34 ICm 1610/2012
č.j.: 34 ICm 1610/2012-39 sp.zn. insolvenčního řízení: KSPH 41 INS 22099/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Podhrázkým ve věci žalobce: ABEWY EXE GROUP, s. r. o., IČO: 27944514, se sídlem Táboritská 100/23, 130 87 Praha 3 zastoupeného JUDr. Pavlem Bergerem, advokátem se sídlem Bělocerkevská 1037/38, Praha 10, proti žalovanému: 1) IKT INSOLVENCE, v. o. s., se sídlem Palackého 389/7, 301 00 Plzeň, insolvenční správce dlužníka Daniely anonymizovano , anonymizovano , bytem V Zátiší 1001, 278 01 Kralupy nad Vltavou, 2) Daniela anonymizovano , anonymizovano , bytem V Zátiší 1001, 278 01 Kralupy nad Vltavou, zastoupená Mgr. Karlem Touschkem, advokátem se sídlem Praha 5, Staropramenná 722/26, o určení popřené pohledávky,

takto:

I. Žaloba na určení pravosti pohledávky žalobce za žalovaným 2)-dlužníkem Danielou anonymizovano , anonymizovano , bytem V Zátiší 1001, 278 01 Kralupy nad Vltavou, ve výši 32.589 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 41 INS 22099/2011, s e z a m í t á pro předčasnost.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 11. 6. 2012 se žalobce domáhá určení, že má pohledávku za žalovaným 2) ve výši 32.589 Kč, přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 41 INS 22099/2011. Jak v rámci žaloby především konstatoval, ve shora uvedeném insolvenčním řízení svou pohledávku za žalovaným 2) doložil předložením směnky vlastní ze dne 13. 6. 2011, která obsahovala veškeré zákonem požadované náležitosti a kterou se žalovaný 2) zavázal, že dne 6. 2. 2012 zaplatí obchodní společnosti TOMMY STACHI bez protestu částku ve výši 32.589 Kč. Dne 15. 12. 2011 uvedená společnost převedla tuto směnku rubopisem na řad žalobci.

Žalovaný 1) ve svém vyjádření k žalobě konstatuje, že trvá na učiněném popření a má za to, že postoupení směnky bylo účelové. Dlužník (spotřebitel) je v tomto případě slabší stranou a nejsou mu známy dopady vystavení blankosměnky a její indosace. Dodal, že konání společnosti TOMMY STACHI, s. r. o., a žalobce probíhá koordinovaně, v úzké součinnosti a směřuje k poškození dlužníka. Obě uvedené společnosti sdílejí stejné sídlo a jsou personálně propojené. Cílem jednání obou uvedených společností je vytvořit situaci, která dlužníkovi fakticky znemožňuje účinnou obranu proti uplatnění směnky a proti vyplnění směnky v rozporu se směnečným prohlášením a s faktickými dlužnými (resp. zaplacenými) částkami. Postupem obou společností tak dochází k porušování ustanovení na ochranu spotřebitele (§ 55 odst. 1 a § 56 občanského zákoníku; § 18 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru). Použití směnky takovýmto způsobem je ve svých důsledcích v rozporu s dobrými mravy a tedy neplatné. S ohledem na výše uvedené proto navrhl, aby soud žalobu zamítl.

Žalovaný 2) ve svém vyjádření k žalobě konstatoval, že v rámci přezkumného jednání v daném insolvenčním řízení výslovně uvedl, že pohledávku žalobce zcela uznává. Namítá proto, že není ve sporu pasivně legitimován. Navrhuje proto, aby vůči němu soud žalobu zamítl a přiznal mu náhradu nákladů.

Při jednání u soudu účastníci setrvali na svých písemných podáních. K dotazu soudu žalobce uvedl, že pokud by neměla jeho přihláška do insolvenčního řízení všechny nálěžitosti, měl být žalovaným 1) vyzván k odstranění jejích vad, což se však nestalo. Žalovaný 1) k tomu konstatoval, že podle jeho názoru byla přihláška žalobce přezkoumána řádně.

Z insolvenčního spisu ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 41 INS 22099/2011, vyplývá, že dne 2. 3. 2012 byl zjištěn úpadek dlužníka Daniely anonymizovano , anonymizovano , bytem V Zátiší 1001, 278 01 Kralupy nad Vltavou; současně bylo rozhodnuto o povolení řešení úpadku dlužníka oddlužením, přičemž insolvenčním správcem byl ustanoven IKT INSOLVENCE, v. o. s. (usnesení Krajského soudu v Praze čj. KSPH 41 INS 22099/2011-A-12).

Dne 29. 3. 2012 byla zdejšímu soudu doručena přihláška pohledávky žalobce v celkové výši 32.589 Kč s tím, že jako důvod vzniku byl uveden směnečný závazek , žádné další okolnosti žalobce neuvedl a k přihlášce připojil originál a kopii předmětné směnky (přihláška žalobce).

Dne 25. 4. 2012 se konalo přezkumné řízení, kde dlužník-žalovaný 2) pohledávku žalobce uznal zcela a žalovaný 1)-insolvenční správce ji popřel co do částky 32.589 Kč z důvodu zaplacení (protokol o přezkumném jednání ze dne 25. 4. 2012).

