33 Odo 649/2003
Datum rozhodnutí: 30.10.2003
Dotčené předpisy: § 205 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 41 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




33 Odo 649/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně G. C. M., a. s., zastoupené, advokátem, proti žalovaným 1/ J. F., 2/ R. V., zastoupené, advokátem, o zaplacení 13 650 Kč s příslušenstvím, vedené Městského soudu v Brně pod sp. zn. 39 C 80/97, o dovolání 2/ žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. září 2001 č. j. 15 Co 629/99 - 27, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. září 2001 č. j. 15 Co 629/99 - 27 se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 8. dubna 1998 č. j. 39 C 80/97 - 10 uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku 13 650 Kč s 19% úrokem z prodlení od 25. 10. 1997 do zaplacení s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 25. září 2001 č. j. 15 Co 629/99 - 27 odmítl odvolání žalované. Konstatoval, že podání této účastnice řízení, došlé soudu prvního stupně dne 27. května 1998 /v odvolací lhůtě/ nesplňuje podmínky pro odvolání, nýbrž jde o další vyhotovení odporu proti platebnímu rozkazu vydanému v téže věci. Vzhledem k tomu, že odvolání ze dne 30. 9. 1999 učiněné žalovanou prostřednictvím jejího právního zástupce bylo podáno až po uplynutí zákonné lhůty 15 dnů, odvolací soud je jako opožděné odmítl ve smyslu § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jímž se domáhala jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení s odůvodněním, že v zákonné lhůtě, tj. dne 27. května 1998, podala u soudu prvního stupně odvolání, které bylo doplněno podáním ze dne 4. října 1999. Namítá, že nesprávným právním posouzením věci jí byla odňata možnost jednat.

Žalobce ve vyjádření k dovolání uvedl, že usnesení odvolacího soudu považuje za věcně správné.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů ( tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále jen o. s. ř. ).

Dovolání je přípustné podle § 238odst. 1 písm. e) o. s. ř., bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o. s. ř. a k tomu oprávněným subjektem (žalovanou) řádně zastoupeným advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.).

Dovolání je důvodné, a to v hranicích dovolacího důvodu dle § 241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř. má být v odvolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu, a čeho se odvolatel domáhá. Procesní úkony účastníků soud posuzuje podle jejich obsahu, i když úkon byl označen nesprávně (§ 41 odst. 2 o. s. ř.).

Ze spisu plyne, že žalovaná ve svém podání ze dne 26. 5. 1998 došlém Městskému soudu v Brně dne 27. 5. 1998 neoznačila účastníky řízení, opatřila jej nesprávnou spisovou značkou a nesprávně zde uvedla, že jde o odvolání proti platebnímu rozkazu. Z takto formulovaného - byť neodůvodněného a nesprávně označeného- odvolání je však zjevné, které rozhodnutí (jiné rozhodnutí soudu prvního stupně se ve spise nenachází) a ve kterých výrocích (v prvním výroku byla žalované uložena povinnost zaplatit 13 650 Kč s příslušenstvím a ve druhém výroku bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení) odvolatelka napadá. Soud prvního stupně rozhodoval na základě dovolatelkou podaného opravného prostředku proti platebnímu rozkazu ze dne 10. listopadu 1997; jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, se žalovaná osobně účastnila. Písemné vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně žalovaná obdržela dne 21. května 1998. Dne 27. května 1998 (ve lhůtě k podání odvolání) podala dovolatelka osobně u soudu prvního stupně výše uvedené odvolání. Navíc dovolatelka v podání ze dne 30. září 1999, které došlo Městskému soudu v Brně dne 4. října 1999, bez výzvy soudu vady odvolání odstranila.

Neposoudil-li odvolací soud podání žalované ze dne 26. 5. 1998 jako odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 8. dubna 1998 č. j. 39 C 80/97 10, porušil § 41 odst. 2 o. s. ř., který ukládá soudu posuzovat procesní úkon účastníka podle smyslu, který mu přikládal, bez zřetele k tomu, jak jej účastník označil. Odvolací soud tak dospěl k nesprávnému právnímu závěru, když odvolání žalované odmítl pro opožděnost.

Právní posouzení věci, na kterém napadené usnesení spočívá, tedy v intencích podaného výkladu neobstojí a dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř. byl uplatněn právem.

Dovolací soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 1, 2 a 5 o. s. ř.).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný (§ 243d odst. 1, věta druhá, o. s. ř.).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1, věta třetí, o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 30. října 2003

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu