exekutorský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní .

Krajský soud v Praze se zabýval argumenty vznesenými žalovaným v jeho popěrném úkonů a při projednávaní dané žaloby a neshledal přitom, jak se snaží dovodit žalovaný, že by se daný exekutorský zápis nikdy nestal exekučním titulem, resp. že by úkony soudního exekutora činěné na jeho podkladě (především označený exekuční příkaz) neměli právní účinky. Podle názoru zdejšího soudu naopak předložený exekutorský zápis požadavky plynoucí z výše citovaného ustanovení § 78 písm. a) exekučního řádu naplňuje. S argumentací žalovaného, podle něhož exekutorský zápis má ryze formální charakter a hmotněprávní realitu však exekutorským zápisem měnit nelze, z čehož fakticky dovozuje, že by (za dříve účinné právní úpravy) nebylo možno sepsat exekutorský zápis o splnění již splatného závazku (splatné pohledávky), se zdejší soud neztotožnil. Pokud by soud akceptoval nastíněný názor žalovaného, fakticky by to znamenalo, že by bylo možno sepisovat exekutorské zápisy toliko v případě pohledávek (závazků) které do doby sepisu exekutorského zápisu nebyly splatné. Takový výklad by však vedl k absurdním důsledkům popírajícím samotný smysl dříve užívaného institutu exekutorského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Podstatnou náležitostí exekutorského zápisu nepochybně bylo, aby obsahoval přesné určení doby plnění závazku, které musí směřovat do budoucna, přičemž pokud účastníci přistoupí k sepsání exekutorského zápisu až poté, kdy se závazek stal již splatným, musí dohodnout novou lhůtu splatnosti a dojde tak k novaci závazku (Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, str. 319). Jinak řečeno je zdejší soud toho názoru, že žalobce nepostupoval v rozporu s citovaným ustanovením § 78 písm. a) exekučního řádu, pokud formou exekutorského zápisu učinil s dlužníkem dohodu, podle níž se dlužník do budoucna (ve splátkách) zavázal splnit pohledávku existující na základě smlouvy o půjčce, byť se jednalo o pohledávku v době sepisu exekutorského zápisu již splatnou.

Pokud jde o žalovaným v popěrném úkonu zmiňovanou judikaturu Nejvyššího soudu, která má podporovat jeho závěry, tato není podle zdejšího soudu v projednávané věci aplikovatelná. V usnesení sp. zn. 20 Cdo 207/2004 se Nejvyšší soud zabýval situací, kdy se povinný zavázal splnit dluh ze závazkového právního vztahu před sepisem zápisu, kterým oprávněný přistoupil k projevu vůle obsaženému v notářském u zápisu sepsaném s povinným. Ve věci projednávané zdejším soudem však žalobce přistoupil k projevu vůle obsaženému v exekutorském zápisu ze dne 19. 9. 2012 již dne 20. 9. 2012, přičemž dlužník se zavázal plnit dluh ve splátkách počínaje až dnem 20. 10. 2012 (ve věci projednávané Nejvyšším soudem oprávněný přistoupil samostatným zápisem k závazku povinného až poté, kdy uplynula doba plnění poslední splátky). Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 928/2003, na které žalovaný taktéž upozorňuje, se pak týkalo situace (resp. notářského zápisu), kdy účastníkem zápisu byla pouze jedna strana (což není případ projednávané věci, kde žalobce k závazku dlužníka formou pokračování exekutorského zápisu řádně přistoupil) a současně zde nebylo uvedeno, do kdy má osoba povinná závazek plnit (v projednávané věci je závazek dlužníka hradit dlužnou částku ve splátkách v exekutorském zápisu jednoznačně vymezen, viz výše). Konečně další žalovaným zmíněné usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 20 Cdo 2814/2009, dopadá na situaci, kdy doba plnění byla v notářském zápisu sjednána tak, aby uplynula v den sepsání daného zápisu, tedy opět se jedná o situaci odlišnou od projednávané věci.

S ohledem na výše uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě podané žalobě vyhovět, a proto určil, že pohledávka žalobce za daným dlužníkem přihlášená do výše označeného insolvenčního řízení ve výši 98.555,86 Kč z titulu půjčky, je pohledávkou zajištěnou exekutorským zástavním právem k nemovitostem dlužníka zapsaným na LV č. 1800 vedeném pro obec a k. ú. Týnec nad Sázavou.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 202 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci , ač jinak byl žalobce ve věci plně úspěšný.

Po uče ní : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve třech stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě (bez zaručeného elektronického podpisu), je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 3 o.s.ř.).

V Praze dne 20. května 2015

JUDr. Milan Podhrázký, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Horáková Vladislava