33 Odo 596/2001
Datum rozhodnutí: 26.09.2001
Dotčené předpisy:




33 Odo 596/2001-47

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně I. s. r. o., proti žalované A.Š., o 28.786,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 C 83/98, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. ledna 2001 č. j. 42 Co 1240/2000 - 31, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. září 2000 č. j. 54 C 83/98 - 23 zamítl žalobu na zaplacení částky 28.786,40 Kč se 17 % úrokem z prodlení od 26. 6. 1995 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 3. ledna 2001 č. j. 42 Co 1240/2000 - 31 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28.786,40 Kč se 17 % úrokem z prodlení od 26. 6. 1996 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž namítala, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, když dovodil platnost sporné kupní smlouvy, protože dospěl k závěru, že na daný případ nelze aplikovat § 145 odst. 1 občanského zákoníku. Z tohoto důvodu navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu projednání.

Podle ustanovení Části dvanácté hlavy I bodu 17. zákona č. 30/200 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1.1.2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31.12.2000 - dále jen o. s. ř. ). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění platném do 31.12.2000.

Podle Části dvanácté hlavy I bodu 15. zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek prvního stupně vydán dne 26. září 2000.

Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.

Podle § 240 odst. 1 věty prvé o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle § 211 a § 159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze napadnout odvoláním, nabývá tento rozsudek právní moci dne, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě byl tento rozsudek doručen zástupci žalobkyně dne 23. 1. 2001 a zástupci žalované dne 22. 1. 2001. Právní moci tedy nabyl dne 23. 1. 2001.

Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 57 odst. 2 věta první a druhá o. s. ř.). Ve smyslu tohoto ustanovení tedy lhůta k podání dovolání skončila dnem 23. 2. 2001 (pátek). Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu však bylo předáno k poštovní přepravě na poště O. jako doporučená zásilka č. R 001067 dne 20. 3. 2001.

Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 240 odst. 2, věta první o. s. ř.), bylo dovolání v souladu s § 243b odst. 4, věty první a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. - aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat - odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 151 odst. 1a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalobkyni zřejmě žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. září 2001

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á, v. r.

předsedkyně senátu