Vyrozuměním žalovaného 1) ze dne 29. 5. 2012 byl žalobce poučen o možnosti podat žalobu na určení popřené pohledávky s tím, že žalovaný 1) popřel pravost a výši přihlášené pohledávky, neboť předložená směnka byla pouze směnkou záruční a dlužnice řádně, včas a v plné výši uhradila svůj závazek vůči původnímu věřiteli (vyrozumění insolvenčního správce ze dne 29. 5. 2012).

K samotnému věcnému projednání incidenční žaloby (návrhu na určení pohledávky) může soud přistoupit nejen poté, co ověří formální podmínky k vedení incidenčního sporu dle § 160 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), tedy včasnost žaloby a podání žaloby osobou oprávněnou, ale v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (aktuálně zdůrazňovanou Vrchním soudem v Praze) teprve tehdy, ověří-li, zda došlo k řádnému přezkumu přihlášené pohledávky, která je v rámci incidenčního řízení sporná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2011, čj. 32 Cdo 1726/98, a rozsudky Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2012, čj. 3 VSPH 37/2011-40, příp. ze dne 22. 8. 2012, čj. 3 VSPH 86/2011-137). Dojde-li totiž k tomu, že při přezkumném jednání byla přezkoumána i pohledávka, jejíž přihláška vykazuje vady, nezbývá soudu v tzv. incidenčním sporu o pravost, výši nebo pořadí pohledávky, zjistí-li, že přihláška pohledávky měla v části, o které má v incidenčním sporu rozhodnout, vady bránící jejímu přezkumu, aby žalobu pro předčasnost zamítl.

Podle § 174 odst. 2 insolvenční zákona přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá . Z citovaného ustanovení se dovozuje, že věřitel nemusí v přihlášce uplatněný nárok podřadit pod konkrétní zákonné ustanovení. Požadavek, že přihláška musí obsahovat důvod vzniku a výši pohledávky, znamená pouze úplné a určité vylíčení skutečností, z nichž věřitel pohledávku dovozuje.

Podle § 188 insolvenčního zákona pak insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout (odst. 1). Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (odst. 2). Tato ustanovení určují pro insolvenčního správce přesný postup pro případy, kdy věřitelé podali přihlášku pohledávky, jež vykazuje vady, a nelze ji proto přezkoumat, neboť předmětem přezkumu mohou být jen přihlášky mající všechny obsahové náležitosti nezbytné k tomu, aby v ní uvedená pohledávka mohla být řádně přezkoumána, resp. popřena; přihlášky, jež tomuto požadavku neodpovídají, bez dalšího přezkoumat nelze.

V projednávané věci soud shledal, že přihláška žalobce bez vad nebyla. Především nelze přehlédnout, že žalobce jako důvod vzniku pohledávky uvedl toliko směnečný závazek , aniž by další okolnosti takto uplatněné pohledávky jakkoliv doplnil. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že podání přihlášky pohledávky u insolvenčního soudu má povahu uplatnění práva a zakládá účastenství věřitele v insolvenčním řízení, přičemž obsahové náležitosti přihlášky pohledávky zákon upravuje obdobně jako u žaloby (srov. § 79 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Přihláška pohledávky tak především musí obsahovat takové skutečnosti, jež pohledávku individualizují tak, aby nebyla zaměnitelná s pohledávkou jinou. Na tento požadavek nelze nahlížet jako na požadavek toliko formální, neboť úplné a určité vylíčení skutečností, z nichž věřitel pohledávku dovozuje, má zásadní praktické dopady do samotného řízení, a to již kupříkladu vůbec v možnosti posoudit podmínky takového řízení (překážka věci rozhodnuté) tak v projednávané věci vůbec i v možnosti řádně posoudit tvrzení

žalobce a žalobní obranu žalovaného (zajišťovací funkce předmětné směnky, zánik původního závazku apod.). Teprve v žalobě (návrhu na zahájení incidenčního sporu) žalobce uvádí (pouze některé) skutečnosti, na nichž se sporná pohledávka zakládá. Tyto skutečnosti však nemohl žalovaný řádně a v úplnosti přezkoumat, neboť v přihlášce obsaženy nebyly, a nebylo tak možno ani postavit najisto, zda se žalobce žalobou domáhá určení pohledávky, kterou přihlásil.

S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný předmětnou přihlášku pohledávky přezkoumal, ač přezkoumatelná nebyla, namísto toho, aby postupoval podle § 188 odst. 2 insolvenčního zákona, který je výše citován. Vzhledem k tomu, že přihláška sporné pohledávky měla vady bránící jejímu přezkumu, nezbylo soudu, než žalobu pro předčasnost zamítnout s tím, že po právní moci rozhodnutí bude třeba v insolvenčním řízení přistoupit zákonem stanoveným způsobem k odstraňování vad přihlášky (nelze vycházet z výsledku přezkumu pohledávky učiněného na základě nepřezkoumatelné přihlášky).

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. s tím, že důvody hodné zvláštního zřetele pro postup podle uvedeného ustanovení shledal v tom, že žalobce sice neměl úspěch ve věci, avšak žalobu podal na základě výzvy žalovaného 1) z toho důvodu, aby se bránil popření pohledávky na základě nepřezkoumatelné přihlášky, jejíž vada před přezkumem měla být nejdříve odstraněna právě postupem žalovaného 1).

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve třech stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě (bez zaručeného elektronického podpisu), je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 3 o.s.ř.).

V Praze dne 7. prosince 2012

JUDr. Milan Podhrázký, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Nikola Laškovská