33 Odo 573/2001
Datum rozhodnutí: 25.09.2001
Dotčené předpisy:




33 Odo 573/2001-67

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně F.V., proti žalovanému R.B., o zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 4 C 1364/96, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. dubna 2001 č.j. 15 Co 567/98-49, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 15. července 1998 č. j. 4 C 1364/96-35 zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 350 000 Kč s 19% úrokem z prodlení od 28. 3. 1995 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 4. dubna 2001 č. j. 15 Co 567/98-49 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu, podala žalobkyně dovolání, neboť podle jejího názoru spočívá rozhodnutí odvolacího soudu na nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 dále jen o. s. ř. ). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2000.Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 15. července 1998 .

Dovolání v této věci není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkou rozhodnutí uvedených v § 237 odst. 2 o. s. ř.) je podle § 237 odst. 1 o. s. ř. dovolání přípustné, trpí-li řízení vadami uvedenými v tomto ustanovení. V daném případě však dovolatelka netvrdí, že by řízení těmito vadami trpělo a takové vady se nepodávají ani ze spisu.

Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné, jestliže odvolací soud ve výroku svého rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu (§ 239 odst. 1 o. s. ř.). To se však v dané věci nestalo. Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 239 odst. 2 o. s. ř.). V posuzované věci však žalobkyně vyslovení přípustnosti dovolání nenavrhla.

Konečně je podle § 238 odst. 1 písm. b) o. s. ř. dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. Podmínky tohoto ustanovení v dané věci však rovněž splněny nejsou, neboť odvolacím soudem byl potvrzen v pořadí prvý rozsudek soudu prvního stupně..

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. ) proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalovanému žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. září 2001

JUDr. Zdeněk D e s, v. r.

předseda senátu