33 Odo 853/2002
Datum rozhodnutí: 18.12.2002
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




33 Odo 853/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobkyně obce B., zastoupené, advokátem, proti žalované O.-B. s.r.o., zastoupené, advokátem, o náhradu nákladů řízení ve výši 5 911 Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 7 C 1393/98, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. dubna 2002, č. j. 14 Co 432/2000-44, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 1 575 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalované, advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 4. 2002, č. j. 14 Co 432/2000-44, zrušil rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 27. 3. 2000, č. j. 7 C 1393/98-38, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 8 334 Kč a rozhodnuto o nákladech řízení, a řízení pro nedostatek pravomoci soudu zastavil. Na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů uložil žalobkyni zaplatit žalované 5 911 Kč.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jímž zpochybňuje výslovně toliko správnost výroku, kterým jí byla uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů dále rovněž jen o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. k tomu legitimovaným subjektem (žalobkyní) zastoupeným advokátem (srov. § 241 o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzované věci směřuje dovolání proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Žalobkyně napadla dovoláním výslovně pouze výrok usnesení odvolacího soudu, jímž jí byla uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení. Přestože je tento výrok součástí rozhodnutí, kterým byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastaveno, je přípustnost dovolání nutno uvažovat pouze v intencích výroku, jehož správnost dovolatel zpochybnil.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Rozhodnutí, proti nimž je dovolání přípustné, jsou uvedena v ustanoveních § 237, § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. Protože žádným z těchto ustanovení není připuštěno dovolání proti usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení, není dovolání žalobkyně v posuzované věci přípustné. Nejvyšší soud České republiky proto podle § 243b odst. 5 věty prvé o. s. ř. ve spojení s § 218 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. dovolání žalobkyně jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat z pohledu v něm uplatněných dovolacích důvodů.

V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátem účelně vynaložené náklady, které spočívají v odměně za vyjádření k dovolání ve výši 1 500 Kč (srov. § 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení), s připočtením paušální částky 75 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb advokátní tarif). Protože dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, soud jí ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, věty první (per analogiam) o. s. ř. uložil, aby tyto náklady žalované nahradila; ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. prosince 2002

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu